Tomáš Jirsa
Vimperk – V únoru uplyne jeden rok od chvíle, kdy ředitel Stráský převzal zodpovědnost za vývoj na Šumavě.
Připomeňme si, že dr. Stráský nastupoval za situace, kdy se vztahy mezi parkem na straně jedné a obcemi, krajem a politiky na straně druhé daly nazvat zákopovou válkou. Bez ohledu na mínění veřejnosti bývalé vedení Národního parku Šumava podporovalo šíření kůrovcové kalamity a vznik holin jako základ nové formy ochrany přírody, bezzásahovosti či divočiny. Jmenování dr. Stráského také provázela masivní negativní kampaň Hnutí Duha a některých aktivistických vědců, kteří ho obviňovali, že chce na Šumavě těžit dřevo či zničit šumavskou přírodu chemií.
Kůrovcová kalamita v Národním parku Šumava při nástupu ředitele Stráského byla faktem, který nezastíralo ani minulé vedení. To však tvrdilo, že kůrovec je lékař lesa, a že po uschnutí si les pomůže sám. Okamžitě po svém nástupu si dr. Stráský nechal zpracovat skupinou odborníků krizový plán boje proti kůrovci a začal jej plnit. Kůrovcová kalamita, která způsobila masivní úbytek stromového patra a zánik biotopu mnoha rostlin a živočichů začala ohrožovat samu podstatu ochrany přírody, pro kterou byl národní park vyhlášen. Souše a holiny způsobené působením kůrovce jsou dnes na 14 tisících hektarech NPŠ a představují dnes více než 20 procent rozlohy parku!
Hnutí Duha a spříznění aktivističtí vědci se v létě loňského roku pokusili zabránit protikůrovcovému plánu mediální akcí Na Ztraceném, kdy vlastními těly bránili stromy před pokácením. Všechny stromy, k nimž se aktivisté poutali, byly již stejně mrtvé a šlo pouze o to, aby kůrovec, který se v nich namnožil, nezničil okolní les. Celý národ sledoval v přímém přenosu, jak aktivisty nejprve vyhnali obyvatelé Modravy, pak jim blokádu zakázal soud a poté je vynesla policie. Svého hlavního cíle, odvolání dr. Stráského, nedosáhli a ten mohl ve svém působení k zastavení kůrovcové kalamity pokračovat. Po roce působení dr. Stráského je prokazatelné, že za svého působení těžil o 100 tisíc m3 méně dřeva, než se v parku těžilo předchozí rok. Je také prokazatelné, že dr. Stráský použil méně chemických přípravků a pouze na poloviční ploše, než předchozí, samo sebe nazývající ekologické, vedení parku. Dr. Stráský také nastolil dobrou komunikaci se šumavskými obcemi a vzájemně respektovaný vztah s oběma hejtmany. Vyšlo najevo, že bývalá vědecká rada NPŠ tiše tolerovala jak masivní těžby, tak vznik rozsáhlých holin i používání chemie. Žádná obvinění, která proti němu vznášeli lidé z Hnutí Duha a aktivističtí vědci se neprokázala, naopak.
Při příležitosti ročního působení dr. Stráského ve funkci ředitele je potřeba říci, že se choval více ekologicky, než jeho předchůdce.
Myslíte však, že se mu někteří aktivisté za svá nařčení omluví?