Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Dobrý den, jsme tu s pořadem Týden v regionech. Dnes vás zavedeme do historické vojenské pevnosti Josefov u Jaroměře a možná se budete divit, kdo v ní je ukrytý přes zimu. Ukážeme vám, jaké všemožné technologické novinky mohou usnadnit život lidem se zdravotním handicapem a že se blíží Velikonoce, je vždy příjemné se podívat, jak je prožívali, slavili naši předkové, lidi v minulosti, ale to bude až za chvíli.
Ani tak obyčejná věc, jakou se může zdát půda, není samozřejmostí a půda v Česku navíc vůbec není v dobrém stavu. Vodu nezadržuje ani nevstřebává, jak by měla, nedokáže odolávat výkyvům počasí a důsledkem toho jsou na jedné straně sucha se špatnými úrodami, na druhé straně pak časté povodně. Experti z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích proto zjišťují, proč to tak je a jak to změnit.
Veronika KABÁTOVÁ, redaktorka
--------------------
Tyto kaluže na polích jsou podle vědců jasným signálem, že půda není v pořádku. Ztratila svou schopnost vstřebávat vodu. V laboratořích biologického centra zkoumají příčiny. Mají tady databanku 2 tisíců kmenů mikroskopických hub. Jejich složení v půdě musí být vyvážené. Přílišné používání hnojiv to ale mění.
Jiří JIROUT, Ústav půdní biologie, BC AV ČR
--------------------
Může docházet k tomu, že se zpomalí koloběh prvků, nebude se z mrtvé organické hmoty vracet vlastně ty důležité prvky zpátky do půdy a bude tím vlastně ovlivněná nejenom úrodnost půdy, ale i třeba její schopnost zadržovat vodu.
Veronika KABÁTOVÁ, redaktorka
--------------------
Hnojení dusíkem může způsobit, že převládají houby, které produkují skleníkové plyny a nejde o zanedbatelné množství. V Česku se zemědělství na jejich objemu podílí 5 %, ve světě až 25.
Jiří JIROUT, Ústav půdní biologie, BC AV ČR
--------------------
Jsou to zároveň i druhy, které negativně působí na plodiny, snižují výnosy plodin, produkují toxiny.
Veronika KABÁTOVÁ, redaktorka
--------------------
Napadat a ničit mohou obilí a devastací půdy trpí i brambory. Nedostatek organické hmoty, tedy odumřelých látek rostlinného a živočišného původu v různém stupni rozkladu zapříčiňuje jejich strupovitost.
Václav KRIŠTŮFEK, Ústav půdní biologie, BC AV ČR
--------------------
Samozřejmě to není atraktivní jak pro spotřebitele, můžeme si porovnat, tak také je to velká potíž při skladování brambor. Ten povrch hlízy, ty strupy jsou velice jemné a může docházet potom při transportu a skladování k jejich poškození a je to taková vlastně brána vstupu dalším bakteriím.
Veronika KABÁTOVÁ, redaktorka
--------------------
Klesá tak hlavně trvanlivost, jsou přitom třetí nejdůležitější plodinou na světě. V půdě ubývá i živočichů, kteří jsou k jejímu správnému fungování nezbytní. Například mnohonožky napomáhají rozkladu organických částí, chvostoskoci zase požírají bakterie a udržují rovnováhu v půdě a třeba žížaly mimo jiné kypří půdu, a tak může zadržet víc vody.
Jana MACKOVÁ, půdní bioložka, BC AV ČR
--------------------
Pokud ten půdní život není bohatý, tak se tam samozřejmě více šíří patogeny nebo choroby. V půdě by měly být vlastně všechny složky té půdní bioty, těch organismů zastoupeny, nelze říci, že půda bude zdravá pouze, pokud tam budou mikroorganismy nebo pokud tam budou živočichové.
Veronika KABÁTOVÁ, redaktorka
--------------------
Jeden centimetr kvalitní funkční půdy vzniká tisíce let, jeho devastace je proces ale nesrovnatelně rychlejší. Veronika Kabátová, Česká televize, jižní Čechy.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Zjištění a doporučení Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích mají být podkladem pro vládu a její národní akční plán. S ředitelem centra, mikrobiologem Miloslavem Šimkem o tom mluvila autorka reportáže Veronika Kabátová.
Veronika KABÁTOVÁ, redaktorka
--------------------
S vašimi kolegy v Biologickém centru jsme se bavili o různých způsobech degradace půdy, ale pojďme říct obecně, v jakém stavu půda v Česku je?
Miloslav ŠIMEK, ředitel Biologického centra Akademie věd ČR
--------------------
Obecně naše půdy nejsou v dobrém stavu, možná se dá odhadnout, že asi 10 až 20 % zemědělské půdy jsou půdy stále ještě kvalitní a v dobrém stavu, možná stejná výměna jsou půdy už velmi zničené, a zbytek, to znamená, většina našich půd je někde mezi těmito dvěma extrémy.
Veronika KABÁTOVÁ, redaktorka
--------------------
Jako největší problém se označuje eroze půdy. Tam se mluví o tom, že se týká až 55 % zemědělské půdy v Česku. Pojďme ale říct, jak vlastně eroze vůbec vzniká, co je její příčinou?
Miloslav ŠIMEK, ředitel Biologického centra Akademie věd ČR
--------------------
Představme si to tak, že při dešti půda, pokud je půda v pořádku, pokud je půda zdravá, tak funguje jako houba. Nasává vodu a potom ji poměrně dlouhou dobu zadržuje. Pokud ovšem půda není schopna vodu nasát, tak právě voda stéká po povrchu a působí erozi. Málokdo si dokáže představit, že vlastně půda je z poloviny tvořena půdními póry, a to je právě prostor, do kterého půda může jímat vodu a zabraňovat tak erozi.
Veronika KABÁTOVÁ, redaktorka
--------------------
A kterou ta devastovaná půda vlastně nemá tento objem?
Miloslav ŠIMEK, ředitel Biologického centra Akademie věd ČR
--------------------
Poškozená půda obvykle ztrácí tuto schopnost právě proto, že se zmenšuje podíl půdních pórů.
Veronika KABÁTOVÁ, redaktorka
--------------------
Pojďme ale říct, co jsou vlastně příčiny té devastace půdy. Je to čistě jenom způsob hospodaření nebo v tom hrají nějakou roli například i změny klimatu?
Miloslav ŠIMEK, ředitel Biologického centra Akademie věd ČR
--------------------
Po druhé světové válce komunistický režim zahájil devastaci venkova a devastaci zemědělství. V šedesátých, sedmdesátých, v osmdesátých letech pokračovala takzvaná intensifikace zemědělství, kdy do zemědělství se vkládaly obrovské vstupy energie ve formě hnojiv, pesticidů, velkých strojů, těžké mechanizace. Všechny tyto změny vedly k postupné degradaci půdy.
Veronika KABÁTOVÁ, redaktorka
--------------------
Je procesem nevratným nebo se dá nějak zastavit, zabrzdit, zlepšit její kvalita?
Miloslav ŠIMEK, ředitel Biologického centra Akademie věd ČR
--------------------
Zachránit naši půdu můžeme, ale je potřeba začít jednat, používat méně průmyslových hnojiv nebo je nejlépe nepoužívat vůbec, ale to už si těžko lze představit, omezit, výrazně omezit používání pesticidů, vyvinout nové mechanismy, stroje, které půdu nebudou tolik zatěžovat. Začít se opět chovat jako hospodáři a ne jako ti, kteří půdu jenom využívají.
Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Kvalita půdy se dotýká v první řadě zemědělců. Vláda teď hledá miliardu korun, kterou by mezi ně rozdělila jako kompenzaci za loňské sucho a postupně se zpřísňují i pravidla hospodaření s půdou.
Veronika KABÁTOVÁ, redaktorka
--------------------
Extrémní sucho loňského roku, nedostatek vody v půdě, zemědělské ztráty. Vědci tvrdí, že kdyby byla půda zdravá, nebyly by škody tak vysoké. Ministerstvo zemědělství už je vyčíslilo na 3 miliardy. Resort, který má na starosti životní prostředí, zároveň zpracovává celkový národní akční plán, týká se všech oblastí hospodářství.
Jiří KLÁPŠTĚ, ředitel odb. obecné ochrany přírody a krajiny, MŽP
--------------------
Problém je to celkem zásadní, a to už z toho hlediska, že zemědělská půda je v ideálním stavu schopná zadržet až 9 miliard kubíků vody. V tuto chvíli je ta kapacita zhruba na polovině.
Veronika KABÁTOVÁ, redaktorka
--------------------
Už dnes je na zemědělce vyvíjen tlak, jak s půdou hospodařit.
Hana ŠŤASTNÁ, ředitelka, Agrární komora Jihočeského kraje
--------------------
Ten zemědělec, který bere nějaké základní platby, ty plošné na hektar, tak musí splňovat postupy šetrné k půdě a k životnímu prostředí, například musí nebo je povinen střídat zemědělské plodiny, nemůže rozorávat trvalé travní porosty v citlivých oblastech.
Veronika KABÁTOVÁ, redaktorka
--------------------
Ministerstvo zemědělství chce ale dál zpřísňovat.
Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/
--------------------
Chceme, řekněme, rozšířit ten počet plodin, které zemědělci budou mít v osevních postupech. Dneska mají povinnost mít tři plodiny, my uvažujeme o čtyřech až pěti plodinách osevních postupů, dále budeme mít, řekněme, vytvářet tlak na zmenšení velikosti půdních bloků, to znamená, velikosti polí.
Veronika KABÁTOVÁ, redaktorka
--------------------
Sami zemědělci ale vidí problém i jinde, zemědělské družstvo Brloh hospodaření v chráněné krajinné oblasti. Chová hlavně skot, masný i dojný. Organickou hmotu, tedy hnůj, močůvku, ale i slámu vrací na pole. Nefunguje to ale všude.
Václav JUNGWIRTH, Zemědělské družstvo Brloh
--------------------
Je to známý, samozřejmě, že počet zvířat v Česku poklesl, neklesá až tolik produkce, ale poklesl počet zvířat, a tudíž i výroba organické hmoty, zejména organických hnojiv je daleko nižší, než byla v minulosti.
Veronika KABÁTOVÁ, redaktorka
--------------------
Právě v Jihočeském kraji je podíl nejšetrnějšího takzvaného ekologického zemědělství vysoký. Zabírá 15 % zemědělské půdy, republikový průměr je o 3 % nižší. Veronika Kabátová, Česká televize.
