Gabriela JURÁNKOVÁ, redaktorka
Zásah asi 40 mužů zákona přerušil blokádu aktivistů, kteří v šumavské lokalitě na Ztraceném lese přes týden bránili těžbě lesa zasaženého lýkožroutem. Mýcení začalo. Podle aktivistů Hnutí Duha nemá správa parku nutnou výjimku, která by kácení umožňovala. Vedení parku naopak tvrdí, že ji nepotřebuje. Zapravdu mu dnes dala i Česká inspekce životního prostředí a taky Okresní soud v Klatovech. Blokáda je podle něj nezákonná. Ve studiu už vítám po telefonu Vojtěcha Koteckého, programového ředitele Hnutí Duha. Dobré ráno.
Vojtěch KOTECKÝ, programový ředitel Hnutí Duha
Dobré ráno.
Gabriela JURÁNKOVÁ, redaktorka
V blokádě jste se rozhodli pokračovat. O co tedy momentálně ve sporu jde? Tu nutnou výjimku ke kácení vedení parku podle slov inspekce životního prostředí nepotřebuje, takže kácet může.
Vojtěch KOTECKÝ, programový ředitel Hnutí Duha
Inspekce neřekla, že by vedení národního parku nepotřebovalo výjimku. Inspekce varovala vedení národního parku, že může pokračovat v kácení, pokud bude dodržovat zákon, ale ty kroky, které vedení parku nyní dělá, bohužel zákon /nesrozumitelné/ velice rychle překračovat. Současné vedení národního parku totiž chce vzácné zbytky horských lesů v některých částech Šumavy vykácet a proměnit je v husté bezútěšné holiny. A přitom jsou to místa, kde mají domov vzácní tetřevi a další vzácná zvířata. A většina veřejnosti si myslí, že národní park by měl sloužit k ochraně přírodě a turistům, nikoli těžbě dřeva. A pokud bude těžba plošná třeba pokračovat, tak k překračování zákona velice rychle dojde.
Gabriela JURÁNKOVÁ, redaktorka
Ty stromy se přeci ale kácejí z nějakého důvodu. Napadení lýkožroutem podle vás není problém, který by se měl řešit?
Vojtěch KOTECKÝ, programový ředitel Hnutí Duha
V hospodářském lese určitě by se měl samozřejmě těžit každý napadený strom kůrovcem, ale národní parky neslouží těžbě dřeva, neslouží k pěstování dřeva, slouží tomu, abychom poznávali, jak vypadá divoká příroda v případě, že by do ní nezasahoval člověk. Právě občasné uschnutí části stromu je součástí přirozeného života horských smrkových pralesů. Bylo to tak vždycky v minulosti, bylo to tak po tisíce let. A proto nejenom v České republice, ale v Německu, v Rakousku, Itálii, ve Francii, ve Švýcarsku, v Polsku a v dalších evropských zemí je samozřejmostí, že se divoké horské pralesy v národních parcích, zdůrazňuji v národních parcích, ponechávají divoké přírodě a že se tam část stromů nechá uschnout raději, než by se proměňovaly v pusté bezútěšné holiny, v jaké je chce proměnit současné vedení národního parku.
Gabriela JURÁNKOVÁ, redaktorka
Vojtěch Kotecký, programový ředitel Hnutí Duha. Děkuji a krásné ráno.
