Houba, to zdaleka není jen noha a klobouk, jak si většina lidí představuje. Podstatná část „těla“ hub je našemu oku neviditelná, o to je však důležitější. Houby a rostliny si vzájemně předávají živiny a zdá se, že díky houbám funguje v lese cosi jako „internet“. Jak to funguje? O tom jsme si povídali s Petrem Kohoutem z Mikrobiologického ústavu Akademie věd.
Houby jsou složité a rozsáhlé organismy. Jak si je máme představit? Plodnici (ta část houby, která je nad zemským povrchem a je viditelná, obvykle především noha a klobouk – pozn. red.) bych mohl připodobnit třeba k jablku. Představte si jabloň, na níž roste jablko, ovšem s tím, že je celý strom schovaný v půdě a ze země roste pouze plod. Podobně je to i u hub, kdy je většina biomasy organismu schovaná uvnitř půdy. To je ta část, jíž houbaři říkají podhoubí. Odborně se však nazývá mycelium a jedná se o jednotlivá vlákna složená z buněk navazujících na sebe, která prostupují celou půdou. A právě mycelium je hlavní tělo houby.
Celý článek najdete zde
