Petr KOZLÍČEK, moderátor
Dobře tak, já vás vezmu trošku za slovo. Nepoužívejme slovo boj. Nicméně používejme slovo zápas, o kterém jste oba 2 mluvili. Každý zápas je trošku během na dlouhou trať. Takovýhle zápas potřebuje finance, potřebuje lidi. Máme dostatek obojího, ať už vezmeme státní pokladnu, anebo i ty soukromé vlastníky, máme dostatek lidí na to, abychom tenhle zápas mohli vyhrát?
Vladimír KRCHOV, ředitel lesního a vodního hospodářství, Lesy ČR
Jestli je to na mě, tak Lesy České republiky mají tu výhodu, právě výhodu toho velkého majetku. To znamená, že my můžeme se dostat třeba i do minusu, ale po nějaké době, po ukončení té kalamity, protože každá kalamita někdy skončí, tak opět tato organizace nabere svoji bývalou, bývalou sílu, takže má to smysl. Pokud se týká lidí, tak my posilujeme neustále, posilujeme naše kapacity a pouze, jedině, čím jsme limitováni nebo čím se vnitřně limitujeme, tak je to, že nepřetahujeme kapacity od jiných, od jiných vlastníků, tak, aby stát nebyl ten, který někomu znemožní boj proti kůrovci.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Takže vy se v tom svém zápase cítíte komfortně? Dobře vybaveni? No tak komfortně, kdybych tohle to řekl, tak to bych, to rozhodně ne, komfortně se necítíme. Cítíme se, rádi bychom, aby kapacit bylo víc, rádi bychom, aby odbytových možností bylo víc, ale rozumný člověk musí pochopit, že v okamžiku, kdy celá Česká republika těží dříví, tak není ho pomalinku kam dávat.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Nadpoloviční většina lesů v Česku patří státu. Hlavně Lesům České Republiky. Skoro pětinu porostů pak vlastní soukromníci. Jde dohromady asi o 300 000 subjektů. Někteří z nich o svém majetku ani nevědí, jiní sice ano, ale nemají prostředky, aby se o něj během kůrovcové kalamity postarali. Pokutovat je se řadě obcí už nevyplatí a škůdce se tak šíří dál. Kůrovec přitom může s vlastnictvím lesů ještě zahýbat, majitelé těch nejmenších porostů je stále častěji nabízejí k prodeji a nízká cena dřeva sráží i ceny lesů. To nahrává velkým domácím i zahraničním investorům. Když mluvíme o těch vlastnících soukromých, mluvíme o tom, že vy spravujete polovinu lesů, abych neopakoval tu samou chybu. Myslíte si, že by bylo lepší, kdyby všechny lesy měl možnost spravovat stát?
Vladimír KRCHOV, ředitel lesního a vodního hospodářství, Lesy ČR
To rozhodně ne. To je zásah do základních práv, to je základ do ústavy, a to v žádném případě takový, takový pocit bych já osobně a doufám, že ani státní podnik, rozhodně nemohl mít.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Já teď odmýšlím tu právní etickou stránku. Myslím tím skutečně, pokud bychom všechny lesy měli pod jedním správce, takže on by mohl jednat víc koncepčně třeba i se státem a s jeho financemi v zádech. Čistě hypoteticky.
Vladimír KRCHOV, ředitel lesního a vodního hospodářství, Lesy ČR
Čistě hypoteticky. Rozměry státního vlastnictví v České republice jsou naprosto nesrovnatelné, jsou vyšší než v okolních zemí, které měly jiný historický vývoj. Já bych se skutečně na tuhletu notu dál nepouštěl, protože to je právo každého, les je vlastnictví právě tak jako vlastnictví jakékoliv jiné nemovitosti a nemá smysl o tom spekulovat.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Dobře, pustím se do té otázky z druhé strany. Co kdyby tam ten spravující kolos nebyl? Co kdyby všechny lesy patřily v malých úsecích soukromým vlastníkům, protože znovu v tom dokumentu to zaznělo a koneckonců i spousta soukromých vlastníků to říká: nám se spravuje daleko snáz ten les a efektivněji, pokud nás nikdo nenutí dělat holiny, pokud nás nenutí kácet ve velkém, ale my si vybíráme ty stromy, které prostě potřebujeme pokácet. Fungovalo by to?
Vladimír KRCHOV, ředitel lesního a vodního hospodářství, Lesy ČR
Nepochybně fungovalo. Takhle by to fungovalo i u Lesů České republiky, kdybychom teď mohli. Teď čelíme, teď čelíme kůrovcové kalamitě. Vemte si, že máte škálu drobných vlastníků. Tady to nějak padlo již v tom v tom, úvodním dokumentu, jestliže někdo vlastní pouhý 1 ha smrkového lesa. Ten je napaden kůrovcem, tak z toho jednoho hektaru v průběhu, v průběhu toho roku při dvou rojeních je 100 ha, to je obrovská plocha, obrovská plocha, a stačí 1 jediný, který nezasahuje, a všichni kolem zasahovat mohou, to je prostě záležitost, která je neovlivnitelná, neovlivnitelná. On je vlastníkem, on nezasahuje, jestliže dostane pokutu 5 000 Kč nebo půl milionu, těm ostatním kolem na těch zbylých 99 hektarech to je jejich majetek nevrátí.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Pane Langhammere, jak by fungovala příroda, pokud by ty lesy byly rozkouskované na ty soukromé vlastníky a každý by si tam hospodařil, jak by potřeboval a chtěl, nakládal s tím prostě jako z ryze soukromým vlastnictvím. Mohlo by to fungovat? Bylo by to přínosné?
Jakub LANGHAMMER, Přírovědecká fakulta UK
No, i když jsou vlastníci velmi různorodí, tak přece jenom platí nějaká pravidla. Ta jsou daná legislativou a ta platí pro všechny bez ohledu na to, kolik těch vlastníků je, takže v tomto já nevidím nějaký zásadní bod a stejně tak si nemyslím, že asi je na místě, abychom se bavili o tom, že ve jménu nějaké heterogenity bychom měli rozkouskovat podnik Lesy České republiky na 1000 drobných součástí, abychom zvětšili diverzitu. Podle mě v tom problém netkví.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
A co ty lesy, které teď vlastně nikomu, nechci říct nepatří, vždycky někomu patří, ale které nikdo nespravuje, protože jsou v soukromých rukách a ten soukromník díky daným podmínkám, to znamená, nedostává peníze za těžbu dřeva, protože prostě ty ceny jsou nízké, ale musí vynakládat na tu správu lesa, si ho nemůže dovolit. Co s těmito místy?
Vladimír KRCHOV, ředitel lesního a vodního hospodářství, Lesy ČR
Jestliže soukromník nekoná, protože si to nemůže dovolit, je to otázka, je to opět otázka vlastnictví. Nemůže dneska do toho český stát nebo státní správa, abych byl konkrétní, nemůže do toho výrazně vstoupit. My jsme v průběhu loňského roku dávali na obce s rozšířenou působností asi 11 000 upozornění na neplnění povinností u těch drobných vlastníků. Ne že bychom napoprvé hnedka dali to upozornění, ale snažili jsme se vždycky s těmi vlastníky, vlastníky domluvit. Zahájeno bylo na základě našich podání asi 1000 správních řízení, podle mě nejsou ještě dokončena. V podstatě ten proces legislativní, jak se domoci toho, aby sousední vlastník zasahoval, je velmi zdlouhavý, a než doběhne, tak je kůrovec na těch 100 hektarech místo toho jednoho.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Pane Langhammere, já se trošku vrátím zase k tomu, co jsme říkali, vy jste zmiňoval monokultury, zmiňovali jsme nějakou legislativu, nějaká nařízení, pod která lesy spadají. V těch nových zalesňovacích vyhláškách a vůbec v novém lesním zákoně já jsem se dočetl, že je tam takový kontroverzní bod, a to je připouštění nových rostlin, které tady vlastně nemají svůj původ, do toho současného českého lesa. Byla to tuším borovice douglasovka a ještě tam byl tuším 1, přiznám se, teď mi vypadl název, možná vy mi pomůžete se svojí odborností. Je to v pořádku?
Jakub LANGHAMMER, Přírovědecká fakulta UK
Zavádění nepůvodních druhů je něco, co provází kulturní krajinu odnepaměti a ono koneckonců i ty smrkové monokultury, když se v devatenáctém století vysazovaly, tak ne vždy se jednalo o geneticky původní druhy, z čehož teda také plyne řada problémů, které se nevážou pouze k tomu množství a homogenitě, ale i k té genetické skladbě, takže podle mě, pokud se tam připustí nepůvodní druhy, samo o sobě to riziko není, ovšem riziko to může být v případě, že takové druhy získají významný podíl.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Takže ty stezky směřují ne na to, že implementujeme něco, co sem, v uvozovkách, nepatří, ale že bychom si mohli vytvořit jinou závislost, než je na smrkovém dřevě? Chápu to správně?
Jakub LANGHAMMER, Přírovědecká fakulta UK
Například, a mohli bychom získat choulostivější porosty, které mohou reagovat při jiných typech ohrožení citlivě.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Pane, Langhammere, děkuju moc za váš čas a my budeme pokračovat v dalších tématech.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Pojďme si porovnat vývoj ceny kulatiny ze smrků a jedle. Nabízím výsledky průzkumu dřevařského magazínu, který každý půlrok oslovuje zhruba stovku respondentů. Těžební společnosti, pily i prodejce dřeva. Průměrná cena kvalitnější kulatiny druhé třídy, to je ta červená křivka, se ještě před dvěma lety držela na své dlouhodobé úrovni. Kolem 3000 za metr krychlový. Poslední 2 roky ale stále klesá až téměř na 2 a půl tisíce v prvním pololetí tohoto roku. Za 5 let tak cena spadla o pětinu. Modrá křivka naopak znázorňuje horší kvalitu kulatiny. I tady ceny klesají. Dostaly se dokonce až pod 1 000 Kč za metr krychlový. Tady mluvíme o 40procentním propadu. Ceny jsou na svých minimech, těžba naopak láme rekordy. Loni lesníci vytěžili skoro 26 000 000 m3 dřeva, z toho kalamitního bylo 23 000 000.
Jan DVOŘÁK, mluvčí, Správa NP Šumava
Prodali jsme okolo 100 nebo 120 tisíc m3 dřeva. Jestliže tam ta ztráta je 200 Kč, šlo to postupně, tak můžeme říct, že ten propad je určitě více než 10 000 000.
Zdeněk MLNAŘÍK, redaktor
Odbyt vedení parku stále má, i když jsou pily v celém Česku i v sousedním Bavorsku přesycené kůrovcovým dřevem. Kvůli nízké ceně ale šumavský park prodělává i na samotné těžbě.
Petr KAHUDA, referent lesního provozu, Správa NP Šumava
Náklady na zpracování toho jednoho kubíku, to znamená těžba, odkorňování toho dřeva a jeho soustřeďování takhle na tu skládku, tak to stojí zhruba 900 Kč, takže my zhruba na jednom kubíku stovku tratíme.
Zdeněk MLNAŘÍK, redaktor
Klesající cenu naopak vítá třeba Ivan Vrága z Kvildy. Od parku kupuje dřevo na topení, kolik toho dříví potřebujete na jednu zimu?
Ivan VRÁGA, obyvatel Kvildy
No, tak jako /nesrozumitelné/ sto metrů, no...
Zdeněk MLNAŘÍK, redaktor
Před sedmi lety nebylo na Šumavě palivové dřevo skoro k dostání. Všechny vytěžené stromy park prodal v aukcích k dalšímu zpracování. Ty nejmíň kvalitní šly třeba do papíren.
Petr ZDENĚK, vedoucí územního pracoviště Srní, NP Šumava
Zájem na trhu je pouze už o to kulatinový dříví, a to ještě v omezené míře. A veškerý dříví zůstává buď k zetlení přímo v lese, a to, co se přece jenom dostane na to /nesrozumitelné/ místo, tak se pak prodává jako palivo.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Sledujete speciální Byznys ČT24 s tématem kůrovce. Řady našich hostů se opět proměnily a já vítám nového odborníka, kterým je Tomáš Pařík, ředitel společnosti Wood and Paper a také místopředseda Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků, hezký večer.
Tomáš PAŘÍK, Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků
Dobrý večer.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Pojďme se rovnou podívat na tu vaši praxi. Kůrovcová kalamita z pohledu zpracovatele. Je to kalamita?
Tomáš PAŘÍK, Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků
Tak je to bezprecedentní kalamita, tak jak tady, tak jak tady zaznělo. Nicméně tady jsme na jedné lodi s vlastníky lesa, rozhodně nám to nedělá radost a dlouhodobě je to problém pro zpracovatele, stejně jako je to teď aktuální problém pro vlastníka lesa.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Co je pro vás problém číslo 1, ten úplně nejpalčivější?
Tomáš PAŘÍK, Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků
Tak pro nás je problémem číslo 1 to, že víme, že kalamita jednou skončí, a že tady surovina, kterou zpracovatelské kapacity v České republice, ale i mimo ni dneska využívají, nebude k dispozici v tom objemu. A celý průmysl se bude muset zamýšlet nad tím, z čeho bude vyrábět.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Řešíte třeba i ten problém s tím, co jste teď zmínil, teď jedeme na plno, za rok, za 2 třeba může dřevo dojít a my budeme muset ten plyn pustit. Řešíte ten problém i personálně? Myslím tím, že třeba teď nabíráte lidi, ale s vědomím, že za rok, za 2 je nebudete potřebovat?
Tomáš PAŘÍK, Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků
Tak oni veškeré kapacity, které jsou dneska ve střední Evropě díky dobré poptávce po výrobcích ze dřeva, jedou na plný výkon, to znamená nyní prostě, kdo má nohy a ruce, tak řečeno, tak pracuje, takže kapacity jsou naplněny, bohužel jsme, to se týká teda především České republiky, rezignovali v minulosti na to, abychom měli kapacity dostatečné na zpracování standardního objemu dříví, které se tady těží, takže jsme schopni zpracovat zhruba 60 % toho ročního objemu, který se v České republice těžil, a těch 40 % jsme dlouhodobě vyváželi a dneska v kalamitě, kdy těžíme řádově více, třeba o třetinu více, než jsme těžívali v těch normálních letech, tak o to máme horší situaci na trhu dřeva a o to samozřejmě to má větší dopad na ceny dřeva.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Já se odkážu na jednu otázku, která nám zase přišla od diváků. Divák, který se označil MB: Říkají, že pro boj s kůrovcem chybí 5000 pracovníků. Nevím, kde je vzít, akorát vím, že v dřívější době bychom místo chození po náměstích, místo výuky už byli v lese na brigádě. Dnes takové akce nekonají, všichni jen stávkují a žvaní. Škoda. Stávkují a žvaní? Máte pocit, že nemáte, kde brát lidi nebo se vám hlásí, jak to vlastně s těmi lidmi je?
Tomáš PAŘÍK, Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků
Já bych rád řekl krátce jenom, že bohužel my jsme to zúžili, celou tu problematiku, na slovo kůrovec. Nicméně problém je, že se nám zásadně změnilo klima. Ten, kdo se pohybuje venku, tak ví, že se nám změnilo absolutně proudění vzduchu, změnilo se nám průměrná vlhkost vzduchu, změnila se nám rozložení srážek v průběhu roku, změnila se nám průměrná teplota, a to v celkovém efektu znamená, že ty stromy a nejen smrky, smrků je to nejviditelnější, respektive u jehličnanů, ale všechny stromy jsou ve velkém stresu a každý patogen, to znamená houba, brouk či cokoliv jiného, ho může usmrtit daleko lehčeji, než tomu bylo v minulosti. Ta kalamita je tak bezprecedentní, že žádných 5000 pracovníků ani 50 000 pracovníků by nepomohlo, protože prostě to dříví dneska nemá odbyt. Představa, že budeme loupat ty stromy ve chvíli, kdy je napadne kůrovec, je nereálná a i tak, pokud se pobavíte s fyziologii, bysme nakonec skončili s tím, že by ten strom odumřel, i kdyby ho ten kůrovec nakrásně nenapadl. Prostě změnilo se nám klima tak zásadně, že pokud nám nepomůže počasí, tak už nám nepomůže nikdo.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Zůstane dřevo materiálem budoucnosti v takovém případě?
Tomáš PAŘÍK, Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků
Já věřím tomu, že ano, bohužel zase česká společnost na dřevo rezignovala. Podívejte se, i tady třeba po té místnosti, kolik dřeva tady máme, přitom se snažíme být tou společností, která se tváří být trvale udržitelnou.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
My se tady trošku snažíme být v nepožárním prostředí, tak to bych úplně...
Tomáš PAŘÍK, Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků
To je na jinou diskusi, nicméně já jsem přesvědčen, že dřevo je materiálem budoucnosti, protože je to trvale udržitelná surovina, je otázkou, z jakých lesů to dřív budeme dovážet do České republiky, anebo ho pěstovat tady v České republice asi už to nebudou stoleté smrkové porosty.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Kůrovcová kalamita dopadá na celý dřevozpracující a papírenský průmysl. Dál na nábytkářské nebo stavebnictví, výrobu sportovních potřeb nebo lodí. Kvalitní smrkové dřevo vyžaduje například výroba hudebních nástrojů. Naopak ta nejmíň kvalitní surovina se ještě využije v energetice. A teď konkrétně. Těží se tolik dřeva, že podnikům často nestačí skladovací ani přepravní kapacity. V podobné situaci jsou i okolní země. Třeba Německo a Rakousko, kde lidé proti dovozu českého dříví protestují. To tak nyní musí zamířit až do Číny, i když trh zaplavilo levné dříví, dřevostavby nebo nábytek nezlevňují. Chybí technika a lidi.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
My teď máme ve spojení ještě dalšího člověka z praxe, konkrétně Pavla Klimeše, majitele pily v Maršově, hezký večer.
Pavel KLIMEŠ, majitel pily v Maršově
Dobrý večer.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Vy máte pilu v krkonošském prostředí, jak vnímáte problém kůrovce tam?
Pavel KLIMEŠ, majitel pily v Maršově
Tak vy dneska mluvíte o tom, že vlivem bezprecedentní kůrovcové kalamity je dřeva nadbytek. My jsme malá pila, která ekonomiku může dělat pouze tím, že dělá kvalitní finální výrobek, to znamená s přidanou prací, to znamená, že my potřebujeme kvalitní dřevo na roubení, na krovy, naším hlavním produktem jsou široké podlahové fošny. A paradoxně máme velký problém sehnat v určitým ročním období, jako třeba teď, máme problém sehnat kvalitní kulatinu, protože veškerá, veškerá těžba se zaměřuje na kůrovcovou, kůrovcovou těžbu a to dřevo v podstatě pro ty kvalitní výrobky je nepoužitelné. V tuhle dobu, říjen, listopad, bysme se měli předzásobit na zimu, jenže když koupíte dneska kulatinu, tak ona se vám do 14 dnů prostě probarví a zákazník takové dřevo samozřejmě nechce, takže my paradoxně máme vlastně problém sehnat kvalitní dřevo, a to souvisí ještě s tím, že naším důležitým produktem je děštění domů, tedy obklady, a to se dělá z modřínu a jeho těžba se v podstatě zastavila, protože na to není kapacita, a veškerá produkce se zaměřuje na kůrovcovou kulatinu.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
To znamená, pro vás to zbytkové dřevo, smrkové dřevo už nedává tak velký smysl?
Pavel KLIMEŠ, majitel pily v Maršově
No samozřejmě zvýšil se nám při současným pořezu se nám zvýšil podíl druhojakostních výrobků, to znamená krajová, krajová prkna, popřípadě fošny, hnedka zařazujem do druhé jakosti, tam je vlastně minimálně 1 000 Kč na kubíku nižší cena, a i s trámovinou máme problém, protože ji nařežem a ona třeba do 14 dnů se začne zbarvovat, protože ten strom byl pokáceny v podstatě okamžiku, když byl napadenej, sice to není na první pohled vidět, ale už tam v tom dřevě došlo k rozkladným procesům, a to znamená, že plísně a houby se tam okamžitě začnou množit ještě, než ten strom je vůbec pokácenej, natož přiblíženej, natož dopravenej k nám na pilu.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Máte vy v takovém případě vůbec možnost výběru, když vám někdo doveze to dřevo, říct poznáme, že tohle dřevo už není úplně v pořádku. Nebudeme s ním moct dál pracovat?
Pavel KLIMEŠ, majitel pily v Maršově
Tak samozřejmě my máme tím, že jsme malá pila s malým objemem, tak máme dobré vztahy s hospodáři, to znamená s lesníky. A jestliže potřebujeme kvalitní kulatinu, tak už se dohadujeme přímo na konkrétním sortimentu a prostě s hajným se dohodnem a řekne, prosím tě, tyhle devítky potřebujeme zpracovat co nejrychleji, to znamená, zkrátíme tu dobu od pařezu na katr, abysme maximálně eliminovali to, že se to dřevo začne probarvovat.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Ještě poslední věc. Vy máte zákazníky spíš lokální, anebo jste kousek od hranic. Máte i ten přeshraniční styk?
Pavel KLIMEŠ, majitel pily v Maršově
Ne, ne, ne, do Polska nic nedodáváme ani nakupujeme dřevo, ale my jsme v Krkonoších, kde vlastně našimi hlavními zákazníky jsou chalupáři a stavitelé rekreačních objektů, to je naše hlavní klientela, a snažíme se část těch výrobků prodat i s prací naší firmy, abysme prostě to lépe zhodnotili. Nejhorší, co je pro nás, je prodat prkno, prodat obyčejnou fošnu.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Pavel Klimeš, majitel Pily Maršov. Hezký večer a děkuju. Pane řediteli, tam teď zazněla strašně zajímavá věc a ona se vlastně opakuje v průběhu celého toho našeho večera. Stav, kdy to dřevo už začíná být, lidově řečeno, nepoužitelné, kolik takového dřeva stojí ve vašich lesích.
Vladimír KRCHOV, ředitel lesního a vodního hospodářství, Lesy ČR
Já bych řekl, že nemluvil pan kolega o tom, že to dřevo je nepoužitelné. Pouze pro jeho finální výrobek, na který je kladen těch u chalupářů vysoký, vysoký požadavek, tak tam je, řekněme, hůře použitelný. Nicméně v našich lesích my aktuálně evidujeme, například máme evidenci porostu borovice, to je 100 tisíc ha, na kterých nám schne borovice, abychom nebyli jenom u toho smrku, pokud se týká vlastních našich zásob již vyrobeného dříví, protože vyrábíme u nás na sklad, tak aktuální číslo je 1 200 000 kubíků, které skladujeme. Je to dříví, které necpeme na trh pod cenou právě proto, aby měli stejné možnosti ho dát na trh i ostatní vlastníci a aby stát si nebudoval nějaké výhody oproti ostatním vlastníkům.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Byl jsem o myšlenku napřed. Chtěl jsem se zeptat totiž pana Paříka, existuje vůbec něco jako nepoužitelné dřevo?
Tomáš PAŘÍK, Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků
Tak samozřejmě existuje a řekněme, že to méně kvalitní, nebo ta pátá třída, která je, která je tou nejnižší kvalitou, kromě tedy paliva, tak se používá na výrobu buničiny a papíru. Tohle dříví je použitelné, řekněme, do dvou let od toho, kdy ten strom buď je pokácen, nebo odumře, takže máme zhruba 2 roky na to, abychom ty porosty, které dneska jsou suché, nějakým způsobem zhodnotili alespoň na výrobu buničiny a papíru. Potom už to bude složité.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Takže existuje i dřevo, které už o tom nelze použít ani do papíru? Protože ta laická představa asi bude, že papír snese všechno.
Tomáš PAŘÍK, Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků
Tak kdo jezdí po dálnici D1, tak vidí třeba kolem 120. kilometru, že tam už se ty porosty, které jsou zhruba 3 roky suché, tak už se začínají rozpadat, to znamená, zhruba za 3 roky od doby, kdy vám ten smrkový porost uschne, tak se začne postupně rozpadá, to znamená, začnou se ty kmeny lámat přes sebe. Máme v podstatě zkušenost ze Šumavy, jak to tam vypadá, takže to je asi ta vize, která nás čeká, pokud nebudeme schopni stihnout zpracovat to dříví během příštích dvou tří let.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Jsme teď na vrcholu, pánové, té kůrovcové kalamity? Myslím tím tom vrcholu zpracovatelském. Máme teď ten top, kdy máme možnost odvážet dřevo, anebo už se dostáváme na tu křivku dolů, že nám to dřevo vlastně se začíná kazit, a my se dostáváme spíš dolů?
Vladimír KRCHOV, ředitel lesního a vodního hospodářství, Lesy ČR
Tak já myslím, že se už rok dostáváme dolů, protože stejný problém mají v, Rakousku mají ho v Bavorsku, mají ho Polsku, tak kapacity jsou zahlceny jejich vlastním dřevem, proto brojí proti dovozu českého dřeva do Rakouska, takže ta situace je v celé střední Evropě v podstatě v klinči. Zpracovatelé zvládnou jenom něco, nové závody tady nevznikají, vznikne tady velký závod u Štětí, zhruba bude uveden do provozu, v polovině příštího roku, což bude zpracování pro kulatinu, takže tady si od toho něco slibujeme, nicméně problém je a bude ještě nepochybně příští rok, možná spíš 2 roky.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Skončí Lesy České republiky finančně za rok 2019 ve ztrátě?
Vladimír KRCHOV, ředitel lesního a vodního hospodářství, Lesy ČR
My stále ještě bojujeme o černou nulu, ale ztrátu nemůžeme vyloučit ale, říkám, bojujeme o černou nulu. Nebudou to, zdaleka to nebudou ty výnosy, na které byly Lesy České republiky zvyklé v těch předchozích letech, s výjimkou teda už roku 18.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Co váš sektor? Jaký budete mít rok, máte už představu?
Tomáš PAŘÍK, Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků
Dřevařský sektor budeme dobrý rok, měl poslední 2 roky dobré, byla velmi dobrá poptávka v celém světě, nicméně teď ty signály, které jsou od tohoto podzimu dále, v souvislosti s recesí, která přichází, tak ten příští rok zřejmě bude složitější, takže, ano, rok bude dobrý, ale z toho širšího pohledu ty výhledy, které máme dnes k dispozici, nejsou pozitivní.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
My, když máme u nás v pořadu zástupce byznysového sektoru, my často hovoříme o tom, že na blížící se krizi, pokud ji vidí, se mohou připravit, vytvořit si nějaký polštář, investice, jak tohle funguje u vás? Máte vy vůbec nějakou možnost, ať už naskladnění dřeva, anebo vlastně připravit se na ten tvrdý náraz, o kterém víme, že prostě přijde?
Tomáš PAŘÍK, Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků
Tak v České republice se v posledních letech velmi masivně investovalo do zpracování dříví, především těch velkých zpracovatelů, ať už to bylo do výroby plošných materiálů nebo do výroby buničiny a papíru, staví se velký závod na zpracování kulatiny, takže se investuje, jsou tady investice s přidanou hodnotou, to znamená, i v budoucnu by měla být tedy k dispozici jakási ekonomická síla, která by mohla pomoci vlastníkům lesa nějakým způsobem přežít. Nicméně je to málo na ten rozsah, kterému čelíme.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
A ještě poprosím stručně, jak se připravují Lesy České republiky na podobnou situaci?
Vladimír KRCHOV, ředitel lesního a vodního hospodářství, Lesy ČR
Tak my se připravujeme, takže si sjednáváme úvěry pro příští roky, protože obnova lesa nemůže zůstat stát, takže my investujeme bez jakéhokoliv omezení do boje s kůrovcem nebo boje s kůrovcem a boje se suchem, investujeme do obnovy lesa, do zalesňování, do ochrany těch kultur a investujeme, a to je hodně důležité, i do vodohospodářských zásahů, které propagujeme v našem programu Vracíme vodu lesu.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Tomáš Pařík, ředitel Wood and Paper a Vladimír Krchov, ředitel lesního a vodního hospodářství Ředitelství Lesů České republiky, pánové, díky moc za váš čas.
Vladimír KRCHOV, ředitel lesního a vodního hospodářství, Lesy ČR
Děkujem.
Tomáš PAŘÍK, Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků
Děkujeme, na shledanou.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Jaká bude tedy budoucnost lesů v Česku a budou je znát i příští generace tak, jako je známe my? Na to se pokusili odpovědět naši dnešní hosté. Definitivně ale tyto otázky zodpoví až příští roky a desetiletí. Dnešní Byznys ČT24 je u konce, hezký večer.
Dobře tak, já vás vezmu trošku za slovo. Nepoužívejme slovo boj. Nicméně používejme slovo zápas, o kterém jste oba 2 mluvili. Každý zápas je trošku během na dlouhou trať. Takovýhle zápas potřebuje finance, potřebuje lidi. Máme dostatek obojího, ať už vezmeme státní pokladnu, anebo i ty soukromé vlastníky, máme dostatek lidí na to, abychom tenhle zápas mohli vyhrát?
Vladimír KRCHOV, ředitel lesního a vodního hospodářství, Lesy ČR
Jestli je to na mě, tak Lesy České republiky mají tu výhodu, právě výhodu toho velkého majetku. To znamená, že my můžeme se dostat třeba i do minusu, ale po nějaké době, po ukončení té kalamity, protože každá kalamita někdy skončí, tak opět tato organizace nabere svoji bývalou, bývalou sílu, takže má to smysl. Pokud se týká lidí, tak my posilujeme neustále, posilujeme naše kapacity a pouze, jedině, čím jsme limitováni nebo čím se vnitřně limitujeme, tak je to, že nepřetahujeme kapacity od jiných, od jiných vlastníků, tak, aby stát nebyl ten, který někomu znemožní boj proti kůrovci.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Takže vy se v tom svém zápase cítíte komfortně? Dobře vybaveni? No tak komfortně, kdybych tohle to řekl, tak to bych, to rozhodně ne, komfortně se necítíme. Cítíme se, rádi bychom, aby kapacit bylo víc, rádi bychom, aby odbytových možností bylo víc, ale rozumný člověk musí pochopit, že v okamžiku, kdy celá Česká republika těží dříví, tak není ho pomalinku kam dávat.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Nadpoloviční většina lesů v Česku patří státu. Hlavně Lesům České Republiky. Skoro pětinu porostů pak vlastní soukromníci. Jde dohromady asi o 300 000 subjektů. Někteří z nich o svém majetku ani nevědí, jiní sice ano, ale nemají prostředky, aby se o něj během kůrovcové kalamity postarali. Pokutovat je se řadě obcí už nevyplatí a škůdce se tak šíří dál. Kůrovec přitom může s vlastnictvím lesů ještě zahýbat, majitelé těch nejmenších porostů je stále častěji nabízejí k prodeji a nízká cena dřeva sráží i ceny lesů. To nahrává velkým domácím i zahraničním investorům. Když mluvíme o těch vlastnících soukromých, mluvíme o tom, že vy spravujete polovinu lesů, abych neopakoval tu samou chybu. Myslíte si, že by bylo lepší, kdyby všechny lesy měl možnost spravovat stát?
Vladimír KRCHOV, ředitel lesního a vodního hospodářství, Lesy ČR
To rozhodně ne. To je zásah do základních práv, to je základ do ústavy, a to v žádném případě takový, takový pocit bych já osobně a doufám, že ani státní podnik, rozhodně nemohl mít.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Já teď odmýšlím tu právní etickou stránku. Myslím tím skutečně, pokud bychom všechny lesy měli pod jedním správce, takže on by mohl jednat víc koncepčně třeba i se státem a s jeho financemi v zádech. Čistě hypoteticky.
Vladimír KRCHOV, ředitel lesního a vodního hospodářství, Lesy ČR
Čistě hypoteticky. Rozměry státního vlastnictví v České republice jsou naprosto nesrovnatelné, jsou vyšší než v okolních zemí, které měly jiný historický vývoj. Já bych se skutečně na tuhletu notu dál nepouštěl, protože to je právo každého, les je vlastnictví právě tak jako vlastnictví jakékoliv jiné nemovitosti a nemá smysl o tom spekulovat.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Dobře, pustím se do té otázky z druhé strany. Co kdyby tam ten spravující kolos nebyl? Co kdyby všechny lesy patřily v malých úsecích soukromým vlastníkům, protože znovu v tom dokumentu to zaznělo a koneckonců i spousta soukromých vlastníků to říká: nám se spravuje daleko snáz ten les a efektivněji, pokud nás nikdo nenutí dělat holiny, pokud nás nenutí kácet ve velkém, ale my si vybíráme ty stromy, které prostě potřebujeme pokácet. Fungovalo by to?
Vladimír KRCHOV, ředitel lesního a vodního hospodářství, Lesy ČR
Nepochybně fungovalo. Takhle by to fungovalo i u Lesů České republiky, kdybychom teď mohli. Teď čelíme, teď čelíme kůrovcové kalamitě. Vemte si, že máte škálu drobných vlastníků. Tady to nějak padlo již v tom v tom, úvodním dokumentu, jestliže někdo vlastní pouhý 1 ha smrkového lesa. Ten je napaden kůrovcem, tak z toho jednoho hektaru v průběhu, v průběhu toho roku při dvou rojeních je 100 ha, to je obrovská plocha, obrovská plocha, a stačí 1 jediný, který nezasahuje, a všichni kolem zasahovat mohou, to je prostě záležitost, která je neovlivnitelná, neovlivnitelná. On je vlastníkem, on nezasahuje, jestliže dostane pokutu 5 000 Kč nebo půl milionu, těm ostatním kolem na těch zbylých 99 hektarech to je jejich majetek nevrátí.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Pane Langhammere, jak by fungovala příroda, pokud by ty lesy byly rozkouskované na ty soukromé vlastníky a každý by si tam hospodařil, jak by potřeboval a chtěl, nakládal s tím prostě jako z ryze soukromým vlastnictvím. Mohlo by to fungovat? Bylo by to přínosné?
Jakub LANGHAMMER, Přírovědecká fakulta UK
No, i když jsou vlastníci velmi různorodí, tak přece jenom platí nějaká pravidla. Ta jsou daná legislativou a ta platí pro všechny bez ohledu na to, kolik těch vlastníků je, takže v tomto já nevidím nějaký zásadní bod a stejně tak si nemyslím, že asi je na místě, abychom se bavili o tom, že ve jménu nějaké heterogenity bychom měli rozkouskovat podnik Lesy České republiky na 1000 drobných součástí, abychom zvětšili diverzitu. Podle mě v tom problém netkví.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
A co ty lesy, které teď vlastně nikomu, nechci říct nepatří, vždycky někomu patří, ale které nikdo nespravuje, protože jsou v soukromých rukách a ten soukromník díky daným podmínkám, to znamená, nedostává peníze za těžbu dřeva, protože prostě ty ceny jsou nízké, ale musí vynakládat na tu správu lesa, si ho nemůže dovolit. Co s těmito místy?
Vladimír KRCHOV, ředitel lesního a vodního hospodářství, Lesy ČR
Jestliže soukromník nekoná, protože si to nemůže dovolit, je to otázka, je to opět otázka vlastnictví. Nemůže dneska do toho český stát nebo státní správa, abych byl konkrétní, nemůže do toho výrazně vstoupit. My jsme v průběhu loňského roku dávali na obce s rozšířenou působností asi 11 000 upozornění na neplnění povinností u těch drobných vlastníků. Ne že bychom napoprvé hnedka dali to upozornění, ale snažili jsme se vždycky s těmi vlastníky, vlastníky domluvit. Zahájeno bylo na základě našich podání asi 1000 správních řízení, podle mě nejsou ještě dokončena. V podstatě ten proces legislativní, jak se domoci toho, aby sousední vlastník zasahoval, je velmi zdlouhavý, a než doběhne, tak je kůrovec na těch 100 hektarech místo toho jednoho.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Pane Langhammere, já se trošku vrátím zase k tomu, co jsme říkali, vy jste zmiňoval monokultury, zmiňovali jsme nějakou legislativu, nějaká nařízení, pod která lesy spadají. V těch nových zalesňovacích vyhláškách a vůbec v novém lesním zákoně já jsem se dočetl, že je tam takový kontroverzní bod, a to je připouštění nových rostlin, které tady vlastně nemají svůj původ, do toho současného českého lesa. Byla to tuším borovice douglasovka a ještě tam byl tuším 1, přiznám se, teď mi vypadl název, možná vy mi pomůžete se svojí odborností. Je to v pořádku?
Jakub LANGHAMMER, Přírovědecká fakulta UK
Zavádění nepůvodních druhů je něco, co provází kulturní krajinu odnepaměti a ono koneckonců i ty smrkové monokultury, když se v devatenáctém století vysazovaly, tak ne vždy se jednalo o geneticky původní druhy, z čehož teda také plyne řada problémů, které se nevážou pouze k tomu množství a homogenitě, ale i k té genetické skladbě, takže podle mě, pokud se tam připustí nepůvodní druhy, samo o sobě to riziko není, ovšem riziko to může být v případě, že takové druhy získají významný podíl.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Takže ty stezky směřují ne na to, že implementujeme něco, co sem, v uvozovkách, nepatří, ale že bychom si mohli vytvořit jinou závislost, než je na smrkovém dřevě? Chápu to správně?
Jakub LANGHAMMER, Přírovědecká fakulta UK
Například, a mohli bychom získat choulostivější porosty, které mohou reagovat při jiných typech ohrožení citlivě.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Pane, Langhammere, děkuju moc za váš čas a my budeme pokračovat v dalších tématech.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Pojďme si porovnat vývoj ceny kulatiny ze smrků a jedle. Nabízím výsledky průzkumu dřevařského magazínu, který každý půlrok oslovuje zhruba stovku respondentů. Těžební společnosti, pily i prodejce dřeva. Průměrná cena kvalitnější kulatiny druhé třídy, to je ta červená křivka, se ještě před dvěma lety držela na své dlouhodobé úrovni. Kolem 3000 za metr krychlový. Poslední 2 roky ale stále klesá až téměř na 2 a půl tisíce v prvním pololetí tohoto roku. Za 5 let tak cena spadla o pětinu. Modrá křivka naopak znázorňuje horší kvalitu kulatiny. I tady ceny klesají. Dostaly se dokonce až pod 1 000 Kč za metr krychlový. Tady mluvíme o 40procentním propadu. Ceny jsou na svých minimech, těžba naopak láme rekordy. Loni lesníci vytěžili skoro 26 000 000 m3 dřeva, z toho kalamitního bylo 23 000 000.
Jan DVOŘÁK, mluvčí, Správa NP Šumava
Prodali jsme okolo 100 nebo 120 tisíc m3 dřeva. Jestliže tam ta ztráta je 200 Kč, šlo to postupně, tak můžeme říct, že ten propad je určitě více než 10 000 000.
Zdeněk MLNAŘÍK, redaktor
Odbyt vedení parku stále má, i když jsou pily v celém Česku i v sousedním Bavorsku přesycené kůrovcovým dřevem. Kvůli nízké ceně ale šumavský park prodělává i na samotné těžbě.
Petr KAHUDA, referent lesního provozu, Správa NP Šumava
Náklady na zpracování toho jednoho kubíku, to znamená těžba, odkorňování toho dřeva a jeho soustřeďování takhle na tu skládku, tak to stojí zhruba 900 Kč, takže my zhruba na jednom kubíku stovku tratíme.
Zdeněk MLNAŘÍK, redaktor
Klesající cenu naopak vítá třeba Ivan Vrága z Kvildy. Od parku kupuje dřevo na topení, kolik toho dříví potřebujete na jednu zimu?
Ivan VRÁGA, obyvatel Kvildy
No, tak jako /nesrozumitelné/ sto metrů, no...
Zdeněk MLNAŘÍK, redaktor
Před sedmi lety nebylo na Šumavě palivové dřevo skoro k dostání. Všechny vytěžené stromy park prodal v aukcích k dalšímu zpracování. Ty nejmíň kvalitní šly třeba do papíren.
Petr ZDENĚK, vedoucí územního pracoviště Srní, NP Šumava
Zájem na trhu je pouze už o to kulatinový dříví, a to ještě v omezené míře. A veškerý dříví zůstává buď k zetlení přímo v lese, a to, co se přece jenom dostane na to /nesrozumitelné/ místo, tak se pak prodává jako palivo.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Sledujete speciální Byznys ČT24 s tématem kůrovce. Řady našich hostů se opět proměnily a já vítám nového odborníka, kterým je Tomáš Pařík, ředitel společnosti Wood and Paper a také místopředseda Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků, hezký večer.
Tomáš PAŘÍK, Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků
Dobrý večer.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Pojďme se rovnou podívat na tu vaši praxi. Kůrovcová kalamita z pohledu zpracovatele. Je to kalamita?
Tomáš PAŘÍK, Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků
Tak je to bezprecedentní kalamita, tak jak tady, tak jak tady zaznělo. Nicméně tady jsme na jedné lodi s vlastníky lesa, rozhodně nám to nedělá radost a dlouhodobě je to problém pro zpracovatele, stejně jako je to teď aktuální problém pro vlastníka lesa.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Co je pro vás problém číslo 1, ten úplně nejpalčivější?
Tomáš PAŘÍK, Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků
Tak pro nás je problémem číslo 1 to, že víme, že kalamita jednou skončí, a že tady surovina, kterou zpracovatelské kapacity v České republice, ale i mimo ni dneska využívají, nebude k dispozici v tom objemu. A celý průmysl se bude muset zamýšlet nad tím, z čeho bude vyrábět.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Řešíte třeba i ten problém s tím, co jste teď zmínil, teď jedeme na plno, za rok, za 2 třeba může dřevo dojít a my budeme muset ten plyn pustit. Řešíte ten problém i personálně? Myslím tím, že třeba teď nabíráte lidi, ale s vědomím, že za rok, za 2 je nebudete potřebovat?
Tomáš PAŘÍK, Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků
Tak oni veškeré kapacity, které jsou dneska ve střední Evropě díky dobré poptávce po výrobcích ze dřeva, jedou na plný výkon, to znamená nyní prostě, kdo má nohy a ruce, tak řečeno, tak pracuje, takže kapacity jsou naplněny, bohužel jsme, to se týká teda především České republiky, rezignovali v minulosti na to, abychom měli kapacity dostatečné na zpracování standardního objemu dříví, které se tady těží, takže jsme schopni zpracovat zhruba 60 % toho ročního objemu, který se v České republice těžil, a těch 40 % jsme dlouhodobě vyváželi a dneska v kalamitě, kdy těžíme řádově více, třeba o třetinu více, než jsme těžívali v těch normálních letech, tak o to máme horší situaci na trhu dřeva a o to samozřejmě to má větší dopad na ceny dřeva.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Já se odkážu na jednu otázku, která nám zase přišla od diváků. Divák, který se označil MB: Říkají, že pro boj s kůrovcem chybí 5000 pracovníků. Nevím, kde je vzít, akorát vím, že v dřívější době bychom místo chození po náměstích, místo výuky už byli v lese na brigádě. Dnes takové akce nekonají, všichni jen stávkují a žvaní. Škoda. Stávkují a žvaní? Máte pocit, že nemáte, kde brát lidi nebo se vám hlásí, jak to vlastně s těmi lidmi je?
Tomáš PAŘÍK, Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků
Já bych rád řekl krátce jenom, že bohužel my jsme to zúžili, celou tu problematiku, na slovo kůrovec. Nicméně problém je, že se nám zásadně změnilo klima. Ten, kdo se pohybuje venku, tak ví, že se nám změnilo absolutně proudění vzduchu, změnilo se nám průměrná vlhkost vzduchu, změnila se nám rozložení srážek v průběhu roku, změnila se nám průměrná teplota, a to v celkovém efektu znamená, že ty stromy a nejen smrky, smrků je to nejviditelnější, respektive u jehličnanů, ale všechny stromy jsou ve velkém stresu a každý patogen, to znamená houba, brouk či cokoliv jiného, ho může usmrtit daleko lehčeji, než tomu bylo v minulosti. Ta kalamita je tak bezprecedentní, že žádných 5000 pracovníků ani 50 000 pracovníků by nepomohlo, protože prostě to dříví dneska nemá odbyt. Představa, že budeme loupat ty stromy ve chvíli, kdy je napadne kůrovec, je nereálná a i tak, pokud se pobavíte s fyziologii, bysme nakonec skončili s tím, že by ten strom odumřel, i kdyby ho ten kůrovec nakrásně nenapadl. Prostě změnilo se nám klima tak zásadně, že pokud nám nepomůže počasí, tak už nám nepomůže nikdo.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Zůstane dřevo materiálem budoucnosti v takovém případě?
Tomáš PAŘÍK, Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků
Já věřím tomu, že ano, bohužel zase česká společnost na dřevo rezignovala. Podívejte se, i tady třeba po té místnosti, kolik dřeva tady máme, přitom se snažíme být tou společností, která se tváří být trvale udržitelnou.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
My se tady trošku snažíme být v nepožárním prostředí, tak to bych úplně...
Tomáš PAŘÍK, Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků
To je na jinou diskusi, nicméně já jsem přesvědčen, že dřevo je materiálem budoucnosti, protože je to trvale udržitelná surovina, je otázkou, z jakých lesů to dřív budeme dovážet do České republiky, anebo ho pěstovat tady v České republice asi už to nebudou stoleté smrkové porosty.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Kůrovcová kalamita dopadá na celý dřevozpracující a papírenský průmysl. Dál na nábytkářské nebo stavebnictví, výrobu sportovních potřeb nebo lodí. Kvalitní smrkové dřevo vyžaduje například výroba hudebních nástrojů. Naopak ta nejmíň kvalitní surovina se ještě využije v energetice. A teď konkrétně. Těží se tolik dřeva, že podnikům často nestačí skladovací ani přepravní kapacity. V podobné situaci jsou i okolní země. Třeba Německo a Rakousko, kde lidé proti dovozu českého dříví protestují. To tak nyní musí zamířit až do Číny, i když trh zaplavilo levné dříví, dřevostavby nebo nábytek nezlevňují. Chybí technika a lidi.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
My teď máme ve spojení ještě dalšího člověka z praxe, konkrétně Pavla Klimeše, majitele pily v Maršově, hezký večer.
Pavel KLIMEŠ, majitel pily v Maršově
Dobrý večer.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Vy máte pilu v krkonošském prostředí, jak vnímáte problém kůrovce tam?
Pavel KLIMEŠ, majitel pily v Maršově
Tak vy dneska mluvíte o tom, že vlivem bezprecedentní kůrovcové kalamity je dřeva nadbytek. My jsme malá pila, která ekonomiku může dělat pouze tím, že dělá kvalitní finální výrobek, to znamená s přidanou prací, to znamená, že my potřebujeme kvalitní dřevo na roubení, na krovy, naším hlavním produktem jsou široké podlahové fošny. A paradoxně máme velký problém sehnat v určitým ročním období, jako třeba teď, máme problém sehnat kvalitní kulatinu, protože veškerá, veškerá těžba se zaměřuje na kůrovcovou, kůrovcovou těžbu a to dřevo v podstatě pro ty kvalitní výrobky je nepoužitelné. V tuhle dobu, říjen, listopad, bysme se měli předzásobit na zimu, jenže když koupíte dneska kulatinu, tak ona se vám do 14 dnů prostě probarví a zákazník takové dřevo samozřejmě nechce, takže my paradoxně máme vlastně problém sehnat kvalitní dřevo, a to souvisí ještě s tím, že naším důležitým produktem je děštění domů, tedy obklady, a to se dělá z modřínu a jeho těžba se v podstatě zastavila, protože na to není kapacita, a veškerá produkce se zaměřuje na kůrovcovou kulatinu.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
To znamená, pro vás to zbytkové dřevo, smrkové dřevo už nedává tak velký smysl?
Pavel KLIMEŠ, majitel pily v Maršově
No samozřejmě zvýšil se nám při současným pořezu se nám zvýšil podíl druhojakostních výrobků, to znamená krajová, krajová prkna, popřípadě fošny, hnedka zařazujem do druhé jakosti, tam je vlastně minimálně 1 000 Kč na kubíku nižší cena, a i s trámovinou máme problém, protože ji nařežem a ona třeba do 14 dnů se začne zbarvovat, protože ten strom byl pokáceny v podstatě okamžiku, když byl napadenej, sice to není na první pohled vidět, ale už tam v tom dřevě došlo k rozkladným procesům, a to znamená, že plísně a houby se tam okamžitě začnou množit ještě, než ten strom je vůbec pokácenej, natož přiblíženej, natož dopravenej k nám na pilu.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Máte vy v takovém případě vůbec možnost výběru, když vám někdo doveze to dřevo, říct poznáme, že tohle dřevo už není úplně v pořádku. Nebudeme s ním moct dál pracovat?
Pavel KLIMEŠ, majitel pily v Maršově
Tak samozřejmě my máme tím, že jsme malá pila s malým objemem, tak máme dobré vztahy s hospodáři, to znamená s lesníky. A jestliže potřebujeme kvalitní kulatinu, tak už se dohadujeme přímo na konkrétním sortimentu a prostě s hajným se dohodnem a řekne, prosím tě, tyhle devítky potřebujeme zpracovat co nejrychleji, to znamená, zkrátíme tu dobu od pařezu na katr, abysme maximálně eliminovali to, že se to dřevo začne probarvovat.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Ještě poslední věc. Vy máte zákazníky spíš lokální, anebo jste kousek od hranic. Máte i ten přeshraniční styk?
Pavel KLIMEŠ, majitel pily v Maršově
Ne, ne, ne, do Polska nic nedodáváme ani nakupujeme dřevo, ale my jsme v Krkonoších, kde vlastně našimi hlavními zákazníky jsou chalupáři a stavitelé rekreačních objektů, to je naše hlavní klientela, a snažíme se část těch výrobků prodat i s prací naší firmy, abysme prostě to lépe zhodnotili. Nejhorší, co je pro nás, je prodat prkno, prodat obyčejnou fošnu.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Pavel Klimeš, majitel Pily Maršov. Hezký večer a děkuju. Pane řediteli, tam teď zazněla strašně zajímavá věc a ona se vlastně opakuje v průběhu celého toho našeho večera. Stav, kdy to dřevo už začíná být, lidově řečeno, nepoužitelné, kolik takového dřeva stojí ve vašich lesích.
Vladimír KRCHOV, ředitel lesního a vodního hospodářství, Lesy ČR
Já bych řekl, že nemluvil pan kolega o tom, že to dřevo je nepoužitelné. Pouze pro jeho finální výrobek, na který je kladen těch u chalupářů vysoký, vysoký požadavek, tak tam je, řekněme, hůře použitelný. Nicméně v našich lesích my aktuálně evidujeme, například máme evidenci porostu borovice, to je 100 tisíc ha, na kterých nám schne borovice, abychom nebyli jenom u toho smrku, pokud se týká vlastních našich zásob již vyrobeného dříví, protože vyrábíme u nás na sklad, tak aktuální číslo je 1 200 000 kubíků, které skladujeme. Je to dříví, které necpeme na trh pod cenou právě proto, aby měli stejné možnosti ho dát na trh i ostatní vlastníci a aby stát si nebudoval nějaké výhody oproti ostatním vlastníkům.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Byl jsem o myšlenku napřed. Chtěl jsem se zeptat totiž pana Paříka, existuje vůbec něco jako nepoužitelné dřevo?
Tomáš PAŘÍK, Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků
Tak samozřejmě existuje a řekněme, že to méně kvalitní, nebo ta pátá třída, která je, která je tou nejnižší kvalitou, kromě tedy paliva, tak se používá na výrobu buničiny a papíru. Tohle dříví je použitelné, řekněme, do dvou let od toho, kdy ten strom buď je pokácen, nebo odumře, takže máme zhruba 2 roky na to, abychom ty porosty, které dneska jsou suché, nějakým způsobem zhodnotili alespoň na výrobu buničiny a papíru. Potom už to bude složité.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Takže existuje i dřevo, které už o tom nelze použít ani do papíru? Protože ta laická představa asi bude, že papír snese všechno.
Tomáš PAŘÍK, Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků
Tak kdo jezdí po dálnici D1, tak vidí třeba kolem 120. kilometru, že tam už se ty porosty, které jsou zhruba 3 roky suché, tak už se začínají rozpadat, to znamená, zhruba za 3 roky od doby, kdy vám ten smrkový porost uschne, tak se začne postupně rozpadá, to znamená, začnou se ty kmeny lámat přes sebe. Máme v podstatě zkušenost ze Šumavy, jak to tam vypadá, takže to je asi ta vize, která nás čeká, pokud nebudeme schopni stihnout zpracovat to dříví během příštích dvou tří let.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Jsme teď na vrcholu, pánové, té kůrovcové kalamity? Myslím tím tom vrcholu zpracovatelském. Máme teď ten top, kdy máme možnost odvážet dřevo, anebo už se dostáváme na tu křivku dolů, že nám to dřevo vlastně se začíná kazit, a my se dostáváme spíš dolů?
Vladimír KRCHOV, ředitel lesního a vodního hospodářství, Lesy ČR
Tak já myslím, že se už rok dostáváme dolů, protože stejný problém mají v, Rakousku mají ho v Bavorsku, mají ho Polsku, tak kapacity jsou zahlceny jejich vlastním dřevem, proto brojí proti dovozu českého dřeva do Rakouska, takže ta situace je v celé střední Evropě v podstatě v klinči. Zpracovatelé zvládnou jenom něco, nové závody tady nevznikají, vznikne tady velký závod u Štětí, zhruba bude uveden do provozu, v polovině příštího roku, což bude zpracování pro kulatinu, takže tady si od toho něco slibujeme, nicméně problém je a bude ještě nepochybně příští rok, možná spíš 2 roky.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Skončí Lesy České republiky finančně za rok 2019 ve ztrátě?
Vladimír KRCHOV, ředitel lesního a vodního hospodářství, Lesy ČR
My stále ještě bojujeme o černou nulu, ale ztrátu nemůžeme vyloučit ale, říkám, bojujeme o černou nulu. Nebudou to, zdaleka to nebudou ty výnosy, na které byly Lesy České republiky zvyklé v těch předchozích letech, s výjimkou teda už roku 18.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Co váš sektor? Jaký budete mít rok, máte už představu?
Tomáš PAŘÍK, Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků
Dřevařský sektor budeme dobrý rok, měl poslední 2 roky dobré, byla velmi dobrá poptávka v celém světě, nicméně teď ty signály, které jsou od tohoto podzimu dále, v souvislosti s recesí, která přichází, tak ten příští rok zřejmě bude složitější, takže, ano, rok bude dobrý, ale z toho širšího pohledu ty výhledy, které máme dnes k dispozici, nejsou pozitivní.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
My, když máme u nás v pořadu zástupce byznysového sektoru, my často hovoříme o tom, že na blížící se krizi, pokud ji vidí, se mohou připravit, vytvořit si nějaký polštář, investice, jak tohle funguje u vás? Máte vy vůbec nějakou možnost, ať už naskladnění dřeva, anebo vlastně připravit se na ten tvrdý náraz, o kterém víme, že prostě přijde?
Tomáš PAŘÍK, Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků
Tak v České republice se v posledních letech velmi masivně investovalo do zpracování dříví, především těch velkých zpracovatelů, ať už to bylo do výroby plošných materiálů nebo do výroby buničiny a papíru, staví se velký závod na zpracování kulatiny, takže se investuje, jsou tady investice s přidanou hodnotou, to znamená, i v budoucnu by měla být tedy k dispozici jakási ekonomická síla, která by mohla pomoci vlastníkům lesa nějakým způsobem přežít. Nicméně je to málo na ten rozsah, kterému čelíme.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
A ještě poprosím stručně, jak se připravují Lesy České republiky na podobnou situaci?
Vladimír KRCHOV, ředitel lesního a vodního hospodářství, Lesy ČR
Tak my se připravujeme, takže si sjednáváme úvěry pro příští roky, protože obnova lesa nemůže zůstat stát, takže my investujeme bez jakéhokoliv omezení do boje s kůrovcem nebo boje s kůrovcem a boje se suchem, investujeme do obnovy lesa, do zalesňování, do ochrany těch kultur a investujeme, a to je hodně důležité, i do vodohospodářských zásahů, které propagujeme v našem programu Vracíme vodu lesu.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Tomáš Pařík, ředitel Wood and Paper a Vladimír Krchov, ředitel lesního a vodního hospodářství Ředitelství Lesů České republiky, pánové, díky moc za váš čas.
Vladimír KRCHOV, ředitel lesního a vodního hospodářství, Lesy ČR
Děkujem.
Tomáš PAŘÍK, Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků
Děkujeme, na shledanou.
Petr KOZLÍČEK, moderátor
Jaká bude tedy budoucnost lesů v Česku a budou je znát i příští generace tak, jako je známe my? Na to se pokusili odpovědět naši dnešní hosté. Definitivně ale tyto otázky zodpoví až příští roky a desetiletí. Dnešní Byznys ČT24 je u konce, hezký večer.
