JAROSLAV NEDVĚD
Zápisník
Sotva ministr životního prostředí Richard Brabec schválil nový plán péče o Národní park Šumava, už je zle. Jediná věta o tom, že je dlouhodobým cílem dosáhnout stavu, kdy bude většina lesů na území parku ponechána samovolnému vývoji, vyvolává až nepochopitelnou hysterii. Už se začalo děsit další kůrovcovou kalamitou a jejími nedozírnými následky. Přitom ta věta neříká nic strašného a jen nastiňuje, že na Šumavě má být jednou stav běžný jako v jiných národních parcích.
Starostové se ale už šikují proti ministrovi, který minulý týden odvolal ředitele správy parku, jehož si oblíbili.
Ministr Brabec od svého nástupu dával celkem zřetelně najevo, že ochranu přírodních procesů na Šumavě vnímá jinak než jeho předchůdci.
Nicméně se nepouští do žádných extrémů, i když se v něčem umí částečně shodnout i s lidmi, kteří postup bývalého ministra a správců parku v posledních letech kritizovali a stěžovali si, že ochranu přírody odstavili na druhou kolej. Pokud nyní nový ministr víc zdůrazňuje, že příroda má mít v podstatné části národního parku hlavní slovo, nedělá nic zavrženíhodného. Naopak, protože právě kvůli ochraně přírody se národní parky zřizují. Ministr tím jen připomíná něco, na co už možná někteří v urputné bitvě zastánců různých názorů na budoucnost Šumavy zapomněli.
