Výrazná narušení přírodního původu patří mezi přirozené jevy ve vývoji ekosystémů. Tak zní jeden ze závěrů, k němuž došli vědci na konferenci o horské přírodě, jež se tento týden konala ve Špindlerově Mlýně. Setkání bylo součástí oslav 50. výročí založení Krkonošského národního parku.

"Kalamity (v anglickém originále disturbances - pozn. aut.) jsou spouštěči přírodních procesů, kterými je zajišťována rozmanitost vegetace, udržována mozaika různých prostředí a obnovovány půdní vlastnosti," stojí mezi závěrečnými doporučeními, na nich se odborníci shodli.

Na konferenci zaznívaly příspěvky především o přírodě Krkonoš, a to z nejrůznějších oborů. Například polský vědec Krzysztof Migala studoval meteorologické záznamy ze Sněžky. Došel k závěru, že Krkonoše jsou výrazně ovlivňovány cirkulací vzdušných mas nad severním Atlantikem, mnohem víc než třeba Alpy nebo Karpaty. V Krkonoších od konce 19. století stoupala průměrná roční teplota, což vedlo ke zkrácení zimy - o přibližně 14 dní za 100 let. S tím souvisí i dřívější jarní tání a prodloužení vegetačního období. Podle příspěvků českých odborníků Jiřího Flouska a Jana Materny tomu odpovídají i pozorování výskytu ptáků a klíšťat - v obojím případě se tito živočichové posunují do vyšších nadmořských výšek.

V závěrečném textu konference se rovněž objevuje doporučení, aby vznikla Úmluva pro středoevropská, případně hercynská pohoří. Jak Ekolistu sdělili zástupci správy parku, nejde zatím o konkrétní návrh, spíš o zmínku, která odkazuje na Alpskou a Karpatskou úmluvu. "Ty pomáhají například při koordinaci a podpoře výzkumu, při koordinaci a výměně informací v oblasti ochranářských opatření, ale jsou dobré i jako nástroj možné finanční podpory," řekl Ekolistu Jakub Kašpar, náměstek ředitele KRNAP pro vnější vztahy.

Úmluva, ač zatím spíše ve stádiu úvah, by případně měla zahrnovat tzv. hercynská pohoří střední Evropy, tedy například Černý a Duryňský les v Německu, Harz, Krušné hory, Šumavu či Krkonoše.

Podle závěrečného prohlášení účastníků jsou horské oblasti ve střední Evropě důležitými centry geologické a biologické rozmanitosti. Díky historickému vývoji se v nich na relativně malém území nachází velmi pestrá příroda, při jejímž formování hrál významnou roli i člověk. To se týká například horských květnatých luk.

Účastníci rovněž připomněli, že některá minulá opatření v parcích (v případě Krkonoš například použití nevhodného materiálu na cesty nebo vysazování kleče) stále mají negativní vliv na současný stav chráněných ekosystémů. Účastníci konference proto vyzvali k účinnější komunikaci mezi správci chráněných území a vědci.

Konference Horská chráněná území v měnícím se světě, uspořádaná u příležitosti 50. výročí založení KRNAP, se konala ve Špindlerově Mlýně od úterý 21. do čtvrtka 23. května. Účastnilo se jí přes sto vědců, kromě České republiky rovněž z Polska, Nizozemí, Švédska, Kanady, Slovenska, Německa a Walesu. Během setkání byly řediteli obou parků (tedy českého a polského) oceněny desítky vědců, kteří se zasloužili o poznání Krkonoš.