ŠUMAVA Bývalý pracovník budějovické České inspekce životního prostředí Karel Simon zvětšování ploch prvních zón zavrhuje. Obává se možného šíření kůrovce, a tím omezené možnosti uschlého lesa zadržovat vodu. „To vede k větším škodám při povodních,” uvedl při včerejší debatě o Šumavě v Plzni Simon, který v roce 2008 zpracoval znalecký posudek mapující škody, jež na Šumavě vznikly usycháním porostů.

„Výsledná hodnota byla 32 miliard korun škod na životním prostředí v národním parku, z toho škoda na vodohospodářské funkci lesa byla přes pět miliard korun. V té době se jednalo o pět až šest tisíc hektarů holin a ploch po kůrovcových těžbách. V současnosti je na Šumavě asi dvacet tisíc hektarů zasažených ploch,” uvedl Simon. Ten je soudním znalcem v oblasti lesních porostů a upozorňuje, že odlesňování Šumavy vede k větším škodám při povodních, na které doplácí třeba Písek a další obce. Simonovy argumenty odmítá Jaromír Bláha z Hnutí DUHA, který je členem petičního výboru Petice Za dobrý zákon o NP Šumava, kterou podepsalo 25 555 signatářů. „To jsou úplné nesmysly, teoreticky by měla klesnout retenční schopnost lesa po jeho vykácení, kdy se snižuje schopnost půdy zadržovat srážky. K těmto změnám ale nedochází v místech, kde se uskutečnila kůrovcová kalamita bez těžby. Tam totiž není narušená vegetace třeba dopravou dřeva. Změny v půdě, která je hlavním retenčním prvkem, nejsou tak dramatické,” popsal Bláha.

Václav Štekl, radní Plzeňského kraje pro životní prostředí, který postupuje ve shodě s Jihočeským krajem, si myslí, že je třeba rychle přijmout zákon a domluvit se na kompromisu. „Zatímco v Česku je kompromis prohrou všech, v zahraničí je to výhra všech,” uvedl Štekl.

Bláha si ale myslí, že kompromis nemusí být vždycky to nejlepší řešení. „My můžeme dokladovat, že menší rozsah ochrany přírody velmi poškodí významné přírodní oblasti. I lidem, kteří v parku žijí, přinese víc větší ochrana přírody. Proč bychom se měli bavit se senátory, kteří jsou zlobbovaní těžařským byznysem nebo spekulanty s pozemky?” ptá se Bláha, podle kterého Senátem schválený zákon nahrává spekulantům. „Ti skupují státní pozemky v okolí šumavských obcí, aby následně usilovali o změnu územního plánu na stavební parcely. Na Šumavě se může stát to co v Krkonoších, znetvořených víkendovými sídly lidí z Prahy,” dodal Bláha.

Tvůrci zákona námitkám ekologů oponovali s tím, že stavby na území parku by musely splňovat podmínky využití stanovené zákonem a že by je povolovala správa parku.

Ministerstvo životního prostředí chystá revoluční změnu. Chce otevřít turistům nepřístupné I. zóny šumavského národního parku.

Umožnila by to novela zákona na ochranu přírody a krajiny, kterou resort připravuje. Otevření musí předcházet odborné posouzení daného území. Pokud nebudou odborníci proti, mohli by se do těchto míst lidé vypravit už příští rok. Celkem bude správa parku posuzovat 25 tisíc hektarů.