Město Kašperské Hory se nachází v Chráněné krajinné oblasti a na okraji Národního parku Šumava. Nadmořská výška 750 m n. m. předurčuje město do oblasti nízkých průměrných teplot a tedy poměrně vysokých nákladů na vytápění. Systém zásobování teplem byl v minulosti tvořen lokálními topidly a kotelnami pro jednotlivé domy, bytovky a areály. Palivo pro tyto zdroje bylo různorodé (uhlí, dřevo, olej, elektřina či propan), stejně jako byla různorodá kvalita a obsluha jednotlivých zdrojů s dobře známým dopadem na ovzduší ve městě. Město je převážně obklopeno kopci, což zejména při inverzní situaci znamenalo velké problémy s přízemním kouřem s negativními dopady na zdraví občanů města i návštěvníků.
Z HISTORIE TEPLOFIKACE MĚSTA
Město má 6100 hektarů vlastních lesů. Z nich je ale 4600 hektarů v Národním parku Šumava, částečně pak v bezzásahových zónách NP. Další zdrojem suroviny pro výrobu paliva - dřevní štěpky jsou pak náletové dřeviny na zemědělských pozemcích, které trvale dorůstají a v neposlední řadě pak odřezky a piliny z místní pily. Z toho je zřejmé, že město Kašperské Hory má mimořádně příznivé podmínky pro výrobu paliva z vlastní dřevní hmoty. Bylo proto rozhodnuto investovat do centrální kotelny a rozvodů tepla ke spotřebitelům. Původní investiční záměr - kotelna se dvěma kotli o celkovém výkonu 4 MW byla uvedena do provozu na podzim roku 2005. S kotelnou bylo postaveno 6,5 kilometrů teplovodů a v této první etapě napojeno 105 předávacích stanic. Celkové náklady první etapy byly 86,3 mil. Kč, z toho 75 % bylo hrazeno dotací ze SFŽP. V roce 2006 byl sklad paliva u kotelny doplněn o automatický mostový jeřáb v ceně 4,5 mil. Kč.
Systém rozvodu tepla je teplovodní, dvoutrubkový; odběrná místa jsou připojena tlakově nezávisle. V letech 2012 byla realizována 2. etapa teplofikace a počet odběrných míst zvýšen na současných 198. V dalších letech pak byl pořízen venkovní sklad štěpky s mostovou váhou. Tato investice byla nanejvýš nutná vzhledem dřívějšímu skladování štěpky na několika místech s neupraveným podložím. Stejně tak jako pořízení mostové váhy, která umožnila podstatně zpřesnit přejímku a evidenci paliva. Z původní evidence v prostorových metrech [prms] se v roce 2014 přešlo na přejímku v atrotunách [At]. Tyto jednotky podstatně lépe vyjadřují tepelný obsah vstupního paliva. Stejně tak byla plně z prostředků města hrazena záložní kotelna na extra lehký topný olej (ELTO). Celkové náklady těchto dodatečných investic zahrnujících a souvisejících s druhou etapou byly 47,5 mil. Kč. Z této částky bylo jen 24 % hrazeno dotací SFŽP a 76 % z prostředků města. Podrobněji jsou jednotlivé investice uvedeny v tabulkách.
PŘIŠEL PROPAD TRŽEB
Před uvedením soustavy do provozu a v prvních letech po zprovoznění první etapy soustavy CZT panovala mezi občany města určitá nedůvěra a skepse. Po několika letech, kdy kotelna i soustava fungovala poměrně spolehlivě, začal vzrůstat zájem dalších občanů o připojení. Vedení města proto využilo možnosti získání dalších dotačních prostředků a investovalo do druhé etapy. Tím se podařilo prakticky zdvojnásobit počet přípojných míst na současných 198. Jak je patrné z grafu č. 1 byl hospodářský výsledek kotelny a soustavy CZT až do roku 2011 kladný a vznikaly i finanční přebytky. Od roku 2012 ale došlo ke kumulaci několika nepříznivých faktorů. Jednak město investovalo téměř 20 mil. Kč z vlastních zdrojů do záložní kotelny na ELTO a do skladu štěpky v sousedství kotelny. A současně od roku 2012 začalo město účtovat odpisy investic, které předtím nebylo povinno účtovat. Navíc byly dvě teplé zimy v letech 2013-14 a 2014-15. Ty měly za následek pokles tržeb za prodané teplo. Kromě teplých zim je dalším nepříznivým faktorem ovlivňujícím výši tržeb za prodané teplo nastavení smluvního vztahu mezi dodavatelem a odběratelem tepla.
ZKUŠENOSTI Z PROVOZU CZT
Využití biomasy jako obnovitelného zdroje energie pro vytápění je jistě správná a perspektivní cesta. Zvláště pak pro město Kašperské Hory, které vlastní velké plochy lesních a zemědělských pozemků s kontinuální produkcí dřevní hmoty. Otázkou je, zda zvolené řešení „centrální tepelný zdroj" bylo pro Kašperské Hory to optimální. Vstupní investice více jak 700 tis. Kč na jedno odběrné místo je velmi vysoká. I přesto, že město ze svých prostředků hradilo jen 44 % a zbývajících 56 % bylo hrazeno z dotačních prostředků. Projekt lze jistě hodnotit jako úspěšný z pohledu snížení emisí z lokálních topenišť včetně snížení emisí skleníkových plynů.
NÍZKÉ VYUŽITÍ CZT
Zvolené řešení má ale podle mého názoru několik zásadních nevýhod. Tou první je, že zvýhodňuje občany, kteří mají technickou možnost připojení. Město nijak nekompenzuje tuto výhodu občanům, kteří tuto možnost nemají, protože jsou příliš vzdáleni od sítí CZT. Už v době realizace 1. etapy projektu existovala možnost čerpat dotace i na decentrální zdroje tepla, např. na peletkové kotle. Tato možnost nebyla ze strany investora využita. Druhou nevýhodou je, že si dodavatel tepla - město Kašperské Hory nijak účinně neošetřilo využívání vložené vysoké vstupní investice u odběratelů. Všichni odběratelé sice mají ve smlouvě minimální odběr tepla. Ten byl určen z vypočteného topného výkonu pro jeho dobu využití v rozmezí 10001200 hodin. Tedy požadavek velmi mírný. Přesto plnění tohoto smluvního požadavku je průměrně jen 58 %. Je to způsobeno dvěma příčinami. Tou hlavní je skutečnost, že velká část občanů připojených k soustavě CZT má ještě vlastní kotel na dřevo nebo uhlí. A teplo z CZT pak využívá jen jako doplňkový zdroj. Město neplnění této smluvní podmínky nijak nesankcionuje. Cena tepla 440 Kč/GJ včetně DPH je v porovnání s jinými městy velmi nízká. Ale ve vlastním kotli se teplo z uhlí dá pořídit za 60 % této ceny, ze dřeva ještě levněji. Přibývá k tomu sice práce se skladováním paliva, obsluhou kotle a prach při vynášení popela. Ale to ve městě s vysokou nezaměstnaností a nízkými platy nehraje tak podstatnou roli. Druhým důvodem pro nízké využití CZT je fakt, že část připojených rodinných domů vlastní „chalupáři", kteří vytápění na plný výkon využívají v topném období jen o víkendech a svátcích, mnozí pak velmi zřídka. Situace tedy není nijak jednoduchá. Vedení města má proto před sebou řadu dílčích kroků na cestě k nastavení ekonomické udržitelnosti realizovaného projektu bez zvyšování ceny tepla. Jednou z variant je zavedení dvousložkové ceny tepla pro odběratele. Tato možnost se ale „propásla" při rozšiřování soustavy o druhou etapu a obávám se, že dnes je již politicky neprůchodná.
***
O AUTOROVI
Ing. MILAN BECHYNĚ po absolvování strojní fakulty ČVUT Praha obor Energetické stroje nastoupil v září 1975 do teplárny POLDI SONP Kladno. V květnu 1992 odtud odešel a založil v Lánech firmu pro projektování, montáže a servis v oboru vytápění.
Do listopadu 2004 zastával funkci jednatele ve společnosti TOPINFO s.r.o., která v roce 2002 založila a dosud provozuje nejnavštěvovanější oborový internetový portál www. TZB-info.cz.
Poté pracoval jako živnostník a zabýval se projektováním rozvodů plynu, vytápění, kotelen a vypracováváním průkazů energetické náročnosti budov.
Současně působil i jako odborný redaktor portálu TZB-info. V listopadu 2014 nastoupil na pozici místostarosty města Kašperské Hory.
Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
