osoba /ukázka z dokumentu Příběh lesa/
--------------------
"Země se nepostřehnutelně nakloní a vystaví se o trochu víc slunci. Stačí pár stupňů navíc a svět se dočista změní. Evropu zaplaví oceán zeleně. Rodí se zlatá éra lesa. Rodí se roční období."
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Tak, právě jste slyšeli ukázku z nového snímku Příběh lesa Jacquese Perrina a Jacquese Cluzauda. Ten přináší detailní pohled na život ve středoevropském lese. Takže je vám asi jasné, o čem teď budeme mluvit. A já to uvedu ještě trošku jinak. Na horách je přírodní sníh skoro zázrak, v létě vysychají studny. Tak to jsem jmenoval jenom drobné, řekněme, uživatelské připomínky toho, že globální změna klimatu dorazila i do České republiky. No, a měli bychom to pocítit, právě ty změny, ať už nevědomky, nebo vědomě i při výletu do lesa. Právě dopady oteplování a extrémních klimatických jevů na všechno, co s lesem souvisí, se ode dneška probírají na konferenci Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů, kde jinde, než v Kostelci nad Černými lesy. Svoji přednášku tam přednesl i profesor Michal Marek, ředitel Centra výzkumu globální změny. Dobrý den.
Michal MAREK, ředitel Centra výzkumu globální změny
--------------------
Dobrý den.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Já jsem schválně řekl v úvodu, že možná už ty změny pociťujeme, aniž bychom si toho třeba byli vědomi. Takže jak se vlastně změna klimatu, pane profesore, dotýká lesů už dnes?
Michal MAREK, ředitel Centra výzkumu globální změny
--------------------
Velmi výrazně. Protože vy jste řekl pociťujeme. Já chci jenom upozornit na jednu věc, že změna klimatu není spojená ani s nárůstem teploty, nebo jinou distribucí srážek. Ale permanentně už snad dvacet nebo třicet let žijeme v klimatu, kde neustále narůstá koncentrace oxidu uhličitého. A samozřejmě protože lesy jsou především tvořeny stromy a rostlinami, které jsou svým procesem fotosyntéza výrazně vázány na koncentraci CO2 ve vzduchu, tak už ty lesy reagují, že jo, protože mají zvýšený přísun CO2 ze vzduchu.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
No, a jak je to tedy vidět na těch lesích? Co z těch jevů, které jaksi kolem sebe vidíme, lze připsat právě klimatické změně?
Michal MAREK, ředitel Centra výzkumu globální změny
--------------------
Víte, ono třeba ta zvýšená koncentrace CO2 by již v prvním nárazu měla být vlastně vnímána pozitivně, protože tím, že ta nabídka pro fotosyntézu bude vyšší, budou lesy tedy růst rychleji a více. Ono to bohužel tak neplatí úplně, protože právě ruku v ruce s tím jdou i změny ostatních parametrů, jako je teplota, jako je distribuce srážek. A myslím si, že víte, to, že hovoříme o tom, že se může teplota změnit o jeden stupeň, tak pocitově to samozřejmě nepoznáme. Ale problém je v tom, že jakákoliv změna o jeden, o dva stupně znamená výrazné změny v extrémech teplot. A to je třeba o desítky stupňů. A to už pak samozřejmě vnímáme.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Tak. A jak to je vidět? Třeba, já nevím, že jsou ty stromy křehčí, že když přijde nějaká vichřice, tak že je snadno poláme, nebo jak to je?
Michal MAREK, ředitel Centra výzkumu globální změny
--------------------
To říkáte naprosto správně. Já si myslím, že jedním z největších faktorů, které vlastně jsou spojeny s klimatickou změnou negativní, je právě ta nerovnoměrná distribuce srážek. Čili, ono sice za rok stále napadá stejné množství srážek, ale bohužel jejich distribuce se mění. A jsou dlouhá období sucha. A na to samozřejmě dřeviny reagují velmi, velmi negativně. To znamená, že to loňské výrazné sucho, které bylo u nás, se letos určitě projeví tím, že budeme vidět spoustu, spoustu suchých stromů. Že lesy na to budou vlastně reagovat úhynem stromů.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
No, a jak se vlastně na to lesníci můžou připravit, když předpokládáme, že vzhledem k těm, k tomu stupňování těch jevů klimatické změny by se to mohlo dotknout těch lesů také ještě daleko víc, než doposud.
Michal MAREK, ředitel Centra výzkumu globální změny
--------------------
Víte, určitě se musíme připravit na to, že bychom měli, a zaplať pánbůh už snad děláme, propracovat prostě postupy pěstování lesů, které budou směřovat k tomu, abychom zvyšovali jejich stabilitu, aby, abychom zvyšovali jejich schopnost absorbovat ty změny. Čili obecně lapidárně řečeno, prostě lesníci se budou muset lesům víc a víc věnovat.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
No, ale co to znamená konkrétně? Jak věnovat? Protože já když jsem o tom kdysi psal několik článků, tak mi odborníci říkali, že je potřeba míň smrků, anebo jehličnatých stromů, zvlášť v těch nižších polohách. A víc třeba listnáčů, dubů, buků. Je to tak?
Michal MAREK, ředitel Centra výzkumu globální změny
--------------------
Víte, ono to všechno právě sou..., úzce souvisí. Za prvé to věnovat je, znamená to uzpůsobení, řekněme, té dřevinné skladby. To je to, co, co jste vy zmiňoval. A za druhý jsou to vlastně již aktivní postupy, kdy ten lesík ten les nějakým způsobem vychovává. Upravuje jeho porostní strukturu, čímž třeba zvyšuje jeho stabilitu, upravuje světelné poměry lesa, čímž třeba může zvyšovat jejich fotosyntetickou aktivitu. A tedy odebírání CO2 ze vzduchu a podobně. Čili to jsou ona opatření, která já mám na mysli.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Ale jak jste to myslel s těmi úpravami? To, prosím, ještě rozveďte, abych si to dokázal představit, jak to upraví ty světelné podmínky.
Michal MAREK, ředitel Centra výzkumu globální změny
--------------------
To, to je v podstatě klasické lesnické opatření zvané probírka. Kdy ten lesník vlastně s cílem třeba vypěstovat stromy velkých dimenzí, z hlediska třeba produkce dřeva, upravuje množství jedinců na ploše. Prostě redukuje. Tudíž mění světelný, světelné poměry toho porostu. A touhle redukcí dochází k několika důsledkům. Za prvé, protože se redukuje ten počet jedinců na ploše, tak se upravuje stabilita toho porostu. Ty stromy mají větší prostor pro růst kořenů, tudíž jsou stabilnější. A upravuje se ten světelný režim toho porostu, který vlastně způsobuje, že běží více fotosyntéza a ty stromy vlastně mají větší růstový potenciál.
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Tak. Ale je to probírka, není to třeba kácení nějakou holosečí, kterou by vznikaly nějaké paseky?
Michal MAREK, ředitel Centra výzkumu globální změny
--------------------
Víte, to už je finál. Jako já musím říct, že z hlediska vlastně ochrany klimatu, které úzce souvisí s koncentrací CO2, velkoplošné holiny jsou tragédií. Poněvadž my tam vlastně uděláme to, že tam, kde byl les, který díky své fotosyntetické aktivitě pořád permanentně ten CO2 z atmosféry odebíral, tak tím, že ho ztěžíme, obnažíme půdu, naopak z toho místa uděláme obrovský zdroj CO2. A vůbec tam nepomůže ...
Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Já vám, já vám mockrát, já vám mockrát děkuji za rozhovor i za vaše vysvětlení. Tolik profesor Michal Marek, ředitel Centra výzkumu globální změny. Na shledanou.
Michal MAREK, ředitel Centra výzkumu globální změny
--------------------
Mějte se hezky. Na shledanou.
Komentáře