Vladimír Stupavský
Zdá se překvapivé, že by tak malá země v srdci Evropy měla co nabídnout v otázce využívání biomasy, přesto je právě v této oblasti Rakousko lídrem. Na světě je málo zemí, kde se biomasa tak často využívá pro vytápění domů a celých čtvrtí i průmyslových zón.
Zdá se překvapivé, že by tak malá země v srdci Evropy měla co nabídnout v otázce využívání biomasy, přesto je právě v této oblasti Rakousko lídrem. Na světě je málo zemí, kde se biomasa tak často využívá pro vytápění domů a celých čtvrtí i průmyslových zón.
47 % Rakouska je pokryto lesy, a tak má zde lesnictví dlouhou tradici a taky vysoký standard know-how. Dřevo bylo taky tradičně hlavní surovinou pro vytápění domů. Protože ale roste poptávka po pohodlí, nahradili i Rakušané v minulém století kamna a kotle na dřevo boilery na topný olej nebo plyn. Zjištění, že fosilní paliva jsou neobnovitelné zdroje, a tedy se jejich zásoby vyčerpají, ale přineslo zvrat.
Vytápění biomasou
Vytápění biomasou začalo Rakousko prosazovat v 80. letech zejména ve venkovských komunitách, kde byly instalovány kogenerační jednotky poháněné spalováním dřevní štěpky – do domácností rozváděly elektřinu i teplo. Farmáři a vlastníci lesů tak získali doplňkový příjem a místní lidé si mohli koupit velmi levné a navíc ekologicky vyrobené teplo. Tento rozvoj byl podporován státními dotacemi, a tak více než tisícovka jednotek vyráběla více než tisíc megawattů tepla.
Vynález kotle na spalování pelet
Samotný nápad peletovat dřevo a taky první technická řešení spalování přišly z USA a ze Skandinávie. Rakouští výzkumníci i společnosti potom v 90. letech hledaly řešení pro domácnosti, které potřebovaly systém plně automatického vytápění. A výsledkem byl kotel na pelety. Z Rakouska tato technologie v druhé polovině 90. let dobyla Evropu. Právě inovace v technologiích se stala základem pro úspěch na rakouském trhu i v exportu. Pro většinu rakouských výrobců dnes představuje export 70–80 % produkce a jejich výrobky jsou považovány za nejlepší na světě.
Pro Rakousko jako velmi zalesněnou zemi bylo využití dřeva pro vytápění tradičně velmi důležité. Vývoj nové, pohodlnější a taky čistší technologie, která by mohla konkurovat plynu a topnému oleji, nastartovaly přísné zákony na ochranu ovzduší na začátku 80. let. Zákony přinutily společnosti k tomu, aby začaly usilovat o snížení emisí u kotlů na dřevo. Každý kotel prodávaný na rakouském trhu musí mít určitý druh potvrzení o účinnosti a emisích. Jakmile byla tato potvrzení uvedena na trh, vznikla mezi výrobci kotlů silná konkurence. A protože trvá už více než dvacet let, produkty na rakouském trhu reprezentují celosvětově nejlepší dostupnou technologii.
Působivý rozvoj v technologiích pro spalování biomasy není pouze důsledkem přísných emisních limitů a ostré konkurence. Další příčinou je taky dlouhodobá politická podpora výzkumu a rozvoje, díky níž se rozvinula skvělá kooperace mezi průmyslem a akademickým výzkumem. Rakouské centrum pro bioenergiiĂ–sterreichischer Biomasse-Verband se stalo celosvětově známým odborným pracovištěm, které podporuje komerční výrobce kotlů při vývoji ještě lepších produktů. Kotle na dřevní pelety vstoupily na rakouský trh v polovině 90. let a představovaly nové, vysoce komfortní řešení pro vytápění biomasou, a proto slavily rychlý úspěch. Během prvních deseti let tvořily kotle na pelety 12,5 % všech prodaných kotlů. Dalších 12,5 % potom tvořily kotle na dřevní štěpku a moderní kusové dřevo. A rakouští výrobci produkují podle odhadů 70–80 % všech evropských kotlů na pelety.
Generace obnovitelných zdrojů energie
Rakousko zažilo v 70. a 80. letech dvě velmi emocionální debaty na téma energetické politiky. Jedna se týkala jaderné elektrárny postavené v Zwentendorfu. Konflikt se rozvinul hned po dokončení stavby a vyvrcholil referendem, které vedlo k uzavření elektrárny a přijetí ústavního zákona, který zakazuje používání jaderné energie. Druhá debata byla zažehnuta velkou vodní elektrárnou umístěnou v oblasti, která má velký význam pro biodiverzitu. I tato debata znovu zachvátila celou zemi a vytvořila vysoké povědomí o otázkách energetiky a její roli v ochraně přírody.
Tyto debaty vychovaly celou generaci mladých lidí, kteří jsou si vědomi energetických otázek a jsou otevření vůči obnovitelným zdrojům energie, dokonce se o ně přímo zajímají. Jakmile tato generace dospěla do fáze zakládání rodiny a budování domů, vytvořila trh pro obnovitelné zdroje energie. Tito konzumenti byli ochotni přijmout rizika a nedokonalosti typické pro jakoukoli novou technologii.