Za iluzí krásných Krušných hor se skrývá boj lesníků o přežití a o záchranu ekosystému

Mostecko – Pro lesníky je to stále noční můra: zpustlé hory pokryté pahýly stromů zničených kyselým deštěm. Desítky let staré vzpomínky na Krušné hory se znovu vynořují. Lesníci se obávají, že obnova původního ekosystému se zpomalí a v nejhorším případě zastaví. Nechtějí, aby skončila podpora hospodaření v nestátních lesích.

Ústecký kraj přiznává, že v lesnickém fondu nemá peníze. A to v době, kdy krušnohorské lesy potřebují další investice. Málo odolné stromy vysázené na holinách po socialistickém smogu jsou za hranicí životnosti.

„Stav porostů náhradních dřevin je alarmující a dochází k jejich odumírání,” říká Erich Ulbert, ředitel Správy městských lesů Most. Krajským radním napsal dopis, ve kterém upozornil na důležitost lesů pro region, ekologii, turistiku, protipovodňovou ochranu i podnikání.

Města a obce musejí obnovu nevýdělečných lesů z nepůvodních dřevin dotovat. Pokud je nikdo další nepodpoří, ohrozí to i práci stovek lesníků a živnostníků závislých na lesích. Podle Ulberta omezí investice, které umožňují udržitelné ekologické hospodaření podle mezinárodní normy (PEFC) a rozvoj horských oblastí.

Krajští radní upozorňují, že lesnický fond zrušen nebyl. „Aktuálně sice není naplněn finančními prostředky, ale s jeho činností se počítá i do budoucna, kdy bude naplněn podle finančních možností kraje,” tvrdí Magdalena Hanáčková, mluvčí Ústeckého kraje.

Kritika se valí i na ostatní kraje a stát. „Podpora lesnictví se během osmi let snížila z půl miliardy na pouhých 160 milionů,” zlobí se František Kučera, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR. Podle něj se lesnictví dostalo na okraj zájmu.

Pro obnovu odumírajících lesů na Mostecku to není dobrá zpráva. „Je čas už s tím začít něco dělat,” říká Luboš Motl, mezibořský odborník na životní prostředí a poradce pro oblast ochrany přírody.

***

ZLEPŠENÍ JEN NA PRVNÍ POHLED Po odsíření elektráren a náhradním zalesnění se Krušné hory staly pro turisty zajímavou lokalitou. Zelená nad uhelnou pánví pomohla nastartovat cestovní ruch. Nepůvodní lesy v překyselené půdě se ale dostávají za hranici své životnosti. Porosty smrku pichlavého, modřínu či bříz měly vydržet půl století, ale v řadě míst odumírají rychleji, než přitékají peníze na výsadbu odolnějších druhů. Jedná se o stovky milionů korun. To je ale jen jeden z problémů v regionu. Správci obecních a soukromých lesů si v březnu na celostátním srazu stěžovali na snižování finanční podpory celého lesnictví, které považují za výjimečné odvětví národního hospodářství. Nejistota, zda vůbec budou nějaké příspěvky, omezuje plánování péče o lesy a ohrožuje existenci lidí, kteří v lesích pracují. V ČR patří nestátním majitelům (např. městům a obcím) zhruba 40 procent lesů.