ROZHOVOR Starostové ze Svazu obcí Národního parku Šumava naléhavě stojí o to, aby byl přijat senátní návrh zákona o Šumavě. Obavy mají naopak z toho, že bude schválen návrh vládní koalice, jenž by Národní park proměnil v šedou Šumavu. Proto hodně spoléhají na čtvrteční přijetí u prezidenta Miloše Zemana, kam jejich delegaci povede senátor Jan Veleba.

- Co Vás, pane senátore, vede k tomu, že s delegací starostů ze Svazu obcí Národního parku Šumava míříte na Hrad na setkání s prezidentem?

Důvod je ten, že mi starostové napsali dopis a požádali o zprostředkování naléhavého přijetí u pana prezidenta. Časově to není náhoda, protože příští úterý se má ve sněmovně projednávat jednak senátní zákon o Šumavě, jednak vládní návrh zákona, ne o Šumavě, ale obecný návrh zákona o národních parcích. Starostové ze Svazu obcí Národního parku Šumava podporují a velmi si přejí, aby byl přijat senátní návrh zákona o Šumavě. Po mnoha letech experimentů, střídání ředitelů Národního parku Šumava, střídání ministrů životního prostředí, po letech procesu, v jehož důsledku je momentálně 22 procent Národního parku sežráno kůrovcem, tak chtějí, aby existoval jasný zákon, aby se udal vývoji nějaký směr, nějaká pravidla, která by se neměnila podle toho, jaký ministr na životní prostředí nastoupí a jakého ředitele si tam dosadí. Hlavní důvod návštěvy je, aby starostové z této oblasti předložili panu prezidentovi svůj názor, své požadavky a požádali ho o pomoc.

- To jsou starostové Svazu obcí Národního parku Šumava tak jednotní v názoru na řešení tohoto dlouhodobého problému?

Mám informace, že minimálně 90 procent starostů Svazu obcí Národního parku Šumava má jednotný názor na to, že je potřeba takový zákon, jaký představuje senátní návrh. Protože se návštěva uskuteční v pracovně pana prezidenta, tak tam nemůžou jít všichni, ale zastoupí je tři v čele s předsedou Svazu obcí Národního parku Šumava a starostou Modravy panem Antonínem Schubertem, které tam doprovodím.

- Vy se máte pokusit starostům pomoci přesvědčit pana prezidenta?

Pan prezident tu problematiku zná, dlouhodobě se o ni zajímá. A starostové ho chtějí požádat, aby vahou své autority pomohl k tomu, aby sněmovna vzala na zřetel senátní návrh zákona o Šumavě, pro který nehlasovali pouze čtyři senátoři ze všech přítomných, z čehož vyplývá samozřejmě silný mandát. Ale situace je schizofrenní v tom, že ten návrh podpořili výrazně i senátoři ČSSD, ale přitom vládní koalice má svůj vlastní návrh. Pan premiér Sobotka, když prováděl tu tzv. inspekci ministerstev a byl na životním prostředí, tak ještě nevyšel z objektu životního prostředí, aniž s ním byl seznámen, tak podpořil vládní návrh bez ohledu na senátní návrh, který prosadili především jeho senátoři. Tam vidím čitelný rukopis Vladimíra Špidly.

- Názor premiéra a šéfa poradců nynějšího předsedy vlády Vladimír Špidla se tedy výrazně liší od toho, jak si další vývoj na Šumavě představují obyvatelé i starostové tamních obcí?

Nikdy jsem neměl problém vyjadřovat se, co si myslím, a tak to řeknu naplno. Pan poradce Špidla - alespoň pro mě - je člověk z jiného světa. Myslím si, že je vyhraněně zelený, bez skrupulí podporuje a má blízko k zeleným ultra. Možná mu křivdím, ale já to tak cítím.

- Jak by mohla Šumava dopadnout, kdyby se podařilo prosadit postoj pana Špidly a lidí jemu názorově blízkých?

Pokud nebude v úterý přijat senátní návrh zákona o Šumavě a naopak bude přijat obecný vládní návrh zákona o národních parcích, tak nebude nic bránit cestě postupnému naplnění nového plánu péče o Národní park Šumava. Ten počítá s tím, že může být postupně převedeno do režimu bezzásahových zón 51 procent rozlohy Národního parku, která činí 68 tisíc hektarů. Nic nebude bránit tomu, aby plochy sežrané kůrovcem překročily 35 tisíc hektarů. Ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený na naši otázku, co by bylo za deset let, kdyby se tento plán péče takto naplnil, odpověděl, že šedá Šumava. Protože pak by už nikdo nezabránil, že by to území spolkl kůrovec celé.

- Co kromě děsivého vzhledu krajiny by to pro Šumavu znamenalo?

Nikoho zatím nenapadlo, když vidí ty stoleté či dvě stě let staré uschlé smrky, co je pod zemí. Pod ní je obrovská síť kořenového systému. Když to tak zůstane patnáct let, tak podle odborníků z lesnické fakulty ztratí půda schopnost zadržovat vodu, kterou má už teď sníženou, a ztratí schopnost vzdorovat vodní erozi. Takže tam jde i o věci, které souvisí se zadržením vody v krajině, a nejen o ně.

- Budou starostové Svazu obcí Národního parku Šumava s vidinou této hrozby zkoušet jiné cesty pro podporu senátního návrhu zákona vedle návštěvy prezidenta?

Samozřejmě se vedou neoficiální jednání s vlivnými osobnostmi sněmovny. V rámci výstavy Země živitelka jsem zorganizoval v Českých Budějovicích akci ”Zachraňme Šumavu”. Kdo tam byl, tak se dozvěděl od doktorky Markové například, že za roky 2000 až 2014 se z veřejných financí vydala na výzkum, který se nějak týká Šumavy, částka 3 miliardy 334 milionů korun. Je načase se začít zabývat tím, co to přináší, jaký to má význam, jestli ty peníze nejsou zbytečně vynaloženy, kdo ty peníze dostával, jestli náhodou to nejsou stále stejné úzké okruhy jedněch a týchž. Z těchto peněz se dá ovlivnit a pořídit ledacos. Přišel tam také jihočeský hejtman Jiří Zimola i místopředseda sněmovny Vojtěch Filip, jenž nám sdělil, že poslanecký klub KSČM bude pro senátní návrh. Požádal jsem o schůzku s předsedou hnutí Úsvit, myslím si, že by měl mít blízko k našim názorům. Také ODS bude zřejmě pro senátní návrh, ale je potřeba pro něj sehnat další poslance.