Písek – Otázka dalšího přežití a pokračujícího chovu chladnokrevných koní je přímo závislá na možnostech jejich pracovního využití.„A o tomy se právě snažíme,” říká ředitel Zemského hřebčince Písek Karel Kratochvíle. Proto se zde už v loňském roce začalo s výcvikem prvních mladých koní určených především pro přibližování dřeva v lesních porostech. „Pokud nepracují, ztrácejí tito koně všechny své kvalitativní znaky a někdy se může nedostatek práce a pohybu projevit nejen na celkovém zdraví, ale třeba i na charakteru,” podotýká ředitel hřebčince.

Jako ideální práce pro chladnokrevné koně se nabízí těžba dřeva v lese. „Dneska se většina dřeva kácí harvestorem, ale ten se nehodí úplně všude. Určité části lesa je třeba dotěžit s koňmi, především v náročnějších terénech jsou nejlepší. V praxi to vypadá tak, že jsou kmeny odtaženy koňmi z nepřístupného porostu na odvozní místo, odkud je moderní technika šetrně dopraví na skládky. Navíc je to ekologický způsob těžby,” konstatoval Karel Kratochvíle.

Hřebčinec spolupracuje při shánění práce koním mimo jiné i s ministerstvem zemědělství a ministerstvem životního prostředí. Lesní podniky se zatím spíš brání. Jednou z organizací, které těžbu dřeva podporují, je Národní park Šumava, kam už loni putovali čtyři koně z píseckého hřebčince, aby zde tahali dřevo.

Spolu s výchovou koní se písecký hřebčinec rozhodl také školit kočí, bez kterých to nejde. „Tradiční kočí pomalu vymizeli. Je to řemeslo na vymření, a proto jsme jako jediní v republice rozjeli školící středisko s akreditovaným kurzem kočí v lesní těžbě,” informoval ředitel.

V loňském roce se konal první kurz kočích, letos je v plánu další. Absolventi získají certifikát a mohou pracovat v tomto oboru. Loni nebyl zájem o kurz příliš velký. „Problém je, že státní podnik nemůže čerpat dotace na školení, takže to není úplně levná záležitost. Letos ale už registrujeme poměrně velkou poptávku. Máme kolem deseti žádostí o kurz,” zmínil Karel Kratochvíle. I když se nejedná o fyzicky nenáročnou práci,do kurzů se hlásí i ženy. Podle aktuálních informací hřebčince se zhruba polovina absolventů kurzu uplatnila v oboru, polovina dělá něco jiného.

Podle Hany Štěrbové, která máv hřebčinci na starost marketing a školící středisko, se mohou absolventi kurzu uplatnit například v Národním parku Šumava, se kterým hřebčinec spolupracuje. „Lidé očekávají návaznost na kurz v získání práce, což my samozřejmě nemůžeme garantovat. Obecně ale myslím, že je o to velký zájem. Výhodou těžby dřeva pomocí koní je, že se dostanou všude a navíc to nijak neohrožuje životní prostředí,” uvedla Hana Štěrbová.

V současné době má Zemský hřebčinec Písek k dispozici pět koní, kteří zvládají práci v lese. Jedná se o dva valachy a tři plemenné hřebce. Ti se využívají především v Lesích města Písku, kde se koně zaučují a zároveň pomáhají ve špatně přístupných oblastech s těžbou dřeva. „Zrovna nedávno jsme dokončili zakázku, kdy jsme s koňmi přibližovali dříví z oblasti, kde byl vysázený mladý porost. Stroje by to zničili, ale koně to zvládli,” sdělil zootechnik píseckého hřebčince Jiří Ptáček s tím, že dřív zaměstnávaly Lesy města Písku několik kočích, kteří s koňmi těžili dřevo v lese. V loňském roce zřídil hřebčinec také odchovnu chladnokrevných koní na hříbárně v Humňanech. „Nyní tam máme čtrnáct hřebečků, které budeme postupně třídit a vybírat. Nejlepší z nich budou plemeníci a zbytek budeme nabízet pro práci v lese s tím, že s nimi budeme už tady pracovat, aby měli základy práce v zápřeži i v lese,” vysvětlil Karel Kratochvíle.

Doplnil také, že stejně jako na koni záleží i na člověku, který se rozhodne s nimi v lese pracovat. „Koně nejsou stroje. Člověk k nim musí mít vztah, musí je krmit, podestýlat, prostě o ně zodpovědně pečovat, a to každý den. Bez toho to nejde,” dodal ředitel.

Vychovat koně na práci v lese není nic jednoduchého. Hřebečky nakupuje hřebčinec ve stáří půl roku. Zapřahat se mohou začít až ve věku dvou až dvou a půl let a než se něco naučí, trvá minimálně další rok či dva.