Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

Příjemný večer, vážení, i dnes je pro vás připraveno Interview Studia STOP. Od mikrofonu se hlásí ...

Petr HOLUB, moderátor

Petr Holub.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

A Jana Šmídová.

A my dnes zejména o stále dramatickém dění na Šumavě hovoříme s předsedou Strany zelených Ondřejem Liškou. Dobrý večer.

Ondřej LIŠKA, předseda Strany zelených

Dobrý večer.

Petr HOLUB, moderátor

V lokalitě Na Ztraceném na Šumavě i o víkendu pokračovalo kácení a loupání kůry smrků napadených kůrovcem. Na místě pracovalo méně lesních dělníků než v pracovní dny a v práci se jim snažilo bránit asi 60 aktivistů. Zhruba 20 lidí je přijelo podpořit z Německa. Podle mluvčího národního parku Pavla Pechouška chce park v nejbližších dnech dokončit asanaci podstatné části stromů označených pro zpracování. Celkem jich bylo v lokalitě označeno asi 5 tisíc. Aktivisté se také pokusili otevřít svůj informační stánek v Modravě, ale obec jim to zakázala. Potvrdil ekolog Michal Štingl.

Michal ŠTINGL, ekolog

Za asistence policie jsme si museli zase letáky sbalit, nicméně i potom jsme pokračovali v diskusi s těma místníma občanama. Oni na jednu stranu vysvětlovali, že potřebují tu zelenou Šumavu, na druhou stranu, že jsou přístupní té diskusi o tom, jestli divočina na Šumavu patří nebo ne. Takže jakoby, dá se říct, že dneska proběhly první pokusy o komunikaci mezi aktivisty a zdejšími občany. To je dobře určitě.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

Pane Liško, zvuková ukázka plasticky vykresluje situaci na šumavském bojišti. Dřevorubci kácí, aktivisté protestují, teď už mají i zahraniční podporu. A místní občané ekology proklínají. Ale možná ne všichni místní občané. Muselo to dojít tak daleko?

Ondřej LIŠKA, předseda Strany zelených

Muselo. A muselo to dojít takto daleko proto, protože ředitel Stráský odmítal, do značné míry dodnes odmítá, slyšet argumenty především vědecké obce. A nesnaží se dialog jakýmkoli způsobem vést. Ta blokáda nemá žádný smysl sama pro sebe. Ta blokáda je jenom nástroj, jak tomu, aby ten dialog konečně byl zahájen, a blokáda je poslední nástroj, který pokojnému a mírumilovnému občanovi zbývá. Proto, aby se ozval, když stát porušuje svoje vlastní zákony. Což je přesně to, co ředitel Stráský a vedení parku dneska dělají, takže my jsme velmi dlouho váhali, jestli máme blokádu podpořit a přidat se k ní. Udělali jsme to a já sám jsem Šumavu navštívil právě při zahájení blokády. Naši lidé se připojili k těm ostatním občanům, milovníkům Šumavy, kteří tam brání před pokácením stromy, zbytečným pokácením některé stromy. A pokusili jsme se upozornit na něco, co prostě do právního státu nepatří. Ukazuje se, že to svůj vliv rozhodně mělo, protože teprve na základě této blokády, takto vyhroceného momentu, teprve v tu chvíli začal ředitel Stráský brát v úvahu a vážně některé argumenty. A teprve poté požádal o udělení výjimky pro kácení. Tu výjimku ještě nedostal. Ten proces bude trvat měsíce možná. Teprve potom se může stát legální.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

Pardon, a do té doby se bude kácet?

Ondřej LIŠKA, předseda Strany zelených

Do té doby se zřejmě bude kácet a doufejme, že se do toho vloží i ministr Chalupa, který zatím dělá mrtvého brouka a občas vydá nějaké prohlášení.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

My samozřejmě ještě o ministrovi Chalupovi budeme hovořit. A dokonce ho uslyšíme dnes.

Ondřej LIŠKA, předseda Strany zelených

Skvělé. Protože on si myslím, že v té celé věci hraje mnohem pasivnější roli než by jako ministr měl.

Petr HOLUB, moderátor

Počkejte, ale pan ředitel národního parku Stráský tvrdí veřejně, že postupuje podle soudního verdiktu. A navíc dodává, že nekácí v bezzásahové zóně. Takže v tom si myslíte, že nemá pravdu pan ředitel?

Ondřej LIŠKA, předseda Strany zelených

No, svědčí proti němu faktické důkazy. Má sice předběžné opatření, nicméně to bylo uděleno evidentně na základě nekompletních informací. Protože ta právní norma, která dovoluje případné kácení v těchto zónách, ta jasně stanovuje, že je proto potřeba výjimku, protože toto území je součástí Natury 2000. A tahle výjimka prostě nebyla udělena. To, že inspekce, která k tomu byla přivolána, velmi laxně, řekl bych bojácně, abych byl slušný, podala jakési vyjádření, kdy vyzvala vedení parku, aby jednalo podle zákona, aniž by cokoliv konstatovala. To si myslím, že není možné brát vůbec vážně.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

Pardon, já vás na chvíli přeruším. Koho se inspekce bojí? Tak se bojí ministerstva, nebo národního parku? Nebo koho se bojí?

Ondřej LIŠKA, předseda Strany zelených

Na inspekci proběhly po nástupu ministra Drobila hluboké čistky, které odstranily řadu lidí, kteří brali svoji práci na inspekci jako skutečně nezávislou, nesloužili tam žádné partaji. Tito lidé museli odejít. A dneska jsou tam ti, kdo se prostě asi nechtějí a neumí postavit tomu tlaku politické moci, který přichází z ministerstva životního prostředí.

Petr HOLUB, moderátor

Tedy k tomu překročení zákona dochází proto, že se kácí na území, které je chráněné Naturou 2000?

Ondřej LIŠKA, předseda Strany zelených

Ano. A nejenom to. Já jsem na vlastní oči viděl, natočil na tento telefon, umístil na YouTube důkazy o tom, že jsou označeny ke kácení stromy nejen zdravé, ale také v první zóně bezzásahové. To znamená tady je evidentní snaha, vědomá snaha porušovat zákon. A v této zemi, kdy každý člověk, který má kousek zahrady za domem a chce tam pokácet strom, tak pro to potřebuje povolení. Jenom pan ředitel Stráský nikoliv. A to dokonce ani v Naturovém území. To je prostě, jak to říct slušně, opovrhování právním státem.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

Český helsinský výbor mezitím dospěl k závěru, že rozhodnutí kácet stromy v lokalitě Na Ztraceném je protiprávní. To potvrzuje vaše slova, pane Liško. Podle něj je třeba mít ke kácení patřičné výjimky, o jejichž udělení se teprve vede správní řízení. Sporná ovšem je i ochrana policie. Podle výboru se nabízí otázka, zda policie neposkytuje ochranu protiprávnímu jednání. Výbor je znepokojen i některými hrubými zásahy policie vůči aktivistům. Tak, vy jste tam sám byl, viděl jste tu situaci na místě. Tak nám řekněte, jak ty zásahy vypadají. Tak, první otázka zní, tak policie jedná jak? Její kroky jsou založené na vodě, nebo ...

Ondřej LIŠKA, předseda Strany zelených

Právní analýza, která je na vodě nutně, mně přijde úplně absurdní, šokující, že stát porušuje svoje vlastní zákony a ještě si k tomu pomáhá donucovacími prostředky prostřednictvím policie. To znamená, ta policie by na místě měla zatýkat ty dřevorubce. A nikoliv ty, kteří brání. To znamená, to je jako kdyby policajt stál u zloděje, který právě šperhákem otevírá byt a podával mu kleště a říkal, zkus to takhle, to půjde líp. Jo, to je prostě absurdní situace, do které jsme se dostali. Tam mně chodí každý den e-maily, SMS, telefonáty od lidí, kteří na Šumavě  jsou, jsou to svědkové poměrně brutálního zacházení. Velmi nebezpečného zacházení. Je tam evidentně, tam dochází i k nějaké formě šikany, kdy ti policisté nejen, že toho člověka, který brání pokácení stromu tím, že u něj sedí, tak nejenom, že ho spoutají a odnesou, ale ještě ho hodí do mlází, vysypou mu za límec mravence, vyválí ho v bahně, odtáhnou ho. Taková lehká šikana, ze které se každý vyléčí. Ale pro toho člověka to samozřejmě má obrovský psychologický efekt. Jaká může být zkušenost mladých lidí, aktivních občanů v této  zemi, kteří přijdou bránit zákon a odvlečou je policisté. Já myslím, že jsme se ocitli v Orwellovi, kdy z lži je pravda a z války je mír. Takže tahle slova evidentně pro policii dnes moc neznamenají.

Petr HOLUB, moderátor

A vy použijete nějaké právní prostředky, abyste zjednali nápravu?

Ondřej LIŠKA, předseda Strany zelených

My už jsme je použili. Šli jsme standardní cestou. Některé iniciativy a jednotlivci podali trestní oznámení, dali podněty k vyšetřování. To všechno je v běhu. Nicméně všechny tyhle postupy a procesy jsou pomalejší a ty stromy tam padají jeden za druhým. Často bývá v médiích líčen ekologický aktivista jako fanatik, který by radši zachránil strom, než aby zachránil člověka. Takto to líčí někteří politici. A pro veřejnost je velmi pohodlná představa, že tam jde o nějaké dvě svaté války, které proti sobě vedou dva fundamentalisté. Jeden kácecí a druhý protikácecí. To je nesmysl. Takhle to rozhodně není. Stejně tak ne všichni obyvatelé šumavských obcí stojí za politikou parku. Nedává se jim třeba tolik prostoru, ale například na shromáždění minulý pátek před ministerstvem životního prostředí jich přišlo několik a řekli, my se angažujeme ve prospěch požadavků, které formuluje Hnutí Duha, Strana zelených a další. Protože nesouhlasíme s tou politikou, my tady žijeme uprostřed nejcennější přírody a víme, že budoucnost tohoto parku a našeho kraje spočívá v zachování téhle skvostné jedinečné přírody. Takže je tady spousta věcí, které prostě nehrají. A mě velmi mrzí, že bývalý prominent ODS ze stáje Václava Klause vede nějakou pozdní svatou válku s představou, která ve skutečnosti neexistuje. My jsme tu blokádu podpořili a účastníme se jí především proto, že chceme dialog. A čekáme na to, kdy taková příležitost pro dialog vznikne. A v případě, že se blokáda na Šumavě ukáže jako cesta, která k tomu nevede, kterou prostě ta policie bude drtit, no, tak nám nezbyde než ty občanské protesty přenést do Prahy k ministerstvu životního prostředí, které o tom de facto rozhoduje a má rozhodnout. 25. svolal ministr životního prostředí schůzku. Já pevně věřím, že k ní přizve nejenom ty, kteří mu budou přikyvovat, ale také nás, kteří reprezentujeme jiný názor.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

A Studio STOP dnes hovoří s předsedou Strany zelených Ondřejem Liškou. Jak jste, pane Liško, řekl, tak spor už se přenesl do Prahy. Bylo to v pátek. Před ministerstvem životního prostředí se sešlo asi 300 odpůrců kácení a na úřad donesli petici. Požadují zastavení kácení a odvolání ředitele parku Jana Stráského. Dorazili ale také obyvatelé šumavských obcí, kteří naopak stávající vedení Správy Národního parku podporují a kácení schvalují. Ostatně řekl to bývalý starosta Horské Kvildy Jan Janoušek.

Jan JANOUŠEK, bývalý starosta Horské Kvildy

My jsme v pohotovosti od tý doby, co tam je Hnutí Duha. Místní lidi a lidi ze Šumavy už toho mají opravdu dost. Děláme i pravidelné hlídky, ráno v 5 hodin chodíme do lesa a plně se stavíme za ty skutky, který tam se dělají. Protože jestliže se nevykácí dneska nějakejch zhruba 5 tisíc stromů, co správa říká, tak na podzim, nebo příští rok na jaře to může bejt 60 hektarů, může to bejt desetkrát tolik.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

Již slibovaný ministr životního prostředí Tomáš Chalupa v této souvislosti uvedl, že jediným řešením sporu je schválení nového zákona o Národním parku Šumava.

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/

To, co se dneska děje, je právě situace, kdy máme neprecizní zákon a kdy výklad jednotlivých paragrafů a pohled na park umožňuje, aby vždycky jedna strana měla nějaký názor, který se té druhé nebude líbit. A hlavně se měnil.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

Říká šéf resortu životního prostředí a dodává.

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí /ODS/

Ta představa je taková, že první zóna národního parku v tom nově navrhovaném zákoně proti dnešním 13 procentům by měla být někde kolem 24 až 25 procent. Zákon musí jasně definovat, co v takto velké, takřka dvojnásobné zóně musí být za pravidla.

Petr HOLUB, moderátor

Pane předsedo Liško, udělal ministr Chalupa dost pro to, aby žhavý konflikt vyřešil?

Ondřej LIŠKA, předseda Strany zelených

Dodnes rozhodně ne. Já respektuju jako zelený se sociálním cítěním právo na dovolenou. Nicméně myslím si, že i z té dovolené mohl pan ministr dát pokyny k usměrnění té situace, nenechat ji takto vyhrotit. My na rozdíl od pana ministra se kloníme k názoru vědců, respektované většiny akademické obce, která doporučuje třicetiprocentní bezzásahové zóny. My zelení jsme zpracovali šestibodový plán pro ochranu a rozvoj Šumavy. A ten vychází vstříc i některým požadavkům, pro nás legitimních požadavků těch místních obcí. Chceme, aby byly zavedeny takzvané čtvrté zóny, to znamená kromě těch bezzásahových a méně zásahových také zóny určitého rozvoje, kde by byly liberálnější podmínky pro to, jak mohou obce nakládat se svým majetkem, se svým územím a tak dále. A my si myslíme, že ty zájmy ochrany přírody a zájmy obcí jsou sladitelné. Podívejme se za hranice. Každý penzion, každý dům, každý hostinec v Bavorském lese hrdě nese značku Bavorského lesa. Je to značka kvality, je to společná identifikace toho, že všichni víme, jaký je to úžasný kus krajiny a co může a je potřeba uchovat do budoucna. A tak se k němu také chovat. To, že lidé vnímají na Šumavě někteří park jako překážku, to je problém, který je problémem politickým a /nesrozumitelné/ na to má nejenom ministr, ale také kraj a také místní zastupitelé a starostové. My máme k dispozici studii, která dokládá, že šumavské obce, které jsou součástí parku, jsou na tom ekonomicky mnohem lépe než obce, které jsou za hranicí parku. I ten trojismus, ta opakovaná pseudopravda, která často zaznívá, a totiž, že šumavské obce doplácejí na existenci parku, tak není fakticky pravdivá.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

A jak se díváte na ty argumenty, nebo jak na ně budete reagovat, které jsme slyšeli od exstarosty Horské Kvildy? On říkal, že když se to teď nevykácí, tak příští rok tam bude Sodoma a Gomora. A desetkrát větší prostor pro holiny.

Ondřej LIŠKA, předseda Strany zelených

To je velmi nepoučený názor. A pojďme si poslechnout, co říkají vědci, ne, co říká Liška, ale co říkají vědci. A k tomu se kloníme i my, že má smysl kácet tam, kde je to dnes stanoveno zákonem. A naopak je zločinem kácet tam, kde jsou bezzásahové zóny. My se ptáme, proč vedení parku svoje omezené, velmi malé kapacity nasazuje tam, kde je to zákonem zakázáno a naopak absolutně nestíhá zasahovat v těch zásahových zónách, kde ta kalamita skutečně je vážná a kde doporučují i vědci, aby se zasahovalo. To je první věc. Druhá, když se podíváte na to, co udělala kůrovcová kalamita v Bavorské lese před lety, a jakým způsobem tam vyrůstá omlazený, více smíšený obnovený les, když se podíváte na to, jaké oblasti po kalamitě v těch minulých letech u nás, kde na jednom hektaru je až desetinásobek více semenáčků vyšších než 10 centimetrů než je nutné pro obnovu jednoho hektaru, je to rozdíl mezi zhruba něco přes 1000, které jsou potřeba a 11 tisíci, které jsou tam fakticky dnes. Tak se ukazuje, že ten postup, který Martin Bursík po orkánu Kyrill zvolil, tak byl naprosto správný. A zde nesouhlasím zásadně se slovy Karla Schwarzenberga, který podobně vyšel, podle mého názoru alibisticky, on mi to odpustí, vstříc prostě tomu veřejnému mínění, které považuje obě skupiny za, jedny za zloděje, druhé za blázny. A sám se z toho jakoby vyčlenil. Tak já chci říci, že vědci prostě nejsou blázni, říkají, že proto, aby se mohl ten les obnovit, tak je potřeba skutečně uvažovat nově o těchto zónách. Tedy tehdy Martin Bursík vyzval širokou akademickou obec, aby doporučila řešení, které bude skutečně konsensuální. Zvolil toto řešení a často bývá zmiňováno pouze to, že odmítl ty stromy, které tam byly v těch polomech, vytěžit. Není to pravda. Je to pouze zčásti pravda. Protože tam byly vytvořeny i ty nárazníkové zóny, kam se umístily lapače, kam se například aplikovaly postřiky nespeciální houby, která je přirozeným nepřítelem kůrovce. Které dnes v rámci prevence a vedení parku vůbec nepoužívá, ačkoliv by to bylo naprosto na místě, byla by to jedna z takových přirozenějších metod. A v jiných zónách, v jiných oblastech to dřevo vytěžili. To znamená už tehdy se velmi aktivně k tomuto přistupovalo a ten les si dokáže pomoci sám, jak vidíme v okolí, jak vidíme dneska i na samotné Šumavě.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

Tak mi, pane Liško, řekněte, tak jednak stačí letecký pohled, když se podíváme na Bavorský les a na Šumavu. Ale když třeba nechtějí zastánci kácení poslouchat vědecké argumenty, tak stačí, aby přešli dnes zcela svobodně hranici a podívali se, jak to tam chodí. A oni to jistě dělají.

Ondřej LIŠKA, předseda Strany zelených

Já si myslím, že je to problém skutečně ideologický. A ideologie nemusí nutně reprezentovat jenom politik. Ale kterýkoliv občan. Jsou to určitá klišé, zažitá, často živená, podporovaná záměrně, proti kterým je možné bojovat jedině racionální debatou. A proto my nabízíme náš šestibodový plán, ve kterém nabízíme obcím, krajům, politikům, ale i místním, ale taky občanským iniciativám, bavit se o tom, kde jsou tedy zóny rozvoje a co je ta nedotknutelná příroda, kterou tam přijíždíme všichni, nebo řada z nás obdivovat. Já si myslím, že ten ekonomický zájem místních lidí je slučitelný, sladitelný se zájmy ochrany přírody. Ale jaké zájmy slučitelné nejsou, to jsou skryté zájmy developerů a těžařů, o kterých si už jenom necvrlikají vrabci na střeše, ale pro něž indicie máme i dnes my na Šumavě. To, že se stromy, které neměly být určeny ke zpracování, byly pokáceny a zpracovány na míru 4,10, tak, aby se vešly na tu Tatrovku a mohly být odvezeny, to, že je tam evidentní a prokazatelný zájem developerů pro, například stavbu lanovky, která by zasáhla první zónu a zničila jednu velmi vzácnou lokalitu, to jsou všechno věci, které se ví a proti kterým je nutno se bránit. Tohle není legitimní zájem.

Petr HOLUB, moderátor

Abych se ještě vrátil k panu ministrovi Chalupovi. Vám se tedy nelíbí, že zůstal na dovolené, místo aby hasil ten bezmála násilný konflikt. Ale zároveň uznáváte jeho iniciativu nově stanovit pravidla pro Národní park Šumava. Rozuměl jsem vám správně?

Ondřej LIŠKA, předseda Strany zelených

Mně nevadí, že zůstal na dovolené. Já si myslím, že jenom měl reagovat pružněji ještě předtím, než na tu dovolenou odjel. To už jenom, to ostatní je důsledek. To druhé, ano, my dlouho voláme po tom, ne teď posledních pár dnů, ale dlouhou dobu voláme po tom, aby byla stanovena ta pravidla transparentně a nabízíme nějaké principy k debatě o nich. Já doufám, že toho 25 se o tom ta debata povede racionálně a ...

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

Vy se té debaty zúčastníte?

Ondřej LIŠKA, předseda Strany zelených

To závisí na panu ministru Chalupovi.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

Ale vy byste rád.

Ondřej LIŠKA, předseda Strany zelených

Rozhodně. My ho o to požádáme a já si pořád myslím, že lepší je hledat dlouhodobý konsensus spíš než krátkodobé silové vítězství.

Petr HOLUB, moderátor

A proč jste nenavrhli nějaký nový zákon nebo nějakou zákonnou novelu v době, kdy byl Martin Bursík ministrem pro životní prostředí?

Ondřej LIŠKA, předseda Strany zelených

Protože v té době všechno svědčilo o tom, že ty principy tak, jak jsou zachyceny v tom současném zákonodárství, budou dostačující. Nicméně my už rozhodně nějakou delší dobu říkáme, že ta pravidla evidentně nejsou vymahatelná, že si je každý vykládá jinak. A proto bude lepší, a proto jsme se přiklonili k tomu, že bude lepší to stanovit zákonem. Pokud by na ministerstvu životního prostředí seděl ministr, který bude poslouchat odborníky a nebude na ta klíčová místa jako je ředitelství parku dosazovat své bývalé prominenty ze své mateřské strany, tak by ta dosavadní pravidla stačila. A bohužel takto osvícené politiky nemáme. A proto je nutné ten zákon projasnit a vůbec ho schválit.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

A Studio STOP stále debatuje s předsedou Strany zelených Ondřejem Liškou. Už tady padlo jméno Karla Schwarzenberga. Předseda TOP 09 a ministr zahraničí v Lidových novinách v sobotním vydání uvedl, že kroky ředitele Národního parku Šumava Jana Stráského ve sporu o kácení stromů jsou ovlivněny zájmy regionálních byznysmanů. Tahanice o kácení na Šumavě přirovnal pak k souboji bláznů a zlodějů, z nichž jedni dopustili přemnožení kůrovce a druzí se snaží využít situace, aby národní park prakticky zrušili a mohli výhodně prodat tamější dřevo. Aby se mohly, jak už jste to řekl, uskutečnit v chráněném území různé developerské projekty. "Stráský nerozumí ani lesu, ani přírodě a měl by se  zamyslet, zda má kompetenci úkol zvládnout", řekl Schwarzenberg, který je vystudovaným lesníkem. A také naznačil, že za věcí může stát i podnikatel Pavel Dlouhý z ODS, bez něhož se v jihočeském lesnictví a nakonec v celém kraji nic neobejde. Už jste leccos řekl, tak teď jsme byli konkrétní. Karel Schwarzenberg byl hodně konkrétní. Asi si za to nevyslouží žádnou pochvalu, nicméně on napadl i právě Martina Bursíka, už jste to řekl, že po orkánu Kyrill jeho kroky nebyly zrovna šťastné a právě dopustily přemnožení kůrovce.

Ondřej LIŠKA, předseda Strany zelených

Karel Schwarzenberg v době, kdy se rozhodovalo o politice po orkánu Kyrill, tak byl členem vlády za zelené. A já si nepamatuju jediný výrok, kterým by rozporoval politiku ministerstva životního prostředí, o které byl informován a do které mohl jako nominant za Stranu zelených hovořit. Přestože v řadě ohledů bych se s Karlem Schwarzenbergem v této věci shodnul, tak ten jeden rozdíl je nepopiratelný. Já jsem předsedou neparlamentní politické strany, která podporuje blokádu, jakožto poslední možnost, jak zabránit porušování zákonů ve věci Šumava. A on je vicepremiérem této země. A proto jeho výroky mají mnohem větší váhu. A pokud nebudou následovány činy, tak budou nevěrohodné. Pokud on do vlády toto téma nepřinese, pokud nebude vyžadovat po svých koaličních partnerech, aby zjednali nápravu, tak by bylo lepší, aby takové věci raději vůbec neříkal, protože je podle mě velmi snadné označit ty, kteří mají velmi shodný pohled na to, co říká Karel Schwarzenberg, za blázny, jenom proto, že jim nezbylo nic jiného než na tu Šumavu jet a před ten strom si sednout. Ne každý je vicepremiérem této země, a proto považuju ten výrok o bláznech za dehonestující, příznakem malého respektu k aktivním občanům a milovníkům Šumavy.

Petr HOLUB, moderátor

Ovšem to, co říká pan Schwarzenberg, tak to je zajímavé ještě z jednoho důvodu. On tam naznačuje, že pokud existuje vlivná podnikatelská lobby, tak vláda nemá dostatečné páky, aby zabránila prosazování jejích cílů, byť třeba jsou v rozporu se zájmy většiny obyvatel této země. Myslíte si tedy, že je tady nějaká politická síla, která by tomuhle vývoji nejen na Šumavě mohla dál zabránit?

Ondřej LIŠKA, předseda Strany zelených

Já bych rád věřil tomu, že ano. Já s Karlem Schwarzenbergem souhlasím v tom, že těžařská lobby má velmi silné slovo, jak v Lesech České republiky, tak evidentně působí na vedení parku. A to, jakým způsobem se v Česku hospodaří se dřevem, s lesy, jakým způsobem se netransparentně prodává, tak to jsou obrovské ztráty veřejných prostředků pro tuhle zem. A Karel Schwarzenberg na to upozornil právem. Já jenom opakuju to, že on je vicepremiérem, on je předsedou druhé nejsilnější koaliční strany. A proto já bych za jeho vyjádřením očekával to, co s tím udělá on. Protože já s tím dělám to, co můžu. Jako předseda neparlamentní strany. Ale on má nepoměrně větší možnosti. Takže já se chci bavit o tom, jaké tedy kroky může udělat tahle vláda. Tahle vláda zatím toho mnoho neudělala, protože je sama v zajetí těchhle regionálních kmotrů. ODS bezesporu, TOP 09 nikoliv, protože ta žádné struktury pořádně nemá na té regionální úrovni. Koneckonců tak byla i ustavena, aby žádné neměla. Aby náhodou se centrum neoslabilo. A to, co tahle vláda zatím dělá, jsou spíš různé přílepky, které tajně propašovává do zdravotnických zákonů. A de facto tím zrazuje veškeré sliby voličům, které dala před rokem ve volbách. Totiž teďka se odvolávám, poukazuju na kauzu, kdy ministerstvo zdravotnictví, které je pod kuratelou TOP 09, přilepilo k zákonu o zdravotních službách přílepek, který de facto znova by umožnil zatajování informací o tom, kolik vysocí státní úředníci dostávají prostředků, přičemž víme, že právě tohle byl veliký, a je doposavad veliký problém, kdy různí kamarádi, známí a poradci ministrů dostávají statisícové odměny, které mnohonásobně přesahují jejich běžný plat.

Petr HOLUB, moderátor

Ale tím mimo jiné říkáte, vážení posluchači, tato vláda je velice slabá, jak svědčí i to, že tají informace ze svého vlastního provozu. Tudíž nečekejte, že si snad poradí s nějakou podnikatelskou lobby či těžařskou mafií na Šumavě?

Ondřej LIŠKA, předseda Strany zelených

Já říkám, že nejenom tato vláda, ale všechny parlamentní strany, které dnes v parlamentu sedí, tak nemají ani možnost, jak vzbudit u lidí důvěru v to, že by nějakým zásadním způsobem tyhle kartelové klientelistické vazby mohly zpřetrhat.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

No, právě na tom šumavském bojišti se to ukazuje. Tak Šumava, teď už jí rozumí úplně každý, a stala se kořistí politiků. Zůstaňme třeba u opoziční strany nejsilnější. Tak předseda ČSSD Sobotka se druží s Hnutím Duha, ovšem dva mocní hejtmani za Plzeňský a Jihočeský kraj naopak podporují ve všech krocích pana Stráského. Tak, tam se asi těžko můžeme nadít nějaké razantní politiky. Karel Schwarzenberg si taky přihřál svoji polívčičku. Jistě i ODS, která má nakonec v egidě ministerstvo životního prostředí. Jistě se k tomu bude dále vyjadřovat. Tak, jediní zelení, ti to mají v náplni práce a ostatně vám ty průzkumy veřejného mínění nadělily nečekaný dárek, že byste eventuelně, nebo jeden průzkum, abych byla konkrétní, se mohli dostat do sněmovny, překročili byste podle Factum Invenia, což je seriózní agentura, práh sněmovních dveří. Ale myslíte si, pane Liško, že vám k tomu pomohl právě ten přístup k Šumavě?

Ondřej LIŠKA, předseda Strany zelených

Nee, protože ten průzkum byl realizován ještě před vypuknutím téhle kauzy. To má přinejmenším dvě příčiny. Ta první je hluboký propad důvěry v politiku, ztráta nadějí, které byly vzbuzeny před minulými volbami, že tady nastává nějaká hlubší a širší změna. A ukazuje se, že /nesrozumitelné/ je ještě horší než to vlastně bylo. Lidé přestali důvěřovat tomu současnému osazenstvu politické scény, a proto obracejí svoji pozornost k některým subjektům, které i třeba v minulosti také nebyli úplně dokonalo po chuti, ale minimálně se liší od těch současných v tom, že se do žádné korupční kauzy nikdy nezapojily, nebyly s ní spojovány. Což zelení bezesporu jsou. My jsme udělali některé chyby, zklamali jsme určitě část svých voličů, ale nikdy ne tím, že bychom se do toho kartelu moci a peněz zapojili. A druhá věc, zelení se odlišují od ostatních stran, které bývají často spojovány s nějakou kletbou středových projektů, které jednou přijdou, pak zase odejdou, liší se v tom, že máme pevné přesvědčení, které má dlouhodobý charakter, které má jasné směřování a zároveň jsme stranou, která to nevzdala. Já jsem přesně před rokem a 2 měsíci řekl při ohlašování výsledků voleb, že se zelení nevzdají a že budou dál pokračovat. Že půjdou do komunálních voleb, budou pracovat dál a budou hlídacími psy veřejného zájmu i jako neparlamentní opozice.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

Na Šumavě, tam se to štěká, že jo.

Ondřej LIŠKA, předseda Strany zelených

Tam se to štěká. A myslím, že to plníme. Viz ta poslední kauza velmi aktuální, o které jsme už hovořili. Vláda předloží do sněmovny tisk, ve kterém je přílepek, který chce utajovat platy státních úředníků. A opozice, která čítá desítky lidí a má mnohamilionové příjmy ze státního rozpočtu, není schopná ten tisk ani přečíst a tuhle věc odhalit. Musí ji odhalit až Strana zelených, která má hlavní kancelář v počtu 3 placených lidí. Nikoho víc. To znamená tady je vidět, že kdo chce hájit veřejný zájem, může. A že to tady bohužel v parlamentu mnoho lidí nedělá.

Petr HOLUB, moderátor

Vy tady tvrdíte, že lepší preference pro Stranu zelených nezajistil šumavský brouk kůrovec, že to vychází z vaší dlouhodobé práce. Ale ta otázka člověka napadne logicky. Protože když se člověk podívá na Stranu zelených v Německu a na tamní ekologická hnutí, tak ta vždycky šla nahoru až právě po nějakých jaderných katastrofách, které tedy proběhly nejdříve v Americe, pak v Rusku, pak v Japonsku. A s tím spojenými aktivitami, které často skončily krvavými srážkami mezi těmi aktivisty a policií. Tady to mluvím spíš o vzdálené minulosti. Otázka zní, jestli se může Strana zelených v Česku prosadit jiným, řekl bych, mírumilovnějším způsobem než tomu bylo při těch bitvách o úložiště jaderného odpadu v severním Bavorsku?

Ondřej LIŠKA, předseda Strany zelených

Jsem dalek toho, abych vnímal fyzické střety jako nějaký možný nástroj účelový pro politické zviditelnění. Já násilí principiálně odmítám. A jediná věc, která se k tomu dá dodat je, že někdy nezbývá než občanská neposlušnost. Ale tou neposlušností se myslí naprosto pokojný protest. A to je to, oč se jedná například v té šumavské věci, nicméně co se týče německých Zelených, kteří zažívají hvězdné hodiny ještě dva roky před volbami, a mají průzkumy veřejného mínění jim dávají 28, 27 procent, jsou druhou nejsilnější stranou v průzkumech, to není výsledek těch jednotlivých kauz, ve kterých se Zelení postavili na stranu veřejného zájmu, i třeba fyzickou přítomností při protestech, nýbrž toho, že na základě těchto kauz se ukázala věrohodnost toho politického uskupení. To, co schází české politice je jakákoliv věrohodnost. Dneska můžete říct v české politice cokoliv a nejste za to stíhán, nemusíte svá slova dokládat, můžete je druhý den popřít s tím, že řeknete, já jsem si dělal jenom srandu. Nebo byl jsem opilý, nebo já jsem záměrně lhal, to jsou takové ty běžné, hlavně z poslední doby. Dopouští se jich nejenom koaliční poslanci, ale i sám ministr financí. Tady se dá říct cokoliv. To znamená to, co je, bude největší, to nejcennější zboží v příštích letech v české politice bude právě ta věrohodnost. Která strana dokáže věrohodně hájit veřejný zájem? A já si myslím, že Zelení svým původem, svými kořeny jsou právě těmi, kdo se a stranou veřejného zájmu, ať už jsou to před pochybnými developerskými projekty, ať už je to otázka ochrany kulturních památek, jako řada věcí v Praze, žižkovské nádraží, budovy v centru a tak dále, staví na stranu toho, co má dlouhodobou hodnotu a nikoliv krátkodobý profit. A to si myslím, že je cesta, trpělivá, poctivá, která nám umožní prolomit kletbu malých stran, které kdysi vypadly ze sněmovny, ale zelení budou první, kdo se znova vrátí.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

Tak, ta Šumava nejen je domovem kůrovce, ale také těch mladých semenáčků. Takže jaksi Strana zelených by byla právě tím podhoubím pod těmi giganty. Ale už uschlými giganty, když si do nich dosadíme třeba určité vlivové skupiny, velké partaje a podobně. Na druhé straně ovšem se různé agentury ptaly občanů, co si o té Šumavě myslí. Tak například nedávný průzkum společnosti SC&C shledal, že dvě třetiny Čechů schvalují na Šumavě kácení. Slyšeli jsme například názor exstarosty obce Kvilda. Jiné průzkumy naznačují, že to je tak fifty-fifty. Tak, budete s tím šumavským fenoménem dále pracovat?

Ondřej LIŠKA, předseda Strany zelených

My hájíme racionální jádro sporu. A totiž, že kácet ano, tam, kde je to vhodné a správné, nekácet tam, kde si příroda dokáže pomoci sama. A říkám to proto, protože ten průzkum, na který jste poukázala SC&C, který si nechala zpracovat Česká televize, je flagrantní příklad diletantského zadání, které má dalekosáhlé manipulativní důsledky pro veřejné mínění. Položit otázku na vzorku zhruba 600 občanů, kde se zeptáme, jste pro to, aby se stromy napadené kůrovcem kácely nebo ne, je tak hloupá otázka, která úplně míjí jádro toho problému, že to jsou vyhozené peníze. Ale bohužel navíc ještě zhoršují politickou kulturu. Ta otázka přece takto vůbec nezní. Ta otázka zní, jestli metody, které používá národní park v bezzásahových zónách přírodě spíše škodí, nebo jestli nikoliv. Protože i my, zelení, říkáme, že na řadě míst, tam, kde je to zákonem umožněno a je to vhodné, je to prospěšné a má se to dělat. Tady je vidět, že jak v médiích, tak na straně těch agentur, které si za to nechávají tučně platit, nejsou lidé, kteří by dokázali jít pod povrch těch věcí a hledat skutečnou podstatu problému. Tohle je bohužel příklad. A k těm průzkum veřejného mínění, o kterých jste mluvila v souvislosti s našimi preferencemi, tam bych chtěl říct toto. Nás ten průzkum potěšil. Na druhou stranu, já mu nepřikládám žádný světoborný význam, protože tady je důležité říci si spíš, jaký je trend. A pokud ten trend svědčí o tom, že překonáváme tu pětiprocentní hranici, tak je nutné to sledovat v dlouhodobějším horizontu. U Factum Invenio se zdá, že ten trend je skutečně sledovatelný, my už máme několik měsíců po sobě mezi 4 a 5 procenty. Teď poprvé přes 5 procent. Uvidíme, jak na to budou reagovat ostatní agentury. Ale ať už to bude tak, či onak, to neznamená, že bychom polevili v našem úsilí o obhajobu veřejného zájmu.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

Studio STOP stále hovoří s Ondřejem Liškou, předsedou Strany zelených.

Petr HOLUB, moderátor

My už jsme, pane Liško, zmínili situaci v Německu, kde měli aktivity, které se snaží chránit životní prostředí asi největší efekt z celé Evropy. Já bych teď zmínil jednu z těch aktivit. To byl boj o nádraží Stuttgart 21. Tam, když to řeknu trochu zlehčujícím tónem, šlo o to, jestli se vykácí jeden park uprostřed Stuttgartu. Na první pohled nic důležitého. Ovšem po 60 letech tam došlo k výměně vlády Bádenska-WĂĽrtenberska právě kvůli tomuto nádraží. Myslíte si, že může nějaká ekologická kauza v České republice přerůst do podobně dalekosáhlých důsledků? Třeba se bude říkat za 2 roky, jo, to začalo s kůrovcem na  Šumavě a skončilo to s pádem vlády.

Ondřej LIŠKA, předseda Strany zelených

Představitelné to je. Jestli se to stane, je otázka. Ono ani to nádraží Stuttgart 21 nebyla izolovaná kauza. To nebyla jednotlivost, kterou by bylo možné vyjmout a říct, tady se to zlomilo. Němečtí Zelení měli přes 23 nebo 25 procent v průzkumech dávno předtím, než přišla katastrofa, ta tragédie ve Fukušimě. Na to se tady často zapomíná. Co byl ten skok v nárůstu podpory veřejnosti německé pro Zelené, kdy Zelení dosahovali něco kolem 10 procent a najednou přehoupli se přes 20. To byla asi nějaká, nějaké kritické množství nedůvěry v tom, jakým způsobem stát zachází s veřejným zájmem. Ať už se projevuje v oblasti energetiky, anebo v oblasti dopravy a nakládání s urbálním plánováním jako například v tom Stuttgartu. To znamená Stuttgart 21 byl jednou z řady příležitostí, kdy se ukázalo, kdo obhajuje věrohodněji právě ten veřejný zájem. A v České republice těch kauz bude přibývat. Protože já věřím tomu, že ta krize, kterou pociťujeme někteří jako letargii, někteří jako erozi a hnilobu tohoto systému, tak je v podstatě ozdravný proces, který je nutný pro to, aby česká demokracie získala na nové kvalitě. Těch kauz, které nás budou znechucovat, které nás budou frustrovat, bude přibývat a je to tak správně. Protože jich pod povrchem dřímám mnohem více než dnes vidíme. A proto, abychom si zlepšili naše vnímání toho, co ještě je nebo není přípustné, toho ještě musíme mnoho špatného  zažít, bohužel. Takže já si myslím, že každá taková kauza, která vznikne, která se odhalí, je jedině dobrá a myslím si, že kultivuje v důsledku dlouhodobě českou demokracii.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

Tak, my budeme pokračovat v tom porovnávání české a německé politické scény. Tak německým Zeleným to trvalo 30 let  než se vyšvihli do těch hvězdných pater. A tak se ptám, jestli se změnili zelení a stali se salonfähig, anebo se změnili Němci? A budem čekat tedy, 22 let máme od listopadu, to už zelení začli prokmitávat vlastně je můžem zaregistrovat už před revolucí, takže by vám zbývalo 8 let, abyste třeba vedli českou vládu? Nebo jak to je?

Ondřej LIŠKA, předseda Strany zelených

To je zajímavá představa. Ale když bych použil jiné srovnání analogické k tomu, tak Němcům, západu trvalo od roku 45 23 let než došlo k událostem 68. roku, kdy se celá generace postavila proti zavedeným pořádkům a přinesla tu demokracii liberální povahy, kterou známe dnes. Pokud by platily přírodní zákony v politice, což neplatí, ale pomožme si teď, tak i nám od roku 89 by patřilo nějakých těch 23 let než k nějaké katarzi dojde. Tak pokud to spočítám správně, napřed rok 2012 bude naším 68. A nikoliv tím 68. ve smyslu Pražského jara, ale ...

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

Tanky, prosím, ne.

Ondřej LIŠKA, předseda Strany zelených

Tanky, prosím, ne. Ale 68. ve smyslu Londýna, Paříže, New Yorku a především Berlína. A to bych si přál. Protože je potřeba, aby tady sem přišla nová generace lidí, kteří politiku budou vnímat jinak než jak je vnímána teď. A němečtí Zelení se změnili, ale změnila se i německá společnost. A oni se skutečně stali salonfähig. Ale taky já vidím dva procesy. Tím prvním je, že témata, a na tom se shoduje většina německých komentátorů, kteří se snaží vykládat úspěch Zelených, že totiž témata, kterým se Zelení věnovali od počátku jakožto okrajovým, se s vývojem německé společnosti přesunuli do jejího centra. A to je pohyb, který, ke kterému určitě němečtí Zelení přispěli. Nicméně nebyli jedinými hybateli. A druhá věc, kterou přičítají Zeleným je totiž ta, že zelení krom svého propojení s občanskou společností, s tou Basis, jak říkají Němci, si zároveň dokázali pomoci tím, že svůj řeč, jazyk, kterým promlouvají k veřejnosti, učinili více srozumitelným. Že začali o ekologické politice, o politice rovných příležitostí a dalších tématech hovořit mimo jiné taky jazykem ekonomickým. Dokázali svoje recepty přeložit do ekonomických modelů a stali se vlastně partnery pro německý byznys a průmysl. Proto si dneska, vlastně nejprůmyslovější spolková země může dovolit mít zeleného premiéra, a proto Angela Merkelová, vystudovaná jaderná fyzička může říci, zbavme se jádra co nejdříve, přejděme na obnovitelné zdroje, jak nejdříve budeme moci.

Petr HOLUB, moderátor

To je právě otázka, kterou jsem se chtěl zeptat. Německu to trvalo těch 30 let než se dosáhlo, že vláda odstoupila od svého jaderného programu. Řekl bych, že tam panuje značná jednota, například v Bundestagu to bylo vidět při hlasování o vystoupení z jaderného programu. V České republice to je, řekl bych, úplně naopak. Jsme zřejmě zemí, kde lidé mají nejraději jadernou elektřinu. V podstatě Temelín je takovou atomovou katedrálou, se kterou mnoho Čechů spojuje svou národní identitu, to říkám bez jakékoliv ironie. Tak jsem se chtěl zeptat, jestli skutečně si myslíte, že můžete toto pevné přesvědčení většiny Čechů nějakým způsobem změnit? A jestli s tím nekopete politický hrob.

Ondřej LIŠKA, předseda Strany zelených

Nikoliv, protože i u nás nastane jednou okamžik, kdy debata o energetice, o jaderné energetice získá racionálnější charakter. Dnes ...

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

Kdypak to bude, pane Liško?

Ondřej LIŠKA, předseda Strany zelených

Já doufám, že se toho dožijí moje děti. A ...

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

Ty jsou velmi malé.

Ondřej LIŠKA, předseda Strany zelených

Ty jsou velmi malé. Ale to jsem, já samozřejmě doufám, že dříve. Nicméně ta věc se má takto. Vy jste správně poukázal, možná v lehké nadsázce na něco, co já považuju za fakt. A to nejen jako vystudovaný religionista. A totiž, že vztah k jaderné energetice má v české společnosti často povahu náboženského vztahu. Víry v naši národní suverenitu. Temelín je symbolem naší státnosti, naší hráze proti německo-rakouskému vlivu, který tady přetrvává od obrozenectví, přes Benešovy dekrety až po nacionalismus Václava Klause a nepodpis, abych použil jeho slovník, Lisabonské smlouvy. To všechno je v české společnosti a povědomí hluboce zakořeněno. A ty energetické koncerny s tím a lobby s tím vědomě pracují. Nicméně to, že si němečtí občané a němečtí politici mohou jakožto nejinovativnější ekonomika světa, která jako jediná z hospodářské a finanční krize v minulých letech vyšla posílena, na rozdíl od všech ostatních západních zemí, můžou říci, že rezignují na jadernou energetiku. To je výsledek hluboké proměny německé společnosti datující se od roku 68 až do dneška. Která se opírá o špičkové odborníky, špičkové vědce světového významu. A především myšlení, které je mnohem otevřenější. A já si myslím, že takoví lidé jsou i u nás. A proto velmi jsem uvítal tu iniciativu českých nevládních organizací, které zpracovaly studii, která se jmenuje Chytrá energie. Dá se o ní dočíst na chytra-energie.info. Což je publikace, která propočítává scénáře vývoje české energetiky s uhlím, bez uhlí, s jádrem a bez jádra. Zda je to možné nebo nikoliv. Tam dochází k velmi zajímavým modelům a propočtům, které jsou analogické k těm německým. Německá agentura životního prostředí, vládní agentura, podotýkám, vypočítala to, že náklady na vystoupení z jádra, které bude nést německá společnost, to znamená navyšování ceny, budou nižší než v minulých letech byla volatilita, to znamená kolísání ceny uhlí. To jsou ceny a náklady, které jsou naprosto rozumné, smysluplné a především je tam, jak se říká hezky česky double dividend. Je tam několik výhod, které to přináší. Nejenom nezávislost na Rusku, nerostných  zdrojích a tak dále. Ale především obrovské investice, které jsou směřované do vzdělávání, vědy, inovací. A je to vlastně posun celé společnosti hodně kupředu. Takže já doufám a věřím, že i v Česku počet těchto lidí roste. A když se podíváte na to, jak v těch průzkumech se to mění, tak vidíte, že skepse vůči jaderné energetice i přes tu drsnou masáž, že ta důvěra v ní klesá, dokonce i průzkumy na téma obnovitelných zdrojů ukazují, že velká část české veřejnosti považuje míru, do jaké využíváme obnovitelných zdrojů, za nepřiměřeně nízkou. Že to je příležitost, kterou česká ekonomika nevyužívá. Takže i tady rozhodně prostor pro zlepšení je. A kdyby jádro bylo jediným problémem, tak tady zelení neexistují. A zelení jsou tady živí, jsou aktivní a pokračují.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

Už jsme hovořili o té atomové katedrále. Je možné, abychom tak dlouho k ní vzhlíželi a chodili po kolenou, protože jsme zase členové Evropské unie, Německo je tedy nám blízké velice. Říká se, že jsme poslední spolkovou zemí. Každopádně jsme ekonomicky velmi, velmi navázáni. Tak můžeme v tom atomovém náboženství setrvávat nějakou dlouhou dobu, nebo jak  to bude? Budeme takový atomový ostrůvek uprostřed Evropy?

Ondřej LIŠKA, předseda Strany zelených

Můžeme. Pokud budeme chtít, budeme moci. Využívání jaderné energie je zcela v kompetenci členských států Evropské unie a nebude nám nikdo vnucovat, abychom od toho ustoupili. Budou samozřejmě klást vyšší a vyšší nároky na bezpečnost využívání těchto zdrojů. Ale pokud budeme chtít, můžeme se dobrovolně, draze a špinavě dál posouvat směrem k energetickému skanzenu Evropské unie a spokojeně v něm žít. Myslím si ale, že by to byla obrovská škoda pro naši budoucnost a že je mnohem výhodnější a levnější, zdůrazňuju, že levnější, bude přejít v rozumném horizontu na čistší zdroje energie. Vyplatí se nám to ekonomicky i samozřejmě ve smyslu ochrany životního prostředí a našeho vlastního zdraví.

Petr HOLUB, moderátor

A nevyplatilo by se nám naopak něco jiného, když teď Německo sází na ty volatilní zdroje jako je sluneční nebo větrná energie? Tak my když dáme takový stabilní reaktor, který má neustále stejnou výrobu toho elektrického proudu, nebudeme se navzájem vhodně doplňovat?

Ondřej LIŠKA, předseda Strany zelených

Nebudeme. Protože tyto, jak říkáte, volatilní zdroje, se stávají čím dál stabilnějšími. Německo jedná například s Norskem o využití obrovských přehrad, které Norsko má, aby mohlo ve smyslu přečerpávání uskladňovat svoji energii právě tam. A využívat ji potom zpětně jako vodní. To jsou obrovské baterie Evropy, které se tam nyní zřejmě budou budovat. A stejně tak se ukazuje, že i Česká republika má obrovský potenciál, který nevyužívá. Problém je, že se vláda nikdy nevěnovala seriózně tomu, aby vypočítala a vůbec veřejnosti předložila nějaké alternativy, aby mohla kompetentně rozhodnout. Takže naopak, ukazuje se, to je poslední věc, kterou bych dodal, že zdroje, jako například solární a větrné, budou nejpozději za 5 let levnější bez dotací než energie z jádra a uhlí. To znamená budou natolik konkurenceschopné, že žádné dotace nebudou potřeba. Což je přesně to, proč se nyní dotují tak, aby se trh narovnal. Ale v budoucnu žádné dotace ani mít nemají. A tím pádem by měly být ekonomičtější plus čistší. Takže já si myslím, že i tady se ukazuje, že Česká republika spíš zaostává. Minimálně tu debatu připusťme. Ať si lidé mohou svobodně vybrat. Ale dávejme tam racionálně kompetentní argumenty, aby to celé nebylo jako debata v katedrále, kdy klečíme před Temelínem a říkám, pššt, tohle se nesmí říkat.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

Říká host Interview Studia STOP předseda Strany zelených Ondřej Liška. Děkujeme za váš čas, názory, informace, argumenty a zase někdy na shledanou.

Ondřej LIŠKA, předseda Strany zelených

Děkuju moc za pozvání, na shledanou.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

Techniku měla na starosti Zuzana Vlčková, režii Dana Pohnánová. A od mikrofonu se loučí ...

Petr HOLUB, moderátor

Petr Holub.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

A Jana Šmídová. Na slyšenou.