Odlesnění některých vrcholů v CHKO Žďárské vrchy musí předcházet změna lesního hospodářského plánu

Žďárské vrchy – Není vyloučeno, že s citlivým odlesněním některých skalních vrcholů ve Žďárských vrších by se mohlo začít už v příštím roce. Podle šéfa Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Žďárské vrchy Václava Hlaváče však v tuto chvíli není možné uvést přesný termín, protože ten v souvislosti s dalšími nadcházejícími jednáními záleží na více aspektech.

* Co se nyní tedy bude dít?

Nyní jsme si ujasnili vizi. Hospodaření v lesích se řídí lesním hospodářským plánem a vněmv lokalitách kolem skal není plánovaná žádná těžba. Proto nelze začít kácet hned, i když vlastníci pozemků nebudou proti. Nejdříve musí dojít k úpravě plánů péče o tato území, na jejichž základě by se pak mohl změnit lesní hospodářský plán.

* A pak?

Pokud by panoval všeobecný souhlas, mohlo by se, dejme tomu, podařit změnu projednat v průběhu letošní zimy, takže eventuálně by se pak mohlo začít s kácením už v příštím roce. Minimálně o to budeme usilovat. Jinak na území Lesní správy Nové Město, kde se většina skalních vrcholů nachází, končí platnost současného lesního hospodářského plánu v roce 2016, v novém plánu budeme pak nový přístup uplatňovat u většiny chráněných území.

* Je už stanoveno, kterých skalních vrcholů by se odlesňování konkrétně týkalo?

Určitě by šlo o hlavní vrcholy Žďárských vrchů, jako je například Devět skal, Bílá skála, Černá skála, Malinská skála či Čtyři palice. Plánované kácení se ale určitě nějak promítne do všech plánů péče o chráněná území, i když někde budeme preferovat spíše klidovější režim s ohledem na živočichy, kteří tam žijí, jinde bude zásah do porostu radikálnější. Zjednodušeně řečeno, kolem jedné skály může dojít k odstranění dvou, tří stromů, jinde jich bude podstatně více.

* Dojde v souvislosti se zásahem do lesních porostů v chráněné oblasti k nějakému omezení turistiky v oblasti?

Při technologiích, které se dnes při těžbě používají, by s tím neměl být větší problém. Samozřejmě bude nutné v daném úseku, kde se zrovna bude kácet, zajistit bezpečnost, ale předpokládám, že by se řádově jednalo o dny, někde by mohlo jít možná o několik týdnů. Navíc těžba by ve většině případů neprobíhala přímotam, kde vedou turistické cesty.

* Jakým způsobem bude odlesnění skalních vrcholů financováno?

Financování bude předmětem dalšího jednání, nicméně kácení jako takové není pro vlastníka pozemku ztrátové. Dříve byl v lokalitách stanoven bezzásahový režim, nyní budeme doporučovat řízenou těžbu. Vtomto problém s financemi určitě nebude. Spíše by mohl výhledově vzniknout při následné obnově porostů, například když budeme požadovat šetrnější metody zalesňování či vyšší podíl listnatých stromů, které tam kdysi rostly místo smrčin. Vtom případě by mohlo pro vlastníka pozemku dojít k vícenákladům.

* Byly by mu proplaceny?

Pokud vlastníkovi vznikne omezení z titulu ochrany přírody, kterémáza následek ekonomickou újmu, hradímu ji stát. My bychom ale spíš rádi preferovali trochu jiný přístup, než jsou nějaké striktní příkazy, zákazy a omezení pro vlastníky pozemků. Chtěli bychom se s nimi dohodnout a nabídnout k využití prostředky z takzvaných krajinotvorných programů ministerstva životního prostředí. Touto cestou můžeme finančně podpořit činnosti, které jsou v zájmu ochrany přírody. Mezi ně by se dala zařadit i šetrná obnova porostů s využitím původních listnatých dřevin, kterou by jinak vlastník neprováděl.

Žďárské vrchy Chráněná krajinná oblast (CHKO) Žďárské vrchy leží na území okresů Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Chrudim a Svitavy, byla vyhlášena v roce 1970. Její rozloha činí 70 940 hektarů, nejvyšším vrcholem je Devět skal (836 m. n. m.), čítá čtyři národní přírodní rezervace, devět přírodních rezervací a třicet sedm přírodních památek. Typickým krajinným prvkem oblasti jsou rovněž rulové skalní útvary vytvořené na zalesněných hřbetech Žďárských vrchů.