"Písničku Já do lesa nepojedu u nás zná každé malé dítě. Brzy si ji možná budeme notovat v souvislosti s chystanou novelou mysliveckého zákona, kterou projednávají poslanci a v níž se lavíruje s omezením veřejnosti při vstupu do lesů. A nepůjde jen o houbaře, jako největší „škodnou" vidí nimrodi v lesích a hájích třeba šílence na čtyřkolkách, ale i cyklisty. Luboš Lonský, předseda Okresního mysliveckého svazu v Jičíně se ale domnívá, že návrh neprojde.
Pro!
„Návrh z ministerstva přišel, i když si myslím, že asi neprojde. Tlak na přírodu je z hlediska návštěvnosti daleko větší než býval. Kdyby nastalo nějaké rozumné omezení, určitě bych byl pro. Ono, když sedíte večer v půl desáté na posedu a v lese chodí lidi se psy nebo tam někdo běží, tak z hlediska bezpečnosti by to rozhodně stálo za uváženou," míní nimrod.
„Nebo když jsou naháňky v lese, tak opět z hlediska bezpečnosti je to velký problém. Každý se ohání tím, jaká má práva, ale každý máme i nějaké povinnosti, a když někoho jednou v roce omezíme ve vstupu do lesa, tak by to měl rozumný člověk tolerovat," míní Luboš Lonský.
Podle Lonského je v současné době tlak na přírodu od civilizace enormní a určitá regulace by prospěla i přírodě.
„Před třiceti lety byl měsíc červen měsícem myslivosti a byl omezen vstup do lokalit, kde zvěř vyváděla mláďata. Dnes to nikdo nerespektuje. Je to určitá bezohlednost," pokračuje Lonský. Pokud by záleželo na něm, omezení by vydal během května a června a pak při honech. Iniciativa k omezení veřejnosti při vstupu do lesů podle něho vzešla od vlastníků honebních a lesních pozemků, kteří si tím chrání svůj majetek. „Tak to vidím já, trošičku bych to omezení vítal," přiznává.
„Nevyháněl bych z lesa houbaře, ti jsou asi nejmenšími narušiteli, nejhůř se v lese chovají turisté, cyklisté a lidi na čtyřkolkách. Vstup do lesa bych omezil především v těchto měsících, kdy vyvádí srnčí a dančí zvěř mladé a lidi je ruší," uvedl dlouholetý hajný a nimrod Josef Kraus z Nové Paky.
Proti
U veřejnosti se ale novela zřejmě setká s nelibostí. „Nesouhlasím! Miluju procházky lesem, houby, pohyb na čerstvém vzduchu, mám syna, staví si v lese domečky jako kdysi my," napsala na facebook Léňa Buchartová. „Naprosto nesouhlasím. Už takhle spousta myslivců nezná meze svých pravomocí, natož po tomto diskriminování ostatních občanů. Bohužel, mám s myslivci jen špatné zkušenosti," uvedla Lenka Mittelbachová.
„Myslivce mám rád, dovolím si říct, že mezi nimi mám i spousty přátel. Jejich oddanost přírodě a činnost obdivuji a současně k nim chovám obrovský respekt. Ač jsem s nimi na dané téma nehovořil, mám za to, že se jedná o výplod myslivecké generality, která se až nápadně chtěla podobat některým nařízením EU s parametry absolutních kravin. Pohyb člověka v lese považuji za jeden z nejsvobodnějších a prakticky bezhraniční pocit volnosti, který nelze ničím nahradit. Dnes budeme omezovat pohyb v lese, zítra na louce, pozítří na ulici... Podobných návrhů je v poslední době nějak mnoho, až to začínám považovat za testování zdravého rozumu populace, co ještě sneseme, co ještě vydržíme. Tento návrh regulace pohybu považuji za čistokrevnou bejkárnu. Naše vnoučata a pravnoučata se budou jednou smát této době, že současná generace nedokázala použít toleranci nejen v osobních zájmech, a proto byla nucena si na sebe nechat tvořit hloupá nařízení," reaguje na připravovanou novinku Aleš Hlawatschke.
Do lesa s peněženkou? Zbytečné obavy
Královéhradecko - Na houby do lesa jen s naditou peněženkou. Takový dojem mohl nedávno získat čtenář po debatě nad novelou zákona o myslivosti, kterou se v dohledné době chystá poslancům předložit ministerstvo zemědělství. Novela totiž počítá se zvýšením pokuty za porušení zákazu vstupu do lesa z deseti na třicet tisíc korun. Právě nad tímto zvýšením sankce se vedla vzrušená debata. Nakonec se ukázalo, že zákaz vstupu je uplatňován opravdu velmi ojediněle a navíc jen těžko by někdo hledal člověka, který pokutu v minulosti opravdu dostal. Jak se tedy k zákazu vstupu do lesa staví myslivec a jak ochránce přírody?
Jiří Janota, předseda Českomoravské myslivecké jednoty:
V novele zákona o myslivosti nejde o zvýšení pravomocí myslivců. Zákaz vstupu do lesa existuje už teď pod pokutou deseti tisíc korun. Orgán státní správy v případě nutné situace může zákaz vstupu do lesa vyhlásit, ale toto ustanovení se využívá jen sporadicky, pouze v ojedinělých případech. Myslím si však, že určitá zájmová skupina, nebudu komentovat která, používá tuto cestu ?k negativnímu informování veřejnosti. Snaží se novelu shodit se stolu.
Nicméně myslivci zákaz vstupu do lesa nevyhlašují, to dělá pověřená obec, ale opravdu se to používá jenom ve výjimečných případech. Například, když je ?v lese kalamita, a ve vztahu k myslivosti v případech, když majitel obory nepotřebuje, aby v době rození mláďat zvěř někdo rušil. V takovém případě je možné požádat státní správu a je jen na ní, jestli žádosti vyhoví nebo nevyhoví. Podle mě je tedy debata o zákazu vstupu do lesa opravu nafouknutá bublina.
Vzhledem k tomu, že možnost zakázat vstup do lesa funguje už nyní a nebyla dosud zneužívána, nepředpokládám, že by v budoucnu zneužívána byla. Je to tedy účelově vytržený paragraf, aby se proti zákonu postavila i veřejnost.
Také zvýšení pokuty na 30 tisíc korun je rozhodnutí ministerstva zemědělství. Náměstek ministra Patrik Mlynář argumentoval tím, že hodnota koruny je dnes úplně jiná, než byla v roce 1991.
Nevím, podle čeho ministerstvo stanovuje pokuty za přestupky, ale je to jeho rozhodnutí. Rozhodně ale neznám případ, kdy byla sankce použita. Houbaři se toho tedy rozhodně bát nemusejí.
My se spíš obáváme toho, jak novela dopadne jako celek v Poslanecké sněmovně, tedy co nakonec poslanci odsouhlasí. Obáváme se, že bude velký tlak na zmenšení výměry honiteb. Z Poslanecké sněmovny by tedy zákon mohl odejít v úplně jiném znění, než v jakém do ní bude poslán.
Libor Ambrozek, předseda Českého svazu ochránců přírody:
Z pohledu ochrany přírody má tato novela více nedostatků ?a vážnějších. Nicméně chápu, že zákaz vstupu se musí použít v oborách. Na druhou stranu zákaz vstupu do honiteb ve volné krajině, kam lidé chodí třeba se svými zvířaty, není ta správná cesta. Toto ustanovení se ale využívá velice málo, takže kdyby se zúžilo jen na obory a sankce zůstaly v dosavadní výši, tak bych se toho nebál.
Někteří majitelé obor by byli nejraději, kdyby tam lidé vůbec nechodili, i když tam vede třeba cesta značená turistickými značkami. Takové případy v jihomoravském regionu také máme, ale soud podobný dlouhodobý zákaz zrušil. Takže je možné se proti tomu bránit.
Myslím si, že zákazy jsou rozumné po dobu dvou tří týdnů v době rození mláďat a potom po dobu lovu. V některých oborách je to i tak, že je tam zákaz vstupu po západu slunce. To je asi rozumné. V době, kdy jsou tam sváteční střelci, bych tam sám nešel. To je většinou v době jelení říje v září, ale ani ve všech oborách se to nevyužívá.
Přehnaná se mi ale zdá navrhovaná pokuta 30 tisíc korun za porušení zákazu vstupu. Připadá mi, že když je v zákoně zákazů příliš mnoho a přitom se nevymáhají a jejich porušení nepostihují, vede to k jejich devalvaci. Je lepší, když je zákazů méně, ale skutečně se vymáhají. Zákazy pro zákazy nevedou k cíli. Ale novela má řadu vážnějších nedostatků.
My jsme připomínkovali ustanovení, která se týkala záchrany zraněných zvířat. Podle nynějšího návrhu by zachraňování takové zvěře bylo velmi složité a prakticky by se nedalo nic zachraňovat. Musím ale říct, že jsme to vyřešili.
Zákon má ovšem problémy, do kterých se každý bojí sáhnout. Je to třeba otázka účinného snižování stavu zvěře a škody, které zvěř působí. Vidíme to u zemědělců a jen málo ?z nich je schopno se domoci náhrady za tyto škody. Dnes je zákon nastaven ve prospěch dobrovolných myslivců, proto se jakékoliv novelizaci usilovně brání. Byli by nejraději, kdyby zákon zůstal tak, jak je,?a vůbec se nenovelizoval. Přestože jsou myslivci jedni z uživatelů honebního území, zákon jim dává opravdu hodně velké pravomoci.
