KŘIŽÁNKY/PRAHA Je pravidlem, že ochránci přírody jsou pro zákaz jakýchkoliv zásahů ve vzácných lesích. Takovou filozofii donedávna zastávala i Správa Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.

Teď ale názor změnila. I díky iniciativě místních lidí rozhodla, že prokácí stromy na hřebenech.

Už mnoho let zakrývají skvosty, které se krčí za nimi -, osmnáct jedinečných skalních útvarů. „Dospěli jsme k názoru, že stávající porosty nejsou tím, co bychom měli ochraňovat,” vysvětluje Václav Hlaváč, vedoucí chráněné oblasti.

Původní rozvolněný bukojedlový prales se totiž v 18. století začal nahrazovat uměle vysázeným smrkovým lesem. „To ochuzuje druhovou pestrost, takové porosty nejsou dobře odolné vůči kalamitním škůdcům,” říká k tomu krajinný ekolog Vladimír Mana.

A jeho slova potvrzují historické obrázky. Horní partií Žďárských vrchů se několikrát prohnala zničující kalamita, která okolí skal obnažila (snímek je z roku 1906). V jehličí se navíc udržují jen stínomilné rostliny, z oblasti vymizel i sokol stěhovavý.

Smrčiny by proto měl během několika let nahradit smíšený a průhledný les. Místní lidé však doufali v úplné odlesnění.

Monokulturní porosty vysázené uměle člověkem nejsou v Česku ničím výjimečným. Pokrývají svahy Šumavy, Jeseníků i Krkonoš. Vznikaly po vykácení původních lesů hlavně proto, že jsou hospodářsky výnosné. Jak ale třeba v roce 2004 ukázal obří orkán ve slovenských Tatrách, jednodruhový les stejně starých stromů nemá šanci přežít.