Vyhlašování nových chráněných území by mělo nabrat na rychlosti. Jinak se nepodaří zachovat světovou biodiverzitu. Za posledních dvacet let došlo sice ke zřetelnému nárůstu chráněných území, v některých státech je ale trend opačný - rezervace se v nich zmenšují. V první zprávě o stavu světových chráněných území, která byla v pátek zveřejněna na ochranářském kongresu v jihokorejském Čedžu, to uvedl Program OSN pro životní prostředí (UNEP).

"Chráněná území významně přispívají k ochraně světové biodiverzity. Narůst jejich rozlohy a efektivity je nezbytný pro budoucí prosperitu planety a společností," uvedla při zveřejnění zprávy Julia Marton-Lefévrová, ředitelka Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN).

Podle analýzy pevninská chráněná území zabírají asi necelých 13 % souše, oceánů je chráněných 1,6 %. Mezi lety 1990 a 2010 přitom rozsah pokryté oblasti stoupl z 8,8 % na 12,7 % v případě pevninských rezervací a z 0,9 % na 4 % v případě námořních oblastí spadajících pod správu jednotlivých států. Na konferenci Úmluvy o biologické rozmanitosti před dvěma lety se víc než 190 zemí světa shodlo, že by se do roku 2020 mělo pokrýt rezervacemi 17 % souše a 10 % oceánů.

Stalo se tak v reakci na skutečnost, že s předchozím cílem z roku 2002, tedy významně snížit ubývání přírodní rozmanitosti do roku 2010, to dopadlo neslavně. Nesplnila ho totiž ani jedna z vlád. Organizace spojených národů se proto rozhodla ještě víc na ztrátu přírodní pestrosti upozornit a vyhlásila na roky 2011 až 2020 celé desetiletí biodiverzity.

Dosáhnout cíle vytčeného pro rok 2020 je však podle zprávy ještě hodně daleko. "Za chráněnou by musela být uznána oblast o velikosti více než 6 milionů čtverečních kilometrů, tedy dvakrát větší než Argentina," uvádí se ve zprávě. V případě oceánů jde o ještě rozsáhlejší území. Potřebných 8 milionů čteverčních kilometrů je oblast větší než Austrálie.

Podle analýzy zveřejněné na ochranářském kongresu v Čedžu však nejde jen o rozlohu. Na Zemi je velké množství různých přírodních prostředí a ta by měla být mezi chráněnými územími zastoupena pokud možno rovnoměrně. Ani k tomu však nedochází. Dostatečně nejsou chráněna ani místa významná pro celosvětovou biodiverzitu - ochrany se jich zatím dočkala asi polovina. (Jako místa významná pro celosvětovou biodiverzitu jsou ve studii uvedena místa vybraná Aliancí pro nulové vymírání a dále tzv. Významné ptačí oblasti - pozn. aut.)

Ve zprávě je hodnocena i péče, které se chráněným územím dostává. Podle dat z roku 2010 byla pořádně spravována pouze čtvrtina chráněných území. O trochu větší podíl představovaly rezervace, v nichž péče o přírodu vykazovala zásadní nedostatky. U 13 % chráněných území byl prý nastavený systém správy naprosto nedostatečný. V textu zprávy je zdůrazněn i význam propojování jednotlivých chráněných území. Míra propojenosti ovšem zatím nebyla na celosvětové úrovni nijak zhodnocena.

Jak uvádí IUCN, díky chráněným územím se daří mírnit odlesňování a ztrátu biologických druhů i prostředí, ve kterém žijí. Rezervace naopak přispívají k živobytí víc než miliardy lidí. ”Tyto přírodně bohaté oblasti jsou velmi důležité pro lidi, kterým poskytují potravu, čistou vodu, regulaci klimatu a také pomáhají omezovat dopady přírodních katastrof,” uvedla v tiskové zprávě Julia Marton-Lefévrová z IUCN.

Protected Planet Report je vůbec první zprávou svého druhu. UNEP má v plánu vydávat její obnovené verze každé dva roky. Příští vydání by se tedy mělo objevit v roce 2014.

Zlepšit ochranu přírodně cenných území by měly i další iniciativy, o nichž se jedná na právě probíhajícím Světovém kongresu ochrany přírody v Jižní Koreji. Rovnež v roce 2014 by měl být představen tzv. Zelený seznam chráněných území, na nějž by se měly dostat pouze dobře spravované rezervace. Poukázat na nejvíce ohrožené přírodní celky by pak měl tzv. Červený seznam ekosystémů, který by podobně jako Červený seznam ohrožených druhů stanovoval, které ekosystémy jsou zranitelné, ohrožené nebo kriticky ohrožené. Ten by měl být hotový ale až v roce 2025.