Odvolání Jiřího Mánka je správným krokem. Vypadá to, že ministr Brabec udělal tečku nad vládou kmotrů ODS na Šumavě, uvedl Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů z Hnutí DUHA.
"Ale není tomu tak docela. Senátor Tomáš Jirsa z Hluboké nad Vltavou se ještě snaží prosadit senátní návrh zákona, kterým by národní park prakticky zrušil ve prospěch developerů, spekulantů s pozemky a těžařských firem," pokračuje Bláha.
"Jiří Mánek ve svých funkcích opakovaně porušoval zákony. Ještě jako náměstek ředitele Stráského navrhl a prosadil kácení v nejcennějších částech národního parku - v oblasti Ptačího potoka v Modravských slatích, v pralese na Smrčině a dalších místech. Protizákonné kácení potvrdila pokutou Česká inspekce životního prostředí, ombudsman, ministerstvo a nakonec i soud. Rovněž pokračoval v protizákonném používání jedovatých chemických postřiků - i zde musel zasahovat soud. Prosazoval zmenšení oblastí ponechaných přírodě i kontroverzní stavební projekty v šumavské divočině. Státní peníze přeléval prostřednictvím zbytečných zakázek do kapsy firem spojených s jihočeským kmotrem Pavlem Dlouhým z Hluboké.”
”Budeme ale nadále bedlivě sledovat, jestli nový ředitel vykonává svou funkci v souladu s posláním národního parku - tedy především chrání světové unikátní, divokou šumavskou přírodu,” dodává Bláha.
Ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi evidentně záleží víc na mínění aktivistů než na zdravém rozvoji Šumavy. Ten by zaručilo v prvé řadě přijetí jasných a přehledných pravidel. Návrh zákona o Národním parku Šumava, který taková pravidla přináší, však ministerstvo tvrdošíjně odmítá. A to je zlá zpráva pro Šumavu, její obyvatele i pro místní samosprávy.
Snad se ministrovi podaří vyvrátit podezření, že se snaží vyjít vstříc těžařským firmám, které nyní skupuje předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Pro Šumavu by bylo tragédií, pokud by došlo k nastartování kůrovcové kalamity v důsledku rozšíření bezzásahových zón a k obnovení těžby dřeva v takovém rozsahu, který dovolili bývalý ředitel František Krejčí a jeho náměstek Pavel Hubený.
Občanská demokratická strana uvítala, že Senát příslušný návrh zákona schválil již v prvním čtení a budeme senátní návrh aktivně podporovat také na půdě Sněmovny. Věříme, že tento návrh zákona, vytvořený v souladu se zdravým rozumem, získá podporu napříč politickým spektrem tak, jak se to podařilo v Senátu.
Nejčastější kritika k návrhu ze strany nevládních organizací směřuje k malým výměrám tzv. bezzásahovosti či divočiny. Na základě dohody vedení parku s obcemi, Radou parku a oběma kraji návrh zákona o 100 procent zvětšuje první zóny a zceluje rozdrobenou 1. zónu ze 135 ostrůvků na 35 ostrovů. Z dnešních 13 procent zvětšuje návrh zákona první zónu na 26 procent a má jasný výhled na 35 procent se souhlasem obcí. To vše jsou úspěchy současného vedení NPŠ vtělené do zákona, uvedl k návrhu zákona Tomáš Jirsa, senátor za ODS.
Připomeňme, že NP Bavorský les, který je aktivisty Šumavě dáván za vzor, má v bezzásahovém režimu 13 000 hektarů a NP Šumava má již nyní, po domluvě s obcemi, v tomto režimu 15 100 hektarů, tj. o 2 tisíce hektarů více než Bavoráci.
Zákon také neumožňuje masivní těžbu, poplatkový lov zvěře či privatizaci pozemků, jak jeho odpůrci někdy tvrdí. Je potřeba neustále připomínat, že za „ekologického” ředitele Krejčího a ministra Bursíka se těžilo nejvíce v historii NPŠ a udělaly se největší holiny. Bezhlavé prosazování „divočiny” či „bezzásahovosti” či „zakládání nových pralesů”, jak to aktivisté nazývají, vedlo k tomu, že je dnes v NPŠ dvacet tisíc hektarů zdevastovaného či suchého lesa, odkud se i tetřev musel vystěhovat. Toho se chceme zákonem vyvarovat.
Za ředitele Krejčího se také lily do lesa tisíce litrů chemie, zatímco současné vedení je první, které chemii v NPŠ zcela zakázalo. Za všech ředitelů se v Národním parku střílí cca 700 kusů jelení zvěře ročně. Jde o každoroční cílené snižování stavů, kdy zaměstnanci parku (nejde o poplatkové lovy) nahrazují neexistenci přirozených predátorů, vlků a medvědů.
Nejvíce se kácelo na Šumavě za ministra Bursíka a ředitele Krejčího
Obviňování, že zákon umožňuje „vyvádění a privatizaci pozemků v NPŠ” je opět nesmysl. Hnutí Duha a další aktivisté deset let obviňovali politiky, starosty a lesníky, že chtějí na Šumavě kácet a zbohatnout na dřevě.
Když se prokázalo, že se nejvíce a masivně kácelo za ministra Bursíka a ředitele Krejčího, aktivisté změnili rétoriku a napadají politiky a starosty, že chtějí vyvádět a privatizovat pozemky. Veřejnost již neslyší na kácení, tak to aktivisté zkoušejí s pozemky.
Ekoaktivistům se prostě zákon o Šumavě nehodí, protože se jasných pravidel bojí. Už by se pak nemohli zviditelňovat na uměle vytvářených kauzách, které vznikají díky nejednoznačnosti pravidel. A proto jsme v Senátu předložili návrh zákona o Šumavě, dodává Tomáš Jirsa.
