Rumunsko se hned po Rusku pyšní největší zásobou panenských lesů v Evropě. Čistě v rámci kontinentu v něm leží dvě třetiny všech zbývajících pralesů Evropské unie, které zároveň obsahují největší množství buku. Tyto oblasti jsou též hostitelem největších populací medvěda hnědého, vlka evropského a také rysa ostrovida. Dlouhodobým environmentálním problémem těchto lesů je nelegální těžba, která poslední zbytky pralesů a živočišné a rostlinné druhy v nich nenávratně maže z povrchu světa.
Pokud se zaměříme na čísla, podle rumunské vlády a aktivistických skupin zde bylo od pádu komunismu do roku 2011 nelegálně vytěženo více než 80 milionů kubíků dřeva, což je téměř čtvrtina celkového objemu vytěženého dřeva v tomto období. Podle satelitních snímků zmizelo v tomto období téměř 280 tisíc hektarů lesa, z nichž byla více než polovina součástí národních parků či jinak chráněných území. Dalším ukazatelem neřízené těžby je také fakt, že celková plocha zalesnění státu klesla na pouhých 26 procent.
Americká nezisková organizace Environmental Investigation Agency (EIA), jež se nelegální těžbou v Rumunsku od roku 2013 zabývá, odhalila, že hlavní podíl viny nese především rakouská firma Holzindustrie Schweighofer, jež je jedna z největších zpracovatelů dřeva v Evropě. Nutno podotknout, že tato firma zásobuje také český trh. Ačkoliv tato firma ve svém prohlášení z roku 2015 odmítla veškerá obvinění, která dokonce označila za falešná a vykonstruovaná na základě nepravdivých a nepodložených informací, pracovníkům organizace EIA se v přestrojení za obchodníky a za pomocí skryté kamery podařilo získat záběry, na nichž je evidentní, že zástupci rakouské firmy nemají s odkupem nelegálního dřeva sebemenší problém.
Firma se i přesto hájila tím, že veškeré informace o původu jejich dřeva jsou transparentní a že sama za poslední rok (2015) odmítla a nahlásila několik transportů s nesprávnými dokumenty.
Jak informují zdroje, jež se tímto problémem zaobírají, nelegální těžba v tamních lokalitách korporacím prochází především kvůli nečinnosti místních orgánů, nedostatku lesních hlídačů, a hlavně rozšířené korupci až do politických sfér či špatné a nevyhovující legislativě.
Co se právní ochrany týče, důležité je zmínit, že ačkoliv v posledních letech přišly ze strany vlády jisté patřičné kroky, které by situaci mohly zlepšit, v praxi jsou stejně ignorovány. Takovým příkladem může být nařízení z roku 2008, na základě kterého by měly být všechny potencionální pralesy chráněny ještě předtím, než získají oficiálně status chráněné oblasti. Tak se ovšem neděje a z těchto lokalit bez jakýchkoliv sankcí stále mizí dřevo.
V letošním roce jsme se také mohli seznámit s informací, že na základě práce organizace EIA byla firmě Holzindustrie Schweighofer dočasně pozastavena certifikace systémem FSC ( Forest Stewardship Council ), stejně tak, jako auditnímu orgánu Quality Austria, jež měl proti nezákonnému konání rakouské firmy zasáhnout. Prezident FSC U.S., Corey Brinkema uvedl, že oceňuje práci organizace EIA a Světového fondu na ochranu přírody, a že takové konání je třeba brát velmi vážně. Avšak ze zprávy uveřejněné na Wilderness-society před pár dny je evidentní, že až k tak pozitivnímu posunu nedošlo. Jak se ve zprávě uvádí, FSC doslova šokoval svým rozhodnutím, kdy i přes stovky potvrzených případů nelegálního jednání firmy Holzindustrie Schweighofer přimhouřil oči a firmě byla udělena pouze dvouměsíční zkušební doba, během které si již takového jednání nesmí dopustit.
Pro lepší představu situace přímo na místě lze shlédnout nedávnou „foto" publikaci geobotanika a krajinného ekologa Prof. Dr. Hanse Dietera Knappa, jež sice v úvodu zprávy zmiňuje, že díky popularizační aktivitě dané problematiky v posledních letech přijaly nevládní organizace patřičné právní kroky, jež by mohly přinejmenším přispět k omezení této neúnosné situace, ale po jeho osobní návštěvě popisuje celkové dojmy, které nejsou nikterak valné. To, že na rumunských biologicky nejhodnotnějších územích není situace příznivá, potvrzují též vědci z Katedry ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské ČZU, jež v tamních přirozených lesích provádějí patřičné výzkumy a kterým je podle jejich slov těženo dřevo přímo z výzkumných lokalit.
Ucea Mare
