Někteří sociální demokraté deklarují snahu zabránit zrušení vojenského újezdu Brdy. To by znamenalo konec příprav chráněné krajinné oblasti, která zde má vzniknout.

Stínový ministr obrany Jan Hamáček přislíbil, že pokud se ČSSD po volbách stane vládní stranou, vynasnaží se, aby vojenský újezd Brdy nebyl zrušen. Tedy nevznikla místo něj Chráněná krajinná oblast, již Ministerstvo životního prostředí pod vedením ministra Tomáše Chalupy připravovalo a snad ještě bez Chalupy připravuje.

K Hamáčkově postoji bývalý poslanec Richard Dolejš dodal: „Je to krok správným směrem, plně koresponduje s postojem, který v této věci dlouhodobě zastávám. S rušením vojenského újezdu Brdy nesouhlasím. Pouze přítomnost armády garantuje, že různým spekulantům bude zabráněno negativně ovlivňovat vývoj v této oblasti. Zůstanou zde i nadále kvalitní zdroje pitné vody a v neposlední řadě bude uchráněna zdejší příroda” – tak Dolejše citovaly Podbrdské noviny z 3. – 17. října 2013 v článku „Brdům svitla velká šance na záchranu”.

Tyto výroky padly na schůzce vybraných starostů, místostarostů (členů či příznivců ČSSD) Chaloupek, Jinců, Felbabky, Křešína, Zaječova, Malé Vísky a Podluh, konané 20. září 2013 v chaloupecké hospodě.

Je to poprvé, kdy stoupenci chráněné krajinné oblasti dotčených brdských obcí už nebyli přizváni k projednávání tak závažné otázky. Pochopitelně bychom ihned reagovali – chráněná krajinná oblast má zdroje pitné vody zničit a brdskou přírodu snad devastovat?

Jedním z důležitých témat Občanského fóra našeho Podbrdí byl právě ústup vojenského újezdu Brdy, který zde vznikl na sklonu dvacátých let minulého století a počátkem padesátých let byl ještě rozšířen. Kolem roku 2010 armáda sama naznala, že tento újezd využívá jen minimálně a pro další výcvik by ji postačila toliko dělostřelecká střelnice na několika hektarech.

Díky omezenému až zakázanému vstupu do vojenského prostoru i vzhledem k vhodnému režimu jak pěstebnímu, tak i při pohybu vojenské techniky se toto území zachovalo v dobrém, ba pozoruhodném přírodním stavu, který podle přírodovědců a ochránců splňuje podmínky pro vyhlášení chráněné krajinné oblasti.

Aby ministerstvo obrany, pod vedením Alexandra Vondry, zamezilo možným spekulacím s pozemky a podobným piklům, které se už začaly líhnout, domluvilo s ministerstvem životního prostředí vznik chráněné krajinné oblasti i způsob ústrojné proměny, do níž se případné developerské záměry či nekalosti ani nestihnou vklínit.

V té věci proběhlo několik veřejných jednání, na něž obě ministerstva pozvala vždy všechny „potrefené” starosty a další činovníky bez ohledu na stranickou příslušnost nebo zastávaný názor – velmi demokraticky. Nechci levicové čtenáře tohoto levicového listu příliš popuzovat, ale nemohu zamlčet, jakým věcným a vstřícným způsoben ona jednání probíhala, každý mohl vyslovit svůj názor, argumentovat, nikdo nebyl oslyšen.

Byl jsem překvapen, že vždy nesouhlasně a někdy také značně útočně vystupovali někteří sociálnědemokratičtí starostové, kteří byli zásadně proti a trvali na tom, že armáda nesmí újezd opustit, jako by jí to mohli oni přikázat, nebo tak měla učinit nějaká vyšší moc. Naznačovali, že případná CHKO už je s pražskými developery nějak spolčena.

Povzbudilo nás veřejné jednání s pracovnicí odboru ministerstva životního prostředí (její funkci i jméno zamlčuji, aby se po volbách nedostala do klatby), velmi vzdělanou přírodovědkyní  se zkušenostmi z jiných CHKO, která nastínila proces i podmínky vzniku, a také velikost území, které by zahrnovalo (na rozdíl od újezdu) i některé obce jako přirozeně související, včetně tří stupňů ochrany podle přísnosti.

A tehdy ti, kteří se obávali slabosti CHKO, naopak namítali, že ochrana je příliš přísná a podvazuje rozvoj dotčených obcí na okraji současného vojenského prostoru. Paní doktorka vysvětlila, že spíše jde o to, aby v těch obcích se nedělo to, co nechtějí samy obce, ať takový návrh pro CHKO vypracují.

Zvláštní zřetel byl brán na ochranu vodních zdrojů a řešila se také otázka, jak uměle nahradit kultivaci některých ploch tankovými pásy, kde se dobře daří vzácnější suchomilné květeně, což kozy  nebo ovce neumějí.

Na dopadových plochách byla problémem případná nevybuchlá munice, protože pročištění zeminy do hloubky osmdesáti centimetrů je velice nákladné. Vznikl návrh, aby tam zůstal vstup zakázán jako do rezervace, do jejíž kvality by vegetace časem dospěla.

Proč určitá skupina starostů je stále zarputile proti? No protože na věcný problém jdou se stranickou oddaností, a Vondra, Chalupa jim představují gaunery z ODS, a to ať konají, jak konají.

Konejšil jsem se nadějí, že až tedy půjdou, jak se lidově říká od válu, nebo do kopru či kam všude mají jít, a sociální demokraté vítězně obsadí jejich posty, brdská chráněná krajinná oblast bude zachráněna. My, kteří jsme na přípravě CHKO spolupracovali, rozhodně proti ČSSD nebudeme, Brdy spojují!

A teď toto! „Brdy mají strategickou polohu uprostřed Čech, jsou zásobárnou vody a pouze armáda je zárukou, že příroda zůstane uchráněna,” shodli se vybraní účastníci chaloupecké besídky. Což zdánlivě nemá logiku.

Bohužel má.  Nejde jenom o to, že v podbrdských hospodách se vede setrvalý žvást o tom, že kdo má do újezdu propustku, patří mezi privilegované a má nejvíce hřibů. Ti o tuto výsadu nechtějí přijít. Podstatnější je něco jiného: Jakmile se hamáčkovcům podaří přimět armádu, aby v Brdech zůstala, přijde vniveč i všechna práce na přípravě CHKO, celý záměr na ochranu brdské přírody bude rozmetán.

A poté, za čas možná kratší než nedlouhý, armáda sama (!) část prostoru opustí  (opravdu pro něj nemá využití) – zejména území atraktivních padrťských rybníků – kam pak bez jakýchkoli zábran vtrhnou již dobře připravení developeři. Takové plány a projekty vznikly, někteří sociální demokraté, šibalové, co se už před volbami nevejdou do dveřních futer, se jimi ani netají. Takže tak „Brdům svitla velká šance na záchranu”, jak píší PN.

Věřím v Jakuba Patočku, dobrého člověka Sedmé generace, že tak ošklivý plán a pád sociálních demokratů nepřipustí – byl by to pád i jeho.