Studio STOP 22:10
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
Příjemný večer, vážení. I dnes je pro vás připraveno Interview Studia STOP. Od mikrofonu vás opět zdraví ...
Petr HOLUB, moderátor
Petr Holub.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
A Jana Šmídová.
Pozvání do studia Českého rozhlasu 6 přijal ministr životního prostředí Ladislav Miko. Dobrý večer, pane ministře.
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
Hezký večer.
Petr HOLUB, moderátor
Nejprve však krátká vizitka našeho hosta.
redaktor
Osmačtyřicetiletý Ladislav Miko je odborník v oblasti ochrany životního prostředí a od 8. května 2009 ministr životního prostředí České republiky ve Fischerově vládě. Patří mezi nejvýše postavené Čechy v orgánech Evropské unie, působí jako ředitel odboru pro ochranu přírodních zdrojů a biodiverzity generálního ředitelství pro životní prostředí Evropské komise. V dubnu 2009 byl navržen Stranou zelených jako kandidát na ministra životního prostředí do úřednické vlády Jana Fischera. Jeho nominaci se odmítavě postavil předseda ČSSD Jiří Paroubek, který o Mikovi údajně dostal zprávy, že zrovna nemá porozumění pro potřeby výstavby liniových i jiných staveb. Mikovy aktivity v období, kdy pracoval na ministerstvu životního prostředí směřovaly například k přehodnocení trasy severozápadní části vnějšího silničního okruhu okolo Prahy, takzvaného Pražského okruhu. O Mikovi se v září 2009 začalo hovořit jako o kandidátovi na místo eurokomisaře pro oblast životního prostředí.
Petr HOLUB, moderátor
Pane ministře, souhlasíte se svou vizitkou, jak jsme ji teď slyšeli?
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
No, já jsem teďka strašně překvapenej s tou souvislostí o komisaři. To slyším poprvé, musím se přiznat, jsem trošku překvapen. Jinak, no, tak souhlasím, vždycky jde o to, co se vybere z toho životopisu. Já bych k tomu mohl přidat spoustu věcí, ale v zásadě asi ano.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
Já jen dodám, že jsme čerpali z otevřených zdrojů a skutečně to tam bylo, takže někdo o vás možná opravdu uvažoval. Ale vy jste se to nedoslechl?
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
Já zatím jsem se to nedoslechl, říkám, je to poprvé, co to slyším. Tak jako je to pěkný, že si to někdo myslí, ale myslím, že tím to končí.
Petr HOLUB, moderátor
Ono je to zřejmě dost důležitý post v rámci Evropské komise, takže těžko by to stejně připadlo na Českou republiku, to mě tak napadá k tomu.
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
No, to je otázka samozřejmě. A ta věc se teprve bude diskutovat. Já si myslím, že to dost souvisí s tím, jaká bude vůbec pozice České republiky při tom jednání s panem prezidentem Barrosem s ohledem na současnou situaci samozřejmě.
Petr HOLUB, moderátor
Jak jsme slyšeli, jste ve strukturách Bruselu jedním z nejvýše postavených Čechů, takže jste dobře obeznámen s tamní atmosférou či situací. Jak se vzhledem k tomu díváte na ten nynější vývoj kolem ratifikace Lisabonské smlouvy? Češi jsou teď vlastně poslední z těch 27 zemí, která tu smlouvu nepodepsala, či neschválila. Tak co si tam o nás tak mohou myslet?
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
No, to by asi bylo dobré se zeptat jich. Ale já vám můžu říct jednu věc. Když se potkávám s kolegy a známými v Bruselu v různých funkcích, tak to, co je takové jednotící, je taková ta otázka v očích, co vlastně chcete? Je to hodně složité pro lidi v Bruselu to pochopit. Že na jednu stranu dáváme jasné signály přes parlament, že ano, většinově to chceme, jsme připraveni a tak dále. Na druhou stranu přicházejí signály od pana prezidenta, které stále přidávají další a další otazníky. Myslím si, že to našemu postavení při těch různých jednáních, který jsou teďka zrovna na konci komise dost zásadní, moc nepomáhá. A pevně věřím, že se to do konce roku podaří vyřešit.
Petr HOLUB, moderátor
Vy jste to musel zažít už i dříve, protože když se člověk podívá na tu ratifikaci Lisabonské smlouvy, tak většina zemí to stihla už v první polovině roku 2008. Do roku 2008 přešla ta ratifikace jenom ve 4 zemích, jak známo v Irsku, Německu, Polsku, teď tedy zbývá ještě Česká republika. Musel jste to nějak vysvětlovat, nebo jaký se uváděl důvod, že právě Češi patří mezi ty, kteří příliš nad Lisabonskou smlouvou přemýšlí?
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
Abych řekl pravdu, tak to nejčastější bylo, že mi lidi volali a říkali, jak, tak co, budete to ratifikovat nebo ne? O co vám vlastně jde? Kde je problém? Vždyť přece podobné problémy jako vy má Polsko, má Maďarsko, má Slovensko a ti nic takového nevznášejí. Je to prostě složité vysvětlit. A já se přiznám asi celkem bez mučení, že někdy tomu sám nerozumím. Takže je to potom velmi těžké vysvětlovat. Já jsem se nicméně snažil vždycky dávat ten signál i směrem do té Evropy, že je asi na místě, aby se ty věci prostě demokraticky probraly, provětraly ze všech stran, abysme skutečně teda vstupovali nebo přijímali něco s vědomím, že, že to opravdu tak myslíme.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
On celý ten demokratický vývoj a postup v České republice je evidentní, schválily to obě komory parlamentu, vlády se prezentují jako proevropské. Vidí nás Brusel jako potížisty celý národ, anebo pes je zakopán v osobě prezidenta Václava Klause? Dívají se na to tak, nebo je to pod jejich rozlišovací schopnost?
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
Já myslím, že to zas tak moc nerozlišujou. A myslím si, že skutečně to berou tak, že ti Češi nám dělají trable. Jako myslím, že to tak je vnímáno mnohdy. Ono to začalo už vlastně pádem vlády během předsednictví, už tenkrát to byl šok, který byl neočekáván a který způsobil jako poměrně velké zemětřesení. A zejména jakoby postavil mnoho otazníků za tu skutečně výborně odvedenou práci v té evropské agendě. To byla hrozná škoda. A ztratili jsme tím část své prestiže, byť to předsednictví, myslím si, že můžu říct, že nakonec dopadlo po té stránce obsahové, technické dobře, tak jakoby ten, ta politická otázka tam zůstala.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
Ptá se Brusel, o co tedy hlavě státu prezidentu Václavu Klausovi jde? A má pro to nějaké vysvětlení a jaké pro to má vysvětlení zde přítomný Ladislav Miko?s
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
No, podívejte, vy mě pořád tlačíte do toho, abych vám řekl, co si myslí Brusel. Já jako nereprezentuju teďka Brusel, já teď reprezentuju českou vládu. Brusel se ptá na jedinou otázku. Podepíše to nebo to nepodepíše? Tak to stojí prostě, realita je taková. Moje odpověď je, věřím, že ano. Věřím, že se dokážeme vlastně z té situace dostat, že se ta ratifikace dokončí.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
Tak já vás nebudu tlačit k žádným osobním vyjádřením. Nicméně v pondělí zasedala vláda, my ten rozhovor natáčíme ve středu, o problému Lisabonské smlouvy se bude jednat také zítra, tedy ve čtvrtek. Má vláda už nějaký plán B nebo C, jak tedy celou tu věc ustát a není vám trochu líto premiéra Jana Fischera, že má tak složitou situaci s omezeným mandátem a musí reprezentovat tu nečitelnou českou politickou scénu?
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
Víte, já bych neřekl, že mně je líto pana premiéra. Já ho docela obdivuju. Já si myslím, že on přišel prostě do velmi složité situace a že pokud já můžu soudit, tak že v tom jako se pohybuje docela obratně a že si myslím, že právě on je jedním z elementů, proč věřím, že to nakonec vyřešíme. Myslím si, že on tam hraje velmi významnou pozitivní roli v tom, že nedává nějaké unáhlené výroky, snaží se hledat tu cestu tak, abysme nakonec jako stát z toho vyšli dobře. A myslím, že my bysme mohli samozřejmě se vyjadřovat tu tím, tu oním směrem mnohem dramatičtěji, ale to podstatné asi nejspíš je, aby ta ratifikace proběhla.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
Nicméně premiér Fischer slíbil šéfovi Evropské komise Barrosovi, že do konce roku tu smlouvu dokončíme, finalizujeme. Jsou pro to nějaké skryté důvody? Ta situace vypadá poměrně složitě. Má Jan Fischer v ruce nějaké trumfy, o něž opírá ty své sliby? Protože to nemohou být příliš plané sliby. On říká, že už se jedná s štábem prezidenta Klause, s právními odborníky. Můžete nám potvrdit, že probíhají horečná jednání, která povedou ke zdárnému konci?
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
No, podívejte se, tohle je zrovna věc, kde asi nečekáte, že vám budu říkat, jaký esa má pan Fischer v rukávu.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
Aspoň nějaké, nějakou sedmu zelenou třeba ve vašem případě.
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
Ne, já si, můžu potvrdit samozřejmě to, že ta jednání probíhají, že jsou velmi intenzivní. Ale já myslím, že do čeho asi těžko můžu vstoupit, je ta diskuse přímo mezi hlavními aktéry, to znamená mezi panem premiérem, panem prezidentem a představiteli vlastně těch hlavních politických sil. Já myslím, že tam, tam je ten klíč k tomu a že se to posouvá vpřed. Já si myslím, že pan premiér by si netroufl dávat tato ujištění, kdyby k tomu neměl důvod.
Petr HOLUB, moderátor
Ale představme si, že ta obstrukce Václava Klause a jemu blízkých vyjde a Lisabonská smlouva nebude ratifikována v jedné, a tím pádem v žádné zemi. A tak jsem se chtěl zeptat, co by to znamenalo pro Evropskou unii a co by se stalo potom?
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
Já bych tohle radši v tuhle chvíli opravdu neanalyzoval. Já si to hluboce nepřeju a nemyslím si, že se to stane. Rozhodně by to nebylo dobré.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
A Studio STOP dnes hovoří s ministrem životního prostředí Ladislavem Mikem.
Petr HOLUB, moderátor
V pondělí vláda jednala o materiálu, který lze nazvat stručnou energetickou koncepcí. Počítá se v ní s prolomením limitů těžby v uhelných revírech a dostavbou Temelína na 5 bloků. A hodlá se také snížit závislost země na importu ropy a plynu a zajistit tak bezpečnost dodávek energie například i otevřením uranových dolů. To je tedy hlavní cíl této koncepce. Ta by kromě toho chtěla do roku 2050 snížit o 70 procent spotřebu, tedy energetickou náročnost a hodlá o 50 procent redukovat emise skleníkových plynů. Ministr průmyslu Vladimír Tošovský upřesňuje.
Vladimír TOŠOVSKÝ, ministr průmyslu a obchodu
Naše strategie vychází z toho, že maximálně využijeme naše zdroje, které máme k dispozici právě proto, abychom zajistili bezpečnou dodávku všech energií pro každého spotřebitele. A že budeme rozvíjet i jadernou energetiku s tím, abychom udrželi soběstačnost a vyhnuli se případným cenovým nebo i jiným vlivům, které mohou na energetiku a tím potažmo do celé společnosti dopadnout.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
Energetická koncepce podle ministra nejprve projde veřejnou diskusí a až poté ji ministerstvo předloží vládě. Ovšem diskuse se rozpoutala hned vzápětí. Koncepci už v úterý komentoval v České televizi v rozhovoru s moderátorem Železným Jan Rovenský z organizace Greenpeace. Poslechněme si některé jeho názory.
Jan ROVENSKÝ, Greenpeace
Pro nás základní teze je, že nemá smysl zajišťovat energetickou bezpečnost České republiky. To, o co se jedná v liberalizovaných podmínkách Evropské unie, je energetická bezpečnost Evropské unie. Greenpeace proto představilo scénář evropské energetické bezpečnosti do roku 2050, který má vlastně stejný výhled jako ta koncepce, kterou představovalo ministerstvo.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Promiňte, ale viděli jsme, viděli jsme, jak funguje energetická bezpečnost Evropské unie třeba letos na té rusko-ukrajinské plynové krizi. Tou krizí byla zasažena docela významná, nám docela blízká část Evropské unie. A asi pravděpodobně, kdyby ty země jednotlivé byly o něco soběstačnější, tak by taková krize nemusela vzniknout.
Jan ROVENSKÝ, Greenpeace
No, my také neříkáme, že by to mělo fungovat jako doposud. My voláme po větší integraci Evropské unie i v oblasti energetiky. A je celkem jasné, že Evropská unie má dostatek obnovitelných zdrojů pro to, aby pokryla svoji spotřebu ze 70 procent v roce 2050.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Čili pokud vám dobře rozumím, tak vy nenavrhujete, nenabízíte vůbec nic konkrétního. Víte, ono, promiňte, ale...
Jan ROVENSKÝ, Greenpeace
Nabízíme. Tak to můžu říct ...
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
... nechte mě konkreti..., já jenom chci říct, že to lezení po střechách vládních budov asi nějakou novou energetickou koncepci pro tuto zemi nevytvoří. Spíš to přitáhne pozornost ke značce Greenpeace. Mě zajímá, jaká je vaše koncepce pro Českou republiku?
Jan ROVENSKÝ, Greenpeace
Pokud budeme transponovat ten evropský scénář, který je v podstatě velmi podobný, tak spočívá v razantním snižování energetické náročnosti, významný rozvoj obnovitelných zdrojů a jako přechodové médium počítá s plynem, ovšem nikoliv převážně s plynem ruským. Až dodnes nás politici strašili tím, že musíme mít buď jádro nebo uhlí. Teď najednou říkají, že potřebujeme obojí. V devadesátých letech se slibovalo, že Temelín zachrání severní Čechy. A dnes najednou slyšíme, že budeme mít další 2 bloky v Temelínu a ještě navíc budeme stejně jako za minulého režimu bourat další obce.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
Soudí Jan Rovenský z organizace Greenpeace.
Petr HOLUB, moderátor
Pane ministře, vy jste od kolegy ve vládě jistě slyšel, co zamýšlí. Tak jsem se chtěl zeptat, jestli s touto koncepcí souhlasíte a jestli jste spolu o tom mluvili předtím než byla zveřejněna?
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
Já začnu od konce. Určitě jsme o tom mluvili. To musím říct, že funguje, že ta komunikace mezi ministry je dobrá. Ale je třeba tady říct jednu podstatnou věc. Materiál, který byl projednáván na vládě, byl materiál o předcházení možných důsledků opakování plynové krize z minulého roku. Zatímco celá ta diskuse, která tady zazněla, se týkala státní energetické koncepce, kterou pan ministr přestavil v úterý jako, řekněme, takový výkop do diskuse, která teprve bude následovat. Takže je třeba rozlišit tyhle dvě věci, byť věcně se v něčem překrývaly. Čili určitě je třeba říct, že ta státní energetická koncepce musí projít velmi širokou diskusí. A nejenom to, musí taky projít strategickým posuzováním podle zákona. A to si myslím, že bude prostor, kde bude možné vlastně ty věci zanalyzovat a nějakým způsobem ty dopady na životní prostředí posoudit. Já mám osobně velký problém spíše s tím prvním materiálem, kde s odvoláním na to, že by možná v lednu mohl nebýt plyn, se hovoří o tom, že musíme začít těžit uran, anebo že musíme začít těžit uhlí za limitama. Nepochybně, a to si myslím každý dá jednoduše dohromady, tato situace v příštím nebo i přespříštím lednu nemůže být těžbou uhlí nijak pozitivně či negativně ovlivněna. Čili tohle je třeba oddělit a skutečně ty dlouhodobé věci musí být v té energetické politice, kde se musí prodiskutovat. A pakliže chceme řešit co bude možná v lednu, tak bysme měli řešit prostě věci, které můžou mít ten efekt relativně v dohledné době.s
Petr HOLUB, moderátor
Ovšem ten materiál, který se projednával v pondělí, tedy ta příprava na případnou další plynovou krizi, tak ten vlastně celou řadu těch priorit, navržené energetické koncepce se snaží zavést bez důkladného projednání. Jestli tomu dobře rozumím, tak je možné či pravděpodobné, že se podaří změnit budoucnost české energetiky bez projednání energetické koncepce?
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
No, to já doufám, že se nestane. Rozhodně jsem zcela zásadně proti. Musím ale říct, že je to v detailech samozřejmě. Ale ve skutečnosti šlo o to, že ten materiál obsahuje určitou zprávu, jakési komise, která prostě řekla, co by bylo dobré udělat strategicky ...
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
Máte na mysli onu Pačesovu komisi?
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
Ano, ano. Nejenom Pačesovu komisi, ale potom byly další jednání na úrovni ministerstev a porady ekonomických ministrů a bezpečnostní rady států, kde jsou určitá doporučení. Ale ta se tam dávají jako v podstatě vklad do té diskuse. A pan ministr argumentuje tím, že v podstatě on teď neříká, že tahle zpráva je to, co se udělá, ale že ta zpráva jakoby přednáší možnosti, které by se měly vzít v úvahu. Ovšem ten rozdíl je tak malý, že to vnímání veřejnosti samozřejmě je takové jaké je, a sice, že se tím snaží jaksi po vedlejší koleji ty problémy nastolit a schválit na vládě. A právě proto, abysme tohle vyjasnili a právě proto, aby tohleto takto vnímáno nebylo, tak já jsem požádal o přerušení toho materiálu, požádal jsem pana kolegu Tošovského o to, abysme si velmi dali záležet na formulaci toho usnesení a abysme, pokud možno, dali jasně najevo, že tyto problémy budou řešeny v energetické koncepci a nikoli v tomto materiálu.
Petr HOLUB, moderátor
A co tedy podnikneme vzhledem k té hrozící či předpokládané plynové krizi?
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
Já jenom dodám, že jsme nyní ujišťováni, že už k ničemu takovému nedojde. Ale věřme tomu.
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
No, to je samozřejmě přesně ta otázka. Já myslím, že samozřejmě pan ministr Tošovský se k tomu musí postavit tak, aby věděl, co bude dělat, když se to stane. I když ta pravděpodobnost je třeba mnohem nižší než byla v minulosti. Ale jaké budou závěry, já vám dneska neřeknu. My jsme ten materiál skutečně přerušili, vláda se tomu bude věnovat další pondělí, potažmo do měsíce tomu širšímu materiálu. A já bych nerad předjímal, já si myslím, že by to nebylo fér, co bude vlastně tou odpovědí. Určitě si myslím, že tam nepatří prolamování valných limitů například.s
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
No, nicméně některá slova byla vynesena. Mě, stejně jako panu Rovenskému z Greenpeace se zdá velmi zvláštní, že najednou potřebujeme uhlí i jádro. Je to taková vábnička pro ty mocné lobbisty? Protože pořád jsme byli přesvědčováni o tom, že tedy buď jádro nebo uhlí. Tak dobře, dostavíme Temelín, dostavíme Dukovany. Ale uhlí už odsuneme na okraj zájmu a dáme ho někam do šuplíku dějin. Ale to asi takhle není.
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
Určitě. Podívejte se, tohle je složitý problém. Protože samozřejmě každý vám začne poukazovat, když máte doma energetickou surovinu vlastní a postavíte vedle toho tu závislost na jiných zdrojích, tak každý ten člověk bude nad tím uvažovat, jestli to náhodou není lepší to nějak využít. Čili já rozumím tomu, kde se berou ty myšlenky. Na druhou stranu my jsme stále ještě nevyčerpali velký objem možných úspor, kde můžeme v podstatě tu naši energetickou závislost snížit úplně jiným způsobem.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
Kde byste viděl největší rezervy?
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
No, tak těch možností je mnoho. Ale v podstatě je to jako účinnost nebo energetická výkonnost v podstatě obecně celé naší společnosti včetně třeba bydlení, kde my se snažíme programem Zelená úsporám něčím přispět. Samozřejmě, že je to dílčí příspěvek. Ale kdyby tímhle způsobem jsme přistupovali průřezově všude, tak my máme zpracován návrh politiky ochrany klimatu, o tom asi víte, ještě za mého předchůdce pana Bursíka. A ten jasně říká, že máme možnost až dvacetiprocentních úspor ještě jako mimo využití jádra vlastně ve stávající struktuře. A to je třeba se na to podívat a skutečně to využít. Jestli se to podaří úplně nebo zčásti, to je věc druhá. Ale rozhodně bysme neměli říct, že tohleto je jakoby zanedbatelný vklad, ten rozhodně je významný.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
Já jsem zmínila ony lobbisty. Ta uhelná a energetická lobby je ohromně mocná. Víme to všichni, i když nevíme podrobnosti, možná vy samozřejmě víte víc. Nakolik ty lobby hrají roli právě při formování výhledové energetické koncepce státu, tedy vlastně strategického dokumentu? Co si budeme povídat.
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
No, tak to se zeptejte pana kolegy Tošovského. Samozřejmě do jaké míry to ovlivňují. Já si myslím, že je nicméně logické, že se k tomu vyjadřují a že dávají nějaké svoje návrhy. Dokonce bych řekl, že je logické, že dávají ty návrhy takové jaké dávají. Otázka právě státní správy a ministerstev je posoudit, co z toho je opodstatněné, co je správné. A naopak, co je trošku přepísklé a počítá se s tím, že to neprojde. To je otázka taková trošku filozofická. Z mého pohledu je to jednoznačné, nikdy bych si nemyslel, že by mělo kterékoliv ministerstvo, to znamená ani ministerstvo životního prostředí, brát na lehkou váhu tu energetickou potřebu jak pro náš průmysl, tak pro lidi, tak prostě všude tam, kde tu energii potřebujeme. Ale je to spíš o těch cestách, jak se k tomu dostaneme.
Petr HOLUB, moderátor
Ona s tím souvisí jedna taková obecnější otázka. Fischerova vláda se někdy nazývá vládou odborníků, jsou to často významní zástupci ministerstev, který převzali tu roli přímo ministerskou. Ale teď když člověk si přečte ten návrh energetické koncepce, tak ho napadá jiný výklad. Že to vlastně může být vláda zájmových skupin, protože každý ten ministr může jednat na zakázku jedné zájmové skupiny, jen tak spekuluji. Myslíte si, že tento druhý výklad může mít nějakou oprávněnost nebo je to úplně vyloučeno?
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
No, já bych se vás potom zeptal, jakou zájmovou skupinu reprezentuji já. Já to tak nevnímám. Já si myslím, že tam ten vliv je. Já taky komunikuju jak s uhelnou, tak s energetickou lobby, tak s celou řadou dalších skupin lidí. Protože je dobré ty jejich názory znát a slyšet. A přemejšlet, co je k tomu vede, protože to teprve umožní nějaké rozumné rozhodování. Podle mého názoru to není o tom, jestli jste s nimi v kontaktu, ale o tom, do jaké míry rozumně uchopíte ty informace, které vám poskytnou.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
Velmi senzitivní je v této souvislosti prolomení těžních limitů v severních Čechách. Už jsme o tom hovořili. Žádná z vlád, dosavadních vlád se k tomu neodhodlala. Jak to, že se o tom uvažuje právě nyní, tedy že o tom přemýšlí kabinet s omezeným mandátem? Nejste, pane ministře Miko, v roli mouřenína? Nemyslím vy osobně, ale Fischerův kabinet, který udělá černou práci za ty, kteří neměli odvahu se rozhodnout? Váše předchůdce Martin Bursík se hned nechal slyšet, že to v žádném případě nelze dopustit. Ale Martin Bursík je jenom řadový poslanec v tuto chvíli.
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
Je to pravda. Ale já, já s ním souhlasím věcně. Protože já si myslím, že to prostě je krok, který není na pořadu dne. Který není potřeba. A trošku si myslím, že se dá připustit, že to přichází právě kvůli tomu charakteru té vlády, že se počítá, že by byla větší šance jakoby, aby toto mělo úspěch než v některých konstelacích politických vlád. Možná, že to je tou motivací. Ale já si myslím na druhou stranu tady máme ujištění a dokonce jako i po jednání vlády na tiskové konferenci pana premiéra, který potvrdil odhodlání této vlády územní limity neprolamovat. A já se o to skutečně budu opírat, protože si myslím, že tento závazek bysme měli dodržet. Ono to v konečném důsledku do značné míry politické rozhodnutí je. A já jsem hluboce přesvědčen, že není třeba, abysme o tom rozhodovali jako tato vláda ve smyslu teda prolomení.
Petr HOLUB, moderátor
Mě by zajímala ještě jedna otázka z toho návrhu, jak se připravit na plynovou krizi. Tam se píše o tom, že by se snad měly znovu otevírat uranové doly v České republice. Tak jsem se chtěl zeptat, jestli tohle je věc, kterou byste připustil?
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
Já, já se nad tím trošku usmívám, musím říct. Protože podívejte se, čím my argumentujeme? Argumentujeme tím, že nechceme být závislí na Rusku kvůli dodávkám plynu. Nicméně všichni asi dobře vědí, že úprava uranu na palivo do atomových elektráren probíhá v téže zemi, to znamená my bysme vyměnili závislost na Rusku přes plyn na závislost na Rusku přes uran. Nevím, jestli to je to řešení, které skutečně nás vyvede z toho bludného kruhu ven. Takže já si myslím, že to skutečně nelze takhle vázat, že to má spíš vazbu, řekněme, na nějakou budoucnost atomové energetiky nebo nukleární energetiky u nás. Takže nejsem rozhodně zastánce, a už jsem říkal, že to je věc spíše na dlouhodobou tu strategickou diskusi v té energetické koncepci než na řešení plynové krize.
Petr HOLUB, moderátor
A to by nešlo poslat ten uran k úpravě třeba do Francie?
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
No, asi by to šlo, ale třeba taky vzít do úvahy jakou technologii máme instalovánu a jakým způsobem to probíhá doposud, jo. Možná, že nám k tomu pan ministr Tošovský řekne nějaké detaily, ale zatím to skutečně vnímám tak, že bysme to v podstatě zase posílali do Ruska.
Petr HOLUB, moderátor
Takže aby se o tom diskutovalo, tak je nejprve třeba vyložit, kde by se uran upravoval. A pokud v Rusku, tak byste diskusi ukončil?
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
Podívejte se, já si především myslím, že ta diskuse musí být širší. Musíme si vůbec nejdříve odpovědět na tu otázku, jestli to je skutečně třeba. To, co bylo jaksi navrženo panem ministrem Tošovským beru jako vějíř možností v podstatě všech, které máme. A teď se budeme bavit o tom, co se využije a kdy a za jakých okolností. Jo. Ale já bych nepředjímal ten výsledek. Můj názor je dostatečně jako známý, ale zopakuju ho znova. Úspory, obnovitelné zdroje jako první krok. Podotknu ještě jednu věc k těm cílům, k těm procentům dosažení do roku 50 a tak dále a tak dále. My jsme se už k něčemu zavázali v rámci klimatického balíčku evropského. Tam máme jasný závazek. A pokud dobře počítám, ale je to o těch propočtech a na to potřebuju ještě trošku času, tak ten závazek je vyšší než který je navržen v tom návrhu státní energetické koncepce. Tak samozřejmě nemůžeme podlézat svoje závazky vůči Evropě, čili minimálně to musí být na stejné úrovni. A tak bych mohl pokračovat dál. Ale to chce podrobnější analýzu a já nemyslím, že za dva dni je to možné.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
Vy asi tedy dáte za pravdu Janu Rovenskému z Greenpeace, který doporučuje, abychom o státní energetické koncepci jednali a vytvářeli ji v užší kooperaci v rámci Evropské unie. Ovšem jako podle vás zabezpečit komfortní efektivní ekologickou koncepci pro celou Unii, když víme, že to je velmi senzitivní věc, strategického charakteru, bezpečnostního charakteru a podobně? Má to tolik souvislostí, že bychom je asi tady ani nevyjmenovali.
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
S největší pravděpodobností to bude kombinace nějakých domácích postupů a nějakých evropských. To jako určitě. Tak to dopadne. Ale já musím říct, že tady bude naprosto klíčová otázka, jak skončí summit v Kodani v prosinci letošního roku, na čem se vlastně svět domluví, že bude trajektorie do budoucna. A ta energetická koncepce to musí odrážet a musí se od toho odvíjet. To znamená, to je další vstup, který zatím nemáme k dispozici. A pravděpodobně nemá cenu ani budovat nějaký, nějaký řešení bez toho, abysme věděli, na čem jsme se dohodli.
Petr HOLUB, moderátor
Když bych se zeptal takovým selským rozumem, lidé, kteří mají blízko k ochraně životního prostředí, tak říkají, že musíme především šetřit a trochu odsouvají otázku na ty alternativní zdroje. Tak jsem se chtěl zeptat, které by ty alternativní zdroje, které by nahradily ty tradiční fosilie, mohly být? Například my nejsme na tom jako Německo, které může dělat větrné elektrárny. Tam na severu nebo přímo v Severním moři, tak co my můžeme nabídnout?
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
Tohle je běžná otázka, když se mluví o alternativních zdrojích. Ale já vám odpovím takhle. Za prvé alternativní energie není jenom větrná energie. Je to otázka využití biomasy, nicméně biomasa má taky svoje souvislosti a konsekvence. Ať už je to u nás nebo v tropech, ať už je to z hlediska zabezpečení potravin, to všechno si uvědomuju. Čili má to nějaký limit. Ale je třeba zjistit, jaký ten limit je a využít teda toho, co využít můžeme. Nezapomeňte na to, že tady máme stále ještě solární energii. Já jsem slyšel jako velmi kritická vyjádření tady k tomu, na druhou stranu my dneska už víme, že na konci příštího roku díky vlastně tomu současnému zákonu a o dotační politice státu můžeme mít 200 megawatt instalovaného výkonu solární energie. A ten problém ani není tak v tom, že bysme nemohli mít víc, ten problém je v sítích. Protože díky částečně spekulacím a částečně trošku živelnému nárůstu rychlému ta kapacita sítí nestačí. Čili já bych se zeptal pana ministra, a už jsem to taky udělal, Tošovského, co jdeme udělat pro to, abysme měli sítě kapacitní dostatečně, abysme mohli skutečně ty alternativní zdroje připojit a využívat. Jo, čili je to jakási kombinace všech možností. A já se nebráním tomu, že budeme muset samozřejmě využívat i ty standardní zdroje. Ať už to budou fosilní paliva, ať už to bude plyn, ať už to bude nakonec, dneska máme dost významný podíl atomové energie. To není o tom, že by tyto možnosti jaksi v tom mixu nebyly. Ale spíš jde o to, jaký bude jejich vzájemný poměr.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
Dnes debatujeme s ministrem životního prostředí Ladislavem Mikem.
Petr HOLUB, moderátor
Pane ministře, proč končíte ve funkci? Říkal jste, že by to mohlo být koncem příštího měsíce. Nakonec v České republice není zvykem opouštět ministerské křeslo, pokud člověk nemusí. Takže ty vaše motivy by nás zajímaly.
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
Tak, já zopakuju, co už jsem říkal mnohokrát. Víte, já když jsem odcházel z té své pozice v komisi, dočasně, tak jsem odcházel na půl roku a odcházel jsem přesvědčen, že můžu tím krátkým působením v podstatě pomoct tomuto státu svojí troškou. Zejména jsem se soustředil tenkrát na předsednictví, protože to byla jako poměrně velká brynda. A měl jsem pocit, že jako člověk znalý vlastně z druhé strany těch procedur a tak dále, že to asi bude přínosem. Samozřejmě, že teďka tady řešíme celou řadu věcí a kdyby nebylo onoho slibu, tak bych třeba zvažoval setrvání déle. Ale já zase se snažím ctít svoje sliby. Já jsem opustil rozdělanou práci na komisi, zejména, co se týče biodiverzity. Příští rok je mezinárodním rokem biodiverzity, bude se stanovovat nový cíl na desetiletí na ochranu biodiverzity. A v podstatě to čeká, až se vrátím a až ty věci dotáhnu do konce. Bylo by velmi nezodpovědné se z toho nějakým způsobem vyzouvat a dostávat kolegy v komisi do vlastně těžko řešitelných situací. Takže to je jeden z motivů. A druhý je, že jsem to skutečně poctivě všem kolem sebe řekl a nepatřím k lidem, který by jenom proto, že je to pro ně zrovna v tu chvíli třeba výhodný nebo zajímavý, tak nějak ty sliby měnil.
Petr HOLUB, moderátor
Ale není to tak, že když je člověk ministrem, ta se mu to záhy zalíbí? Všechen ten servis, který má k dispozici. A tak si třeba říká, no, slíbil jsem, ale ...
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
Ale ...
Petr HOLUB, moderátor
Ale přece jenom vlast volá a pro mě to je přínosná věc ...
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
Podívejte se, tak, tak přinejmenším v mým případě to tak není. Já ten servis samozřejmě je příjemnej, ale když si vezmete zase objem práce, objem stresu a množství velmi složitých jednání, a podotknu teda, že v České republice ta politická situace teda se mění každým dnem. A ne vždycky jednoduše, tak ne že by to zase byl nějakej sladkej život na nějaký jako bohatstvím obtěžkaný židli. Tak tak to není. A myslím si, že pokud to lidi tak vnímají, tak se mýlí. Já si myslím, že všichni mí kolegové velmi intenzivně pracují, že to nemají jednoduché. A proto bych nekomentoval, jestli někdo chce nebo nechce zůstat. Já jsem prostě dal slib, že se vrátím, hodlám ho splnit a tím to pro mě končí.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
Nahradit vás má neúspěšný kandidát za Stranu zelených v eurovolbách Jan Dusík. Pane ministře, je to dobrá volba?
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
Já nevím ještě především, jestli na něm bude shoda. A jaký názor na to má pan premiér. Čili já bych nerad jako říkal, že mě nahradí, protože to třeba ...s
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
Je to nicméně nominant Strany zelených, která se ...
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
Je to nominant Strany zelených a především já řeknu, že pokud by se mě někdo ptal, tak já bych ho doporučil. Je to člověk ....
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
Tak my se ptáme, tak.
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
... který to ministerstvo perfektně zná, který tam dělá prvního náměstka už řádku let, který, kdybysme měli zákon o státní službě už fungující, tak by nepochybně byl státním tajemníkem a byl by tím jednotícím elementem, který zajišťuje kontinuitu mezi různými politickými vedeními toho ministerstva, který nepotřebuje se učit, co na tom ministerstvu je a jak to funguje a v podstatě je schopen ze dne na den převzít to řízení. Takže z tohohle důvodu, z důvodu kontinuity, z důvodů poměrně pragmatických bych ho jednoznačně doporučil.
Petr HOLUB, moderátor
Jste ve vládě již 5 měsíců, takže jste si také leccos užil. Řekl byste teď z toho zpětného pohledu, že Fischerův kabinet je vládou citlivou k životnímu prostředí?
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
Já si myslím, že to asi tak jako u těch ostatních kabinetů. Máme za sebou řadu věcí. My jsme měli nějakým způsobem stanovené mantinely, do čeho se půjde a do čeho se nepůjde. Takže to trošku ovlivňuje to hodnocení. Ale musím říct, že minimálně mí vládní kolegové vždycky naslouchali tomu, co jsem říkal. Myslím, že pan premiér dokonce, když měl pocit, že v tom zůstávám sám, tak že i k tomu nějakým způsobem přispěl. Já myslím, že je to vyvážené. Nemyslím si, že by, že bysme mohli říkat, že tohleto byla prostě nějaká zelená varianta. Ale úplně stejně tak jednoznačně neplatí, že by ten kabinet byl antiekologický. Myslím si, že, že to bylo solidní. Já z toho nemám žádný špatný pocit. Dokonce kdybych měl tady teďka jmenovat a odfajfkovávat vlastně ty pozitivní kroky, tak jich je docela hodně.
Petr HOLUB, moderátor
A nebylo to tedy tak, že by se hospodářští či ekonomičtí ministři na vás smluvili a všichni šli proti vám?
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
Ne, bylo to prostě tak, že mnohdy jsem měl velmi těžké chvíle a musel jsem řadu věcí velmi složitě vysvětlovat, obhajovat a ba dokonce prostě od nich upustit. Ale na druhou stranu jsem přinejmenším byl schopen je v řadě jiných věcí přesvědčit. Takže já to vidím jako takovou celkem jako normální bilanci.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
Co byste, pane ministře, vyzdvihl jako jednoznačný úspěch? Řekl jste, že odfajfkováváte a nemáte se za co stydět. Ale hlavně co váš resort v nadcházejících měsících, ale hlavně v omezených mantinelech ještě čeká?
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
No, tak jestli mám říct do minulosti, tak pro mě rozhodující je, že skutečně Evropa z hlediska, znovu říkám, ne toho politického, ale toho obsahového a technického, považuje naše předsednictví v životním prostředí za velmi úspěšné. Tam byla celá řada věcí, které se podařilo schválit. A to i za doby teda Martina Bursíka i potom v té druhé části, kdy jsem za to zodpovídal já. Dále považuju za velmi významné, že jsme se pohnuli v řadě významných zablokovaných diskusí, pohnuli jsme se v otázce zákona o odpadech, pohnuli jsme se v otázce politiky územního rozvoje, pohnuli jsme se v otázce i těch zmiňovaných na úvodu vlastně lineárních stavbách dopravní infrastruktury, kde já nejsem všude šťastný, ale musím říct, že v řadě případů jsme našli kompromisní řešení, které je prostě z našeho pohledu přijatelné a umožnilo ty věci posunout dál. Nějakým způsobem jsme se posunuli v programu Zelená úsporám, posouváme se i na té Šumavě, byť to jde velmi, velmi pomalu.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
O Šumavě ještě bude řeč.
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
A tak dále a tak dále. Co zůstává, tak je především samozřejmě ekodaň, klima, kde teda velmi pracujeme na přípravě a myslím si, že jsme jako Česká republika ve velmi slušné pozici. A že jsme přispěli i k té celkové dohodě, jestli se jí podaří dosáhnout. Dále zákon o ovzduší, která je v meziresortu. Dokončení toho zákona o odpadech a potom věci, které se týkají ochrany přírody. Máme díky bohu schválenou novelu zákona 114 o ochraně přírody a ta nám umožňuje teďka doje..., doprojednat věci, jako, jako jsou některé CHKO, možná národní parky. A tak dále. Čili je toho ještě poměrně dost, co zůstává. Myslím, že ještě bych měl zmínit jednu významnou věc, kterou já si hodně cením. Protože vím, jaký by mohla mít negativní dopady na Českou republiku. A to jsou infringementy vůči evropskému právu. Já když jsem přišel, tak jsem si nechal udělat seznam. Ten seznam byl jako pro mě překvapivě dlouhý, myslím, že jsem to možná měl vědět, když jsem přicházel z Bruselu, nicméně jsem byl překvapen, že je toho poměrně hodně. A musím říct, že za 5 měsíců se nám podařilo vyřešit asi polovinu. To znamená 6 nebo 7 těch infringementů, což považuju za vynikající bilanci.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
Můžete to našim možná posluchačům přece jenom více objasnit ten ...
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
Jedná se o to, že Česká republika nebyla v souladu s evropským právem v řadě zákonů, anebo v konkrétních opatřeních. A tím, že jsme ty zákony novelizovali, tak jsme se dostali z možnosti jaksi Evropskýho soudu a případných sankcí. A to považuju za významný. Například novela zákona o posuzování dopadu na životní prostředí, která umožňuje přístup k soudu těm, kdo si myslí, že procedura nebyla provedena správně. Nás vytáhla, bych řekl, téměř hrobníkovi z lopaty. Protože tam už byla podána soudní žaloba a bylo to před rozhodnutím soudu. Doplnili jsme Naturu 2000 například, novelizovali jsme zákon o ochraně přírody, který odstranil 2 infringementy. Schválili jsme baterkovou takzvanou novelu odpadového zákona, kde jsme utekli z infringementu. A tak bych mohl pokračovat. Říkám, je jich 7 nebo 8 a na řadě dalších máme už zaděláno taky na řešení, takže to považuju například za ne moc viditelný a možná ani ne moc oceňovaný. Ale přece jenom významný příspěvek toho mého působení.
Petr HOLUB, moderátor
Vy jste říkal, že došlo k nějakému pozitivnímu posunu u liniových staveb. Liniovými stavbami se zřejmě myslí dálnice. To mě právě zajímá, protože když se člověk podívá na praxi minulých vlád, včetně té Topolánkovy, tak tam se zdálo, že se dálnice a silnice první třídy či rychlostní silnice, staví naprosto bez ohledu na potřebnost či efektivitu staveb. I bez ohledu na životní prostředí. Možná tam nějaké ohledy byly, ale rozhodně se to nijak neprojevilo při tom schvalování staveb a jejich postupu. Takže na tom se něco změnilo?
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
No, já musím říct jednu věc. Že, aby to nevyznělo tak, jako že žijeme v růžový zahradě, jo, tak to není. Ve skutečnosti těch problémů je velké množství a řada z nich přetrvává a ty pozice jsou takřka nesmiřitelné. Pro mě podstatný je, že jsme našli způsob jakési komunikace, jak teda s ministerstvem dopravy, tak s Ředitelstvím silnic a dálnic. A že postupně v jednotlivých kauzách jsme našli řešení. Zmíním konkrétně třeba R 55, hodonínskou Doubravu, kde prochází vlastně ten koridor ptačí oblastí. A kde jsme v podstatě neviděli řešení a kde se podařilo najít řešení, které bude, ano, náročné, ale finančně třeba i jako konstrukčně, ale na druhou stranu jaksi propojuje ty zájmy tak, že se to erko postaví a současně ty ptáky ohlídáme a že je zásadním způsobem prostě negativně neovlivníme. A myslím si, že to je příklad, další by mohl být na ostravské dálnici biokoridor, který jsme nějakým způsobem posunuli vpřed. Dalším by mohla být D 8 napojení, které předtím bylo navrhováno naprosto pro nás nepřijatelně, dneska máme i řešení. Je jich prostě více. Zůstává spousta problémů. Já jsem prostě každý týden xkrát dotazován a interpelován různými lidmi, jak postoupíme tam či onam. A není to vždycky jednoduché, ale už to, že vlastně jsme nezůstali zaseknuti na jednom bodě a že jsme se někam posunuli, považuju za velmi pozitivní.
Petr HOLUB, moderátor
Ten problém je ovšem, řekněme, strukturální, abysme to řekli cizím slovem. Prostě tady se při přípravě staveb právě příliš neuvažovalo o tom, co je skutečně potřeba, či co je třeba chránit v přírodě. A vy teď tedy hasíte ty problémy, které by vůbec nemusely nastat, kdyby se to dobře připravilo, rozumím tomu?
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
Souhlasím, do značné míry je to tak a musím říct, že skutečně ten objem vlastně navržených a započatých staveb je podle mě neúměrný velikosti České republiky a našeho rozpočtu. A s tím jsme samozřejmě měli veliké problémy při sestavování rozpočtu. Ale pakliže teď mluvím o problémech, které byly nedořešené, tak tam jsme teda v těch případech jednotlivých skutečně ta řešení byli schopni alespoň teda dílčím způsobem nalézt. A to, to si myslím, že je dobře. Myslím si, že by bylo lepší, kdyby objem těch staveb zrovna v době, kdy máme problémy s deficitem a tak dále, byl menší, ale to není ani dědictví dokonce jenom té předchozí vlády, ale ještě řady těch předchozích. Takže to je složitější. A myslím si, že vláda, která je tady na několik měsíců, v podstatě nemá šanci toto zásadně ovlivnit.
Petr HOLUB, moderátor
Ani to nakonec není úplně váš resort. Ale ta debata ohledně strategického plánování dopravní sítě, tak s tou vláda nezačala?
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
No, s tou vláda nezačala, s výjimkou nějakého postoje k tomu, co budem a co nebudem financovat. Protože tam to, tam se to vždycky nakonec dostane, jestli vlastně na to máme a co můžeme a co nemůžeme dělat.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
Tak, abychom si to zrekapitulovali. Během vašeho působení na ministerstvu jste musel hájit Šumavu před kůrovcovou lobby, stanovil jste pravidla pro kácení ale i u silnic, zjednodušil čerpání dotací Zelená úsporám a zapsal další území do evropského ochranného projektu Natura 2000. Pane ministře, největší publicitu měl bezesporu boj o kůrovce. Proč se o něj tak bojuje a proč kůrovec tak zajímá politické špičky ta odešlé i ty současné? Všichni se tam vypravují a někteří tedy ani nevyšplhají na ty kopce, které jsou zasaženy kůrovcovou kalamitou, tak nás, milovníky Šumavy, ujistěte. Kácení je vyloučeno?
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
Za prvé, vy mi dáváte už asi pošestý otázku, proč někdo něco dělá, když to nejsem já. Já umím říct, proč něco dělám já a nevím, proč tam chodí pan Zeman nebo proč tam chodí další. Nicméně já věřím tomu, že skutečně můžeme dneska říct, že těch 21 procent bezzásahové plochy na Šumavě je, nebo zůstane zachováno. Dokonce, bych řekl, že i ta lesnická komise, kterou ustanovil pan hejtman Zimola, toto ve svém elaborátu konstatuje, že nemá smysl do toho lízt a nějakým způsobem to rušit, že by to způsobilo daleko víc škod než užitku. A v podstatě mluví o tom, co se bude dělat s tím zbytkem. Takže to beru i jako lesnické potvrzení tohoto mého tvrzení, že to není jenom nějaký, nějaký tendenční názor. Navíc máme 9 procent v nějakém přechodovém režimu a já se snažím stále ještě velmi intenzivně, ještě mám nějaký čas a doufám, že se to podaří, vyjednat s obcema a s krajema jakýsi konsensus na tom, jak budeme v tomhle pokračovat dál. Pochopil jsem ale také, že to je tak citlivá věc, že je třeba říct, že dobře, stabilizujeme tohleto na delší dobu, aby nemusela být na straně obcí obava, že se to nějakým způsobem prostě bude nějak dramaticky rozšiřovat, což oni těžce nesou. Ale na druhou stranu samozřejmě očekávám, že oni akceptují, že prostě nějaká část té Šumavy bezzásahová má být. A ta dohoda není jenom o tom, pochopitelně, je to i o tom, řekněme, socioekonomickém rozvoji, o tom, aby ty obce skutečně neměly pocit, že jim je národní park nějakým způsobem, ani neřeknu na obtíž, ale že jim nějakým způsobem brání v rozvoji. Myslím si, že by to mělo být jasné, že by to měla být pro ně výhoda. Takže se o tom bavíme, jak to budeme řešit. A já stále jsem optimista, že se k nějaké dohodě dobereme.
Petr HOLUB, moderátor
A co bude v té dohodě?
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
No, to, nechtějte zase po mně v průběhu vyjednávání, abych říkal, co tam bude. Protože já to sám nevím, bude tam to, na čem se dohodnem. Ale přinejmenším máme zájem na tom, aby obce věděly dopředu, kde jsou nějaké prostě možnosti pro jejich rozvoj, jakým způsobem se může rozvíjet, řekněme, udržitelná turistika, jakým způsobem může správa národního parku pomoci se zaměstnaností v regionu, jakým způsobem můžeme pomoci s otázkou řešení odpadu, tam je velmi zajímavý problém, mimochodem, že ty obce vlastně finančně krvácejí na tom, když se chovají zodpovědně z hlediska odpadů. Protože ty firmy, které to zajišťují, jsou prostě hrozně daleko a musí, musí tam jezdit veliké vzdálenosti, a to je moc drahé. Takže pro ty obce je to rozhodující. A tak dále. Těch možností je prostě mnoho. A jak říkám, jsme v jednání, takže v tuhle chvíli nevím, co z toho vypadne nakonec.
Petr HOLUB, moderátor
Já tak ani úplně nechci ten přesný text budoucí dohody. Mně spíš jde o to, jak to všechno souvisí s kůrovcem. Jak jsem si všiml, tam kůrovce tedy asi také řešíte. Ale jinak tam řešíte socioekonomický rozvoj obcí, budoucnost turistiky na Šumavě a všechno možné. Jak to tedy souvisí s kůrovcem?
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
No, já si myslím, že to souvisí prostě tak, že je to jeden z problémů, který na Šumavě máme. A musí se řešit i jeden i druhý i třetí. Vrátím se ještě k tomu kůrovci. Možná pro posluchače důležitá věc je, že skutečně si myslím, že problém kůrovce trošku souvisí s tím, jak se postupně mění klima a jak se postupně mění dynamika těch, těch lesů na Šumavě. Je třeba si uvědomit, že, a to vám potvrdí každý lesník, že ještě před 20, 30 lety v nadmořských výškách kolem 1200 metrů se prostě, bylo naprosto nepředstavitelné, že by tam měl kůrovec dvě nebo i více generací za rok. Že to je naprosto nový fenomén. A že to úplně mění tu aritmetiku toho, do jaké míry má nebo nemá smysl prostě s tou kalamitou za těchto okolností bojovat. A jestli skutečně ta varianta je zelený les versus suchý les, anebo jestli je to tak, jak říkám já, že za těchto podmínek máme variantu holina, kterou vytěžíme, anebo ten suchý les, který přece jenom zajišťuje obnovu toho přirozeného lesa. Já jsem o tomhle v těch velkých nadmořských výškách, v tom horském smrkovém lese přesvědčen. A proto si myslím, že ten postup je správný a že skutečně za 10, 20, možná 30 let všichni uvidí na vlastní oči, že tohle byl správný postup.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
Tak, a na závěr naší debaty poněkud odbočíme. Ale samozřejmě zůstaneme v mantinelech zelené politiky. Pane ministře, vidíme posilování Zelených v Německu, v Rakousku. Má v Česku i nadále perspektivu zelená politika? Čím může oslovit občany ve volbách? Zelení se nyní pohybují pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do sněmovny. To jejich angažmá ve vládě bylo tam komentováno, a ne příliš lichotivě. Tak co vzkážete českým zeleným, až zase budete sedět ve svém úřadě v Bruselu?
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
No, tak já bych především řekl, že těžko můžete čekat v předvolebním období, že by jako to angažmá konkurenční strany bylo hodnoceno nějak s velkým potleskem, to je zcela logické. Na druhou stranu je třeba si všímat prostě, jaké kroky se vlastně na té straně odehrávají, jaký jsou postoje k některým zásadním problémům. Já myslím, že po tý depresi té podpoře, že zase začal vlastně stoupat ta podpora například, když připomenu tu, tu kauzu ochoty za peníze prostě měnit názor a tak dále. To si myslím, že byla pěkná ukázka toho, že ta strana má nějaké konzistentní postoje. Já si myslím, že zelená politika obecně, odhlédnout teďka od jednotlivých stran, do budoucna nejenom, že má budoucnost, ale že dokonce bude stále narůstat její podíl bez ohledu na to, která strana to bude prosazovat. Protože nás k tomu prostě to životní prostředí přivede a donutí. Já si myslím, že lidé prostě chtějí žít v dobrých podmínkách, chtějí žít slušně, chtějí být zdraví a chtějí mít prostor, kde můžou relaxovat. Dokonce chtějí i tu přírodu, která jim občas vadí v té výstavbě těch dálnic. Takže já si myslím, že ta, ta objednávka občanů je taková, že je to spíše o tom, jak se ty věci zkomunikují, ale jsem přesvědčen, že, že ta zelená politika má budoucnost a že se nepochybně nevytratí z české politické scény.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
Takže zezelená ODS, ČSSD, TOP 09, lidovci, budeme tady mít samé zelené strany.
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
V dlouhodobém horizontu velmi pravděpodobně ano, v krátkodobém horizontu možná to půjde tou cestou těch zelených stran. Ale v každém případě si myslím, že málokdo chce jíst jedovaté jídlo a dýchat jedovatý vzduch.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
Podotýká host dnešního Interview Studia STOP ministr životního prostředí Ladislav Miko. Děkujeme za vaše názory, argumenty, prognózy a zase někdy na shledanou.
Ladislav MIKO, ministr životního prostředí
Na shledanou.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
Techniku měla na starosti Markéta Bydžovská a od mikrofonu se loučí ...
Petr HOLUB, moderátor
Petr Holub.
Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka
A Jana Šmídová, na slyšenou.
Monitoring médií
- pátek 22. listopad 2024
- Hasič u soudu: Cesty v Českém Švýcarsku při požáru v roce 2022 byly neprůjezdné (ČTK)
- Lesy ČR postiženým povodněmi dovezly většinu slíbeného palivového dřeva (ČTK)
- Sdružení připravilo miliony sazenic na zalesnění lesů, poptávka ale chybí (ČTK)
- Drobní vlastníci lesů volají po podpoře (Právo)
- Lidé z lesů na Žďársku nosí stovky tajemných předmětů. A přibývají další (idnes.cz)
- Jak získat palivové dříví pro pro vyplavené domácnosti? (Karviná-Havířov-Frýdek-Místek-Třinecký deník)
- Letošní ročník Dne otevřených dřevostaveb přilákal téměř tisíc návštěvníků (drevostavitel.cz)
- Národní park Bavorský les, navazující na Šumavu, je prestižním světovým parkem (ČTK)
- Stromy, lesy a udržitelné hospodaření ve hře Forestry (gamepress.cz)
- Vracíme vodu lesu: Tři tůně zadržují vodu v lesích na Jindřichohradecku (TZ LČR)
Poslední komentáře
-
Státním Lesům ČR za devět měsíců klesl zisk o 16 % na 3,88 mld. korun, důvodem je nižší zpeněžení dřeva
A už ten českej kůrovec chybí i u sousedů - první velcí nadšenci do ... -
VÚLHM: Má douglaska v našich podmínkách opravdu výrazně vyšší zásoby dřeva oproti smrku?
" Vzhledem k rozdílnému chování dřevin podle skupin stanovišť v různých ... -
VÚLHM: Má douglaska v našich podmínkách opravdu výrazně vyšší zásoby dřeva oproti smrku?
Porovnávat taxační tabulkový hausnumera ? :cry: Každej vidí, že má ve 30 ... -
Hospodaření v lesích města Blovice v letech 2023 a 2024 (blovice-mesto.cz)
" Doufejme, že se kůrovcová kalamita už zastaví a mohli bychom začít ... -
Kudy obchází konfliktní dřevo cla a válečné sankce?
Plynu nerozumím. Dřevo máte rovnou od Váni z Rosleskolchozu ... -
SVOL: Malým vlastníkům lesů by pomohlo sdružování, jeho podpora má být v zákoně
Pro malýho sedláčka by i takováhle brožurka bodla. -
SVOL: Malým vlastníkům lesů by pomohlo sdružování, jeho podpora má být v zákoně
https://www.wbv-kempten.de/holzmarkt " Ceny kulatiny vzrostly! Ceny ... -
SVOL: Malým vlastníkům lesů by pomohlo sdružování, jeho podpora má být v zákoně
Někdo začít musí. Jenže zatím si to u nás každej představuje jako ROH ...