Více míst, kde se příroda rozvíjí bez zásahu člověka, chce v Česku prosadit Hnutí Duha. Začít by se podle zástupců hnutí mohlo na území vojenských lesů. Na konci září o tom rozhodne ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Na podporu divočiny vznikla petice, kterou podepsalo přes 11.000 lidí.
Divočinu, neboli území, kde člověk nezasahuje do přirozených procesů, chce Hnutí Duha prosadit na třech procentech území ČR. V současnosti je na 0,3 procentech rozlohy Česka, zatímco zástavba zaujímá téměř 11 procent. "Ročně se zastaví víc, než činí plocha našich největších národních přírodních rezervací, jako jsou například Adršpašsko-teplické skály nebo Praděd," uvedl mluvčí Hnutí Duha Jan Piňos.
Divočina má podle zástupců hnutí jedinečnou roli nejen pro ochranu konkrétních druhů rostlin a zvířat, ale také jako laboratoř, v níž je možné sledovat přírodní procesy a poučit se z nich. Na území, kde by byla příroda ponechána samovolnému vývoji, by směli nadále vstupovat lidé, neznamenalo by to tedy obdobu klidových zón v národních parcích.
Prvním kandidátem na divočinu jsou vojenské újezdy, které již armáda nevyužívá. Mluvčí ministerstva obrany Jana Zechmeisterová ČTK řekla, že k projektu se nyní vyjadřují instituce, kterých by se přímo týkal - Vojenské lesy a statky a Armáda ČR. Rozhodnout chce ministerstvo na konci září.
Hnutí Duha si loni nechalo zpracovat studii, která vytipovala vhodné oblasti pro divočinu. Popsala pět míst, kde by ponechání přírody samovolnému vývoji mělo smysl. Je to oblast Makyta v Beskydech, Chřiby - Salaš na jižní Moravě, Jezeří v Krušných Horách, část vojenského újezdu Libavá a dále Litovelské luhy v Litovelském Pomoraví. Piňos dodal, že na těchto lokalitách hnutí netrvá, chápe je jako návrhy do diskuse.
Petici pro divočinu podepsalo přes 11.000 lidí. Podle výzkumu Masarykovy univerzity v Brně z roku 2015 má divočina mezi českou veřejností širokou podporu. "Jednoznačně se ukázalo, že Češi si přejí v České republice více divoké přírody, než jí v současné době je," komentoval tehdy výsledky výzkumu vedoucí týmu Jan Krajhanzl. Pro rozšiřování divoké přírody se vyslovilo dvakrát více lidí, než kolik bylo odpůrců další divočiny.