Někdejší vrchní lesmistr křivoklátského panství Jan Bedřich Gintl, který zemřel 19. července 1871 ve věku 71 let, se nejen staral o lesy tamního knížecí fürstenberského velkostatku, ale stál také u zrodu vzdělávání lesníků v Čechách. Se svolením Karla Egona II. z Fürstenbergu zřídil v křivoklátském Amalíně lesnickou školu, otevřenou v roce 1840 jako první svého druhu na území dnešní ČR. Vyučování na ústavu skončilo v revolučním roce 1848 a nikdy již nebylo obnoveno, na Gintlův ústav ale po sto letech navázalo učiliště a střední škola, založené na Křivoklátě v roce 1950 a fungující dodnes.
Syn pražského měšťana a knihvazače Matyáše, který se ještě psal Kindtel, vystudoval nejprve gymnázium a poté polytechniku v Praze a v 19 letech ho přijali do služby na fürstenberském velkostatku Křivoklát. Nadaný lesník postupně ve službě Fürstenberků prošel řadou míst, byl mimo jiné adjunktem, lesním inženýrem a stavbyvedoucím, lesmistrem (1838) a vrchním lesmistrem (1845) a nakonec v roce 1854 byl jmenován lesním radou. O čtyři roky později Gintl knížecí služby na Křivoklátě opustil, odstěhoval se do Lobče na Mělnicku, kde si otevřel dřevařský obchod a kde také dožil.
Gintl byl známý jako pokrokový praktický lesník: vzorně hospodařil na výměře bezmála 35.000 hektarů lesní půdy, staral se o plavení dřeva a vedl také provoz na koňské dráze z Lán do Prahy, která odvážela dříví z křivoklátských lesů. Dnes se na něj ale vzpomíná hlavně jako na zakladatele školy, která ke dvouletému studiu přijímala zejména syny fürstenberských úředníků, zřízenců a výjimečně i poddaných - ale také absolventy pražské techniky, kteří měli přednost a navíc mohli být přijati hned do druhého ročníku. Dalším Gintlovým důležitým činem bylo založení první České lesnické jednoty v roce 1848, která výrazně ovlivnila další vývoj oboru v Čechách.
ČTK
