Nové stálé expozice dějin a přírody otevřelo Muzeum Vysočiny Jihlava. V osmi pátečních dílech je představujeme čtenářům JL. Ve třetím pokračování dnes nabídneme pohled do expozice živá příroda – lesy.

Novou podobu i členění dostaly v rámci přestavby stálých expozic v Muzeu Vysočiny Jihlava ty, které jsou věnovány živé přírodě. Ve čtyřech místnostech jsou nyní rozčleněny po čtyřech základních biotopech typických pro Českomoravskou vrchovinu: lesy, otevřená krajina, vody a mokřady a rašeliniště s exkurzem do dob ledových.

„Způsob členění expozic jsme přehodnotili, protože ten tradiční, kdy se místnosti členily podle zoologického systému, už dnes bývá většinou chápán jako zastaralý,” říká zooložka muzea Klára Bezděčková.

Tento dřívější systém byl podle ní vynikající pro odborníky a odborné využití, ale může být problematický pro návštěvníky: „Mohou v něm totiž vedle sebe vidět třeba několik druhů ptáků, které jsou sice ze zoologického hlediska příbuzné, ale vyskytují se každý v úplně jiném prostředí.” Naproti tomu při členění po biotopech návštěvník vidí, jaké druhy organizmů může potkat zároveň v jediné lokalitě. Od doby, kdy je zřizovatelem muzea Kraj Vysočina, už aktivity muzea nepokrývají pouze Jihlavsko, ale velkou členitou oblast od Jindřichova Hradce po Poličku, respektive od Kutné Hory po Znojmo. To reflektuje i záběr nových přírodních expozic.

Biotop lesů

První ze čtyř místností expozic živé přírody je tedy věnována lesům, typickému přírodnímu prostředí Českomoravské vrchoviny. Částečně odkazuje k původní podobě muzejních expozic, když využívá proslulé jihlavské preparáty velkých zvířat, především jelena a mohutného divočáka.

„Velkou většinu těchto historických preparátů získal první zoolog jihlavského muzea, protože byl nadšený myslivec. Doba byla jiná, takže je získal při své myslivecké činnosti,” komentuje preparáty Bezděčková. Jak vysvětluje, dnes se už u nás zvířata neusmrcují za účelem získání do expozic. Sbírky obratlovců jsou doplňovány pouze uhynulými živočichy.

V jihlavském muzeu použité preparáty pocházejí z přelomu 50. a 60. let. „Stačila jim běžná očista. Preparovali je totiž špičkoví preparátoři a jsou velice zdařilé i v celosvětovém měřítku,” dodává Bezděčková.

Vypreparovat některé druhy zvířat je podle ní velice těžké: „Třeba dravce dokáže vypreparovat leckdo, preparátoři to mají nacvičené, protože je dost často preparují jako trofeje.” Ale dobře vypreparovat například vydru je prý docela problém. Má totiž plochou hlavu a při preparování občas vznikne tak trochu „kočkokuna”.

„Jsou to takoví naši muzejní VIP, protože pochopitelně kanec je všemi milován,” komentuje zooložka velké preparáty v jihlavském muzeu i lidskou fantazii při vzpomínání na dětství, „kolikrát přijde dědeček s vnukem a říká – tady ten kanec, ten už tu byl, když jsem já byl malý, ale to se mi zdál nějak větší... Dokonce jsme tu už měli informaci, že jsme tu na místě kance tehdy měli medvěda...”

Jak ovšem Bezděčková naznačila, v jedné z nových expozic má nyní kanec svého konkurenta či nástupce – mládě mamuta (to v JL detailněji představíme v pokračování věnovaném expozici doby ledové).

Řada hračiček

„Snažili jsme se, aby expozice byla pro návštěvníka samoobslužná, aby si v podstatě mohl vybrat, které informace chce dostat podle svého zaměření či podle hloubky znalostí,” pokračuje zooložka Bezděčková v představování nové expozice lesů. Hlavní texty jsou doplněny detailnějšími, atlasovou formou jsou navíc představeny druhy živočichů, rostlin a chráněná území na infopointech.

Expozici lesa vévodí ve středu místnosti stylizovaný strom osazený preparáty ptáků. „Je tu spousta interaktivních hračiček – můžete si třeba dotykem na panelu spustit hlas některých lesních ptáků, zatímco se vám na stromě rozsvítí světýlko svítící přímo na toho konkrétního ptáčka,” ukazuje zooložka. Jedna z vitrín také představuje zdařilé modely hub z přelomu 60. a 70. let.

„Co by to bylo v Jihlavě za muzeum, aby tam nebylo mraveniště,” uzavírá Klára Bezděčková, odbornice specializovaná právě na mravence a jejich chování. Věrný model mraveniště v expozici je vybaven kukátky. Těmi lze nahlížet do jeho útrob na typické scenérie ze života lesních mravenců.

Představujeme nové expozice Muzea Vysočiny Jihlava”