Vzniká plán na rozdělení tisíců hektarů Národního parku Šumava. Spory jsou hlavně o velikost území s nejpřísnější ochranou – kam se nebude smět.
Ten spor je starý jako sám šumavský národní park. Jde v něm o čísla, o procenta. O velikost ploch, kde bude příroda ponechána svému přirozenému vývoji, nebude do ní člověk zasahovat a ani jí pomáhat výsadbou stromů či bojovat s kůrovcem pilou. Po několika letech relativního klidu přichází opět doba, kdy se šumavští starostové a region na straně jedné a správa šumavského parku a ekologičtí aktivisté na straně druhé nemohou domluvit, jak park rozdělit do zón s různými stupni ochrany. Jde přitom o klíčový moment pro turistiku: ponechání přírody svému osudu znamená i zákaz vstupu lidí či vstup maximálně po stezkách.
Celý článek najdete v MF Dnes.
