Chrudimsko  - Zima na krku a pro ty, kteří topí dřevem, začínají starosti, kde si obstarat palivo. Mezi legální způsoby patří například samosběr nebo někdy také nazývaná samovýroba, kterou umožňující vlastníci lesů. Zájem o tento způsob těžby dřeva je však obrovský a stromů v lese jen omezený počet.

"

Přesvědčit se o tom mohli například v Nasavrkách. Ti obyvatelé, kteří se s dohodli s vedením města, mohou dneškem počínaje vyrazit do městských lesů na dřevo. Jeho pomyslná těžba je však omezená tím, že mohou sbírat jen části stromů, které zůstaly pro probírce na zemi, a to bez pomoci motorových pil. Každému zájemci bylo z pěti hektarů vymezeno příslušné území, které může vysbírat.

Nedostatek stromů

„Bylo tu asi pět zájemců, kterým jsem přidělil úsek a osobně jsem se tam s nimi byl podívat. Zájem byl tak velký, že už máme obsazeno," uvedl vedoucího Majetkového odboru Městského úřadu Nasavrky Lukáš Krejza.

Zájem o vlastní těžbu dřeva potvrzují i další oslovení lesníci. „Máme zájemců tolik, že je až do konce roku budu muset odmítat. Nikdo ale neví, co bude v lese za měsíc. Přijde třeba sněhová kalamita ve slabých porostech, ty se polámou a znovu se možnost samovýroby obnoví. Zatím je ale obsazeno a není kde brát," řekl jednatel Lesů Luže Jan Soukup.

Užitečný úklid

Samovýroba je pro lesníky užitečná v tom, že zájemci pomáhají s čištěním lesa a kácením nevhodných a uschlých stromů. „Samosběr využíváme k tomu, abychom vyčistili kus lesa v nepřístupných lokalitách," potvrdil Jan Soukup.

Dřevo do osmi centimetrů lze v lese sbírat bez předchozího povolení zcela beztrestně, avšak stařenky s otýpkami klestí jsou již minulostí. Podle jednatele Městských lesů Chrudim Zdeňka Odvárky o tento sběr nemá nikdo zájem.

„Neděláme rozdíl mezi zájemci, pokud máme možnost, samovýrobu na požádání přidělíme. Cena se pohybuje od jednoho do dvou set korun, ale jsme omezení množstvím. Samovýrobu dáváme do míst, kde se nám těžba dřeva nevyplatí. Jsou to třeba probírky, prořezávky, slabá hmota. Dá se říci, že to jsou výchovné zásahy do lesního porostu," vysvětlil Zdeněk Odvárka.

Povolení nutné

Zájemce, kterému je samovýroba schválená, dostane vyznačený kus lesa, respektive v něm jsou označené stromy, které může pokácet. Podle Zdeňka odvárky to jsou kusy, které nemají vhodný tvar, souše a stromy nevyhovující po druhové stránce třeba osiky a břízy. Pomocí samovýroby je možné také uklidit zbytky po těžbě.

„Není to o tom, že člověk přijede, skácí si u cesty kubíkový strom a zaplatí za to stokorunu. Za relativně symbolickou částku zájemcům vyznačíme kus lesa, ale je třeba, aby si to sám pokácel, odvezl a po sobě uklidil. Až bude mít hotovo, tak zavolá hajného, který přijde, zkontroluje, zda je vše v pořádku a pak si to teprve zájemci mohou z lesa odvézt," doplnil Zdeněk Odvárka.

Lesní lupiči

Nejenom městské lesy také čelí nájezdům zlodějů, kteří se podle policejního mluvčího Jiřího Tesaře zaměřují na odvoz už pořezaných silných kmenů. Vypátrat pachatele bývá většinou jen velice obtížné. „Krádeže se stupňují, jak ubývají peníze a lidem je zima. Zatím to jsou jednotlivé stromy," uvedl Jan Soukup.

Každý oslovený lesník či vlastník lesů má své nemilé zkušenosti s loupeživými výpravami za dřevem. Například v Heřmanově Městci v květnu odcizil neznámý pachatel z volně přístupného pozemku u místní železniční stanice téměř třicet kubických metrů dřeva v hodnotě 50 000 korun.

„Stává se to. Náš hajný ale žije na vesnici uprostřed lesů, takže má kontakty na lidi, kteří samosběr provádí. Ti, co chodí do lesa na dřevo poctivě a po domluvě, hajnému pomáhají s hlídáním. Když v jejich okolí někdo začal řezat, stalo se, že hajnému i volali, jestli o tom ví," dodal heřmanoměstecký starosta Aleš Jiroutek.