Praha – Šumava je letos dějištěm kůrovcové kalamity tisíciletí, uvedla tento týden Správa Národního parku Šumava. Situace byla prý způsobena postupem předchozího vedení. Ochranáři to označili za šíření poplašné zprávy a někteří lesničtí odborníci považují výrok za zmatečný. Jan Stráský, ředitel NP uznává, že třeba o tisíciletou kalamitu nejde. "O tisíci let nikdo neví přesně. My to můžeme srovnat s předchozími lety. Ta statistika sahá dost daleko. Hlavně přesně popisuje dvacet let národního parku," říká Stráský, který byl hostem pořadu Interview ČT24.

Stráský dále vysvětluje, jak se kalamita tisíciletí vyhodnocuje. "Měří se to počtem stromů, které byly napadeny a během toho roku se porazily, a počtem stromů, které byly napadeny a z různých důvodů se neporazily a uschly," vysvětluje.

V bezzásahových územích bylo podle webu Správy Národního parku za roky 2007 až 2010 ponecháno přes milion kubíků pro kůrovce atraktivního smrkového dřeva bez zpracování.

"Jen za loňský rok 2010 bylo usmrceno půl milionu zdravých smrků. Půl milionu zdravých smrků bylo předloženo kůrovci, aby se zde nerušeně rozmnožil a vylétl do dalších porostů. Proto můžeme říci, že Šumava je letos dějištěm kůrovcové kalamity tisíciletí," píše se na stránkách NP.

"Ta situace, která je teď v národním parku, pokud jde o kůrovcovou kalamitu, je samozřejmě špičková a přesahuje všechna předchozí léta," tvrdí Stráský.

Na Smrčině se počet napadených stromů snížil

Jenže například na Smrčině, v nejpřísněji chráněné zóně Národního parku, se počet stromů napadených kůrovcem meziročně snížil. Po jednání česko-rakouské pracovní skupiny ve Vimperku to uvedl ředitel odboru péče o národní parky ministerstva životního prostředí Vladimír Dolejský. Podle něj rakouská strana vyjádřila uspokojení nad dodržováním dohody z roku 2009, ve které se strany zavazují zabránit šíření kůrovce v pásmu kolem hranic.

"Lze předpokládat, že sestupný trend platí pro celou oblast východní části národního parku," říká Dolejský. Loni experti odhadovali, že gradace kůrovce v jihočeské části parku končí a setrvá ještě v západočeské.

My jsme věděli, že kůrovcová kalamita nedosáhla ještě vrcholu," trvá na svém Stráský. "I když v tom není shoda ve vědeckém světě. Část vědců říká, že už jsme za tím stropem, část vědců uznává, že třeba ještě nejsme," připouští ředitel národního parku.