Jeseník 6. srpna (ČTK) - Pomocí GPS souřadnic mapují odborníci na severu Olomouckého kraje původní odrůdu moravského jeřábu sladkoplodého, který rolníci vyšlechtili před 200 lety. Po stromech, které ze zdejší krajiny téměř vymizely, s nimi pátrají i dobrovolníci. Stromy, které bývaly vyhledávány kvůli svým plodům, budou zapsány do digitální mapy. V polovině října by měla vyrůst na Šumpersku nová alej z naroubovaných podnoží.

Do přírody se kdysi populární strom snaží navrátit zástupci občanského sdružení Eberesche. Pomáhají jim v tom nadšenci, kteří zbylé stromy mapují v terénu. Zpočátku věděli odborníci jen o dvou matečných stromech, ale postupně jich přibývá. "Jejich informace z terénu pomáhají objevovat staré stromy v lokalitách, kde bychom je sami nenašli. Dobrovolníci jsou například z řad lesníků, studentů a pracovníků obecních úřadů. V současnosti tak máme podchyceno na 18 stromů ve věku od 40 do 70 let. Některé z nich byly zcela určitě vysazeny ještě před rokem 1945, což je výborná zpráva, protože představují původní genofond k dalšímu roubování," řekla ČTK zástupkyně sdružení Bohumila Tinzová.

Stromy zachytí odborníci pomocí GPS souřadnic a zakreslí je do mapy, kde budou odborně popsány. Výstupem bude digitální mapa. Do konce roku vyjde i brožura, mimo jiné s popisem využití jeřabin v kuchyni a domácí lékárně.

Na polovinu října se chystá výsadba aleje jeřábu moravského sladkoplodého u silnice z Ostružné do Petříkova. "Tam to před 200 lety začalo a sem chceme jeřáb vrátit jako první," uvedla Tinzová. Silnici bude lemovat pět desítek stromů naroubovaných z matečných stromů.

Jeřáb sladkoplodý vyšlechtili rolníci z Ostružné a Petříkova. O jeho rozšíření se zasloužil v 80. letech 19. století lesník lichtenštejnského panství. Zatímco strom běžně roste v celé Evropě, i na Sibiři, z původní oblasti zcela vymizel. Podepsalo se na tom i to, že strom není dlouhověký, roste 40 až 60 let a pak uhyne. Naši předci jeho plody například sušili a používali je pro vitamin C. Plody putovaly také do džemů, zavařenin, moštů a sirupů, ale i jako rozinky do koláčů.

Projekt s názvem Návrat jedlého jeřábu na Jesenicko podpořily například Lesy ČR, Olomoucký kraj, ale i jesenická radnice.