Viktor DANĚK, moderátor
Kácením v Bělověžském pralese se bude Soudní dvůr Evropské unie zabývat nejspíš už v první polovině září. Evropská komise ho požádala o prioritní postup, protože se Polsko rozhodlo ignorovat předběžné opatření soudu. Ten kácení zakázal. Polští lesníci říkají, že v boji s kůrovcem nemají jinou možnost než napadené smrky odvážet. Podle ekologů lesníci prales ničí a ohrožují pověst Polska v zahraničí. V následujících minutách natočených přímo v Bělověžském pralese, dáme prostor oběma stranám sporu. U poslechu vás vítá Viktor Daněk.
Harvestor vzdáleně připomíná bagr. Jeho hydraulické rameno uchopí kmen stromu a za pár desítek vteřin ho pokácí, zbaví větví a nařeže na díly, které je možné ihned odvézt na korbě nákladního auta z lesa. Rychlost práce je oproti motorovým pilám nesrovnatelná. Takovou těžkou techniku nasadili lesníci v Bělověžském pralese vůbec poprvé. Enviromentálním aktivistům se harvestory několikrát podařilo zablokovat. Proto teď stroje při práci obyčejně zpovzdálí hlídá lesní stráž. Zajímá mě, kdo jsou lidé, kteří chodí po pralese a blokují těžbu. Ve vesničce Pogorzelce uprostřed Bělověžských lesů na samé hranici národního parku se jeden z místních domů nebo spíš statek proměnil na takovou základnu aktivistů, kteří chodí na dobrovolné hlídky a snaží se monitorovat kácení lesa.
Joanna PAWLUSKIEWICZ, režisérka, scénáristka, spoluzakladatelka varšavského divadla Komediální klub
Chtěli jsme vytvořit centrum dialogu. Často se při podobných akcích stává, že lidé vpadnou na cizí území a pustí se do konfliktu s místními. My jsme s nimi naopak chtěli být v kontaktu. Vznikl proto nápad vytvořit naši základnu uprostřed vsi, ne někde v lese. Vlastník stavení s tím souhlasí a se sousedy vycházíme dobře. Snažíme se nikomu nepřekážet.
Viktor DANĚK, moderátor
Pokouší se vystihnout principy iniciativy Joanna Pawluskiewicz, režisérka, scénáristka a spoluzakladatelka varšavského divadla Komediální klub. Místo improvizace na jevištních prknech v polském hlavním městě se Joanna angažuje v iniciativě nazvané Obóz dla Puszczy. Tábor pro prales. Bydlí na statku spolu s desítkami dalších dobrovolníků a stará se o to, aby se veřejnost dozvěděla, co se v Bělověžském pralese děje.
Joanna PAWLUSKIEWICZ, režisérka, scénáristka, spoluzakladatelka varšavského divadla Komediální klub
Lidé se tady hodně obměňují. Ale někteří jsou tu už od začátku jako já. V týdnu tady bývá méně lidí, o víkendu přijíždí více dobrovolníků. I ze zahraničí. Snažíme se, aby tady každý měl nějakou práci. Demokraticky si rozdělujeme úkoly. Nejsme tady na dovolené. Kromě blokád a monitorování aktivit lesníků pořádáme různé naučné procházky. Aby se lidé naučili rozpoznávat původní prales od uměle vysázeného lesa. A snažíme se pochopitelně upozorňovat na to, co se tady děje. Chtěli bychom, aby byl celý prales chráněný jako národní park.
Viktor DANĚK, moderátor
Bělověžský prales je původní nížinný les. Rozkládá se na území 2 států. Zatímco v běloruské části je celý chráněný jako národní park, na polské straně hranice má tento status, kde je přísná bezzásahová zóna, jen 16 procent území. Mimo hranice parku se pak střídají místa, kde je také původní panenský prales s částmi lesa, o které se desítky let starají lesníci. Přesto je na seznamu světového dědictví UNESCO zapsaný prales jako celek. Včetně těch oblastí, které lesníci považují za hospodářský les. Ministr životního prostředí Jan Szyszko ze strany Právo a spravedlnost, mimochodem někdejší lesník, proto často říká, že zápis na seznam UNESCO byla chyba. Lesníkům svazuje ruce a důsledkem je podle ministra právě prudké rozšíření kůrovce, který prales zabíjí. Joanna to vidí jinak.
Joanna PAWLUSKIEWICZ, režisérka, scénáristka, spoluzakladatelka varšavského divadla Komediální klub
Lýkožrout smrkový je organismus, který je v pralese odpradávna. Smrk tady ale vždycky v takové míře nebyl. Není tady klima, ve kterém by se smrkům dařilo. Ideologie ministra Szyszka je popřením přírody. Ona si ale bez naší přítomnosti poradí lépe.
Viktor DANĚK, moderátor
V improvizované základně se zhruba desítka dobrovolníků vydává na patrolu po pralese dokumentovat, jak postoupila těžba. Někdo jede na kole, bývalý učitel Tomek Zdrujewski vyráží autem. Tomek říká, že je vidět, že tady kácel harvestor podle stop v zemi a také podle rýh, které jsou na stromech zbavených kůry. Jsou tady 3 hromady dřeva a na mýtině zůstaly stát pouze borovice, 2 javory a dub. Jinak všechny smrky jsou už pokácené.
Tomek ZDRUJEWSKI, učitel, aktivista
Tady je vidět, že ministerstvo dělá něco jiného, než říká. Skutečně jsou tu smrky napadené kůrovcem. Ale jen tady leží místo toho, aby je vyvezli z lesa. A tady jsou zase stromy, které byly v době kácení evidentně už suché. Podle zákona je možné je pokácet jen, když ohrožují veřejnost, a i potom musí zůstat v pralese. Tady jsou ale kůly naskládané a připravené k odvozu a zpeněžení.
Viktor DANĚK, moderátor
Tomek upozorňuje na to, že suché stromy už nepředstavují riziko rozšíření kůrovce, protože brouci se z něj už dávno vylíhli a odletěli. V oblasti na severozápadě pralesa zvané Puszcza Ladka za dopoledne narážíme na několik podobných mýtin s vyskládanými hromadami dříví. Většinou jsou staré několik dnů či týdnů. Jedna je čerstvá a už z dálky na ni upozorňuje vůně pryskyřice. V některých případech se kácelo v mladých nepůvodních lesích. Jindy podle Tomka šlo o porosty starší 100 let, tedy zřejmě o fragmenty původního pralesa. Tomek všechny nálezy pečlivě zaznamenává pomocí satelitní navigace, podobně jako další dobrovolníci v jiných částech lesa. A stejně jako oni se teď vrací do tábora.
Lesníci mají na kácení v Bělověžském pralese svůj pohled. Jeden z nich mi řekl, že mu puká srdce, když vidí staré smrky usychat. Zajímá mě ale také vysvětlení různých nesrovnalostí, na které Tomek narazil. Zeptám se na ně Jaroslawa Krawczyka, mluvčího regionálního ředitelství polských státních lesů v Bialymstoku. Setkáváme se nedaleko základny enviromentálních aktivistů. Na jednom ze tří místních lesnictví v městečku Hajnówka. Zdá se mi, že mezi lesníky na jedné straně a ekology a enviromentálními aktivisty na druhé straně existuje hluboké neporozumění. Čím to podle vás je?
Jaroslaw KRAWCZYK, mluvčí regionálního ředitelství polských státních lesů v Bialymstoku
Asi bych spíš mluvil o nepochopení než o neporozumění. Práce v Bělověžském pralese mimo národní park se řídí plánem obhospodařování lesa. A při jeho schvalování probíhají veřejné konzultace. Úkol zdejších tří nadlesnictví je jiný než ostatních v Polsku. Jejich prioritou není těžba a prodej dřeva, ale ochrana a pěstování lesa. Jsou tu přírodní rezervace, podmáčená stanoviště a další místa, kde se nekácí. Hospodaří se jen na části území nadlesnictví. Nikde jinde.
Viktor DANĚK, moderátor
Zmínil jste veřejné konzultace při tvorbě plánu. Znamená to, že podle vás měli aktivisté šanci do jeho schvalování promluvit, kdyby přišli dřív?
Jaroslaw KRAWCZYK, mluvčí regionálního ředitelství polských státních lesů v Bialymstoku
Nejde tady o nějakou šanci. Aktivisté se objevili nedávno, lesníci v pralese ale pracují od první světové války. Na Bělověžský prales se obvykle ve světě dívají jako na takovou perlu, přírodní unikát. Ale jedinečnost lesa pramení z práce lesníků. Z toho, že ho desítky let chránili a udrželi. Proč aktivisté neprotestovali dříve?
Viktor DANĚK, moderátor
Káceli ale vždy lesníci tak intenzivně jako nyní?
Jaroslaw KRAWCZYK, mluvčí regionálního ředitelství polských státních lesů v Bialymstoku
Tam, kde rostou smrky, žije i lýkožrout smrkový. Lesníci vždy jeho výskyt sledovali. Hledali napadené stromy, nechávali je kácet a odvážet z lesa, aby z nich nemohli vyletět nové generace kůrovce. A napadnout další stromy. Tak se to dělalo vždy. A intenzivní gradace se nikdy neobjevila. Až v roce 2014 došlo k situaci, kdy už lesníci nemohli další stromy kácet, protože plán, o kterém jsme mluvili, stanovuje limit na množství vytěženého dřeva za 10 let. V boji s kůrovcem lesníci limit vyčerpali za 3 nebo 4 roky. Nemohli dál kácet. Kůrovec proto napadal další stromy a kvůli tomu je teď v pralese 8 procent stromů mrtvých.
Viktor DANĚK, moderátor
Polské ministerstvo životního prostředí proto loni limit ztrojnásobilo. Těžba je teď tak intenzivní, že vůbec poprvé do pralesa vjely harvestory, proti kterým aktivisté protestují. Je opravdu těžká technika nutná?
Jaroslaw KRAWCZYK, mluvčí regionálního ředitelství polských státních lesů v Bialymstoku
Harvestor je podle mého názoru velmi dobré zařízení. Představuje pokrok. Nejdřív jsme měli sekery, pak motorové pily, teď používáme harvestory. Je to velmi bezpečný stroj. Klasické kácení je nebezpečná práce. Další výhoda je rychlost. V lese zasahuje jen velmi krátce. Oproti motorové pile je poměrně tichý. Zvuk pily je velmi nepříjemný. Harvestor z dálky slyšet není. A také dopad na půdu je poměrně malý v porovnání s koňskými kopyty.
Viktor DANĚK, moderátor
Já jsem místa v pralese, kde harvestor pracoval, viděl. A příliš šetrné mi to nepřišlo. Půda tam byla všude zrytá.
Jaroslaw KRAWCZYK, mluvčí regionálního ředitelství polských státních lesů v Bialymstoku
Takovou techniku je třeba využívat, když je k dispozici. Jen těžko si umím představit, že by se tady pracovalo ručně. Rozumím, že se vám zdálo to místo nehezké, ale vypadalo by stejně, kdyby tam pracoval dělník s motorovou pilou a tahač.
Viktor DANĚK, moderátor
Enviromentální aktivisté tady v pralese sbírají důkazy, podle kterých státní lesy dělají něco jiného, než říkají. Aktivisté například tvrdí, že lesníci kácí na místech, kde je původní prales, nebo že pokácené stromy nejsou z lesů hned odváženy, aby kůrovec nemohl napadnout další stromy. Ale že tam kmeny několik týdnů leží.
Jaroslaw KRAWCZYK, mluvčí regionálního ředitelství polských státních lesů v Bialymstoku
To by bylo nutné ověřit. Skutečně například v rezervacích dělníci stromy kácejí, ale pak je ponechávají na zemi k přirozenému rozkladu. Ale z hospodářských lesů musí být pokácené stromy zaregistrované a potom vyvezené.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
Byl jsem u velké hromady nařezaných kmenů, které byly evidentně připravené k odvozu. Ale aktivisté, kteří les monitorují, mi řekli, že tam ta hromada takhle leží už několik týdnů.
Jaroslaw KRAWCZYK, mluvčí regionálního ředitelství polských státních lesů v Bialymstoku
Může se to stát. Dřevo je odvezené ve chvíli, kdy ho někdo odkoupí.
Viktor DANĚK, moderátor
Ale vy sám jste říkal, že cílem je boj s kůrovcem, kdy je potřeba napadené smrky ihned odvážet z lesa. Má smysl kácet, když stromy pak v lese ještě nějakou dobu zůstávají?
Jaroslaw KRAWCZYK, mluvčí regionálního ředitelství polských státních lesů v Bialymstoku
Má to smysl, protože jde o mrtvé suché dřevo, ze kterého kůrovec už dávno vyletěl. Je třeba říci, že v současné době kácíme jen stromy, které ohrožují bezpečnost veřejnosti. Lesníci tomu říkají soušky. Jsou to stromy, které už nemají mnoho komerčního využití. A takové dřevo musí čekat na svého kupce. Může se lokálně stát, že dřevo v lese zůstává ležet, ale žádné riziko nepředstavuje. Kůrovec z něj už před lety vyletěl.
Viktor DANĚK, moderátor
Když tedy říkáte, že se kácí jen suché stromy, znamená to, že válka s kůrovcem už dál nepokračuje?
Jaroslaw KRAWCZYK, mluvčí regionálního ředitelství polských státních lesů v Bialymstoku
Pokračuje, samozřejmě, ale jen na několika procentech území. Lesníci bojují s kůrovcem, protože nemají jinou možnost.
Viktor DANĚK, moderátor
Ale jak bojujete, když kácíte jen mrtvé stromy, ze kterých se kůrovec už rozšířit přece nemůže?
Jaroslaw KRAWCZYK, mluvčí regionálního ředitelství polských státních lesů v Bialymstoku
Teď je takové rozhodnutí, že kácíme jen stromy, které mohou ohrožovat veřejnost. Takové je bohužel předběžné opatření Soudního dvora Evropské unie. Je v něm klauzule, která v tomto případě kácení umožňuje. Omezili jsme se proto jen na stromy ohrožující veřejnost.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
Když aktivisté říkají, že přesto kácíte i živé stromy, tak podle vás lžou?
Jaroslaw KRAWCZYK, mluvčí regionálního ředitelství polských státních lesů v Bialymstoku
--------------------
Není to lež, protože jsou případy, kdy v jiných nadlesnictvích dále lesníci pracují podle plánu obhospodařování lesa. A ten plán kácení stromů předpokládá. Soudní dvůr Evropské unie neupřesňuje, jaké to mají být stromy, které dál můžeme kácet. Někdo by uvnitř státních lesů musel přijít a říct, páni lesníci, prosím, zastavte všechny práce. Ale takový pokyn neexistuje. Zavazují nás dřívější rozhodnutí, která říkají, prosím, kácejte v Bělověžském pralese.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
Jak dlouho budete ještě kácet? Čekáte na konečné rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie?
Jaroslaw KRAWCZYK, mluvčí regionálního ředitelství polských státních lesů v Bialymstoku
--------------------
S kůrovcem se musí bojovat stále. A to znamená, kácet čerstvě zasažené stromy. Jsem zastáncem práce, ne řečí. Jestli má diskuse vést ke kompromis, tak dobrá, ale veřejné konzultace už byly. Teď je na řadě práce. Nemáme jinou možnost. Nemůžeme složit ruce a nechat kůrovce, ať si létá. Těžko si asi představíte nadlesního, který by to udělal. Odpovídá svým nadřízeným za stav lesa. Byť může zasahovat jen na části území svého nadlesnictví.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
Říká mluvčí oblastního ředitelství polských státních lesů v Bialymstoku Jaroslaw Krawczyk.
Postup polské vlády kritizuje nejen Evropská unie a UNESCO, které vyzvaly k zastavení kácení, ale ozvali se také polští vědci. Rektoři 4 nejvýznamnějších polských akademických institucí napsali společný dopis, ve kterém vyzvali ministerstvo k přehodnocení postoje. Mezi známé kritiky kácení patří také přírodovědec Bogdan Jaroszewicz, vedoucí Geobotanické stanice Varšavské univerzity v Bělověži, který Bělověžský prales studuje 25 let. Jakou hodnotu má ta část pralesa, která je mimo území národního parku?
Bogdan JAROSZEWICZ, vedoucí Geobotanické stanice Varšavské univerzity v Bělověži
--------------------
Jeho hodnota pramení z toho, že se tam nachází velké fragmenty, lesů, které nezasadil člověk. Obecně vzato, komerční lesnictví v Bělověžském pralese začalo před 100 lety s první světovou válkou. Z toho usuzujeme, že pokud má nějaký porost víc než 100 let, bude pravděpodobně přirozeného původu. Navíc, i když dříve nějakou část lesa lidé vykáceli, nebyl potom uměle obnovován. Ponechali ho takzvané přirozené sukcesi. Jestli prales vykácíme a zasadíme místo něj plantáže, ztratíme jeho přirozenost. Porušíme vazby v pralese. Následovat bude degradace výskytu různých vzácných druhů, které jsou často málo mobilní.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
Kolik takových původních lesů mimo národní park zbylo?
Bogdan JAROSZEWICZ, vedoucí Geobotanické stanice Varšavské univerzity v Bělověži
--------------------
To záleží na definici. Různí odborníci se na to dívají odlišně. Ale i radikální prolesničtí autoři uvádějí, že mimo národní park je 10 procent lesa přirozeným pralesem. A na druhé straně jsou autoři, podle kterých kritéria přirozenosti splňuje 30 a více procent lesa.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
Ministr životního prostředí Jan Szyszko říká, že byla chyba, že se na seznam UNESCO dostaly i části hospodářského lesa mimo národní park. Protože teď se lesníci nemohou o stromy správně starat. Pan ministr nikdy pořádně nevysvětlil, proč to považuje za chybu. Používá argument, že prales je dílem lidských rukou. Což je pravda jen částečně. Zápis na seznam UNESCO mohl být chybou z pohledu lesního hospodářství, protože ztěžuje těžbu dřeva. Jde ale o jeden z nejlépe zachovaných lesů evropských nížin. O lesním hospodářství se tady dá uvažovat až v jakémsi dalším plánu.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
Lesníci svou těžbu obhajují tím, že nikdy v minulosti se kůrovec v pralese neobjevil v takové intenzitě. Je to pravda?
Bogdan JAROSZEWICZ, vedoucí Geobotanické stanice Varšavské univerzity v Bělověži
--------------------
Velká gradace lýkožrouta smrkového se naposledy objevila ve 20. letech 20. století. I později se gradace zhruba jednou za dekádu opakovaly. Ale byly výrazně méně intenzivní. Musíme pamatovat na to, že rozvoj kůrovce ovlivňuje řada faktorů, které souvisí s oslabováním smrků. Potýkáme se s klimatickými změnami. Rostou teploty, přibývají suché roky. Sušší klima smrků nevyhovuje. Myslím, že současná intenzivní gradace je důsledkem toho, že se oslabené smrky nemůžou bránit. Ale to je normální. Populace se přizpůsobuje budoucím klimatickým podmínkám. Je to přirozený proces.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
Takže podle vás ani mimořádně intenzivní rozšíření kůrovce prales neohrožuje?
Bogdan JAROSZEWICZ, vedoucí Geobotanické stanice Varšavské univerzity v Bělověži
--------------------
Smrt stromů a po něm objevující se otevřená místa, což trvá 10, 20 let, to je část životního cyklu lesa. Prales není ohrožený. Možná jsou ohrožené některé lesní porosty, které jsou cenné pro lesníky. Ale znovu se vracíme k tomu, že prales není hospodářský les.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
Má podle vás kácení v pralese vůbec šanci kůrovce zastavit? V nemalé části, kterou zabírá národní park, je totiž bezzásahová zóna, odkud se teoreticky kůrovec může šířit dál.
Bogdan JAROSZEWICZ, vedoucí Geobotanické stanice Varšavské univerzity v Bělověži
--------------------
Kromě národního parku, který na polské straně zabírá 16 procent pralesa, máme ještě 18 procent terénu, kde jsou přírodní rezervace. To znamená, že na víc než třetině území se nedá proti kůrovci zasahovat. Existují modelové studie, podle kterých se musí z ekosystému vyvést 80 procent napadených stromů, aby bylo kácení efektivní. Ale jestliže můžeme zasahovat na 60 procentech území, pak nemáme šanci gradaci zastavit.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
Do toho, předpokládám, nezapočítáváte tu část pralesa, která je na běloruské straně hranice.
Bogdan JAROSZEWICZ, vedoucí Geobotanické stanice Varšavské univerzity v Bělověži
--------------------
Pokud zahrneme i běloruskou část, kde je celý prales chráněný jako národní park, úplně se nám změní proporce. Gradace časem vyhasne sama. Vždy to tak bylo. Jednou za 10 let se gradace objevovaly. V hospodářské části lesa se kácelo, v národním parku ne. Tady i tam gradace skončila. A smrk v národním parku zůstal. Je ho tam méně, ale je tam.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
Lesníci říkají, že z hospodářské části lesa musí odvážet alespoň mrtvé smrky. Mohou podle nich spadnout a ohrozit veřejnost, představují také riziko požárů a podobně. Ani v takových omezených případech podle vás není kácení na místě?
Bogdan JAROSZEWICZ, vedoucí Geobotanické stanice Varšavské univerzity v Bělověži
--------------------
Na to jsou v Polsku předpisy, které říkají, že kolem veřejných cest se musí mrtvé stromy kácet. Ale ty se týkají výlučně veřejných cest. Tady v pralese lesníci tvrdí, že to riziko se vztahuje i na turistické stezky. Může to taky být. Ale na druhou stranu v národním parku se nikdy nekácelo. A turisté tam také mohou. Pokud meteorologové očekávají silný vítr, tak se jednoduše park pro turisty uzavře. Navíc se kácí i mimo turistické stezky, takže tady ten argument neplatí. A pokud jde o riziko požáru, tak to určitě roste s tím, čím víc odumřelého materiálu v lese je. Americké studie ale ukazují, že to riziko roste jen první 2 až 3 roky po smrti stromu. Dokud jsou tam suché větvičky a jehličí, které se dají snadno zapálit. Ale zvyšuje se jen intenzita požárů, ne riziko jeho vzniku. V Bělověžském pralese jsme se podle dostupných záznamů nikdy nesetkali s požárem z přirozených příčin. Kanystr benzínu zapálí každý les, i ten živý. Takže ani to nepokládám za důvod odstraňovat mrtvé stromy.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
A pokud se bude v kácení pokračovat, jaký vliv to podle vás bude mít na ekosystém pralesa?
Bogdan JAROSZEWICZ, vedoucí Geobotanické stanice Varšavské univerzity v Bělověži
--------------------
Každá vykácená část původního lesa snižuje přirozenost pralesa a jeho hodnotu. Kromě odezvy z Evropské unie nám také hrozí zapsání na seznam památek světového dědictví UNESCO v ohrožení. Nebyli bychom tam v příliš dobré společnosti. Jsou na něm památky v Sýrii, které zdemoloval takzvaný Islámský stát, jsou tam afghánské památky, které zničili Taliban. Ale my tady přece nemáme válku. Vytvářet takovou hrozbu pro prales je něčím, co podle mého názoru snižuje věrohodnost naší země v očích celého světa.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
Myslí si vedoucí bělověžské Geobotanické stanice Varšavské univerzity ekolog Bogdan Jaroszewicz. Do sporu o kácení v Bělověžském pralese nejspíš už brzy znovu promluví Evropská unie. Evropská komise totiž požádala soudní dvůr, aby tento případ projednal prioritně. Prozatím se s vámi loučí a příjemný poslech dalšího vysílání Českého rozhlasu Plus z Polska přeje Viktor Daněk.
