Má pravdu bývalý ministr Stránský, anebo ekologičtí aktivisté?! Kde hledat odpověď ?!

S blížícími se Velikonocemi jsem měl pocit, že můj pracovní program je čím dál víc nabitý. V Parlamentu se vedle běžných problémů řešila funkčnost koalice, v kuloárech se horečně jednalo, ve zdravotním výboru se projednávaly problémy spojené s přípravou reformy zdravotnictví, a tak není divu, že jsem v kalendáři vyhlížel dny, které věřícím připomínají smrt a vzkříšení Ježíše Krista a ateistům nástup jara. Mně tentokrát měly dny volna posloužit především k vyčištění hlavy, a protože i předpověď počasí přála výletům, rozhodl jsem se pro pěší túru.

Jenomže - procházejte Šumavou a nepovšimněte si suchých stromů v lese zcela zničeném kůrovcem! Samozřejmě, že i já jsem si položil otázku "co s tím"?! Má pravdu bývalý ministr Stránský, anebo ekologičtí aktivisté?! Kde hledat odpověď ?! V duchu jsem povolával na pomoc svoji profesi - medicínu. Tam platí pravidlo, že nejprve musím nemoc zastavit a pak ji následně vyléčit. Dalo by se uplatnit i v tomto případě? A v tu chvíli jsem si uvědomil, že zatímco u medicíny vycházíme ze zkušeností s léčbou milionů pacientů, s přírodou takové zkušenosti mít ani nemůžeme. Z historie víme, že kdysi pokrývaly hluboké lesy 80% našeho území. Tehdy určitě nebylo ani v lidských silách jakékoli kalamity řešit, a tak si příroda musela pomoci sama. Pak ale lesy postupně ustupovaly sídlištím a orné půdě, a kde je jistota, že si dnes na zbývajícím kousku země lesy pomohou samy?

A tak jsem si z velikonočního výletu přinesl nejen okysličené plíce, ale i hlavu plnou dalších otázek, z nichž na mnohé neznám odpověď. Kde berou lidé, kteří se přou o budoucnost lesů, jistotu, že právě ten jejich postoj je jediný správný?! Mají opravdu tolik průkazných argumentů, anebo trumfují v tvrdohlavé snaze po prosazení své teorie? Zajímá se někdo z aktivistů či odborníků pocházejících většinou z městských aglomerací o názor starousedlíků? Kdo jiný by se měl k přírodě vyjádřit, když ne člověk, který je s ní celoživotně srostlý! Vůbec se nedivím, že od opravdových Šumaváků stále častěji slýchám neblaze proslulé úsloví "o nás - bez nás".