Krhová – Památný strom v Jehličné nad Krhovou stál ve vesnici po staletí. Prý pět set až sedm set let. Byl místní dominantou a působil majestátně. Před několika dny jej aleochránci přírody museli ošetřit tak, že z něj zbylo jen torzo.

"

Z dubu, jehož obvod kmene přesahoval pět metrů a jeho koruna dosahovala průměru kolem dvaceti metrů, zbyl jen pahýl.

Strom byl podle odborníků nemocný. Na jeho stavu se ale nepodepsalo pouze stáří. Neblahou úlohu sehrál člověk. „Souvisí to s megalomanskými plány na výstavbu oddychového centra na místě bývalé restaurace. Při pracích došlo k výraznému narušení a poškození kořenového systému stromu. Důsledek neblahé činnosti člověka," vysvětlil jednatel Základní organizace Českého svazu ochránců přírody ve Valašském Meziříčí Milan Orálek.

Stejně se na osud stromu dívá také dendrolog Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy v Rožnově pod Radhoštěm (CHKO) Jaroslav Müller. „Skutečně nebylo zbytí. Strom ohrožoval kolemjdoucí i rodinný dům v jeho blízkosti. Pokud by ale rostl ve volné přírodě, nechali bychom ho být," vyjádřil se odborník.

Kmen i kořeny byly podle odborníků z velké části vyhnité. Hrozilo, že dub už svoji mohutnou korunu neudrží. Nepomohlo mu ani, že jej pracovníci CHKO pravidelně ošetřovali. „Prořezali jsme jeho větve, ošetřili jsme jej proti dřevokazným houbám. Nestačilo to," pokrčil rameny Müller.

Proto došlo na takzvaný sesazovací řez. Provedl jej valašskomeziříčský arboretista a stromolezec Miroslav Plesník. „Šlo snad o nejmohutnější dřevinu, s níž jsem se při práci setkal. Ale strom podobné velikosti jsem ošetřoval i na Helštýně u Valašského Meziříčí. I když tam byl rozsah ošetření podstatně menší," pověděl Miroslav Plesník.

Po šestnácti hodinách práce zbylo z dubu přibližně pět metrů vysoké torzo. „Je mi to velmi líto. Ale asi se opravdu nedalo nic jiného dělat," pokrčil rameny Krhovjan František Havel.

Také starostka dědiny Sylva Kristková je z nastalé situace smutná. „Všichni jsme z toho nešťastní a špatní. Osud dubu se nás citelně dotkl," posteskla si první žena vesnice.

Také to je důvod, proč se radnice rozhodla vydat malou publikaci, která lidem život stromu přiblíží. Vždyť strom je podle botaniků a dendrologů patrně nejstarším stromem v Beskydech. „Knížka se stane dárkem pro obyvatele naší vesnice," poznamenala Sylva Kristková.

Zbytek památného dubu podle ní poslouží nejenom broukům a ptákům, ale dokonce možná i netopýrům jako útočiště. Dendrologové se domnívají, že tomuto účelu může sloužit i několik desetiletí. „Strom tak alespoň v této podobě bude v naší dědině dál žít," řekla starostka."