Karel Schwarzenberg, jehož rod je historicky spjatý s jihem Čech, a bývalý premiér Miloš Zeman ze sousední Vysočiny dominovali 1. kolu prezidentských voleb v kraji. Utkají se spolu i o Hrad. Jaké jsou jejich názory na Šumavu, Temelín a Budvar?

Karel Schwarzenberg může být po prvním kole prezidentských voleb na jihu Čech nadmíru spokojen. V kraji, kde mu patří rozsáhlý majetek, výrazně zvítězil v devíti z deseti největších měst. Ztratil jediné - Strakonice, kde jej předstihl Miloš Zeman, který se naopak ve všech ostatních umístil na druhém místě. Celkově v kraji ministr zahraničí Schwarzenberg zvítězil nad bývalým premiérem Zemanem o více než jedno procento.

Knížecí baštou jsou po prvním kole zejména České Budějovice, získal zde necelou třetinu hlasů.

Naopak ve Strakonicích, kde nyní vládne pravicové uskupení starosty Pavla Vondryse spolu se sociální demokracií, dali lidé přednost těsně Zemanovi.

„Ve Strakonicích převládají starší obyvatelé a ti volili Zemana,” zdůvodňuje si jeden z obyvatel 37letý Zdeněk Kotrba. „A také dali na to, že Zeman byl favorizovaným kandidátem,” přitakává 29letý David Chalupný, který volil Schwarzenberga.

Zeman ovládl na jihu Čech čtyři ze sedmi okresů - Prachaticko, Jindřichohradecko, Táborsko a Strakonicko. Častěji vítězil také v menších obcích. Zjednodušeně řečeno - od 15. poledníku dále k Vysočině, kde bydlí, jeho obliba rostla. „Menší obce obecně volí doleva, lidé mají menší příjmy než ve městech a zároveň je jim sociální politika bližší,” komentuje politolog Jan Hruška.

A jak se vyjadřují ke třem klíčovým jihočeským tématům oba dva kandidáti? MF DNES přináší analýzu jejich názorů v posledních letech. 1. Národní park Šumava a boj s kůrovcem Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg se shodnou: o lesy je potřeba pečovat, aby je nezničil kůrovec.

Schwarzenberg má s broukem zkušenosti - vlastní 10 tisíc hektarů lesů u Orlíka. „Pokáceli jsme jen 200 stromů napadených kůrovcem. Máme jasně stanovenou strategii, snažíme se o vyváženost hospodaření a s kůrovcem problém nemáme,” řekl Ivan Bambuškar, ředitel společnosti Orlík nad Vltavou s.r.o., která se o jeho panství stará.

Právě tak doporučoval Schwarzenberg, aby se hospodařilo i v šumavských lesích - napadené stromy se kácely a nepřipustila se kůrovcová kalamita.

Jeho rod v minulosti kůrovcem napadené stromy „topil” v Orlíku. Dnes už tuto metodu lesní správa nepoužívá.

I Miloš Zeman dlouhodobě říká, že o lesy by se měl člověk aktivně starat. Na rozdíl od Schwarzenberga ale ještě ekologické aktivisty nazývá teroristy. „Strana zelených je nebezpečná životu, lidem a Šumavě. To, co jsem z vrtulníku viděl, překročilo všechny mé dosavadní představy o Šumavě zasažené kůrovcem. Byl to apokalyptický pohled,” komentoval Šumavu po návštěvě v roce 2009 Zeman. I proto mu hlas dal například bývalý ředitel šumavského parku Jan Stráský, který také s broukem bojoval pilami. Zeman se rok co rok před volbami na Šumavě objevoval, Schwarzenberg sem tolik cest nepodnikl. 2. Temelín. Proti aktivistům vystupovali ostře Oba kandidáty spojuje názor na otázku dostavby Jaderné elektrárny Temelín. Zeman i Schwarzenberg jsou pro, ačkoliv ministr zahraničí s mírnými výhradami. Podle něj existují žádoucnější formy energie, ale Česko nemá k atomové energii žádnou alternativu.

„Než se dostane proud do zástrčky, musí odněkud přijít. Můžete mi říct, odkud ho máme vytáhnout? Nemůžeme převzít ani Gazprom, ani elektrárnu na Innu. A jen na hnědé uhlí se taky nemůžeme spolehnout. Potřebujeme jadernou energii,” objasňoval ministr zahraničí před pár dny v rozhovoru pro rakouský Profil.

Zároveň se opřel i do rakouských protitemelínských aktivistů. „Je například naprostý nesmysl tvrdit, že Temelín je hromada šrotu. Je zvláštní, že se nikdo nevzrušuje kvůli bavorským atomovým elektrárnám, i když ty jsou ještě mnohem starší a leží po větru,” dodal Schwarzenberg. Dříve ovšem použil i ostřejší výrazy, v roce 2007 aktivisty, kteří blokovali hranice, označil za magory. Za to si vysloužil přezdívku Atomový kníže.

V tomto ohledu má s Milošem Zemanem, během jehož vlády byl Temelín spuštěn, společné téma. Ten totiž v roce 2002 prohlásil, že Rakušané, kteří podepsali petici proti Temelínu, jsou v podstatě idioti. „Pouze někdo, kdo není informován, vyhýbám se pojmu idiot, může tuto petici podpořit,” uvedl tehdy. Vzápětí petici ještě přirovnal k referendu o anšlusu v roce 1938, na jehož základě se Rakousko připojilo k nacistickému Německu.

Nyní hovoří Zeman mnohem smířlivěji. „Zde vidím možnost využití prezidentských pravomocí při zastupování státu navenek. Rozhodně bych se svým rakouským protějškem pravidelně jednal a pokusil se urovnat pokřivené vztahy, neboť energie z Temelína poskytuje jistou soběstačnost. Dobré vztahy s našimi sousedy považuji za základ úspěšné diplomacie,” uvedl Zeman.

3. Budvar Američanům nedáme, prohlásil Zeman O Budějovickém Budvaru se často hovoří jako o národním stříbru, pro Jihočechy je to pak určitě rovnou zlato. Z dvojice prezidentských kandidátů se k tématu kolem Budvaru vyjadřoval především Miloš Zeman. Karel Schwarzenberg se u piva netají tím, že jeho oblíbené je to z Protivína, tam již také nějaký čas vaří světlé výčepní Schwarzenberg.

To Miloš Zeman například v roce 1999 zpochybnil kvality slovenského piva, na což tehdy podle ředitele Budvaru Jiřího Bočka slovenští výrobci reagovali tak, že zpřísnili opatření pro dovozce zlatavého moku. V roce 2010 pak při předvolební kampani strany SPO - Zemanovci řekl o záchraně státního podniku: „Budvar jsme neprivatizovali proto, že by ho koupila americká firma. Já vždycky Američanům říkám, vaše pivo není pivo, ale špinavá hnědá voda,” zdůvodnil.