(vj)
ŠUMAVA Šumavský národní park potřebuje zákon. Věta, kterou uslyšíte z úst každého šumavského starosty, regionálních politiků, ochranářů, ředitelů parku a dokonce i ekologických aktivistů. Proč je tak důležitý?
Šumavský park vznikl v roce 1991 jednoduchým dokumentem. Rozhodnutím vlády, že na území Jihočeského a Plzeňského kraje vyhlásí rezervaci. Pravidla, která by dala parku jasný řád, však chybí. A tak se s každým novým ministrem životního prostředí mění péče o šumavské lesy. „Roztříštěná zonace na nesmyslných 135 ostrůvků prvních zón neumožňuje kvalitní péči o ekosystémy,” říká například už roky Antonín Schubert, starosta Modravy a předseda Svazu šumavských obcí.
Obce také upozorňují, že zákon nejvíce chyběl po orkánu Kyrill v roce 2007. Ministr Martin Bursík ze Strany zelených tehdy rozhodl, že část druhých zón bude bezzásahových a ponechají se v něm ležet tisíce stromů k zetlení. A to byl právě důvod, proč se přemnožil kůrovec. „Kdyby existoval zákon, nebyla by taková zásadní individuální rozhodnutí možná,” kritizoval tehdy starosta Horní Plané Jiří Hůlka.
Přitom chybějící zákon lze nejlépe popsat ještě jedním paradoxem. Martin Bursík udělal z části druhých zón, tedy těch s menší ochranou, bezzásahové. Potvrdil mu to i soud. Bývalý ředitel šumavského parku Ivan Žlábek naopak využil toho, že mohl kácet stromy v prvních, nejpřísněji chráněných zónách.
