Vysycháme! Nesněžilo, neprší. Co nesežral kůrovec loni, sežere letos a příští rok. V lesích panují vedra a požární riziko. Vysychají studny. Záchrana lesů a udržení vody v krajině je jediný Green Deal, který mi dává smysl. Svět je stále sevřený koronavirem.
Všechny konspirační teorie o jeho vzniku zazněly a prohlédli jsme si už i všechny vtipy. Koronavirus v médiích překryl ostatní problémy světa. Dokonce pohasla i hvězda jedné teenagerky ze Švédska, která jako jediná v této pandemické době směla do Evropského parlamentu a pak prý koronavirus také prodělala. Už jsme ušili všechny roušky a magneticky nás to táhne ven, na slunce, do přírody.
Celý článek naleznete zde.
Komentáře
Paní starostka spolu se šéfkou OŽP Mě. Ú. Čelákovice mne v r. 2013 požádaly o to, abych převzal patronaci nad ozeleněním prostoru mezi bytovkami ul. Prokopa Holého a slévárnou firmy TOSMET v Čelákovicích a využil k tomu max. cedry případně jiné suchu a vedruvzdorné dřeviny. Doporučil jsem tedy Cedrus libani a Cedrus atlantica, výsadba se realizovala a dnes vypadají cedry v tom prostoru tak, jak najdete jejich fota v příloze a i zde na následujících odkazech, kam jsem je právě pro Vás a laickou i odbornou veřejnost umístil:
https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/Mehre_Chovaran/1437240105
https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/Mehre_Chovaran/1437240196
https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/Mehre_Chovaran/1437240499
https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/Mehre_Chovaran/1437240656
https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/Mehre_Chovaran/1437240701
https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/Mehre_Chovaran/1437240732
https://influentialpoints.com/Gallery/Cinara_cedri_large_cedar_aphid.htm
O žádné alelopatii cedrů z literatury nevím a ani jsem ji v mém arboretu nepozoroval.
A ŽIVOTNOST CEDRŮ JE I V NAŠICH PODMÍNKÁCH NA STOVKY LET neb v okolí Milano jsou dnes už cca 300leté cedry v plné síle, zdraví a kráse!
Doufám, že jste vážená paní starostko v jednom stejného názoru jako já. Podceňujeme stále mimoprodukční úlohu lesa a s tím spojené jeho funkce - tedy jeho klima funkci a zatím neumíme ty projekty typu ZELENÝ PÁS kolem Prahy i ostatních měst. Ty funkce stromů resp. příměstských lesů popsal perfektně Ing. Jiří Grulich: Abych to nemusel vypisovat přikládám znalecký posudek znalce Ing. Jiřího Grulicha z doby, kdy jsem dle toho posudku žádal o vyhlášení mého arboreta za VKP. Napsal jsem na to téma, jak mi to starosta Čelákovic za ODS Ing. Josef Šalda zhatil fejeton pod názvem "Vyražme pily a sekyry z rukou kácecí sadovnické mafie" a zde jej přikládám jako 1) Šalda-aktualizace.do c. Zároveň přikládám i posudky - návrhy Ing. Jiřího Grulicha a AOPK ČR. Tak hanebně se ke mně tehdy státní správa a samospráva obce chovaly. B A Z É N! měl přednost!!!
Těším se na další a hlavně praktickou plodnou spolupráci a přál bych si zopakování mého společného projektu se starostkou Čelákovic PhDr. Zdeňkou Tichou i u Vás v Mníšku pod Brdy. A budu moc rád pokud nezapadnou slova pana Vinklera v diskusi pod Vaším článkem na Ekolistu:
Miroslav Vinkler
2.5.2020 13:15 Reaguje na Josef Knap
Jsem potěšený, že se najde přemýšlivý člověk ve vztahu k otázce jaké dřeviny využívat v současné době nastupujícího sucha i v ČR.
Cedry považuji za velice dobrou volbu a svého času jsem si dva přivezl z arboreta v Bulharsku (Plovdiv, 2016) cedr libanonský a himalájský.
Neskutečně dobře se jim daří a zejména c. libanonský je nádherný exemplář. Navíc jak jsem zjistil jsou cedry vynikajícím lapačem mikro prachových částic PM 2,5 a velice dobře snášejí sucha a horka. Minimální nároky na půdy - od písčitých až po jílovité.
Určitě by stálo za to nabízet samosprávám projekty urbánní zeleně zvyšující resilienci vůči klimatické změně.
25% Cedr libanonský - Cedrus libani
25% Cedr atlantický syn. Cedr atlaský - Cedrus atlantica
25% Jedle skupiny jedle španělské - Abies pinsapo + jedle alžírská - Abies numidica
25% naše domácí jedle jedle bělokorá - Abies alba s tím, že bych využíval proporcionálně nejen semeno domácí jedle naší ČR provenience ale i proveniencí Kalabrie a Korsika
Tím jak to navrhuji viz výše by byla zachována biodiverzita, využity i naše domácí dřeviny a zabráněno monokulturám - viz plantážnické pěstování našeho domácího smrku.
Tím je vlastně Vaše otázka na cedry zodpovězena neb by nešlo o monokulturu dvou druhů cedrů a v podstatě by cedry v takovém lese měly zastoupení pouze 25%!
Nicméně Vám stejně Vaše otázky zodpovím. Cedr je velmi blízký příbuzný modřínu, tudíž k němu okolní příroda jako k modřínu přistupuje. Je to v podstatě takový stálezelený neopadavý modřín a za minulého režimu, když nebyl dostatek cedrového podnožového materiálu, se kultivaru cedrů běžně roubovaly na semenáče našeho domácího modřínu (Karel Hieke + Vilém Walter v literatuře na toto téma roubování)
Sám doma v arboretu kolem domu jsem až nešťastný jaké množství ptactva mi v cedrech hnízdí neb velké plochy jednotlivých etáží k tomu svádí a člověk pak musí dávat pozor, co mu na hlavu z cedru padne - tedy je to hrdlička zahradní (turecká), kos černý, sojky i straky. A za tahu špačků jsou jimi cedry obsypány tak, že pak člověk skoro neslyší vlastního slova pod nimi. Mé arboretum přitahuje veverky a veverky se u mne doma živí na zralých šiškách cedrů. Jejich semena jsou násobně větší než semena domácího modřínu. Cedry od svých cca 25let velmi intenzivně plodí velké soudkové šišky a takto jsou při zvětšení snímku ty šišky na mém cedru libanonském vidět:
https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/1286311079
" Arborum reges Coniferae " , Gerd Krüssmann
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/porostou-v-ceskych-lesich-exoticke-stromy-nekteri-lesnici-jsou-pro-podle-jinych-nefunguji-ani-prenosy-sazenic-v-ramci-ceska-74832
Vážená paní starostko!
Děkuji Vám za Váš zájem a odpovídám tímto na Váš e-mail. Cedry si představuji v zalesňování nižších poloh tak cca do 400-500m nad mořem neb přece jen jsou to dřeviny delší vegetační doby. Mluvím o cedru libanonském a atlantickém. Cedr himalájský zatím pouze do parků. Mrzí mne že naše politika nového zalesňování v naší éře kůrovcové jde od pangejtu k pangejtu a když nám dochcípávají naše domácí borovice - borovice lesní i skorodomácí borovice černá rakouská v teplejších polohách, tak hned mluvíme o tom, že budeme místo nich vysazovat jen listnáče. Bohužel tempo globální změny klimatu je veliké a tak už se nemůžeme spoléhat v listnáčích pouze na naše domácí listnaté dřeviny. A tady vyvstává otázka co jsou vlastně jen naše domácí duby. Dubům i bukům fandím i z hlediska kritéria produkční schopnosti lesa. A opět - kdybychom byli v Rakousku-Uhersku tak našimi domácími duby by byly i dub uherský - Quercus frainetto a dub cerový syn. dub slovenský či turecký - Quercus cerris.
Vidím to prostě tak, že bychom v novém zalesňování nižších poloh měli udělat mix a to: 50% listnáče a 50% jehličnany. V rámci listnáčů bych udělal mix následovně: 50% naše domácí dřeviny tedy buk, dub zimní, dub letní, třešeň ptačka a 50% dřeviny introdukované - tedy duby Quercus frainetto, Quercus cerris, Quercus pubescens, Quercus rubra a třešeň mahalebka. U jehličnanů to tak pestré nevidím neb by bylo nejprve nutné se naučit pěstovat z hlediska lesnických efektivních výsadeb dvě středomořské jedle mající nejvyšší index aridity a to jedle skupiny jedle španělské tedy Abies pinsapo, Abies tazaotana, Abies marocana a dále jedle alžírská Abies numidica - viz jak popsáno v přiložené diplomové práci Mezidruhová hybridizace v rámci rodu Abies - Ing. Jan Stejskal. Problémem u jedle numidské syn. jedle alžírské i jedlí skupiny jedle španělské je ten, že jsou poněkud náročnější na kvalitu výsadby a hůře se ujímají. Ale to by byla otázka určitého pokusu a empirie, jak to zvládnout ,,,
---------- Původní e-mail ----------
Od: Mgr. Magdaléna Davis, Ph.D.
Komu: knap.josef@post.cz
Datum: 10. 5. 2020 22:41:46
Předmět: Re: Cedry a zdraví aneb Pozvání na exkursi
Vážený pane Knape,
velmi děkuji za Váš podnět ohledně cedrů a jako správná bioložka mám na Vás hned několik dotazů:
Jaká je životnost cedrů?
Jakým chorobám podléhají cedry v našich klimatických podmínkách?
Jaké dopady mají cedry na okolní flóru a faunu? Co je v blízkosti cedrů schopno růst, živit se jejich semeny či přímo na nich/v nich hnízdit?
Předem děkuji za Vaše odpovědi,
S přáním hezkého dne
Mgr. Magdalena Davis, Ph.D.
starostka
Městský úřad Mníšek pod Brdy
Dobříšská 56
252 10 Mníšek pod Brdy
tel.: 318 541 916
mob.: 739 429 700
E-mail: magdalena.davis@mnisek.cz
www.mnisek.cz
Já vím, blbost. Ale argumentace obdobná.
Fajn, ale co jsou potom ti, kteří na dalších možná 20% hospodaří tak, že tam za finanční spoluúčasti obyvatel republiky vysazují stanovištně nevhodné dřeviny, které ničí půdu i celý ekosystém, a jamile jim tyto dřeviny odcházejí, žádají občany této země o další dotace, navíc bez záruky, že začnou konečně sázet něco jiného?
Už jste přemýšlel třeba o tom, že ty unikátní smrky třeba na Trojmezné by pravděpodobně přežily, kdyby se všude kolem na stovkách hektarů smrkových plantáží, které tam vůbec neměly být, nenamnožil kůrovec, který pak sežral i je?
V budoucnu čekají české LH zásadní změny, a to už od úrovně lesnického školství, protože není nadále možné, aby se lidé s takovýmito téměř nulovými poznatky o lesních ekosystémech mohli podílet na tom, jak bude vypadat celá jedna třetina rozlohy této země. Lesnictví je služba občanům této země, odvětví, u kterého došlo v posledních dekádách k radikální změně očekávaných funkcí, které má společnosti nabízet, a není možné, aby o tom, co nabízet bude nebo nebude, i nadále rozhodovaly žáby na prameni, které svou klíčovou "odbornost" nabíraly na dvacetihektarových husákovských holinách.
Malý vodní cyklus je součástí velkého cyklu života na Zemi, kde epizoda s menším % lesů může trvat tisíciletí. Dá to fušku, přijmout svou malost vůči přírodním silám, jako fakt.
Ale zrovna nedávno mi jeden lesník povídal - za komunistů by se takhle kůrovec nenamnožil. Protože ti investovali do hájoven, lesních cest a vše bylo organizované a mělo řád.
Howgh
A jedna mladá dáma dokonce vidí molekuly CO2!
Ovšem ten Armagedon nebude jen kůrovcový...
Zkuste si přečíst o tom, jak v NPBL v roce 1983 nechali nezpracovaný polom na 90ha plochy.
Pokud se mohou na loukách u Třeboně v odchytech pravidelně vyskytovat vitální můry ze severní Afriky....dál nemusím psát; kdo chce, ten se poučí a dovzdělá, kdo nechce, ten bude klidně věřit tomu, že je Země placatá ...
Nedočkavě čekáme na data, grafy, tabulky.
Mmch - mám stejnou zkušenost jako vesničan. Při svých pobytech na Šumavě jsem mnohokrát hovořil s lesníky-důchodci. Prostě za komára to bylo přísnější a oni věděli proč.
Je jistě otázkou, jak by to vypadalo s jejich přístupem dnes.
Ale četl jsem mnoho o dálkovém přenosu myšlenek. Tak jestli to nemá spojitost s dálkovým přenosem brouka...
I sešla se komise cca 20 lidí - MZe, ZčSL Plzeň, JčSL České Budějovice (?), místní lesnický provoz, ČIŽP (1 měsíc existence), státní správa lesního hospodářství ONV Prachatice a Klatovy, Správa NP Šumava (a možná další). Pracovník MZe p. Sláma, specialista na ochranu lesa, vysvětloval přímo v lese u kůrovcového oka zástupcům resortu MŽP, co je to kůrovec, jak škodí a co hrozí nezpracováním a neasanováním (rozšíření, propojení ok, bořivý vítr, gradace). Po poradě ČIŽP a Správy NP vydala Správa verdikt – to suché hnědé můžete zpracovat, zelené se kácet nebude. Ze strany lesáků námitka (řev) – suché si nechte, zelené napadené musí dolu, tam se kůrovec množí. Ne, jsme na území národního parku, zelené se kácet nebude, bylo konečné stanovisko zástupce Správy NP (copánek, batůžek, sandály, černé tričko).
Jestli hledáme počátek devastace smrkových lesů u nás, potom za mě zde – Šumava, srpen 1991, kdy o dění v lesích začali rozhodovat baťůžkáři s copánky. Nejdříve na území Šunapu a později dokázali zanést do podvědomí, že smrkové plantáže jsou především příroda a ta si má pomoci sama.
Zajímané pro mě ale je, že nic v takovém rozsahu se neděje v Krnapu, kde kůrovce tlumí možná víc, než v leckterém hospodářském lese. Asi proto, že vznikl dávno před Šunapem a lesáci, kteří byli a jsou dlouhodobě v jeho vedení, věděli a ví, co to kůrovec je a co pro les znamená.
Kolikpak nám toho za léta v lesích ti "batůžkáři " vypěstovali a na Šumavě vysadili listnáčů...no vysadit není problém, ale zajistit....takže "zajistili" !!!
Že nejsou smrkové plantáže příroda, se asi taky shodneme.
A dokonce i v tom, že i ve vedení NPŠ by měli být spíše lesáci, než "ekologové".
Bohužel, někteří hojně plusovaní diskutující jako např. Hroch tady všem lžou, že co odpůrce plantážnického lesnictví, to odredovaný ultralevičácký pito...ek.
Že je ta "správná" strana a že je ta "špatná" strana.
Dokonce si myslím, že Šumava, vzhledem k tomu, že se jedná převážně o jednu obří plantáž nepůvodního smrku, neměla být NP nikdy vyhlášena. Že její hodnota tomu prostě neodpovídá.
Navíc NPŠ měla být taková úlitba - my vám dáme volnost, my vám dáme park, a vy nás za to necháte na pokoji v hospodářských lesích.
Dnes všichni vidíme, že je to špatně. Žádné lesy nikde nezachrání vyhlášení nějakých 2% rozlohy země chráněným, z větší části bezzásahovým územím, stejně jako z žádného národa neudělá národ sportovních gigantů jeden nebo dva olympijští vítězové, pokud zároveň 70% toho národa trpí nadváhou či obezitou.
Je třeba radikálně změnit hospodaření ve zcela běžných, tzv. hospodářských lesích, směrem k zásadní proměně druhové skladby a obnovních postupů. Společenská poptávka pro to už existuje, a troufám si tvrdit, že o nic slabší, než byla kdysi ta, co nadiktovala plantáže nepůvodních boreálů.
Ta data NEEXISTUJÍ.
Prostě nejsou, jsou to jenom domněnky, předpoklady, očekávání, či dokonce zbožná přání.
Stejně naivní, hloupá a nepromyšlená, jako když se předpokládalo, že když smrk přežije někde ve 180 m.n.m. v tmavé soutěsce Labe, můžeme z něho udělat chlumní dřevinu.
Přání bylo otcem myšlenky tehdy a přání je jejím otcem i teď.
"Fakta" na objednávku, spoléhání na to, že když to bude někdo rozporovat, nenajde finančně vlivnou podpůrnou lobby, že veřejnost bude lehce oblafnuta vůní jehličí, borůvkami a hříbky smrkovými, že se odpůrci zaškatulkují a pokud možno i znemožní tím, že nemají tu správnou kvalifikaci univerzitně vzdělaných výrobců plantážního dřeva.
Někteří z takových se odkopou rychle, u některých to trvá, ale pokud se podíváte, jaké porosty za nimi zůstávají, nemůžete udělat chybu.
Pokud byste náhodou zabrousili na oficiální web: https://www.nrcan.gc.ca/home (Narural Resources Canada) a něco si vyhledali heslem bark beetle, tak se budete asi hodně divit.
Bohužel, po zkušenostech s Vámi bych se nedivil tomu, kdybyste spíš než přiznání svojí nedovzdělanosti začali popírat, že existuje Kanada.
Uvedu rovnou jednu citaci v překladu:
„Rozptylová schopnost - je normálním životním projevem, že dospělí brouci letí, aby našli nové stromy a kolonie. Možnost dálkového rozptylu (větší než 100 km) za příznivých povětrnostních podmínek je dobře zdokumentována.“ (Natural Resources Canada, 2019)" n
a jiném místě zase:
„V roce 2000 se několikrát brouci z
masivní epidemie v centrální Britské Kolumbii přenesli na horních vzdušných větrech přes biogeoklimatickou bariéru, kterou představovaly Skalisté hory.“
Takže Pelíšku a Lynxi, s vašimi názory běžte tam, kam slunce nesvítí !!!
Nic takového zaznamenáno nebylo. Naopak, je bezpečně doloženo, že v podmínkách ČR šli kůrovci (protože se navíc jedná o tři, zatímco v případě Šumavy před 20 lety, odkud se podle Vás začala kalamita šířit, šlo převážně o smrkového) od severovýchodu k jihozápadu, takže se do oblastí sosedících s Šumavou kalamita dostala až mnohem později, co už naplno jela v Jeseníkách a Beskydech.
Opravdu zajímavá dynamika!
A ještě jedna menší poznámka: americké Skalisté hory jsou výrazný klimatický předěl, oddělující suchý a převážně chladný vzduch západně od teplého a vlhkého. V Americe chybí pohoří typu Alp nebo Karpat rozkládající se ve směru rovnoběžek, což vede k výrazně vyšší kontinentalitě klimatu a hlavně výraznému rozvoji vzestupných cyklonálních vzdušných proudů v porovnání s Evropou. Což se projevuje například vznikem tornád, v Evropě vzácných.
Takže: šance, že takový vír nasaje někde hmyz a vyplivne ho o pár desítek nebo sto km dál, je v Severní Americe nesrovnatelně vyšší než v Evropě. Tedy i těch vašich 100 km uváděných pro Ameriku bude ve většině Evropy jen vlhký sen pár plantážníků vstávajících i usínajících každý den s myšlenkou, že smrk je nejlepší dřevina od Arktidy po Kongo. Studujte dál a můžete to zkusit i s češtinou.
Vaše výplody si dejte tam, kam Slunce nesvítí - tvoříte je jistě v ekofanatickém opojení.
PS: a oněch 100 km doloženého doletu Lýkohuba v Americe je vzdálenost přenosu počtu brouků dovolujících úspěšné napadaní nových, dosud zdravých porostů. A oněch 100 km jsou schopni urazit ve větrném "výtahu" za jeden jediný den !
Za druhé: jistě, ani směry vzdušných proudů nemají rovnoměrnou distribuci, je všeobecně známo, že na severní polokouli převažují větry západní a severozápadní, a to dokonce i v letech s dominující anticyklonální vzdušnou cirkulací. Jak je potom ale možné, že při údajném zamoření Evropy šumavským kůrovcem došlo a dochází k mnohem vyšší míře škod v oblastech od Šumavy nacházejících se západně, jihozápadně či severozápadně, a ne naopak někde v Rumunsku či na Ukrajině? Argument, že na to může mít vliv nižší hustota smrkových plantáží tam, není v tomto případě validní, protože jak bezpečně dokumentují data od Pyrenejí po Ural, kůrovec si za kalamitního stavu spolehlivě najde i několik smrků v deseti hektarech buku nebo jiného porostu, a bezpečně je zlikviduje.
Za třetí a hlavní: šumavská kalamita, která údajně způsobila zamoření Evropy smrkem, se z drtivé části týkala lýkožrouta smrkového. Jak mohl šumavský lýkožrout smrkový způsobit zamoření Nízkého Jeseníku, ale i Beskyd, Francie či Polska, lýkožroutem severským či lýkožroutem lesklým, kteří na řadě míst v Evropě už nad lýkožroutem smrkovým v četnosti výskytu i výši škod převažují?
Já jsem řekl, že dálkový přenos kůrovců je prokázaná věc. Vy tvrdíte opakovaně, že to není pravda. Přesvědčit se nedáte, nikdo Vám není dost dobrý. Lynx má na rozdíl od Vás jistou dávku slušnosti, takže umí některé věci odlehčit. Vy jste popletený fanatik, který si udělá výsledky takové, jaké chce.
Líheň kůrovce v NP Šumava trvající od 90.let významně přispěla k nárůstu populace v okolních lesích. Docházelo také k dálkovému přenosu na desítky kilometrů daleko. Šíření kůrovců z bezzásahových zón v dikci MŽP nebylo zdaleka jediným faktorem, který vyvolal současnou kalamitní situaci v republice, nelze jej ale v žádném případě ignorovat jako nevýznamný. Vaše smyšlenky a sice inteligentní, ale naprosto mimoběžné fantazie na tom nic nemění a je to dobře. Můžete se klidně stavět na hlavu a sepisovat hory řádků, na faktech nic nezměníte !
Vykašlete se na Pelíška a přečtěte si názory vysokoškolských lesnických vědců, naposledy třeba v květnové Lesnické práci. Máme v ČR tři druhy lýkožroutů napadajících smrk, ale šumavská epizoda před dvaceti lety se až na výjimky týkala pouze jednoho z nich, zatímco dnes máme na většině území už víceméně rovnoměrně rozloženy všechny tři. Jak se mohli ojevit z Šumavy, kde před těmi cca 20 lety nebyli?
Vaše skupina, reprezentovaná například profesorem Simanovem, je zatím silná, protože setrvačnost myšlení v lesnictví je i vzhledem k dlouhé "době obmýtí" a dalším z hlediska středoevropského lesa umělým konstruktům obrovská. Argumentačně ale slábne den po dni, ani to ani ne kvůli názorům či sugestivitě nějakých oponentů, ale kvůli tomu, co ukazuje samotný les, příroda, nad kterou jste se technokratsky povyšovali a povyšujete. Klidně se se mnou vsaďte, za 20 let tady snad oba ještě budeme, uvidíte, že to, co tvrdí ekosystémoví vědci, bude v té době už zcela samozřejmostí.
Vaše výplody jsou produkty pomateného člověka, který uvěřil v jakousi vlastní výjímečnost, která Vás nesmyslně opravňuje k mentorování všeho, co se Vám nehodí do krámu. Jste ubožák, který se organizuje s dalšími blázny a je schopen zapalovat lesy protože požár je přírodní faktor a údajně pomůže k urychlené resuscitaci přirozeného ekosystému.
Doporučuji si přečíst něco od Radkina Honzáka, předního českého psychiatra, mohlo by Vás to trochu uklidnit.
Malinko to přeháním, ale zase ne tak moc, když řeknu, že můžeme být rádi, že ty Vaše jedle sázíte kořeny správným směrem !
Co se týče dálkového přenosu vitálního hmyzu za pomoci větru, jsou to jednoznačně prokázané skutečnosti, kdo chce, ten si vědecké analýzy nalezne sám - Vám je tady uvádět nebudu, nevystavím autory nějakému vychýlenému jednání, jak už jsem zažil například u prof. Kindlmanna, který je pořád např. Hnutím Duha a MVDr. Bláhou vnímán jako specialista ačkoli je to pouze průměrný výzkumník, který byl ovšem velmi agilní agent StB s krycím jménem Karmat a který dodneška dokáže spolehlivě vymývat mozky řadě naivních mladých studentů.
Kam to jen dospěla česká ekologie !!!
1) PVC potrubím se vůbec nezabývám
2) Přírodní vědy jsem studoval na VŠ
3) Nejsem dokrorandem, ale už vystudovaným Ph.D., a to nikoliv v oboru PVC potrubí
4) Držím se, na rozdíl od Vás, faktů, a ta například říkají, že maximální doložený dolet amerického kůrovce je několik desítek kilometrů, nikoliv, že doložený dolet evropského kůrovce je 300-400 km (Šumava - Beskydy) či dokonce 1000 km (např. Šumava - jihovýchodní Francie, či Šumava - Pobaltí)
5) Lesy jsem nikdy nezapaloval a ani k tomu nejsem ochoten. Pro Vaši informaci: bukový les nehoří a v Evropě nejsou s výjimkou Středozemí a možná ruského boreálu požáry přirozenou součástí lesa
6) Profesor Kindlmann? Neznám, nevím, nezajímá mě
Neuvedl jste ŽÁDNÉ zdroje, citace, odkazy. Je mi jedno, co studujete i jestli to dostudujete, nepovažuji to za podstatné.
Odkazy na své "zdroje" neuvádíte nikoliv proto, že tyto lidi nechcete vystavit neexistujícímu riziku, ale jednoduše proto, že žádné takové zdroje neexistují.
Pokud jde o mé citace, tak tady je jedna - čerstvá květnová Lesnická práce, článek "Reakce na článek "Honba za přeludem"", autoři prof. Svoboda, ing. Kjučukov, RNDr. Hofmeister, katedra ekologie lesa, fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze, doc. Vrška, ředitel ŠLP Masarykův les Mendelovy univerzity Brno, ing. Hron, správce obecních lesů Svitavsko. Znáte ta jména?
Tito pánové tvrdí mj. totéž, co já - teze o zamoření Evropy šumavským lýkožroutem smrkovým a l. lesklým a severským, kteří na Šumavě v době masivní gradace kůrovce v podstatě nebyli a šíří se od severovýchodu, je doslova směšná, smrkové lesnictví věkových tříd je překonané a smrk už ve třetí generaci činí půdu jalovou.
Tato kniha se stane za několik let či desetiletí lesnickou biblí. Najdete v ní Vámi požadované zdroje, tabulky, citace atd.
A soudě dle reakce na Vladimíra, pak bych ještě doporučoval mokrý hadr na čelo. Prostě přírodní ekologický recept.
I když - dávat za příklad či důkaz studii z Kanady (osobně pochybuji, zda vůbec nějaká Kanada existuje) mi navozuje asociaci se starými čísly LP, kde ve druhé polovině od jistého roku začaly vycházet příspěvky o sovětských lesnických zkušenostech.
Nejednalo se ani o dálkový přenos Ips ani o dálkový přenos myšlenek.
Pamatuji si větu z některých skript či prezentace, že jedním z rozhodujících faktorů předcházení rozmnožení kůrovce je sanitární čistota lesa. Tím byl myšlen les hospodářský - monokultura. Jinak - les smrkový.
Dříve se výraz monokultura nepoužíval tak hojně. Podobně jako například monokiny. K jejich implementaci do "české" slovní zásoby došlo po listopadu 1989, kdy se společností začal šířit jev zvaný "kvantová či atomová fyzika".
Ten spočívá v tom, že jakýkoliv, byť prachobyčejný děj, je popsán natolik květnatě a složitě, že navenek budí dojem vědeckého postulátu.
Dnes se tento jev stal běžnou výbavou politiků a zejména státních úředníků a služebníků, kteří tím maskují svou nadbytečnost a navozují dojem nepostradatelných "špecialistov", bez kterých by se stát zhroutil.
Nicméně jakýkoliv razantnější přírodní zásah - dnes například Covid-19 - odhalí podstatu věci až na kost či na dřeň a lidé v těch chvílích během mžiku oddělí důležité od nepodstatného či od volnočasové nadstavby.
Šumava je z "nejhoršího" venku a za 100 let bude dnešek připomínán snad v Klostermannovském stylu.
A až pomine kůrovcová kalamita na území ČR, předpokládám do několika let aktualizované "Kůrovcové poučení z krizového vývoje" od kolektivu autorů z MZe.
A ještě by mě zajímalo, jak z té Šumavy vozili na severní Moravu lýkožrouta lesklého a severského, který tam v té době prakticky nebyl, šíří se z opačného směru, dnes už je po celé republice a místně způsobuje škody se smrkovým srovnatelné.
Budete i klasicky odpovídat, nebo zůstanete u mínusování?
http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/mame-to-na-smrku-doslova-komentar-stepana-chaba-krajskelisty-cz#comments
Kdo to všechno zavinil?? Kdo způsobil, že se Evropa mění v polopoušť, kterou už nebudou krotit hluboké smrkové hvozdy vysázené v řadách, ale nanejvýš trapné paskvily složené z buků, jedlí, buků a dalších méněcenných dřevin??
Odpověď nění těžké najít! Byl to nezaměstnaný odredovaný feťák, typický příznivec Hnutí DUHA, který se kdysi před 20 lety přivázal ke smrku na Šumavě. Ten to všechno rozpoutal! O tom, co se bude dít v Evropě, se rozhoduje na Šumavě. O tom, co je a co není les, rozhoduje moudrý český plantážník, kterého nám závidí celý svět a momentálně hlavně Čína, která tak lacino nenakupuje dřevo ani ze zemí, kde jsou 2/3 populace dosud negramotné!
Je třeba učinit přítrž těmto aktivistickým skupinám! Lesu rozumí jedině lesní technolog! Bylo rozhodnuto, že les u nás bude zelený a hlavně smrkový, s obmýtím třeba klidně i 20 let. Do toho nám žádní klimatologové, pedologové, ekologové, veterináři, chemici ani jiní hochštapleři nebudou mluvit!
Příčinou je dle Nejvyšší NAJŠE autority´přeci zvěř, která sežere či spase vše kromě Picea Abies.
Ano, China dnes nakupuje z rozvojového lesního ČEZka za 950,-/m3.
Stát dotuje dlouhodobě pěstování řepky, ale na razantní zafinancování smysluplné obnovy lesa nejsou peníze.
Šetřit se má tím, čeho je dostatek. Zatím byl a je dostatek mimoprodukčních funkcí lesů. Zatím...
Management krmelců by měl být prováděn tak, aby zohledňoval šachovnicovou mozaiku čtverců a obdélníků smrkových polí, tedy systém, jenž nám závidí celý svět.
V tomto tkví jedinečnost českého lesnictví, která je mezi skutečnými odborníky bezezbytku oceňována, a kterou občas nabourá jen nějaký odredovaný feták, pomýlený lesník, ochranář, veterinář, chemik či jiný škůdce.
Ale s některými prezentovanými myšlenkovými fragmenty lze souhlasit. Bohužel jsou vytrhávány z kontextu a pak působí argumentačně ploše a účelově.
Kromě toho mi vadí centralismus LČR a jeho aplikační praxe. Ten je podle mě příčinou velké části problémů a možná slepou uličkou.
Zmapujte pracovní náplň revírníka a porovnejte s jeho měsíční činností.
Zkomparujte pobyt v lese s administrativou a s dalšími činnostmi. Jestli práce přímo v lese v terénu přesáhne 50% fondu pracovní doby za měsíc, bude to pro mě překvapení.