Kdyby se bezzásahová zóna na Šumavě budovala postupně, tedy nejméně 100 let, nemuselo dojít k současným katastrofám. Skokovým nárůstem plochy bezzásahových území však došlo k přemnožení kůrovce a likvidaci obrovského množství lesa. Podle lesníka Jana Štrobla jsou smrkové monokultury na Šumavě dílem člověka a ten jediný je také může napravit.
Celý článek je k přečtení zde.
