Barbora TACHECÍ, moderátorka
--------------------
Proč hořící Indonésie nechává svět netečným? Jaké metody využívají ve Spojených státech občanské iniciativy v boji s korupcí? S jak velkou nadějí začíná zítra v Římě soudní megaproces s mafiány a politiky? A už za hodinu vyhlásí Společnost Josefa Škvoreckého letošního laureáta Ceny za prózu. Od mikrofonu Českého rozhlasu Plus zdraví Barbora Tachecí.
Indonésie hoří. Tak proč se svět dívá jinam? Ptá se ve svém komentáři pro The Guardian zoolog a ekologický aktivista George Monbiot a dodává: "Často jsem přemýšlel, jak by média reagovala na ekologickou apokalypsu. Představoval jsem si, jak by zpravodajství chrlilo krátké senzacechtivé příspěvky, aniž by vysvětlovalo, proč k tomu došlo a jak by se katastrofa dala zastavit. Pak by se ještě určitě někde těsně před sportem zeptali ekonomických analytiků, jak tragédie ovlivní ceny akcií. Co jsem ale rozhodně nečekal, že tu katastrofu budou zcela ignorovat." Píše George Monbiot v The Guardian. Obrovské požáry sežehly v Indonésii už více než tři miliony hektarů lesa. Na evakuaci se připravují desetitisíce lidí, v některých městech na ostrovech Borneo a Sumatra je kvůli kouři vidět jen na několik málo metrů. Oblast, která hoří, je dlouhá pět tisíc kilometrů. V ohrožení je kromě lidí i velké množství unikátních přírodních druhů, například orangutani, tygři sumaterští, nebo medvědi malajští. Požár navíc posílá do ovzduší víc oxidu uhličitého, než celá americká ekonomika, nebo všechna auta v Německu za celý rok. Na lince je profesor Michal Marek, ředitel CzechGlobe Centra pro výzkum globální klimatické změny při Akademii věd. Dobrý večer, zdravím vás.
Michal MAREK, profesor, ředitel CzechGlobe Centra pro výzkum globální klimatické změny při Akademii věd ČR
--------------------
Dobrý večer, zdravím vás z Brna.
Barbora TACHECÍ, moderátorka
--------------------
Pane profesore, čím si vysvětlujete ten obrovský nezájem světa o tak obrovskou katastrofu?
Michal MAREK, profesor, ředitel CzechGlobe Centra pro výzkum globální klimatické změny při Akademii věd ČR
--------------------
Já se přiznám, že si to nedovedu vysvětlit. Protože skutečně to je velmi, velmi zásadní problém, nebo to, co teď tam se teď děje a nedovedu si vysvětlit, proč svět vůbec nereaguje. Jsem velmi zvědav, jak na to zareaguje pařížský summit, který nás čeká za chvíli.
Barbora TACHECÍ, moderátorka
--------------------
Ty emise skleníkových plynů jsou vysoké naprosto katastrofálně. Řekněte, prosím, jaký vliv mají oblaka metanu, oxidu uhelnatého a kyanidu a jiných plynů na celý ten ekosystém?
Michal MAREK, profesor, ředitel CzechGlobe Centra pro výzkum globální klimatické změny při Akademii věd ČR
--------------------
No, v podstatě velmi, velmi negativní. Začala jste metanem, oxidem uhličitým. Tak to samozřejmě víme, že jsou to velmi aktivní skleníkové plyny, čili jakýkoliv nárůst koncentrace oxidu uhličitého a metanu v atmosféře zesiluje radiační účinek a takzvaný, to je ten skleníkový efekt. A ty ostatní /nesrozumitelné/, která jste zmínila, tak to jsou opravdu velmi zásadní vzdušné škodliviny. Ohrožující přímo i zdraví. Takže v každém případě je to skutečně velmi, velmi alarmující zpráva.
Barbora TACHECÍ, moderátorka
--------------------
Je všeobecně známo, že ty plameny se právě kvůli nepřístupnému terénu nedaří uhasit, dokážete nějakým způsobem si tipnout, odhadnout, jak se bude situace v Indonésii dál vyvíjet?
Michal MAREK, profesor, ředitel CzechGlobe Centra pro výzkum globální klimatické změny při Akademii věd ČR
--------------------
No, já jsem opravdu poměrně, poměrně jaksi skeptický a obávám se, protože navíc ještě k tomu, že hoří, že je to tak strašně velký požár, tak bych řekl, že potichounku a polehoučku za tím pak budou ještě jiné aktivity, to znamená, že na těch shořelých místech se prales nevrátí, vysází se tam umělé palmové plantáže, tím vlastně se jaksi naplní určitá ekonomická očekávání, a ten průšvih se bude, bude prohlubovat. To opravdu jsem skeptický.
Barbora TACHECÍ, moderátorka
--------------------
Protože jde o vlastně celou tu oblast, ta celá oblast je rašelinová, tak oheň, oheň se šíří i pod zemí, jak jsem se dočetla.
Michal MAREK, profesor, ředitel CzechGlobe Centra pro výzkum globální klimatické změny při Akademii věd ČR
--------------------
I pod zemí. Ano, ano.
Barbora TACHECÍ, moderátorka
--------------------
Jak rychle se příroda vlastně s tímto typem poškození, to znamená, zespoda, svrchu, v ovzduší, vyrovnává? Kdybychom jenom udělej..., představme si takový líbivý sen, že v tuhle chvíli to tam všechno přestane. A jenom to, co se stalo dosud, jak by se s tím rvala příroda?
Michal MAREK, profesor, ředitel CzechGlobe Centra pro výzkum globální klimatické změny při Akademii věd ČR
--------------------
Máte naprostou pravdu, že je velmi odlišný efekt požáru v korunách a požáru v té kořenové zóně. Požár v té kořenové zóně je výrazně, výrazně horší. Takže tam skutečně dochází k velmi jaksi fatálnímu vymizení živé biomasy. Je to sice rašeliniště, čili můžeme svým způsobem trošičku říkat, fajn, je to rašelina, velmi dobrý substrát. Ale pozor, v těch tropických oblastech tu nastává ještě jedna, jedna velká nepříznivá okolnost, že v podstatě živiny v půdách v tropických oblastech jsou ve velmi nízké koncentraci. Proto taky se velmi špatně a pomalu daří obnovovat lesy v těchto oblastech. Tudíž tak jak jste říkala ten scénář, no, ta náprava bude velmi, velmi pomalá a velmi časově náročná. Dlouho to bude trvat.
Barbora TACHECÍ, moderátorka
--------------------
To znamená dekády nebo staletí?
Michal MAREK, profesor, ředitel CzechGlobe Centra pro výzkum globální klimatické změny při Akademii věd ČR
--------------------
No, dekády určitě. Dekády určitě.
Barbora TACHECÍ, moderátorka
--------------------
Připomínám, že mým hostem je profesor Michal Marek, ředitel CzechGlobu. Ty nedostatky deště, pane profesore, které teď bohužel v Indonésii jsou, máte pocit, že to všechno, co se děje, je nějakým způsobem výrazně ovlivněno člověkem, nebo by k těm věcem docházelo i bez, bez jeho existence, řekněme?
Michal MAREK, profesor, ředitel CzechGlobe Centra pro výzkum globální klimatické změny při Akademii věd ČR
--------------------
Paní Tachecí, zase, ve vaší otázce je vlastně už odpověď. Pravda je, že výsledky té páté zprávy mezinárodního panelu o klimatických změnách zcela jednoznačně už určují téměř vedoucí úlohu, vedoucí roli člověka v tomto problému. V nástupu globálních změn. Čili ten efekt člověka je skutečně strašně, strašně zásadní. Pravda je, že samozřejmě v přirozených cyklech se požáry prostě objevují, není to věc, která by byla tak jaksi úplně nepřirozená. I když teda se domnívám, že v těch tropických oblastech Bornea zas tak přirozená věc to není. Ale na vaši otázku, opravdu už musíme si jako lidstvo přiznat, že ta naše zodpovědnost už je opravdu, opravdu výrazná.
Barbora TACHECÍ, moderátorka
--------------------
Máte pocit, že to, jak se postupuje proti požárům v tuhle chvíli v Indonésii, spíš nepostupuje, abych byla upřímná, ale to, co se prostě kolem toho děje, že to je, jednak, že to má smysl, ale že by se dalo dělat něco víc?
Michal MAREK, profesor, ředitel CzechGlobe Centra pro výzkum globální klimatické změny při Akademii věd ČR
--------------------
Víte, já stále, mně se prostě, prostě vtírá do hlavy ta myšlenka toho, že de facto vlastně ty požáry jsou svým způsobem pro někoho velmi výhodné. Právě s ohledem na to, že víme, že v tropických oblastech máme velké problémy s tím zaváděním těch umělých systémů, kdy se, když se řekne, no, podívejte se, my jsme sice les nezlikvidovali, nahradili jsme ho nějakou kultivovanou strukturou, ať jsou to ty palmy a podobně, ale už nikdo druhým neřekne, že za prvé tento typ odlesňování je jedním z významných faktorů přispívání vlastně emisí skleníkových plynů. To za prvé. A za druhé ta nenahraditelná a velmi nebezpečná ztráta biodiverzity. Toho já se opravdu velice bojím. To zploštění vlastně profilu výskytu druhů v těchto oblastech může mít katastrofální následky.
Barbora TACHECÍ, moderátorka
--------------------
Profesor Michal Marek, šéf CzechGlobe Centra výzkumu globální klimatické změny. Děkuju vám.
Michal MAREK, profesor, ředitel CzechGlobe Centra pro výzkum globální klimatické změny při Akademii věd ČR
--------------------
Hezký večer, na shledanou.
Barbora TACHECÍ, moderátorka
--------------------
Náš rozhovor poslouchala Kateřina Holubová, koordinátorka pralesní kampaně Greenpeace. I vás zdravím, dobrý den.
Kateřina HOLUBOVÁ, koordinátorka pralesní kampaně Greenpeace
--------------------
Dobrý podvečer.
Barbora TACHECÍ, moderátorka
--------------------
Obě jsme slyšely, že profesor Marek mluvil o podezření z toho, že vlastně někomu se to hodí, že ty požáry v Indonésii mohly vlastně mít prapůvod v úmyslu. Cítíte to stejně?
Kateřina HOLUBOVÁ, koordinátorka pralesní kampaně Greenpeace
--------------------
Hm. Určitě, určitě. Já to cítím stejně. A vlastně Indonésie je země obrovsky prorostlá korupcí. A bohužel i na těch velmi vysokých postech v politice se ozývá to lobby pro, vlastně ve prospěch palmařského průmyslu. A v tomhle tom případě opravdu věřím, že vlastně jak stoupá tlak ochranářů na to, aby se ty pralesy zachraňovaly, tak vlastně současná situace hraje do karet právě těm palmařským společnostem, které vlastně teďka můžou vlastně oponovat tím, že teď už vlastně ty pralesy v Indonésii budou velmi málo, řekněme, protože tahle ta katastrofa, co se právě teď děje, opravdu nejspíš bude mít obrovské nedozírné následky na ty pralesy. Takže ta půda v Indonésii bude nejspíš opravdu degradovaná. A to jediné, co se tam vlastně, vlastně, že budou moct operovat tím, že tam teda na této degradované půdě budou moct vystavět ty palmové plantáže, což samozřejmě podle nich přinese ekonomický, ekonomický zisk vlastně pro všechny, pro všechny strany, i pro místní obyvatele, což samozřejmě není pravda.
Barbora TACHECÍ, moderátorka
--------------------
Jaké důsledky na ekosystém vlastně zakládání těch vámi zmíněných plantáží olejných palem bude mít?
Kateřina HOLUBOVÁ, koordinátorka pralesní kampaně Greenpeace
--------------------
Tak, vlastně pěstování palmy olejné na těch obrovských plantážích má spoustu důsledků. My v rámci Greenpeace vlastně, a vlastně spousta ochranářských organizací se primárně soustřeďuje právě na ten problém úbytku biodiverzity. Protože indonéské pralesy jsou opravdu neuvěřitelně bohaté na biodiverzitu a na vzácné druhy, jako jsou právě tygři a orangutani, nosorožci, medvědi malajští, jak jste řekla už na začátku. Takže primárně je to tenhle ten důsledek v obrovském úbytku této vzácné biodiverzity. Samozřejmě ty extenzivní obrovské plantáže palmy olejné, které třeba mají rozlohu, řekněme, třetiny, třetiny České republiky, ne-li i víc, samozřejmě určitě, tak mají spoustu důsledků v degradaci půdy, zamořování řek, splachu půdy do řek a do moří a tak dále, spoustu důsledků.
Barbora TACHECÍ, moderátorka
--------------------
Rozumím tomu, ale řekněte, tak ročně se na světě vyprodukuje padesát milionů tun palmovýho oleje, palmového oleje. A je evidentní, že v té jihovýchodní Asii předčily ekonomické zájmy nad zájmy ekologickými.
Kateřina HOLUBOVÁ, koordinátorka pralesní kampaně Greenpeace
--------------------
Určitě. Ano.
Barbora TACHECÍ, moderátorka
--------------------
A že to má nedozírné následky. A teď mně řekněte, kdo se vlastně a jak může angažovat, jestliže platí ta teze, že sami si vypálíme, sami si nasadíme palmy, a dejte nám všichni pokoj. Rozumíte mi?
Kateřina HOLUBOVÁ, koordinátorka pralesní kampaně Greenpeace
--------------------
Myslím si, že vlastně musí si lidstvo uvědomit, že ačkoliv to vlastně děláme pro sebe, pro svoji potřebu, pro potřebu těch rostlinných olejů, tak vlastně si pod sebou tímto podřezáváme větev. A tudíž ten hlavní tlak spočívá na nás, jakožto na spotřebitelích.
Barbora TACHECÍ, moderátorka
--------------------
No, rozumím tomu, takže máme přestat něco kupovat, něco dovážet, nebo ...
Kateřina HOLUBOVÁ, koordinátorka pralesní kampaně Greenpeace
--------------------
Určitě. Určitě. Určitě, přesně. My vlastně v Greenpeace cílíme na to, aby spotřebitelé dali na vědomí těm firmám, u kterých si kupují výrobky, které ten palmový olej používají, aby daly najevo buďto, aby přestaly ten palmový olej používat, anebo aby vyžadovaly skutečně důrazné dodržování certifikace, nebo udržitelného pěstování toho palmového oleje.
Barbora TACHECÍ, moderátorka
--------------------
Tak, ale rozumíme si obě, že to je běh na obrovsky dlouhou trať, protože ...
Kateřina HOLUBOVÁ, koordinátorka pralesní kampaně Greenpeace
--------------------
Přesně, určitě.
Barbora TACHECÍ, moderátorka
--------------------
... ti obyvatelé Indonésie a nejen jí, prostě to nejsou lidé, kteří by byli zvyklí naslouchat nějakým dlouhodobým úvahám o ekologii. Prostě to jsou lidi, kteří chtějí maximálně rychle samozřejmě na něčem vydělat a přežít. Říkám to dobře?
Kateřina HOLUBOVÁ, koordinátorka pralesní kampaně Greenpeace
--------------------
Určitě. Nicméně musíme být, brát v úvahu to, že velkým viníkem vlastně toho, té výstavby, výstavby palmových plantáží jsou velké korporace, které často nejsou indonéské, velmi často jsou malajské nebo z jiných států. A místní obyvatelé z té produkce palmy olejné, z toho palmového oleje vlastně nemají žádný výrazný zisk. Naopak byly často obrány ty místní komunity o svůj původní vlastně, o svou původní půdu, o svou obživu, která byla v pěstování rýže, ananasu a tak dále ...
Barbora TACHECÍ, moderátorka
--------------------
Já tomu rozumím. Ale stále, stále mluvíme o nějaké jakoby sféře, do které vlastně jiné země, jiné vlády OSN, Evropská unie a tak dále, prostě nikdo nemá šanci vlastně zasáhnout. Je to tak?
Kateřina HOLUBOVÁ, koordinátorka pralesní kampaně Greenpeace
--------------------
No, určitě se o to všichni velmi intenzivně pokoušejí. Rozhodně. Jsou tam nějaké pokroky, vzniká spousta takových spolků, vlastně i producentů palmového oleje, kteří se zavázali, že budou dodržovat právě ty pravidla udržitelného pěstování. Určitě, určitě nějaké posuny směrem vlastně k zlepšení té situace tam jsou. Ale rozhodně řekla bych, že největší tlak, největší vlastně sílu a moc máme my spotřebitelé po celém světě. Že myslím si, že nějaká jednotlivá organizace vlastně úplně tak moc velký vliv nebude mít, že to chce přero..., přerod, řekněme, celé společnosti a jejích nároků.
Barbora TACHECÍ, moderátorka
--------------------
Říká Kateřina Holubová, koordinátorka pralesní kampaně Greenpeace. I vám děkuju.
Kateřina HOLUBOVÁ, koordinátorka pralesní kampaně Greenpeace
--------------------
Děkuju vám. Na shledanou.
