Ondřej VOLF, ornitolog, Spolek Ametyst Krušné hory
Já toho tetřívka cejtím jako druh, kterej nám indikuje naše fungování v krajině. Ve chvíli, kdy ten druh zmizí, tak tady mě nenapadá jedinej problém než opravdu existence člověka. Honí se kukačky. Čekáme, kdy se ozve první tetřívek, jestli se ozve, ten zvuk se líp nese, když máme trošku vítr. Takhle se snažíme rozlišit každýho tokajícího tetřívka, zaznamenáváme ho do mapy spolu s časem, kdy se ozval a pak odpoledne nad mapou, tak nějak si analyzujeme, kolik, kolik těch ptáků jsme vlastně slyšeli. Jděte tamhle na tu plochu, zkuste tam něco slyšet, jestli tam něco bude, já nevím. U nás bývaly donedávna poměrně početný populaci, co se týká celé střední Evropy a ty se snížily na minimum, někde tetřívci úplně vymizeli, takže v Alpách jsou populace dosud poměrně početný, asi si myslím, že tetřívek se udrží i ve Skandinávii, kde je jeho primární prostředí, taková ta tundra, ale to že vymizí od nás, je hodně pravděpodobný a už máme řadu příkladů, kdy ty tetřívci zmizeli z některých oblastí.
mluvčí
Tady máš telefon.
Ondřej VOLF, ornitolog, Spolek Ametyst Krušné hory
Dáme pauzu.
Jiří FLOUSEK, ornitolog, Krkonošský národní park Krkonoše
A poslední aktuální stav mapování všech ptáků a mezi nimi i tetřívka obecného máme z let 2001 až 2003 a nejpočetnější byly populace v Krkonoších, v Jizerských horách, Krušných horách a vůbec nejvíce tetřívků na Šumavě v Boleticích a v Novohradských horách a jak jsme na tom dnes v Českém lese a ve Slavkovském lese žádné údaje o tetřívcích nemáme, to samé Jeseníky a Novohradské hory na Šumavě ti tetřívci padli za posledních 40 let o mínus 95 % a žije tam na Šumavě v Boleticích dohromady kolem 50 kohoutků a dvě zbytkové populace Doupovské hory méně než 10 a Libavá méně než pět tokajících ptáků, když to všechno sečteme, tak se dostaneme na nějakých 330 až o 380 samců. Srovnáme-li to s tím zmiňovaným údajem 2,5 až 4,5 tisíce ptáků před 40 lety, tak to je mínus 90 %.
Ondřej VOLF, ornitolog, Spolek Ametyst Krušné hory
Tady to prostředí představuje takovou potravní, potravní zásobárnu pro tetřívka nebo potravní biotop, tady je spousta těch drobných keříků, jako je třeba vřes, brusinka, borůvky nebo vlochyně a tady nám zrovna kvete suchopýr, což je vlastně taky jarní složka potravy tetřívků. Zatím to pořád je jako kvalitní prostředí pro tetřívka, protože ten tetřívek potřebuje takovou aspoň já si myslím mozaiku biotopů a rašeliniště v tom hraje úplně klíčovou roli, a tak to rašeliniště ještě ta degradace není tak, tak pokročilá, takže pořád je to víceméně ideální prostředí pro tetřívka, vidíme ty starší odvodňovací kanály, oni vlastně celý to rašeliniště bylo odvodněný, někdy v druhé polovině dvacátého století. To se dělalo plošně v podstatě na území celého státu a hodně v těch pohraničních horách, protože tady je těch rašelinišť nejvíc.
mluvčí
Tuto výbornou součást umělého hnojiva uloženou až v osmimetrové vrstvě, dobývají tu blaťáci zvláštními rýči.
mluvčí
Změna prostředí je jistým zásadním problémem, který trpí tetřívek v celé Evropě, samozřejmě s těmi změnami v krajině taky souvisí fragmentace krajiny, na území naší republiky tím dramatickým zásahem do krajiny byl socialistický způsob hospodaření, kdy se spousta těch nížinných lokalit, kde tetřívci žili, odvodňovala, odlesňovaly se plochy.
mluvčí
Včera tady všude byla jen zákeřná bažina, dnes je to zdroj cenného hnojiva pro naše zemědělství.
mluvčí
Na to navazovaly kroky další, rozvoj silniční sítě a tetřívek, který se někdy před 60 lety ještě kolem roku 1950 vyskytoval téměř na celém území naší republiky od nejnižších poloh, se posouval do těch klidnějších poloh v horách.
Ondřej VOLF, ornitolog, Spolek Ametyst Krušné hory
Díváte tady odsaď z toho prostoru.
mluvčí
Tokání to je takovej obecnej výraz pro ptačí námluvy, kdy samci tetřívků se projevují nějak nápadně, aby upoutali pozornost samiček.
Ondřej VOLF, ornitolog, Spolek Ametyst Krušné hory
Kolik je hodin?
mluvčí
Dají se v tomhle období docela dobře monitorovat, počítat, protože oni se ozývají tím svým typickým hlasem, provádějí takový svatební tance a když, když je ta populace početná, tak dokonce mezi sebou ty samci i bojují.
Eva VOLFOVÁ, bioložka
Tady tokali ty dva hrozně silně, všiml sis, hodně tam byl častý takový to přelokální.
Ondřej VOLF, ornitolog, Spolek Ametyst Krušné hory
Ano to je podstatě stejný počty jako byly loni, akorát vlastně vymizeli z této oblasti a oni se přesunuli na ty otevřenější plochy tadyhle vlastně na tom severu no.
mluvčí
Tetřívek má v Krušných horách, Krkonoších a v Jizerkách jednu věc společnou, ve všech třech pohořích se tetřívkovi začalo dařit ve chvíli, kdy pod velmi silným emisním zatížením začaly odumírat lesní porosty, vznikat emisní holiny.
mluvčí
Zhruba v jednaosmdesátým roce tady vypukla katastrofa, příčin je několik, jednak to jsou Polska Německa, která jednak té drsnější klima v té oblasti. Důsledkem bylo oslabení smrků, potom následovalo několik kalamit, jednak kůrovec, jednak obaleč modřínový, no a potom asi to největší zlo, a to bylo působení lesních závodů a vlastně celá ta oblast se otevřela a v místech, kde to navazovalo na rašeliniště, tak se tam vytvořily přesně ty otevřený plochy, který tetřívkovi vyhovují.
Libor DOSTÁL, lesník, Lesy ČR, Jizerské hory
Takže je všechno špatné pro něco dobré, takže ten tetřívek samozřejmě to využil a v těch osmdesátých letech minulé století ta početnost tetřívka byla mimořádná, dneska uvažujeme až 400 kusů, že tady bylo v horách a k dnešnímu dni optimistický odhad 70.
Ondřej VOLF, ornitolog, Spolek Ametyst Krušné hory
Samozřejmě to souvisí i s tou kvalitou biotopu, kvalitou stanovišť, který v současnosti hodně procházejí takovým negativním vývojem, aspoň z hlediska tetřívka, v současné době se to ovzduší výrazně zlepšilo a ty plochy znovu jsou osázeny smrkovými monokulturami, které poměrně rychle odrůstají, takže ty vznikají tam stejnověký porosty a vlastně mizí ty, ty otevřený, plochy vhodnej biotop toho druhu se zmenšil skutečně jenom na naprosté minimum.
mluvčí
Samozřejmě jednotlivě i lidé, kteří se točí kolem tetřívků na Šumavě, v Krušných horách, v Jizerkách, Krkonoších o sobě vědí a ty aktivity vzájemně domlouvají, oficiální koordinace neexistuje, ale určitá neoficiální ano.
Ondřej VOLF, ornitolog, Spolek Ametyst Krušné hory
Pokud chceme zachovat tu populaci, tak by bylo vhodný udělat nějaký umělý zásahy. Jedním z možných je opatření vytvořit mu otevřený plochy uvnitř těch lesních porostů. V těch Jizerkách vzhledem k tomu, že tam ta populace šla nejvíce dolů, tam je v nejkritičtějším stavu, tak tam si to vzali za své právě zástupci Lesů ČR a sami od sebe tam vytvářeli plochy pro tetřívka. Bude to na holiny? Já mám holiny v autě.
Libor DOSTÁL, lesník, Lesy ČR, Jizerské hory
Bude to na holiny, ale teďka to přejdete bez, ale víte co, škoda je v autě, tak já vás budu šetřit, protože kolegové podívejte jsou taky to.
Ondřej VOLF, ornitolog, Spolek Ametyst Krušné hory
Nešetřete mě, já to chci vidět.
Libor DOSTÁL, lesník, Lesy ČR, Jizerské hory
V rámci těch projektů máme 47 hektarů lesa vykácenýho.
Ondřej VOLF, ornitolog, Spolek Ametyst Krušné hory
Dohromady 47 lesa?
Libor DOSTÁL, lesník, Lesy ČR, Jizerské hory
Což jsou žlutý plošky, tetřívčí centrum se skládá z plošek bezlesí, biokoridoru, nějakých drobných vodních ploch, bagrové přípravy, nějaké mozaice. No a proč ta mozaika to asi tušíme, když tady někdo vyplaší přitom při tý obrovský návštěvnosti, když někdo vyplaší ptáka, má tady dalších x možností v podstatě přeletět a dále tam existovat, kdežto kdybysme tady udělali jeden desetihektarový knedlík, tak bysme těm ptákům vlastně moc nepomohli.
Ondřej VOLF, ornitolog, Spolek Ametyst Krušné hory
Když si to někdo tam vezme za své, tak, tak je schopen prosadit takovýhle opatření, který je samozřejmě problematický pro, pro ty lesní hospodáře, určitě znamená pro ně určitou ztrátu ekonomickou, nicméně tady jde o to, co je na těch miskách vah, jestli prostě zachování druhu nebo nějaká dočasná ekonomická ztráta.
Libor DOSTÁL, lesník, Lesy ČR, Jizerské hory
Prosím tě, co ještě byla naše filozofie, když se podíváš, tak ten postupný přechod do toho proředěnýho jo. To není zapojenej les, tam mají ještě bezlesí, to jim ještě vyhovuje, nehledě na to, že pod těma smrkama se můžou schovat, můžou tam hnízdit. Můžou se tam schovat před potencionálním predátorem, takže, takže takhle to funguje, a to jsme nevymysleli, to nám jenom ukázali v podstatě ty ptáci, ty ptáci místa, které mají nejradši, kde přežívají a jenom jsme okoukali, co vlastně potřebují, nic víc, není to žádná věda. Rozbory trusu, že jo tak my jsme vždycky jsem nějaký hranice, hranice nebo průseky cest a on tam jako orientační nebo u skalky, na patě skály jo, aby se tam ten pták byl schopný trefit jo.
Ondřej VOLF, ornitolog, Spolek Ametyst Krušné hory
To znají dokonale, jestli tady nějakej je, tak o nás ví už dávno.
Libor DOSTÁL, lesník, Lesy ČR, Jizerské hory
Dávno.
Ondřej VOLF, ornitolog, Spolek Ametyst Krušné hory
Ale on tady nějak lez a spadnul nebo co.
Libor DOSTÁL, lesník, Lesy ČR, Jizerské hory
Tetřívek můžeme ho vnímat jako pilotní druh, ale samozřejmě je to takzvaný tetřevčí centra, fungují nebo slouží pro jiné druhy obratlovců, bezobratlých, jenom ukázka tady co slyšíme v okolí, slyšíme tady Lindušku lesní, budníčka, pěnkavu, to jsou všechno druhy který,, kterým se tady líbí a který tady jsou schopny přežít a žít, takže rozmnožovat se a takže mám pocit, že ta příroda tady funguje v těchto místech a je to jenom dobře.
Eva VOLFOVÁ, bioložka
Tedy byla taková cesta úplně poseta tím.
Ondřej VOLF, ornitolog, Spolek Ametyst Krušné hory
Tím trusem.
Eva VOLFOVÁ, bioložka
Zimním trusem určitě, že jo.
Ondřej VOLF, ornitolog, Spolek Ametyst Krušné hory
Ono to byli i ty jarní jako bobky.
Eva VOLFOVÁ, bioložka
Co jste nesbírali.
Ondřej VOLF, ornitolog, Spolek Ametyst Krušné hory
No, něco jsme nasbírali na genetiku. Není to takový ten typicky zimní trus, je to už spíš jarní nebo předjarní trus, tak je to jasný důkaz přítomnosti, což je vždycky dobrý a zároveň, když ten trus není příliš starý, tak se dá využít ke genetický analýze, která se provádí taky v rámci některých projektů na ochranu tetřívka.
Jiří FLOUSEK, ornitolog, Krkonošský národní park Krkonoše
V případě Krkonoš se ukázalo, že už se, byť trochu začínají odlišovat ptáci ze západních Krkonoš od středních a od východních Krkonoš, musíme si uvědomit, že i uvnitř této populace už dochází k fragmentaci a nelze vyloučit, že ptáci už vůbec nekomunikují, že se nepotkávají,u těch jednotlivě tokajících samců můžeme očekávat, že ta populace na tom bude geneticky spíše hůře.
mluvčí
Ještě nedávno kvůli odlesnění hor dokonce hrozil zánik, dnes je rašeliniště v Sedle pod Černou Horu vyhledávaný cíl pro turisty, jde totiž o přírodní unikát, jezírka jsou s výjimkou přehrad největší vodní plochy v Jizerských horách a nová vyhlídka turisty láká, během sezóny jich čihadla za den navštíví tisíce.
Libor DOSTÁL, lesník, Lesy ČR, Jizerské hory
To je přirozené bezlesí zrašeněliné, to je vrchoviště, vrchovištní rašeliniště, přirozené bezlesí. Je tady veliká potravní nabídka pro ty ptáky, vidíme, tady kvete klikva, je tady brusnice borůvka, brusnice vlochyně poměrně vzácný druh, takže suchopýr všecko by mohl ten tetřívek využít, ale vzhledem k té návštěvnosti tady prostě nežije, už tady není pro něj místo bohužel. Tady máme ukázku nejlepšího tokaniště v Jizerských horách. Tři tetřívci kohoutci tokají přímo na cestě, na lesní komunikaci, což by v zásadě nemuselo být problém, ale tím nám jasně i ptáci dávají najevo, jak jim začíná být v horách, kdy se zapojí postupně les těsno a hledají poslední ostrůvky bezlesí, ten druh nebo ten pták je tady nesmírně rušený jo, první, kdo tam projde, vyplaší ptáka, ještě se možná vrátí na to tokaniště, ale po druhý nebo po třetí se určitě sem nevrátí. To jsme se snažili v rámci našeho projektu, řešit tím, že jsme mimo tuto komunikaci uklidili tetřívčí centrum hned nad tuto komunikaci, do těch, těch porostů.
Ondřej VOLF, ornitolog, Spolek Ametyst Krušné hory
Turistika může také ohrožovat tetřívka na těch místech, kde už je tetřívků málo a kde je ta populace je málopočetná.
Jiří FLOUSEK, ornitolog, Krkonošský národní park Krkonoše
Dvojnásobný problém je to v zimním období, které pro toho tetřívka je kritické z pohledu přežití, když to trochu zjednoduším, v zimě, když je dostatek sněhu, tak tetřívek se v podvečer nažere, vyhrabe si noru do té sněhové pokrývky, tam stráví celou noc, ráno z té nory vyleze, zase se nažere a zase se zahrabe do sněhu a tráví tam celý den. Ve chvíli, kdyby všichni návštěvníci dodržovali pravidla hry Národního parku a skutečně šli jenom po té jedné značené cestě, tak ten tetřívek to s velkou pravděpodobností ustojí, ale poté cestě může projít tisíc, deset tisíc návštěvníků, není žádný problém, ale jestliže se z té cesty k tetřívkovi v té jeho zimní noře odbočí 3, 5 nebo 10 turistů, což je zanedbatelné promile, pro toho tetřívka už to je obrovský problém a tady se zmiňujeme o jednom tokaništi, o dvou neukázněných lyžařích, pamatuju si jedno číslo myslím ze začátku roku 2015, kdy naši strážci pouze v lednu, v únoru a v březnu chytili 270 lidí v první zóně Národního parku, kteří nedodržovali ta pravidla.
Libor DOSTÁL, lesník, Lesy ČR, Jizerské hory
Staří myslivci psali nebo starý literáti psali, černý rytíř, kohoutek je černý, ale ve chvíli, kdy vysvitne slunce, tak je nádherně kovově lesklý, zelená, modrá, hnědá, bílá, takže je to nesmírně barevný pták, slepička stále bedlivá, stále hlídající, kohoutci jsou zaláskovaný a slepička hlídá, v minulosti jsem fotil tetřívky, chtěl jsem být každý rok přitom, než jsem si uvědomil, že jim moje přítomnost na těch tokaništích ty ptáky ruší a zase propagování tetřívků, zas další fotografové chtějí přijít, lidi chtějí povolení k vjezdu, teď to tady furt řešíme no, nedáváme a držíme se hesla, nejpřísnější jsme na kamarády, to se vyplatí, nemůžeme, nemůžeme dělat výjimky, takže nějaký kamarády nemáme už, ale nám to nevadí. Uvědomme si, tetřívek potřebuje akorát byl to, kde, bude schopen celoročně žít a trošku klidu a k tomu klidu potřebuje větší civilizační ohleduplnost, určitý stupeň civilizačního ohleduplnosti, ta bohužel nefunguje.
Josef ŠMAJS, profesor filozofie, Masarykova univerzita
Teprve ve 21. století vzniká možnost uzavřít etapu slepé protipřírodní kulturní revoluce. My prostě tu zemi stále ještě chápeme jako zdroj surovin, energie, jako místo pro podnikání, nikoliv jako místo pro život. Nejde o naše vlastní přežití, jde o přežití celé řady ostatních druhů, s nimiž jsme v takových vztazích, že nevíme v jakých.
Ondřej VOLF, ornitolog, Spolek Ametyst Krušné hory
Podle řady studií se vliv větrných elektráren na ty citlivější druhy ptáků projevuje až do vzdálenosti 1000 metrů, v závislosti na konfiguraci terénu, za námi je území, kde je plánována další výstavba, několik set metrů od nás jsou hranice ptačí oblasti, kde se tetřívek vyskytuje doposud, ten ekonomický tlak je velmi silný, skutečně ty investoři se snaží využít veškeré možné nástroje, takže se snaží prolomit i tu druhovou ochranu, včetně ochrany tetřívka.
Josef ŠMAJS, profesor filozofie, Masarykova univerzita
Je snadné popsat nějaký dílčí problém, že třeba mizí tetřívek, ale najít ty kořeny, kam až sahá ten, ten problém, kam až bychom měli jít, abychom udrželi nejen tetřívka, ale všechny ostatní druhy, tak to obvykle nemá ani filozofie, ani ostatní vědy, nemají odvahu sledovat, my v té ústavě země přicházíme s nějakými myšlenkami, které, kdyby se uvedly částečně do života, tak by se zmírnil konflikt kultury s přírodou a mohlo by se podařit udržet. Když jsme totiž přiznali právní subjektivitu jedincům, podnikům, korporacím, ale nepřiznali jsme právní subjektivitu zemi. Země nebyla uznána jako nositelka práv, jako nejvyšší hodnota, která vyžaduje úctu a respekt. Domnívá se v duchu /nesrozumitelné/, že jsme pány a vlastníky země. Potřebujeme pomocí ústavy země vyvolat diskuzi, abychom zvrátili ten nynější ekonomický růst, který k žádnému zlepšování lidského těla, ani lidského ducha neprospívá a že se rozmáhá nebo rozvíjí na úkor přirozeného bytí.
mluvčí
V momentě, kdy společnost bude preferovat jenom ekonomický zisky nebo určitou představu o ekonomickém pokroku, tak asi ta příroda u nás má jenom omezenou šanci přežít. V momentě, kdy společnost bude chtít opravdu chránit a zachránit nějakej druh, tak si myslím, že nedostatek prostředků nebude problém, je potřeba si určit nějakou prioritu, chceme-li mít na nějakým, byť omezeném území zachovaný některý jedinečný druhy, tak hold budeme muset přijmout to, že tam nebude třeba takový velký hospodářský výnos z lesa, když se takhle ty priority určí, tak si myslím, že je šance zachránit druhy, ať už tetřívka nebo některý ty druhy, který se postupně stanou taky podobně ohrožený.
Libor DOSTÁL, lesník, Lesy ČR, Jizerské hory
Znáte ho, tak vidíte, že ještě jsou no.
mluvčí
A co to, že tak pozdě?
Markéta KAVKOVÁ, specialistka ochrany přírody, Lesy ČR, Jizerské hory
Tak tím počasí určitě, dlouhá zima, mrazy.
Libor DOSTÁL, lesník, Lesy ČR, Jizerské hory
Je to takový celý neobvyklých průběh, v tuhle dobu už slepičky sedí na vejcích.
Ondřej VOLF, ornitolog, Spolek Ametyst Krušné hory
To nedává moc smysl.
Libor DOSTÁL, lesník, Lesy ČR, Jizerské hory
Naděje umírá poslední, co kdyby.
Já toho tetřívka cejtím jako druh, kterej nám indikuje naše fungování v krajině. Ve chvíli, kdy ten druh zmizí, tak tady mě nenapadá jedinej problém než opravdu existence člověka. Honí se kukačky. Čekáme, kdy se ozve první tetřívek, jestli se ozve, ten zvuk se líp nese, když máme trošku vítr. Takhle se snažíme rozlišit každýho tokajícího tetřívka, zaznamenáváme ho do mapy spolu s časem, kdy se ozval a pak odpoledne nad mapou, tak nějak si analyzujeme, kolik, kolik těch ptáků jsme vlastně slyšeli. Jděte tamhle na tu plochu, zkuste tam něco slyšet, jestli tam něco bude, já nevím. U nás bývaly donedávna poměrně početný populaci, co se týká celé střední Evropy a ty se snížily na minimum, někde tetřívci úplně vymizeli, takže v Alpách jsou populace dosud poměrně početný, asi si myslím, že tetřívek se udrží i ve Skandinávii, kde je jeho primární prostředí, taková ta tundra, ale to že vymizí od nás, je hodně pravděpodobný a už máme řadu příkladů, kdy ty tetřívci zmizeli z některých oblastí.
mluvčí
Tady máš telefon.
Ondřej VOLF, ornitolog, Spolek Ametyst Krušné hory
Dáme pauzu.
Jiří FLOUSEK, ornitolog, Krkonošský národní park Krkonoše
A poslední aktuální stav mapování všech ptáků a mezi nimi i tetřívka obecného máme z let 2001 až 2003 a nejpočetnější byly populace v Krkonoších, v Jizerských horách, Krušných horách a vůbec nejvíce tetřívků na Šumavě v Boleticích a v Novohradských horách a jak jsme na tom dnes v Českém lese a ve Slavkovském lese žádné údaje o tetřívcích nemáme, to samé Jeseníky a Novohradské hory na Šumavě ti tetřívci padli za posledních 40 let o mínus 95 % a žije tam na Šumavě v Boleticích dohromady kolem 50 kohoutků a dvě zbytkové populace Doupovské hory méně než 10 a Libavá méně než pět tokajících ptáků, když to všechno sečteme, tak se dostaneme na nějakých 330 až o 380 samců. Srovnáme-li to s tím zmiňovaným údajem 2,5 až 4,5 tisíce ptáků před 40 lety, tak to je mínus 90 %.
Ondřej VOLF, ornitolog, Spolek Ametyst Krušné hory
Tady to prostředí představuje takovou potravní, potravní zásobárnu pro tetřívka nebo potravní biotop, tady je spousta těch drobných keříků, jako je třeba vřes, brusinka, borůvky nebo vlochyně a tady nám zrovna kvete suchopýr, což je vlastně taky jarní složka potravy tetřívků. Zatím to pořád je jako kvalitní prostředí pro tetřívka, protože ten tetřívek potřebuje takovou aspoň já si myslím mozaiku biotopů a rašeliniště v tom hraje úplně klíčovou roli, a tak to rašeliniště ještě ta degradace není tak, tak pokročilá, takže pořád je to víceméně ideální prostředí pro tetřívka, vidíme ty starší odvodňovací kanály, oni vlastně celý to rašeliniště bylo odvodněný, někdy v druhé polovině dvacátého století. To se dělalo plošně v podstatě na území celého státu a hodně v těch pohraničních horách, protože tady je těch rašelinišť nejvíc.
mluvčí
Tuto výbornou součást umělého hnojiva uloženou až v osmimetrové vrstvě, dobývají tu blaťáci zvláštními rýči.
mluvčí
Změna prostředí je jistým zásadním problémem, který trpí tetřívek v celé Evropě, samozřejmě s těmi změnami v krajině taky souvisí fragmentace krajiny, na území naší republiky tím dramatickým zásahem do krajiny byl socialistický způsob hospodaření, kdy se spousta těch nížinných lokalit, kde tetřívci žili, odvodňovala, odlesňovaly se plochy.
mluvčí
Včera tady všude byla jen zákeřná bažina, dnes je to zdroj cenného hnojiva pro naše zemědělství.
mluvčí
Na to navazovaly kroky další, rozvoj silniční sítě a tetřívek, který se někdy před 60 lety ještě kolem roku 1950 vyskytoval téměř na celém území naší republiky od nejnižších poloh, se posouval do těch klidnějších poloh v horách.
Ondřej VOLF, ornitolog, Spolek Ametyst Krušné hory
Díváte tady odsaď z toho prostoru.
mluvčí
Tokání to je takovej obecnej výraz pro ptačí námluvy, kdy samci tetřívků se projevují nějak nápadně, aby upoutali pozornost samiček.
Ondřej VOLF, ornitolog, Spolek Ametyst Krušné hory
Kolik je hodin?
mluvčí
Dají se v tomhle období docela dobře monitorovat, počítat, protože oni se ozývají tím svým typickým hlasem, provádějí takový svatební tance a když, když je ta populace početná, tak dokonce mezi sebou ty samci i bojují.
Eva VOLFOVÁ, bioložka
Tady tokali ty dva hrozně silně, všiml sis, hodně tam byl častý takový to přelokální.
Ondřej VOLF, ornitolog, Spolek Ametyst Krušné hory
Ano to je podstatě stejný počty jako byly loni, akorát vlastně vymizeli z této oblasti a oni se přesunuli na ty otevřenější plochy tadyhle vlastně na tom severu no.
mluvčí
Tetřívek má v Krušných horách, Krkonoších a v Jizerkách jednu věc společnou, ve všech třech pohořích se tetřívkovi začalo dařit ve chvíli, kdy pod velmi silným emisním zatížením začaly odumírat lesní porosty, vznikat emisní holiny.
mluvčí
Zhruba v jednaosmdesátým roce tady vypukla katastrofa, příčin je několik, jednak to jsou Polska Německa, která jednak té drsnější klima v té oblasti. Důsledkem bylo oslabení smrků, potom následovalo několik kalamit, jednak kůrovec, jednak obaleč modřínový, no a potom asi to největší zlo, a to bylo působení lesních závodů a vlastně celá ta oblast se otevřela a v místech, kde to navazovalo na rašeliniště, tak se tam vytvořily přesně ty otevřený plochy, který tetřívkovi vyhovují.
Libor DOSTÁL, lesník, Lesy ČR, Jizerské hory
Takže je všechno špatné pro něco dobré, takže ten tetřívek samozřejmě to využil a v těch osmdesátých letech minulé století ta početnost tetřívka byla mimořádná, dneska uvažujeme až 400 kusů, že tady bylo v horách a k dnešnímu dni optimistický odhad 70.
Ondřej VOLF, ornitolog, Spolek Ametyst Krušné hory
Samozřejmě to souvisí i s tou kvalitou biotopu, kvalitou stanovišť, který v současnosti hodně procházejí takovým negativním vývojem, aspoň z hlediska tetřívka, v současné době se to ovzduší výrazně zlepšilo a ty plochy znovu jsou osázeny smrkovými monokulturami, které poměrně rychle odrůstají, takže ty vznikají tam stejnověký porosty a vlastně mizí ty, ty otevřený, plochy vhodnej biotop toho druhu se zmenšil skutečně jenom na naprosté minimum.
mluvčí
Samozřejmě jednotlivě i lidé, kteří se točí kolem tetřívků na Šumavě, v Krušných horách, v Jizerkách, Krkonoších o sobě vědí a ty aktivity vzájemně domlouvají, oficiální koordinace neexistuje, ale určitá neoficiální ano.
Ondřej VOLF, ornitolog, Spolek Ametyst Krušné hory
Pokud chceme zachovat tu populaci, tak by bylo vhodný udělat nějaký umělý zásahy. Jedním z možných je opatření vytvořit mu otevřený plochy uvnitř těch lesních porostů. V těch Jizerkách vzhledem k tomu, že tam ta populace šla nejvíce dolů, tam je v nejkritičtějším stavu, tak tam si to vzali za své právě zástupci Lesů ČR a sami od sebe tam vytvářeli plochy pro tetřívka. Bude to na holiny? Já mám holiny v autě.
Libor DOSTÁL, lesník, Lesy ČR, Jizerské hory
Bude to na holiny, ale teďka to přejdete bez, ale víte co, škoda je v autě, tak já vás budu šetřit, protože kolegové podívejte jsou taky to.
Ondřej VOLF, ornitolog, Spolek Ametyst Krušné hory
Nešetřete mě, já to chci vidět.
Libor DOSTÁL, lesník, Lesy ČR, Jizerské hory
V rámci těch projektů máme 47 hektarů lesa vykácenýho.
Ondřej VOLF, ornitolog, Spolek Ametyst Krušné hory
Dohromady 47 lesa?
Libor DOSTÁL, lesník, Lesy ČR, Jizerské hory
Což jsou žlutý plošky, tetřívčí centrum se skládá z plošek bezlesí, biokoridoru, nějakých drobných vodních ploch, bagrové přípravy, nějaké mozaice. No a proč ta mozaika to asi tušíme, když tady někdo vyplaší přitom při tý obrovský návštěvnosti, když někdo vyplaší ptáka, má tady dalších x možností v podstatě přeletět a dále tam existovat, kdežto kdybysme tady udělali jeden desetihektarový knedlík, tak bysme těm ptákům vlastně moc nepomohli.
Ondřej VOLF, ornitolog, Spolek Ametyst Krušné hory
Když si to někdo tam vezme za své, tak, tak je schopen prosadit takovýhle opatření, který je samozřejmě problematický pro, pro ty lesní hospodáře, určitě znamená pro ně určitou ztrátu ekonomickou, nicméně tady jde o to, co je na těch miskách vah, jestli prostě zachování druhu nebo nějaká dočasná ekonomická ztráta.
Libor DOSTÁL, lesník, Lesy ČR, Jizerské hory
Prosím tě, co ještě byla naše filozofie, když se podíváš, tak ten postupný přechod do toho proředěnýho jo. To není zapojenej les, tam mají ještě bezlesí, to jim ještě vyhovuje, nehledě na to, že pod těma smrkama se můžou schovat, můžou tam hnízdit. Můžou se tam schovat před potencionálním predátorem, takže, takže takhle to funguje, a to jsme nevymysleli, to nám jenom ukázali v podstatě ty ptáci, ty ptáci místa, které mají nejradši, kde přežívají a jenom jsme okoukali, co vlastně potřebují, nic víc, není to žádná věda. Rozbory trusu, že jo tak my jsme vždycky jsem nějaký hranice, hranice nebo průseky cest a on tam jako orientační nebo u skalky, na patě skály jo, aby se tam ten pták byl schopný trefit jo.
Ondřej VOLF, ornitolog, Spolek Ametyst Krušné hory
To znají dokonale, jestli tady nějakej je, tak o nás ví už dávno.
Libor DOSTÁL, lesník, Lesy ČR, Jizerské hory
Dávno.
Ondřej VOLF, ornitolog, Spolek Ametyst Krušné hory
Ale on tady nějak lez a spadnul nebo co.
Libor DOSTÁL, lesník, Lesy ČR, Jizerské hory
Tetřívek můžeme ho vnímat jako pilotní druh, ale samozřejmě je to takzvaný tetřevčí centra, fungují nebo slouží pro jiné druhy obratlovců, bezobratlých, jenom ukázka tady co slyšíme v okolí, slyšíme tady Lindušku lesní, budníčka, pěnkavu, to jsou všechno druhy který,, kterým se tady líbí a který tady jsou schopny přežít a žít, takže rozmnožovat se a takže mám pocit, že ta příroda tady funguje v těchto místech a je to jenom dobře.
Eva VOLFOVÁ, bioložka
Tedy byla taková cesta úplně poseta tím.
Ondřej VOLF, ornitolog, Spolek Ametyst Krušné hory
Tím trusem.
Eva VOLFOVÁ, bioložka
Zimním trusem určitě, že jo.
Ondřej VOLF, ornitolog, Spolek Ametyst Krušné hory
Ono to byli i ty jarní jako bobky.
Eva VOLFOVÁ, bioložka
Co jste nesbírali.
Ondřej VOLF, ornitolog, Spolek Ametyst Krušné hory
No, něco jsme nasbírali na genetiku. Není to takový ten typicky zimní trus, je to už spíš jarní nebo předjarní trus, tak je to jasný důkaz přítomnosti, což je vždycky dobrý a zároveň, když ten trus není příliš starý, tak se dá využít ke genetický analýze, která se provádí taky v rámci některých projektů na ochranu tetřívka.
Jiří FLOUSEK, ornitolog, Krkonošský národní park Krkonoše
V případě Krkonoš se ukázalo, že už se, byť trochu začínají odlišovat ptáci ze západních Krkonoš od středních a od východních Krkonoš, musíme si uvědomit, že i uvnitř této populace už dochází k fragmentaci a nelze vyloučit, že ptáci už vůbec nekomunikují, že se nepotkávají,u těch jednotlivě tokajících samců můžeme očekávat, že ta populace na tom bude geneticky spíše hůře.
mluvčí
Ještě nedávno kvůli odlesnění hor dokonce hrozil zánik, dnes je rašeliniště v Sedle pod Černou Horu vyhledávaný cíl pro turisty, jde totiž o přírodní unikát, jezírka jsou s výjimkou přehrad největší vodní plochy v Jizerských horách a nová vyhlídka turisty láká, během sezóny jich čihadla za den navštíví tisíce.
Libor DOSTÁL, lesník, Lesy ČR, Jizerské hory
To je přirozené bezlesí zrašeněliné, to je vrchoviště, vrchovištní rašeliniště, přirozené bezlesí. Je tady veliká potravní nabídka pro ty ptáky, vidíme, tady kvete klikva, je tady brusnice borůvka, brusnice vlochyně poměrně vzácný druh, takže suchopýr všecko by mohl ten tetřívek využít, ale vzhledem k té návštěvnosti tady prostě nežije, už tady není pro něj místo bohužel. Tady máme ukázku nejlepšího tokaniště v Jizerských horách. Tři tetřívci kohoutci tokají přímo na cestě, na lesní komunikaci, což by v zásadě nemuselo být problém, ale tím nám jasně i ptáci dávají najevo, jak jim začíná být v horách, kdy se zapojí postupně les těsno a hledají poslední ostrůvky bezlesí, ten druh nebo ten pták je tady nesmírně rušený jo, první, kdo tam projde, vyplaší ptáka, ještě se možná vrátí na to tokaniště, ale po druhý nebo po třetí se určitě sem nevrátí. To jsme se snažili v rámci našeho projektu, řešit tím, že jsme mimo tuto komunikaci uklidili tetřívčí centrum hned nad tuto komunikaci, do těch, těch porostů.
Ondřej VOLF, ornitolog, Spolek Ametyst Krušné hory
Turistika může také ohrožovat tetřívka na těch místech, kde už je tetřívků málo a kde je ta populace je málopočetná.
Jiří FLOUSEK, ornitolog, Krkonošský národní park Krkonoše
Dvojnásobný problém je to v zimním období, které pro toho tetřívka je kritické z pohledu přežití, když to trochu zjednoduším, v zimě, když je dostatek sněhu, tak tetřívek se v podvečer nažere, vyhrabe si noru do té sněhové pokrývky, tam stráví celou noc, ráno z té nory vyleze, zase se nažere a zase se zahrabe do sněhu a tráví tam celý den. Ve chvíli, kdyby všichni návštěvníci dodržovali pravidla hry Národního parku a skutečně šli jenom po té jedné značené cestě, tak ten tetřívek to s velkou pravděpodobností ustojí, ale poté cestě může projít tisíc, deset tisíc návštěvníků, není žádný problém, ale jestliže se z té cesty k tetřívkovi v té jeho zimní noře odbočí 3, 5 nebo 10 turistů, což je zanedbatelné promile, pro toho tetřívka už to je obrovský problém a tady se zmiňujeme o jednom tokaništi, o dvou neukázněných lyžařích, pamatuju si jedno číslo myslím ze začátku roku 2015, kdy naši strážci pouze v lednu, v únoru a v březnu chytili 270 lidí v první zóně Národního parku, kteří nedodržovali ta pravidla.
Libor DOSTÁL, lesník, Lesy ČR, Jizerské hory
Staří myslivci psali nebo starý literáti psali, černý rytíř, kohoutek je černý, ale ve chvíli, kdy vysvitne slunce, tak je nádherně kovově lesklý, zelená, modrá, hnědá, bílá, takže je to nesmírně barevný pták, slepička stále bedlivá, stále hlídající, kohoutci jsou zaláskovaný a slepička hlídá, v minulosti jsem fotil tetřívky, chtěl jsem být každý rok přitom, než jsem si uvědomil, že jim moje přítomnost na těch tokaništích ty ptáky ruší a zase propagování tetřívků, zas další fotografové chtějí přijít, lidi chtějí povolení k vjezdu, teď to tady furt řešíme no, nedáváme a držíme se hesla, nejpřísnější jsme na kamarády, to se vyplatí, nemůžeme, nemůžeme dělat výjimky, takže nějaký kamarády nemáme už, ale nám to nevadí. Uvědomme si, tetřívek potřebuje akorát byl to, kde, bude schopen celoročně žít a trošku klidu a k tomu klidu potřebuje větší civilizační ohleduplnost, určitý stupeň civilizačního ohleduplnosti, ta bohužel nefunguje.
Josef ŠMAJS, profesor filozofie, Masarykova univerzita
Teprve ve 21. století vzniká možnost uzavřít etapu slepé protipřírodní kulturní revoluce. My prostě tu zemi stále ještě chápeme jako zdroj surovin, energie, jako místo pro podnikání, nikoliv jako místo pro život. Nejde o naše vlastní přežití, jde o přežití celé řady ostatních druhů, s nimiž jsme v takových vztazích, že nevíme v jakých.
Ondřej VOLF, ornitolog, Spolek Ametyst Krušné hory
Podle řady studií se vliv větrných elektráren na ty citlivější druhy ptáků projevuje až do vzdálenosti 1000 metrů, v závislosti na konfiguraci terénu, za námi je území, kde je plánována další výstavba, několik set metrů od nás jsou hranice ptačí oblasti, kde se tetřívek vyskytuje doposud, ten ekonomický tlak je velmi silný, skutečně ty investoři se snaží využít veškeré možné nástroje, takže se snaží prolomit i tu druhovou ochranu, včetně ochrany tetřívka.
Josef ŠMAJS, profesor filozofie, Masarykova univerzita
Je snadné popsat nějaký dílčí problém, že třeba mizí tetřívek, ale najít ty kořeny, kam až sahá ten, ten problém, kam až bychom měli jít, abychom udrželi nejen tetřívka, ale všechny ostatní druhy, tak to obvykle nemá ani filozofie, ani ostatní vědy, nemají odvahu sledovat, my v té ústavě země přicházíme s nějakými myšlenkami, které, kdyby se uvedly částečně do života, tak by se zmírnil konflikt kultury s přírodou a mohlo by se podařit udržet. Když jsme totiž přiznali právní subjektivitu jedincům, podnikům, korporacím, ale nepřiznali jsme právní subjektivitu zemi. Země nebyla uznána jako nositelka práv, jako nejvyšší hodnota, která vyžaduje úctu a respekt. Domnívá se v duchu /nesrozumitelné/, že jsme pány a vlastníky země. Potřebujeme pomocí ústavy země vyvolat diskuzi, abychom zvrátili ten nynější ekonomický růst, který k žádnému zlepšování lidského těla, ani lidského ducha neprospívá a že se rozmáhá nebo rozvíjí na úkor přirozeného bytí.
mluvčí
V momentě, kdy společnost bude preferovat jenom ekonomický zisky nebo určitou představu o ekonomickém pokroku, tak asi ta příroda u nás má jenom omezenou šanci přežít. V momentě, kdy společnost bude chtít opravdu chránit a zachránit nějakej druh, tak si myslím, že nedostatek prostředků nebude problém, je potřeba si určit nějakou prioritu, chceme-li mít na nějakým, byť omezeném území zachovaný některý jedinečný druhy, tak hold budeme muset přijmout to, že tam nebude třeba takový velký hospodářský výnos z lesa, když se takhle ty priority určí, tak si myslím, že je šance zachránit druhy, ať už tetřívka nebo některý ty druhy, který se postupně stanou taky podobně ohrožený.
Libor DOSTÁL, lesník, Lesy ČR, Jizerské hory
Znáte ho, tak vidíte, že ještě jsou no.
mluvčí
A co to, že tak pozdě?
Markéta KAVKOVÁ, specialistka ochrany přírody, Lesy ČR, Jizerské hory
Tak tím počasí určitě, dlouhá zima, mrazy.
Libor DOSTÁL, lesník, Lesy ČR, Jizerské hory
Je to takový celý neobvyklých průběh, v tuhle dobu už slepičky sedí na vejcích.
Ondřej VOLF, ornitolog, Spolek Ametyst Krušné hory
To nedává moc smysl.
Libor DOSTÁL, lesník, Lesy ČR, Jizerské hory
Naděje umírá poslední, co kdyby.
