Balvany na mezinárodní cyklotrase Jihlava - Třebíč - Raabs nemohou být. Rozhodl o tom v předběžném opatření jihlavský soud. Kameny na cestu navezl majitel pozemku, který se proti rozhodnutí soudu odvolal.
Po té cestě vede mezinárodní cyklostezka z Jihlavy přes Třebíč do rakouského Raabsu. A přibližně dva roky už trvá spor mezi majitelem jednoho pozemku v lokalitě Bradlo Rostislavem Prokešem, chataři a obcemi u cyklostezky ohledně toho, co se v lese a na cestě smí či nesmí dělat.
Jihlavský soud se nyní postavil na stranu chatařů a obcí a nařídil Rostislavu Prokešovi, aby z cesty odstranil balvany znemožňující průjezd aut i cyklistů.
„Nesmí se na ní nacházet žádné pevné překážky," rozhodl soud. Také chatařům doporučil podání žaloby, aby poměry v lokalitě Bradlo byly ujasněny definitivně.
Podle verdiktu soudu je situace, která na Bradle nastala v souvislosti s umisťováním balvanů na cestu, neúnosná - i s ohledem na nedostupnost v případě náhlých situací. Chataři se také kvůli tomu obrátili na krajské policejní ředitelství.
Jde o historicky danou cestu
„Přes pozemek vedla již v minulosti cesta, která byla užívána motorovými vozidly omezeným okruhem osob. Jednalo se o veřejně přístupnou účelovou komunikaci," upozornil soud.
A dodal, že chataři kvůli balvanům na přístupové cestě nemají právo řádně hospodařit a nakládat se svými nemovitostmi.
Proti usnesení jihlavského soudu se Rostislav Prokeš odvolal. Případem se tak bude zabývat Krajský soud v Brně.
„Co je protiprávní? Mám stanovisko jihlavského magistrátu z dubna loňského roku, kde mi jasně říkají, že se tu uplatňuje lesní zákon," argumentuje Prokeš.
„Jde celkově o riziko pro provoz cyklotrasy. Majitel pozemku nese veškerá rizika. I když projíždějícímu spadne na hlavu suchá větev. Jak mohu nést riziko za něco, co nemám šanci ovlivnit?" uvádí Prokeš.
Dřevo má již odtěžené, na vrchu pozemku vysázel stromky. „Svoji hranici si oplotím. A pozemek osázím stromky," plánuje muž, jenž navrhuje úplné zrušení cyklotrasy v daném území a její vedení jinudy. Nebrání se ani směně pozemků.
„Když tam obce chtějí cyklostezku nebo cyklotrasu, ať mi dají metr za metr a vymění mi ty lesy. Třeba v lokalitě Henčov nebo Rytířska jsou státní lesy, ať si je koupí, pozemky směníme a můžou si tam dole pak jezdit, jak chtějí," řekl Prokeš.
Vymazal: S Prokešem není možné se domluvit
Za chataře se na soud obrátili Jan Kníže a Daniel Rychnovský. Trvají na tom, aby kameny zcela zmizely a nebyly jen rozstrkané na stranu cesty. Takový byl stav v pondělí. V současné době už balvany u cyklostezky nejsou, odstranila je obec Velký Beranov. Na cestě ovšem po nich zůstaly díry, proto by měli být cyklisté opatrní.
A co když majitelé lesa okolo cesty budou zase chtít kácet stromy? To chataři i zástupci obcí pochopí. „Nejde ale přece tu cestu uzavřít na tři měsíce nebo půlrok," pravil chatař Jan Kníže.
Náměstek jihlavského primátora pro dopravu Jaroslav Vymazal má zprávu o soudním jednání. „Jiný postup není možný, protože s panem Prokešem se nelze rozumně domluvit. Dělá kroky, které jsou naprosto neadekvátní dané situaci," uvedl.
„Takových vlastníků, jako je pan Prokeš, je po celé republiky spousta a přitom to ve většině případů funguje, pokud je tam klasický lidský přístup. I tady, dokud byla vlastníkem jeho maminka, všechno fungovalo," připomněl Vymazal.
Prokeš upozornil, že k věci přistupoval zpočátku jinak. „Zkoušel jsem tam při kácení dávat přenosné značky, měly životnost celých patnáct minut, pak skončily v řece. Přitom by to bylo tak jednoduché. Když jsou značky vyndané, dělám v lese. Když nejsou vyndané nebo jsou otočené, je možný průjezd. Kdyby to tenkrát někdo respektoval, tak k tomuto problému nedošlo. Navrhuju úplné zrušení cyklotrasy na mém pozemku," řekl.
V záležitosti už také rozhodoval krajský úřad. Ten mimo jiné uvedl, že není možné, aby vznikaly izolované úseky veřejně přístupných účelových komunikací tak, jak tomu je na Bradle. Tam totiž obec eviduje části cesty jako lesní a části jako veřejně přístupné účelové. Například v tomto bude potřeba věci ujasnit.
Kraj dále zmínil, že na základě dřívějšího rozsudku Nejvyššího soudu se i nezpevněné lesní cesty považují za účelové komunikace veřejně přístupné.
