Projev na 41. schůzi Poslanecké sněmovny 11. března 2020 na téma zadržení vody v krajině a obnovy lesů proti kůrovci.
Já si dovolím zareagovat na své dva předřečníky prostřednictvím předsedajícího tak, jak je to pravidlem. A chci říci, že jsem z lesnické rodiny. Od nepaměti, co dohledám ve svém rodokmenu, jsme se touto záležitostí, tedy ochranou lesa, zabývali, sázením lesa. Chci říci, že nemůžeme mluvit o krátkodobých věcech, co se stalo v roce 2016. To, co se děje v lese, je od té nejmenší sazeničky po ten největší strom a to se děje v období 120 let. To je první věc.
A druhá věc. Máme jeden nástroj, na základě kterého jsme schopni věci analyzovat, co se stalo v kterémkoliv místě v lesích v České republice a to je desetiletý lesní hospodářský plán. A já vás ujišťuji o tom, že je zapotřebí zamyslet se nad tím, co se dělo v poslední době. Nedomnívám se, že je k tomu třeba forenzní audit, ale myslím si, že je to velmi snadno zmapovatelné na základě všech těch kroků, které byly učiněny. A já za největší chybu považuji to, že speciálně u Lesů České republiky jsme se dopracovali k tomu, že hajný přestal být ochráncem lesa, člověkem, který se o něj stará a stal se zadavatelem výběrových řízení.
Celý článek najdete zde.
