HODNĚ VODY, MÁLO VODY? V POSLEDNÍCH LETECH SE ČESKÁ REPUBLIKA POTÝKÁ S VÝKYVY TEPLOT, ALE TAKÉ SRÁŽEK.
Ještě nedávno byla v hlavní roli hlavně povodňová opatření, aktuálně ale mezi tématy vede opačný extrém. Jde však o spojité nádoby, a to doslova. Jak vypadá současná situace? Na tato témata se zaměřila business snídaně společnosti Magnus Regio už potřetí.
V Brně nechyběli zástupci hlavních hráčů v této oblasti. Tato různorodost ale hned upozornila na možný problém. „Máme rozdělené kompetence, ale zapomínáme, že se bavíme o vodě v krajině jako celku. Měli bychom celou koncepci přepracovat tak, abychom byli schopní udržet vodu v krajině," upozornil Jaroslav Rožnovský z Českého hydrometeorologického ústavu Brno.
Kdo jsou hlavní činitelé, kteří s tímto problémem mohou pohnout? Podle vedoucího Odboru životního prostředí jihomoravského krajského úřadu Františka Havíře jsou to lesáci a zemědělci spolu s vodohospodáři. „Proto jsem rád, že se zástupci ministerstva zemědělství a životního prostředí potkávají v nejpostiženější oblasti," pronesl Havíř k hostům z Prahy. Problém je, že součinnost obou úřadů nevnímají všichni pozitivně. „Ministerstva mají rozdělenu vodu a půdu. Jenže kde je ta hranice? Pokud nedokážeme zařídit, aby to spravoval jeden resort, nepohneme se z místa," prohlásil viceprezident Agrární komory Václav Hlaváček.
Alena Binhacková, ředitelka Odboru vodohospodářské politiky a protipovodňových opatření z Ministerstva zemědělství i vedoucí oddělení ochrany před povodněmi Odboru ochrany vod na Ministerstvu životního prostředí Pavel Marták se však shodli: Snažíme se o co nejlepší spolupráci. To je sice pravda, jenže situace s vodou se musí řešit co nejrychleji. Pomocí prezentace s mapami a grafy to shrnul Mirek Trnka z Akademie věd ČR a Mendelovy univerzity v Brně. „Pořád se pohybujeme na hraně, Nemáme zásobu vody na závlahy a jsme závislí na srážkách. Bilance je napjatá i při mírném suchu, to je aktuální stav," expert z Výzkumného ústavu globálních změn AV ČR.
Zvýšit akumulaci vody
Podle ředitele pro správu povodí Povodí Moravy Antonína Tůmy jsou před společností dvě možnosti. „Bud´to můžeme řešit krátkodobými opatřeními. Nebo můžeme dělat i více, hospodařit s tím, co máme a zvýšit akumulaci vody, se kterou jsme schopni hospodařit," vyjádřil se k věci Tůma.
K vyjádření zemědělců a vodohospodářů se samozřejmě přidal také zástupce lesníků – ředitel Krajského ředitelství Lesů ČR Dalibor Šafařík. „Lesáci musejí zajišťovat dobrou kondicí lesních porostů. Nemůžeme krajinu zakonzervovat. Podařilo se nám vytvořit plánovací dokument, na jehož základech budeme budovat sítě menších nádrží," předložil plán Lesů ČR Šafařík.
Recept jak zadržet vodu v krajině mají i rybníkáři. Ani ti ale nejsou bez starostí. „Snažíme se o co nejvyšší zadržení vody v krajině. Rybníky mají obrovský přínos. I rybáři se museli naučit se suchem hospodařit. Stát si ale musí říct, co je jeho prioritou. Myslím, že by to měla být voda. Ministerstva ale při přípravě budování rybníků staví překážky, které jdou proti duchu budování rybníků," komentoval ředitel Rybníkářství Pohořelice Roman Osička.
Na řadu přišla také další příbuzná témata, jako půdní eroze, vliv změny klimatu na české zemědělství, velký prostor dostala i výstavba a funkce větších vodních nádrží. Vedoucí útvaru vodohospodářského dispečinku Povodí Moravy Marek Viskot upřesnil výhody těchto staveb. „Nádrže dotují řeky, odtéká z nich mnohdy i několikrát víc vody než do nich přitéká," řekl.
Padla i zmínka o v současnosti mezi lidmi nepopulárním slovním spojení vodní nádrž. Jenže bez nich to nepůjde. „Politici by měli co nejrychleji řešit výkupy pozemků," apeloval nejen na své kolegy náměstek hejtmana Olomouckého kraje Milan Klimeš.
Jeden konkrétní projekt byl na akci představen: severomoravské Velké Heřminovy s objemem 143 milionů metrů krychlových vody. „V těchto případech jsou největší problém majetkoprávní vypořádání. Někde potom upravujeme technické řešení, někdy ale může být celá akce z tohoto důvodu zastavená," upozornil zástupce Povodí Odry Lukáš Pavlas.
Ke slovu se dostali také partneři akce. Jejich vyjádření ovšem příliš povzbudivá nebyla. „Většina našich zakázek běží v režimu veřejných zakázek. Od novely jsme si libovali, že bude více zohledňována odbornost. V poslední době ale máme zkušenost, že dál vítězí cena zakázky. Vychází to spíš z potřeby stavbu získat než ji správně nacenit," pronesl předseda představenstva Ekostavby Brno Libor Vajík.
Podobně mluvil také manažer marketingu a strategie OHL ŽS Jan Ledabyl. „S problémem nejnižší ceny se setkáváme úplně ve všech stavebních oborech. I když jsme byli přesvědčováni, že se budou zadavatelé zajímat o technologie a kvalitu, není to tak," uvedl Ledabyl.
Obchodní ředitel odštěpného závodu Vodohospodářské stavby společnosti Porr přiznal, že jeho firma se trápí stejnými problémy. „Kvalifikační kritéria rozšiřují okruh subjektů a objevují se tam i takové, které nemají s podobnými stavbami zkušenost. Další problém je dlouhé čekání," přiznal Beňák.
Mluvilo se ale i o konkrétních technických detailech. Miloš Kedrovič, předseda představenstva společnosti Vodotika komentoval vhodnost výstavby suchých poldrů. „Nemáme s tím dobré zkušenosti. Místo poldrů jsou lepší retenční nádrže s vodou, nejsme u nich schopní zaručit neprůsakovou," dodal Kedrovič.
Záštitu nad akcí poskytli ministr zemědělství Marian Jurečka, ministr životního prostředí Richard Brabec a hejtman Jihomoravského kraje Bohumil Šimek.
