Na trenčínském výstavišti se ve dnech 28. a 29. května konala XI. mezinárodní odborná konference FIRECO 2015, která byla tentokrát zaměřena na problematiku dřeva jako ekologického materiálu a zvládání požárů v přírodním prostředí a v osídlených oblastech.
Mezi další témata zařadili organizátoři Požární bezpečnost dřeva, konstrukcí a výrobků ze dřeva, Hašení požárů v přírodním prostředí s využitím nových postupů a technologií a Požární opatření v lese a krajině.
Konferenci zahájil prezident Hasičského a záchranného sboru (HaZS) Slovenské republiky gen. JUDr. Alexander Nejedlý, který zdůraznil především změny v systému sboru týkající se zapojení dobrovolného hasičstva do zásahové činnosti. Označil tuto změnu jako návrat k dřívějšímu fungování dobrovolných hasičů, které bylo v posledních letech utlumeno a omezeno pouze na preventivní činnost a výchovu dětí a mládeže. V současné době jsou tito hasiči připraveni na zásah jak legislativně, tak odborně a technicky. Ke změně došlo zejména z toho důvodu, že na Slovensku není dostatek profesionálních hasičů, kteří by kvalitně ochránili obyvatelstvo při stoupajícím počtu mimořádných událostí v souvislosti se změnou klimatu i událostí vznikajících vinou člověka vzhledem k novým stavebním materiálům, chemickým látkám a výrobkům z nich, komplikující se dopravě i napjatým vztahům ve společnosti. „Je proto nutné hledat nové cesty, změnit taktiku, cvičit, vzdělávat se a těsněji spolupracovat se všemi složkami integrovaného záchranného systému," uvedl.
* Dřevo a dřevostavby
Dřevostavby a domy na bázi dřeva jsou dobře tepelně izolované, jejich výstavba je poměrně rychlá s nízkými náklady, proto jejich popularita roste. Dřevo jako přírodní stavební materiál vytváří pro člověka pozitivní psychosomatické prostředí. O vlastnostech dřeva a jeho požární odolnosti hovořil prof. Ing. Anton Osvald, CSc., ze Žilinské univerzity v Žilině. Řekl, že dřevo patří mezi obnovitelné zdroje energie, je tvořeno celulózou, hemicelulózou, ligninem, vodou a dalšími organickými i anorganickými látkami. Je hořlavé, ale pevné a dřevěné konstrukce mají dobrou požární odolnost, která je závislá na druhu dřeva, jeho stáří, hustotě, struktuře, vlhkosti, povrchové úpravě a případné kombinaci s dalšími stavebními prvky. Při požáru hoří povrch dřeva a vytvoří se zuhelnatělá ochranná vrstva, pod níž zůstává dřevo neporušené. Výhodou dřeva je také jeho nízká energetická náročnost a tepelně -izolační vlastnosti. Záleží na architektech a projektových odbornících, jak tuto surovinu dokáží efektivně využít.
Ing. Valérie Šinalová z HaZS v Humenném prezentovala aktuální stav požární bezpečnosti dřevěných kostelů na východním Slovensku. Smrkové (červený smrk), borové a jedlové dřevo, kámen a směs hlíny jsou stavební prvky asi 50 sakrálních staveb z 18. století v karpatské oblasti v okrese Snina (Topola, Ruský Potok, Uličské Krivé, Kalná Roztoka, Hrabová Roztoka a Jalová). Na okenice a zárubně bylo použito dřevo z dubu a tisu. Některé kostelíky mají dosud šindelové střechy, stěny omítnuté hlínou a nabílené. Říká se jim „kostely v kožichu". Dřevěný strop podpírají trámy stesané do hranolu a kladené do podoby kříže. Hřebíky připomínající ukřižování Krista nesměly být používány. Lidoví mistři stavitelé dokázali spojit dřevo zámkově tak, že dobře odolávalo povětrnostním vlivům. Na zpevnění hlavních konstrukčních částí se používaly dubové klíny. Jejich požární ochrana vyžaduje individuální přístup, aby se nepoškodila bohatá rusínskoukrajinská výzdoba (ikony). Byly doplněny bleskosvody, požární hlásiče, rekonstruovány elektrické rozvody, aby nemohlo dojít k přetížení sítě a ke zkratu. V každém kostele je umístěn práškový hasicí přístroj.
Ke zranitelným dřevostavbám patří také horské a vysokohorské chaty. PhDr. Eva Krajčiová z HaZS v Liptovském Mikuláši popsala, jak z původních dřevěných přístřešků a kolib postupně vznikaly turistické chaty, které často strhla lavina nebo je záměrně podpálili bačové jako konkurenci salaší. Vysokohorské chaty mají převážně sloužit k ubytování a občerstvení turistů, ale jsou také dřevěné objekty pro stanice horské služby, pro výzkumné účely nebo informační centra. Nejvýše položená je Chata pod Rysy (2250 m n. m.). Tyto velmi špatně přístupné dřevěné stavby odolávají náročným klimatickým podmínkám a mnohé už podlehly požárům, protože k nim vedou pouze horské chodníky a dojezdová vzdálenost je pro hasiče příliš velká. Některé se však podařilo znovu obnovit, například Bilíkovu chatu ve Vysokých Tatrách, Chatu při Popradském plese nebo Chatu pod Chlebom v Malé Fatře. K většině požárů došlo v zimě při vytápění, kdy se například od příliš rozpáleného komínového tělesa vznítily okolní hořlavé materiály (Zbojnická chata ve Velké Studené Dolině). Také údržbářské práce jsou často velkým nebezpečím, zvláště když se neopatrně pracuje s otevřeným ohněm při sváření a lepení, jako tomu bylo u Slezského Domu v roce 1962. Další příčinou požárů těchto objektů bývá blesk. Nejdůležitější pro efektivní hasební zásah je vzdálenost a přístupnost objektu a v neposlední řadě zdroj vody. Hasiči v horských chatách provádějí pravidelné revize spotřebičů a prověřují dostupnost a také pořádají cvičení zaměřené na zdolávání požáru.
Letos v únoru došlo k požáru chaty Baraněc v Žiarské Dolině v Západních Tatrách. Po příjezdu hasičů z Liptovského Mikuláše hořela celá centrální část dřevěné budovy s kamennými základy, a přestože kolem ležela souvislá zledovatělá vrstva sněhu, podařilo se oheň lokalizovat. Šířil se však skrytě stropními cestami a rozhořel se znovu, jak tomu bývá u hrázděných stavebních konstrukcí. Požár byl zlikvidován poté, co horská záchranná služba na saních tažených sněžným skútrem vyvezla k zásahu další jednotku PO i s věcnými prostředky k vytvoření čerpacího stanoviště vody z požární nádrže vybudované na horském potoce.
* Nové postupy a technologie řešení požárů v přírodním prostředí Ing. Branislav Štefanický z HaZS v Levicích referoval o zkušenostech s novou hasicí látkou gelového typu, při jejímž použití se sníží spotřeba hasební vody a zkrátí doba hašení. Používá se zejména při lesních požárech jako retardér hoření. Pro hašení roztříštěným vodním proudem postačí 2% koncentrace protipožárního gelu. Voda s protipožárním gelem prosákne do vrstvy jehličí, mechu a kořenů, a není pak nutné kopat protipožární pásy. Důležité je sledovat směr proudění větru, teplotu a vlhkost vzduchu. Výhodou je velmi malá spotřeba, kdy hasič může přinést na těžko přístupné místo gel v batohu. Gel je tvořen superapsorpčním polymerem, který při styku s vodou zvětší svůj objem, má chladicí účinek, je odolný vůči sálavému teplu, snižuje rychlost odpařování a zabraňuje přístupu kyslíku k hořícímu materiálu, proto se výborně hodí i k ochraně stavebních konstrukcí.
Ing. Pavol Dubaj z HaZS v Banské Bystrici představil Modul pozemního hašení požárů v přírodním prostředí, který nabízí Slovenská republika k využití Mechanizmu civilní ochrany Evropské Unie k poskytnutí pomoci při mimořádných událostech, k nasazení na likvidaci požárů. Modul tvoří tři kompletně vybavené speciální skupiny po 30 příslušnících. Pro potřeby rychlého nasazení jsou skupiny umístěny v Bratislavě, Banské Bystrici a v Košicích (skupiny Západ, Střed a Východ), kde jsou připraveny okamžitě vyjet k zásahu. Jsou schopny dopravovat vodu do výše 300 m, na místo zásahu se ve špatně dostupném terénu přesunou pěšky nebo využijí na území Slovenska vrtulníků letecké služby Ministerstva vnitra Slovenské republiky. V budoucnu počítají s tím, že budou oprávněni poskytovat efektivní koordinovanou pomoc i obětem katastrof v zahraničí.
Při zdolávání požárů v přírodě může být zdroj hasicí vody velmi vzdálený a Ing. Milan Čeman ze Střední školy požární ochrany MV SR v Žilině vysvětlil, jaké způsoby dopravy vody na místo zásahu jsou používané. Organizace dálkové dopravy vody hadicovým vedením není vždy ideální, ale je vhodná tam, kam se nedostanou požární automobily a není možná kyvadlová doprava vody. Často jsou však kombinovány oba tyto způsoby. Hasiči se při cvičení učí zručnosti při paralelním zapojení čerpadel při dopravě vody do větší vzdálenosti, kdy je nutné místo zásahu rozdělit na úseky, nebo sériovém rozmístění čerpadel, při němž vzniká větší tlak vody. Ve vyšších polohách instalují jezírkový systém s nádržemi o obsahu 1000 l vody umístěnými nad sebou ve svahu. Odtud lze nosit vodu ještě výš pouze na zádech (džberová stříkačka v provedení na zádech) nebo využít k hašení vrtulníky a shoz vody v bambi vaku.
* Prevence lesních požárů
Přírodní katastrofy, které postihly Tatry, způsobily obrovské ekologické škody a byly impulzem k instalaci kamerového systému k monitorování ohrožených oblastí. V roce 2004 se přes Tatry přehnala vichřice dosahující rychlosti až 170 kilometrů v hodině, zcela zničila 12 000 hektarů lesního porostu na dolních svazích Tatranského národního parku. Dalších téměř 13 000 hektarů vítr poškodil částečně. O rok později zasáhl Tatry ničivý požár, který pohltil polomy po vichřici a také několik hektarů zdravých lesů. Požár vypukl u Tatranské Polianky, a je označován za největší v Tatrách za posledních padesát let. Ing. Ján Tomaľa z HaZS v Banské Bystrici seznámil s automatickým systémem včasného varování při lesních požárech, který byl instalován na vrcholu hory Kriváň a je propojen s kamerovým systémem a 3D satelitní mapou Vysoké Tatry v Google Earth. Signály senzorů umístěných na stožárech a rozhlednách se přenášejí na tři pozorovací věže, které nepřetržitě sledují dohledové území v okruhu do přibližně 10 až 20 km (podle počasí). Geograficko-informační systém slouží také lesníkům a ochranářům přírody.
Odbornou konferenci uzavřela zajímavá diskuze k hašení lesních požárů, které patří k nejnáročnějším a slovenské hasiče zaměstnávají častěji než hasiče v České republice. Odborníci se zabývají novými taktickými postupy hašení ve složitém terénu, kde je nutná technika se schopnostmi jízdy v horských podmínkách a specializované požární automobily pro hašení lesních požárů. Nejdůležitější je však prevence, vždyť i regenerační schopnost přírody má svoje hranice, a naší povinností je chránit její bohatství.
