Přestože novela zákona o ochraně přírody, kterou do meziresortního připomínkového řízení předložilo ministerstvo životního prostředí, jde správným směrem, její část zabývající se ochranou lesů je nedostatečná.
Jak redakce Deníku Referendum již informovala, resort životního prostředí předložil minulý týden do meziresortního připomínkového řízení novelu zákona o ochraně přírody a krajiny. Experti návrh novely chválí, upozorňují ale na některé sporné pasáže.
Stínová vědecká rada NP Šumava v úterý uvedla, že novela sice podporuje sjednocení základních pravidel pro všechny národní parky, avšak v otázce ochrany přírody pro lesy nedostatečně zohledňuje podstatné souvislosti. „I koncepčně dobrý záměr tak může přírodní hodnoty lesů v národních parcích ohrozit," uvedli experti stínové vědecké rady.
Předmětem novely je změna právní úpravy v části zákona o ochraně přírody a krajiny týkající se národních parků, jež by měla sjednotit pravidla pro všechny národní parky, včetně jasnějších a konkrétnějších podmínek pro jejich vyhlašování a následnou péči.
„Nemělo by docházet ke snahám upravovat podmínky ochrany v jednotlivých národních parcích speciálními zákony. Ty mohou být snadno ovlivnitelné lobbisty a zájmovými skupinami, které by si chtěly národní parky přisvojit pro vlastní podnikání a omezení ochrany přírody. Příkladem byl návrh zákona o NP Šumava od senátorů z ODS a ČSSD kolem senátora Jirsy (ODS). Ten sněmovna zcela oprávněně zamítla v říjnu loňského roku," vysvětluje Karel Matějka ze Stínové vědecké rady NP Šumava.
Problematická je však podle vědců část novely o ochraně přírody pro lesy. „Přestože novela zákona o ochraně přírody, kterou po dlouhé diskuzi a připomínkách předložilo do vlády ministerstvo životního prostředí, jde správným směrem, její část zabývající se ochranou lesů je nedostatečná," zdůraznil Matějka.
„Na rozdíl od celkově dobrého záměru, nejsou v novele dostatečně ochráněny lesy a jejich přirozený vývoj," doplnil emeritní profesor lesnictví Univerzity ve Wageningen Josef Fanta s tím, že jde pro mnohé parky o naprosto klíčový aspekt. „V novele je uvedeno, že lesy v národních parcích nejsou lesy hospodářskými, což je pouhá deklarace, neboť na území národních parků novela neruší platnost lesního zákona, pouze ji omezuje v nejpřísněji chráněných zónách," dodal Fanta.
„Lesní zákon je ale jednostranně a úzce zaměřen na pěstování lesů k produkci dřeva, a vůbec nezohledňuje požadavky moderní ochrany přírody. V lesích mimo přírodní zónu tak bude podle novely možno dělat holiny a asanovat kůrovce a vývraty stejně jako v komerčních lesích," uvedl Fanta.
Stínová vědecká rada upozorňuje, že většina pasáže věnované lesům (téměř polovina paragrafu č. 22) je zaměřena na ochranu lesa před požáry. „Považujeme to za záminku pro trvalou údržbu sjízdných cest těžkou technikou a obnovu či výstavbu umělých vodních nádrží i v místech nejpřísněji chráněné přírody, v tzv. přírodní zóně, jež by měla být ponechána samovolnému vývoji. Ten je deklarovaným cílem zřizování národních parků a lesní požáry součástí přirozeného vývoje jsou. Nicméně v našich podmínkách nastávají jen velmi zřídka," říká Karel Prach z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Fanta přitom zdůrazňuje, že lesy v národních parcích mají být na velkých rozlohách ponechány samovolnému vývoji, a to bez jakýchkoliv omezujících opatření. „To ale bohužel předložená novela nesplňuje. Jedinou cestou by bylo současně novelizovat zákon o lesích, který by umožňoval v zájmu ochrany přírody uplatnit bezásahový režim v lesích národních parků."
Diskutabilní je podle expertů také podmínka změny zonace národních parků až po patnácti letech od jejího vyhlášení. V této souvislosti připomínají, že příroda již několikrát sama ukázala, že se člověkem naplánovaný vývoj může během několika hodin zcela změnit. „Proto by změna zonace podle aktuálních podmínek měla být dle SVR možná nad rámec administrativního plánu," uzavírají.
Vratislav Dostál
Komentáře
1) Smrkové porosty smrkobukových poloh a níž – pochopitelně zásahový režim a cílený postupný převod na porosty se stanovištně odpovídající přirozenou skladbou (buk a ostatní listnáče, jedle, podíl smrku odpovídající lesnímu typu)
2) Smrkové porosty v nejvyšších LVS – přirozená stanoviště smrčin – podle stupně ovlivnění člověkem (struktura porostů)
a) silněji ovlivněné s monotónním hospodářským charakterem (husté kmenoviny) aktivně řešit co do kůrovce i podpory rozčlenění struktury porostu, aktivní podpora doznívajícího zastoupení ostatních dřevin a jeřábu.
b) V porostech s pestřejší nebo rozvolněnější strukturou vzhledem k tomu, že se jedná o přírodě blízké porosty v národním parku, nechat už samovolnému vývoji. Takhle totiž vypadají přírodní horské smrčiny. Jen při styku s porosty 1 a 2a pufrační zóny s omezenými možnostmi asanace kůrovce.
3) Porosty v nejvyšších LVS, kde proběhl intenzivní žír kůrovce a rozpad stromového patra – nechat samovolnému vývoji. Plochy postupně zarůstají smrkem a jeřábem a jsou do budoucna základem porostů s pestrou strukturou. Právě díky té postupnosti zarůstání. Takže pod podmínkou, že nebudou jednorázově hromadně zalesněny, to by byla kardinální chyba - v tom případě by do budoucna směřovaly k charakteru porostů jako 2a – místo kýžených 2b.
Pečlivý monitoring gradační křivky rozhodně, a i v těch ponechaných - přinejmenším z důvodu sběru hodnotných dat.
Vnazené stromy a lapače mimo porosty ponechané samovolnému vývoji – resp. tam jen v tom „pufračním pásu.“ V jádru přirozených porostů ponechaných samovolnému vývoji nic takového nerozjíždět.
Na Beauverii bassianu, zapomenout i v pufračním pásmu. Ta houba je prezentována jako něco strašně přirozeného, přírodního a tím pádem neškodného. Jenže ona je přirozená jen v jejím přirozeném podílu. Hromadně stříkaná způsobí strašlivou paseku mezi veškerým hmyzem. Ta plíseň není druhově specifická, a kromě kůrovce hubí i řadu jiných druhů. Vůbec nechápu, jak mohlo projít tam pod nálepkou ochrany přírodních ekosystémů tohle valit z letadla!
Bohužel při dalším čtení (a opakovaném přemýšlení o tom, co jsi napsal) přicházím na jednu věc, která je důležitá a které se ve svých úvahách nevěnuješ, protože ji zřejmě nepřikládáš velký význam. Tou věcí je nepřirozený projev ekosystému (non natural disturbation) tedy to, co já nazývám polo-přírodní proces nebo atropogenetický přírodní proces (semi natural vector disturbation).
Je to právě věc, do které klidně můžu shrnout jádro problému, jak ho na Šumavě vidím. Docela vtipně se to překrývá v kořeni slova, dalo by se říci, že jádro problému jsou jádrové zóny. Ty tady celkem pěkně navozuješ dojem, že lze na Šumavě vymezit zóny, které se mohou ponechat bez zásahu ačkoli v nich bude smrk atraktivní pro kůrovce. Podle mně je nutné všechny tyto porosty (či porostní fragmenty) považovat za podmíněně zásahové, přičemž slovo podmíněně hraje klíčovou roli.
Pokud dovolíš malý exkurz do historie, tak když se vrátíme k podkladům první zonace, tak ty byly vypracovány na základě typologického průzkumu Ing. Hladilína (Ing. Vokouna a dalších) jako sofistikovaná vědecká práce v oboru geobiocenologie,ve které zohlednilo asi vše, co by se při mapování přírody zohlednit mělo (přirozená skladba vegetace, struktura porostů, porostní geneze, pedogeneze, archeobotanika apod.). Tyto podklady měli být využity ke specializované péči. A jak to dopadlo?? Obligátní taxon Ips typographus L., který rozhodně není ohroženým druhem od základu změnil další vývoj těchto pralesních fragmentů a to především proto, že ho bylo více než zdrávo (více než v přirozeném stavu) a byly zcela ignorovány jeho schopnosti, které jsou opět velmi známé a publikované doslova na nekonečných stránkách učebnic a vědeckých prací.
Disperzní vzdálenost gradujícího broučka je v každém případě na hranici 5-7 kilometrů, můj milý Máchale. Gradační potenciál a schopnost ve stavu přemnožení měnit (rozšiřovat) potravní nároky jsou jedinečné. Ips typographus L. se jednoduše v současných podmínkách (nejen na Šumavě) má schopnost chovat "jako králík v Austrálii" a tohle bychom měli chápat. Stav ekosystému není tak úzce blízký přirozenému stavu, abychom mohli princip bezzásahovosti byť jenom lokálně uplatňovat bez ohledu na dopady, které to může (neříkám, že musí) mít.
Tohle stanovisko u mne není dáno nějakým odporem k přírodním procesům nebo diverzí vůči ekologům (sám se pokládám za ekologa).
Prostě zastávám názor, že smrk ztepilý náleží do přirozené struktury šumavských přírodních nebo původních lesů, ale že je v současnosti zatížen nepřirozeně vysokou populační explozivitou svého PARAZITA, kterého bychom měli regulovat.
Takže k té Tvojí tezi o diferencovaném managementu bych souhlasil, ale slovo bezzásahovost bych nahradil souslovím podmíněná zásahovost.
Jinak s Tebou souhlasím a v případě Beauverie doplňuji, že působí na celé Coleoptera !
Na dokreslení celé situace je třeba připomenout, že ve směru převládajících západních větrů byl v předstihu vytvořen stálý generátor lýkožrouta v NPBL. Bylo tedy jasné, že porosty na české straně hranice budou pod velkým tlakem. K tomu dále přistupuje klimatická změna (staré dobré oteplování), jejíž extrémní projevy smrk značně stresují.
Jaká byla odezva na tyto skutečnosti v NPŠ? Minimální nebo žádná. Z tohoto pohledu je zřejmé, jací jednostranně zaměření ignoranti činnost v parku řídili a řídí. Výsledkem jsou zcela zbytečně zničené lesy.
Otázka zní, co dneska není vůbec ovlivněné člověkem, a nakolik je systém schopen se po ovlivnění člověkem vracet do svých kolejí (tady dejme tomu do těch přirozených struktur a přirozených druhových skladeb dle stanoviště, I. Míchal tomu říkal resilience lesa). Já se domnívám, že v oblasti horských smrčin na Šumavě je tato schopnost ještě pořád hodně vysoká, a taky tu práci smrku a do značné míry jeřábu tam v terénu vidím (od stolu ani z letadla moc ne), i když se jedná v řadě případů o nějaká iniciální stádia. Jenže i ta k tomu patří a mají svůj pozitivní dopad třeba na tu pestrost.
NEBOLI do jaké míry je nutné a nezbytně zapotřebí veškeré porosty, kterých se kdy dotkla lidská ruka, a které tím spadly do kategorie toho "polo-přírodního procesu", už navěky vést člověkem za ručičku a navždy v nich zasahovat?
Buď prosím konkrétní, co tím nepřirozeným projevem máš na mysli, a zda to podle Tebe má fatální a trvalý vliv na neschopnost té vegetace směřovat k jejich přirozeným formám. Kolega Pedro to tady občas trefně popisuje jako strach z naprosté nesvéprávnosti smrku, strach získaný při jeho umělém pěstování v nepřirozených strukturách i polohách. Ono o tom svědčí i to, jak ho nazýváš parazitem, a mluvíš o králících v Austrálii. Jenže ten parazit ani králík sám o sobě antropogenetického původu není, a v horských smrčinách střední Evropy je lýkožrout narozdíl od králíka v Austrálii organismem zcela domácím, on v takovém prostředí vznikl a společně s ním se vyvíjel. I když já vím, co tím asi myslíš, a z té skutečné "Austrálie" - smrkových lesů hospodářského charakteru v NP ho navrhuji vyhánět taky. Hlavní problém není v přítomnosti kůrovce v přirozených horských smrčinách, ale v tom udržet ho na uzdě v těch hospodářsky změněných! Takže v tomhle ohledu bys měl být o hodně konkrétnější, co máš přesně na mysli tou podmíněnou zásahovostí. Nastínil jsem podmíněnost plochami, se vztahem k dnešnímu stavu. Co tím myslíš Ty? Eliminaci kůrovce vždy a všude, nebo něco jiného - a co tedy? Čím tu podmíněnost rozumně stanovit a vyčíslit - a jde to vůbec? Jakýkoliv vyšší než latentní stav populace v umístěných lapačích? Ale je na místě vstupovat do přirozené dynamiky a životních cyklů, a tvářit se přitom, že je to "přírozený vývoj," nebo je to lhaní si do kapsy a "přírodovědecká botanická zahrádka" s ukázkou horské smrčiny, jak CHCEME, aby vypadala?
Vnucuje se totiž otázka - co se tedy stane a vyvine, podle Tvého názoru, na plochách které jsme označili jako 2b a 3, dejme tomu po 50, 100 letech? To je otázka, na níž jsem chtěl původně hlavně odpověď. A hlavně čím se to liší od vývoje, který by zde probíhal, kdyby žádný člověk nebyl.
Jinak se domnívám, že gradační schopnosti brouka nebyly ignorovány, navozuje to zase takový ten mediální dojem "bezzásahové Šumavy" - jenže ty zóny zde byly vymezeny od začátku, a v člověkem výrazněji pozměněných porostech se zasahovalo od začátku, a po celou dobu (tzv. Bursíkův exces po Kyrillu teď vynechme). Od Žlábka přes všechny dál. I ty "bariérové zóny" byly jen způsobem boje proti němu, který taky překonal. Přesto je kůrovec převálcoval, a s nimi zpětně i ty fragmenty přírodě bližších smrčin. Takže bohužel Lubik to trochu vyhrocuje a dělá zas černobílé, žádná vláda fanatických zastánců bezzásahovosti na zde od doby založení parku nebyla, jak z toho vyznívá. Proti kůrovci se na většině plochy parku bojovalo vždy!
Bylo by ale skutečně dlouhodobým řešením, odpovídajícím statutu prvních zón NP, tyto plochy uměle hromadně zalesnit (přitom skoro všichni víme, že takto byly založené ty stejnotvárné porosty - prostřený stůl a la Austrálie), a pěstovat jako hospodářské lesy? V čem bude ale pak rozdíl mezi parkem a horským hospodářským lesem jinde? Nebo zde jen mít nahusto napíchaná kontrolní opatření, a při náznaku zvedání populační křivky veškeré kůrovcové dříví zde asanovat a z polo-přírodního procesu udělat čtvrt-přírodní?
I to je regulérní možnost - pak si ale nelžeme do kapsy, a místo národního parku s nějakými jádrovými zónami to přehlašme na Lesnický park Šumava.
Ale abych Ti odpověděl, byť jenom krátce:
Jednotlivé taxony v ekosystému mohou mít svoje parazity. Picea abies K. má parazita Ips typographus L., který se vinou špatných správců přemnožil do stavu, který přirozený nebyl.
Kolega disturbant ze Suchdola si může vymýšet, co chce, ale faktem zůstává, že charakteristické spektrum dendrologických kohort Picea abies K. dochované na jednotlivých lokalitách bylo poničeno, a proto zde jistý typ stromů dnes nenajdeš, navzdory tomu, že sem prokazatelně patří. Špatní správci jednoduše chybně vyhodnotili gradační dynamiku Ips typographus L. (viz historické floskule mistra eskamotéra o tom, že "kůrovec je lékař lesa, nezahubí zdravé či původní stromy apod."). Nikdy jsem netvrdil, že Šumava ztratila svou krásu, nebo, že bych mezi soušemi nenašel pro sebe zajímavé taxony (mám rád např. Rhytidiadelphus triquetrus a mnoho dalších).Bohužel mimořádně dimenzionální exempláře Picea abies K. tam už nenajdu ačkoli tam přetrvali 400 let (viz moje oblíbená lokalita v karech Plešného jezera). Nebudu s nikým polemizovat o starých stromech, které tam zůstaly v odlišných formách a dendro-genetických kohortách, jde mi o ty druhé.
Mluvit o nějakých botanických zahrádečkách nebudu, protože nepřirozená a člověkem zaviněná změna v gradologii parazita není přirozeným procesem ale také jistým projevem aktivní lidské vůle či činnosti, kterou bys nejraději vyloučil jako nepatřičnou.
A že se proti kůrovci zasahovalo Máchale
A jestli Máchale opravdu toužíš po mých konkrétních názorech (know how) tak mi napiš pod občanským jménem na ten můj klewar.martin@seznam.cz
Nebudu tady mařit čas s nějakou virtuální kreaturou, která se neumí normálně představit, ne ?
Dear foresters, relax don´t do anything
Nevím, proč by to ze mě mělo dělat kreatůru, já tu nikoho nenapadám a všechna svoje tvrzení podpírám argumentací, nebo se aspoň snažím. Narozdíl od jiných, tu nešermuju ideologiemi, -ismy a diagnózami, místo faktů k věci. Maximálně si občas vystřelím z něčího kolovrátkování nepodložených a věci naprosto neznalých dogmat a šíření tupanské "třídní" nenávisti. Nevím, k čemu by Ti má identita byla dobrá, zato velmi dobře vím, k čemu by byla dobrá některým jiným. Nemám zájem, zde na Silvariu, a vím dobře proč. K inteligentnější a smysluplnější debatě, která by byla plná argumentů k věci, by to nevedlo zcela určitě. Vyzkoušeno už na jiných, bohužel. Ale řekni, o co jiného než moct se bavit k věci Ti ale tady vlastně jde?
Jinak jsem už začínal mít dojem, že se můžeme bavit o názorech na budoucí vývoj a třeba nějakou tu koncepci jak a co v parku nejlíp udělat, když už se to tam vyvinulo takhle. Pokud hlavní, co v tomto úhlu pohledu uvedeš, je podmíněná zásahovost, ale nejsi ochoten se podrobněji bavit o tom co to vlastně je, asi to nemá smysl.
Pokud na tenčí led ohledně konkrétního nastavení té podmíněné zásahovosti reaguješ takhle osobně, místo posunutí debaty dál, asi to nikam nevede, bohužel.
Pokud mě musíš mít ve škatulce toho, kdo za každou cenu hájí to co se v jádrových zónách parku stalo, místo abychom se bavili o tom jak k tomu dnes přistoupit, asi nemá smysl tu ztrácet čas. Já tam toho brouka vážně nenamnožil, ani tomu netleskal a netleskám. Jen mě ta problematika zajímá a chtěl bych vědět, jaké to má rozumné řešení. Vytříbit si názor na věc, kterou narozdíl od velmi mnoha jiných nepokládám za tak jednoduchou jak říkaj v televizi. Házet s někým po sobě dlažební kostky není můj styl. A na to, abych se tu nechal pod osobním jménem a vlastní osobní municí ukamenovat partou anonymních lidí, kteří sami k věci kromě klikání na plus nebo mínus nepřinesou nic, nemám zájem.
Pokud z toho musíš dělat takovýmhle způsobem patovou situaci, asi to musím přijmout. I když upřímně řečeno bych dal přednost tomu se blíž podívat na to rozložení věkových tříd, nebo limity podmíněnosti zásahů...
Škoda, hezky dlouho to tu připomínalo z většiny spíš politickou demonstraci nebo hokej.
Já žádné fanatické názory nezastávám, pokud Ti to dojde, můžeme se bavit k věci dál.
za sebe Ti říkám, že těžko důvěřovat někomu, kdo zůstává v anonymitě. Na druhou stranu jsem připraven navázat spolupráci s tím, kdo to myslí vážně tím způsobem, že ke svým názorům přidá i odpovědnost za ně.
To, co jsi zde uvedl jako svoje odborná stanoviska nebo názory není ničím novým a není to od Tebe původní, ale pouze přijaté. Když to shrnu, nenavrhl si pro NP Šumava nic jiného než diferencovaný management s důrazem na geobiocenologii, historický vývoj a biodiverzitu, tudíž nic nového. Všechno toto je v konceptech NP od jeho začátku a přitom to nějak nefunguje.
Vést s Tebou hlubší diskusi nelze, protože nikdo nezaručí (a právě že ani Ty ne), že to myslíš vážně a není to od Tebe jenom póza, která Ti umožňuje rekreační konverzaci s plytkým záměrem.
Nechtěl bych se dostat do téhle pozice, i proto jsem se představil. Teď už ale půjdu něco dělat, protože ...jak jsem už předeslal výše...
Klewar
To, že za stav v jádrových zónách nenesu odpovědnost neznamená, že na to nemůžu mít svůj názor, nebo že se o tom nesmím s nikým bavit. Jestli je to nutný předpoklad pro to, aby ses o tom bavil s někým Ty, pak nechápu, co vlastně čekáš od diskuse tady, a ne jen na důležitých oficiálních strategických jednáních o NP. S podepsanou prezenčkou a klipsnou se jménem pod xichtem.
Zrovna tak nemám potřebu si hrát na to, že jsem se se všemi svými názory narodil, nebo je sám vynalezl. Jen je zastávám, a uvádím důvody proč. A jsem ochoten je korigovat a dál tříbit - to je důvod proč sem lezu, ne mávání nějakým transparentem.
Pokud máš jiný názor na to, co mělo být v těch konceptech NP od začátku jiného, než diferencovaný management s důrazem na geobiocenologii, historický vývoj a biodiverzitu, tak ven s tím přínosem, co by v NP fungovalo místo toho! Pokud je problém v tom, že tam měla být v rámci té diferencicace i podmíněná zásahovost ve všech typech porostů, nevidím důvod kvůli tomu shazovat všechno ostatní. Já bych to třeba bral jako jeden z hodně dobrých plnohodnotných přístupů, nechápu proč to nerozvedeš hlouběji, a řešíš tu místo toho osobní nesmysly jako nějaký hroch.
Ty Vaše návrhy na další postup v NPŠ je možné považovat za relativně racionální s přihlédnutím k danému stavu. Nic lepšího v rámci stávajícího "paradigmatu OP" pravděpodobně nepůjde vymyslet.
I když, po pravdě řečeno, existuje i jiná možnost mimo stávající paradigma, kterou je možné charakterizovat otázkou:
Co si myslíte, že by vzniklo v lesích NPŠ, kdyby ustala jakákoliv činnost člověka s výjimkou přísného zasahování proti lýkožroutu s ponecháním pokáceného dřeva na místě?
Vy se domníváte, že se gradační potenciál lýkožrouta nepodcenil a důkazem je dle Vás to, že se zasahovalo na většině území NPŠ. To je úsměvné. Zcela jasně ignorujete fakt, že o tom vůbec diskuze není. Diskuze je právě o I. zónách, ve kterých byly nakonec pod fanaticky aplikovanou představou o samořídících procesech záměrně zničeny jak zbytky "původních pralesů", tak i člověkem změněné hospodářské lesy. Zcela zbytečně.
Takže jde jenom o rozdílný úhel pohledu. Lidem, kterým jde o sám proces ničení a obnovy stávajících lesů, to tak může připadat správné. Ostatním ne.
Diskutující očividně pominuli fakt, že lidi, kteří vyjadřují názory v článku, vůbec nějaké zákony týkající se pěstování a ochrany lesa nezajímají, oni vlastně vůbec žádné odborné poznatky z oboru lesnictví nepotřebují a proto je šmahem zavrhli. Za účelem prosazení svých představ pomocí šikovně vedené propagandy dokázali dehonestovat lesníky, kterým přisoudili pouze roli pěstitelů "lesních plantáží". Sami sebe naopak prohlásili za jediné znalce a ochránce té správné "Matky přírody".
Z názorů v článku vyplývá, že tito lidé potřebují a prosazují takový zákon, který by řekl, že na celé území NPŠ (i ostatních NP) se žádné "lesnické" zákony nevztahují a jakékoliv působení člověka (s výjimkou jimi schváleného) se zakazuje. Takže diskuze o působnosti zákonů upravujících pěstování a ochranu lesa je z tohoto hlediska mimoběžná.
Bohužel k tomu Vašemu A si neodpustím dodat i B. Stejná slepota totiž panuje i na straně některých politiků a provozních lesníků, kteří zase požadují striktní uplatňování lesního zákona bez ohledu na status parku a specifik vybraných porostů, ponechaných samovolnému vývoji, které k tomu parku taky nepochybně patří!
Prostě rozumný přístup je uprostřed - lesní zákon má v parku platit, ale patřičně má být doladěn např. pomocí toho § 36.
Proti rozhodnutí státní správy lesů na ORP (mimo území NP) lze podat řádný opravný prostředek - odvolání. Pokud jej nevyřeší ORP v rámci autoremedury, putuje celá věc k odvolacímu orgánu (krajský úřad) - tento rozhoduje o odvolání, přičemž proti rozhodnutí v odvolacím řízení není odvolání možné. Rozhodnutí odvolacího správního orgánu lze napadnout pouze návrhem na přezkum, či správní žalobou.
Proti rozhodnutí ORP v případě NP by analogicky skončilo odvolání na odboru výkonu státní správy MŽP.
Obdobná situace nastane v případě prvoinstančního rozhodnutí vydaného krajským úřadem. Zde je však odvolacím orgánem MZe (nikoliv MŽP, či ČIŽP). V případě rozhodnutí krajského úřadu není nikdy odvolacím orgánem MŽP, jelikož krajské úřady nemají žádnou působnost ve státní správě lesů na území NP.
Jen připomínám, že na povolení delší lhůty podle ust. § 31 odst. 6 LZ se nevztahuje správní řád (500/2004 Sb) a takové povolení se tedy nevydává formou rozhodnutí a nepodává se proti takovému povolení odvolání (taktéž institut správního řádu).
Jeho zkušenosti z Holandska jsou zcela k ničemu, jako zkušenosti absolventa námořní akademie z Nepálu pro řízení zaoceánské plavby.
Jedná se o mimořádně mediálně zkušeného člověka, který demonstruje iluzi divočiny jako jediný a správný postup péče o přírodní lesy. Přitom Fantu předčí ve znalostech z botaniky, zoologie, entomologie a typologie i absolvent SLŠ.
Slovo hospodářský les je pro něj synonymem pro továrnu na dřevo a všichni lesníci jsou pro něj hloupými dělníky z továrny.
Prof. Fanta je symbolem nešťastného povahového rysu naší společnosti odchované ideologismem 40.-80.let 20.století; spousta lidí mu prostě bude věřit jenom proto, že má titul profesor a to co říká jakoby nepřipadalo na váhu.
Kamarádi lesníci, komu to ještě nedošlo, tak se probuďte. Buď sami začneme (začnete) aktivně publikovat všude, kde je to možné, nebo nás podobní lidi zcela odrovnají.
Zkuste se připojit k hnutí Život (Ing.arch. Pavel Valtr), je to dobrá šance (nikoliv ideální) z těch mála, které jsou!
Lesu zdar, Martin Klewar, ÚHÚL-ochrana lesa
www.hnutizivot.cz
Vždy jde ale hlavně o úhel pohledu. Hledání absolutní pravdy bývá celoživotní pouť bez výsledku.
A proto položím lesníkům (kteří zde předpokládám převažují) otázku.
Objem nahodilek je celostátně na úrovni kolem 40%. Buď extremisticky prohlásím, že jde o výsledek činnosti moderního lesnictví věkových tříd, kde přirozená obnova je téměř na nule.
Anebo mohu věcně diskutovat o pravděpodobných příčinách.
Howgh.
Takže záleží, jak to myslíš.
O umělé obnově sice máme více dat, než o periodicitě a kontingenci přirozených disturbancí, ale v případné diskuzi bude záležet opět na úhlu pohledu.
Bylo by docela zábavné poslouchat záznam z jednání Rady parku, když tam byli nově naordinovaní lidé s takovými názory. Hlavně by bylo zajímavé slyšet, na čem se "dohodnou".
Ve prospěch účelového hospodaření v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení lze přijmout opatření odchylná od některých ustanovení tohoto zákona, zejména pokud jde o velikost nebo přiřazování holých sečí.
by se dal vykládat dost velkoryse, kdyby se chtělo.
Nepíšu o povolení delší lhůty k zalesnění či zajištění, ale opatření ve prospěch účelového hospodaření.
Nebylo v tom rozhodnutí podle § 36 stanoveno třeba ještě něco dalšího? To by vysvětlovalo, proč to neudělali udělat tou 31.
Rozdíl mohl být prostě a jednoduše i jen v tom, o který paragraf kdo kde zažádal, když to jde povolit dvěma způsoby.
Ono rozhodnutí uvádím pouze jako příklad, že to lze a že v případě Šunapu toto ustanovení bylo využito pouze jednou (alespoň podle informace Správy Šunapu víc rozhodnutí vydáno nebylo).
Zrovna tak jako plakat po změně zákona není tedy zapotřebí, není zapotřebí ani řešit "zkuste jinde opomenout zalesnit do 2 let, co na to ČIŽP." Jak bylo uvedeno, dělá se to běžně, a co jsem se setkal, nebyl problém ze stany státní správy to povolit, když k tomu byly důvody a bylo požádáno. Tak v NPŠ důvody byly taky, požádáno bylo, a lesní zákon to, jak jsme se dobrali, umožňuje. Byla vydána výjimka na opatření odchylná od lesního zákona v lesích zvláštního určení a ne "opomenuto zalesnit," to jen abychom i tohle uvedli na pravou míru.
Ono rozhodnutí mi bylo poskytnuto koncem roku 2008 Správou NPŠ, takže předpokládám, že nabylo právní moci.
Následně to vyřešilo MŽP (které je vrchní státní dozor nad lesy a tedy i nad dodržováním Lesního zákona) kulantně tím, že si samo sobě schválilo výjimku.
Největší omyl a projev slaboduchosti je fakt, že ony holiny mohly být dávno zalesněny geneticky ověřeným sadebním materiálem a účelně ekologicky diversifikovány.
Druhým nesmyslem na druhou je upírat právo používat v hospodářských lesích totožné samozalesňovací sukcesní procesy. Vidí-li si MŽP do huby, ať výjimku rozšíří na všechny lesy v republice, kdo by se zlobil, že........??? Jenom lesník-ekolog ! Sedneme si na zadnici a budeme koukat, jak se nám to samo zalesní. Pochybuji, že existuje v ČR lokalita, kde to sukcesní dřeviny za 30 nezvládnou, že??
Kromě toho jsem přesvědčený, že i "do huby si nevidící MŽP" to v parku povolilo pouze na vybraných plochách, a ne "samo sobě všude," jak se pořád a znovu zjednodušuje, aby to bylo údernější. Stejně to paušalizuje i prof. Fanta. A povolilo to na základě nějakých těch důvodů a žádosti.
Jaksi ale zapomínáte, že tohle se týká lesů zvláštního určení a kategorizaci lesů ve svém rozčilení pomíjíte úplně stejně jako prof. Fanta.
Nevím, proč Vás to tak uráží a připadá vám to tak nespravedlivé, že se k lesům v NP chováme jinak než k hospodářským lesům jinde. O tom přece lesy zvláštního určení a vyhlášená chráněná území jsou, ne? Názory na konkrétní přístup se určitě liší, ale takovéhle paušální srovnání trochu přeháníte.
Ten "zákon nad zákon" platil až do konce roku 2009, kdy bylo zrušeno ustanovení § 90 odst. 4 zákona o OP o tom, že zákon o op je zvláštním zákonem vůči zákonu o lesích a několika dalším. Nadřazovat jeden zákon jinému je celkem běžné (zákony speciální a generální), spíš než nějaká komise to v tomto případě asi změnil spíš politický tlak a novelizací zákona se to zrušilo. Nevadí, jak jsme se už dobrali, nástroje v LZ k tomu jsou, a bude to tak i jasnější a přehlednější.
Tak já Ti to povím, je to 800 hektarů, ty "pouze na vybraných plochách", aha ??
Odvolání proti rozhodnutí ORP nejde k žádné ČIŽP. Odvolacím orgánem ORP mimo území NP je krajský úřad. Pokud se tedy ještě pořád bavíme o hospodářských lesích mimo NP. Ips možná potvrdí
Můžeme se bavit o rozkladových komisích ministra nebo správních soudech, ale to už jsme trochu jinde než u rozhodování o lhůtách zalesnění.
Jestli nemám pravdu, tak mi ukaž nějaké rozhodnutí o lhůtě zalesnění, vydané MŽP mimo NP, nebo tou ČIŽP, pak uznám že hlásám bludy.
Já bych hlavně to srovnání s lesy mimo park a babrání ve správních záležitostech asi spíš vrátil zpátky do parku, proč řešíme že v hospodářských lesích jsou lhůty na zalesnění, ze kterých jde dát výjimku? myslel jsem, že tématem je to, že v NP ty lhůty jsou úplně stejné, a taky z nich jde dát výjimku. Můžem se bavit o tom, že je to dobře / špatně, ale nač se hrabat v detailech správy lesů mimo NP?
K těm 800 ha. Ano část plochy. Kolik že se to uvádí plochy "sežrané kůrovcem?" Naposled si vybavuju číslo asi 12000 ha "bezútěšné saharské pouště". Kolik plochy mají první zóny, a kolik celý park? Vůbec netvrdím, že 800 ha je málo, ani že z 800 ha holin mám snad radost. Jen to, že to MŽP vydalo jen pro část lesů v parku, takže na většině plochy lesů parku se žádné "sezení na zadnici a koukání, až se to zalesní" nekoná.
Takže se klidně obrať např. na ORP v Prachaticích, kde najdeš protokoly o šetření MŽP v otázce zalesnění (mimo NP), ve kterých je zaznamenáno, že nebyla naplněna lhůta pro zalesnění.
Mimochodem, vím o případu, který nakonec dopadl pro konkrétního hospodáře dobře, protože prokázal, že plocha lesa v oplocence zalesněná je (pouze pan zaměstnanec MŽP společně s pracovníkem ORP byli slušně řečeno indisponováni k přelezení oplocenky za účelem objektivního zhodnocení).
Ohledně Tebou uvedené běžné nadřazenosti zákonů tvrdím, že to běžné není, pokud tedy nenazýváš zákonem i vyhlášky, které jimi de facto nejsou. V ČR máme hierarchická pravidla ve smyslu základní právní předpis (Ústava ČR) obecný zákon (zákon), prováděcí předpis k zákonu (vyhláška) a nejnižší právní síla Nařízení vlády. Ochranáři prostě do § 90 napsali něco, co tam nemělo být a trvalo téměř 20 let než se to spravilo.
O pravních vztazích speciality a subsidiarity viz:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Specialita_%28pr%C3%A1vo%29
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolizn%C3%AD_pravidla
Nebavíme se o nějakých protokolech z kontrol zalesnění, ale o rozhodnutích o prodloužení lhůty. A o tom, jestli to lesní zákon umožňuje i v NP, nebo jestli tam tenhle nástroj chybí, jak tvrdí prof. Fanta. Nechybí, a tím je problém vyřešen. Není důvod odvádět řeč na jiná témata a mimo NP. Ani tam se ale na tom nic podstatného nemění, že to lze prodloužit. Něčí pr...r že nezalesnil nebo neoprávněné osočení z něj, s tím souvisí jen opravdu okrajově a o rozhodnutí o prodloužení lhůty zalesnění v NP to nedokladuje vůbec nic.
Co jsem bagatelizoval?
Ty odkazy jsem rád, že jsi sem dal, doufám že si je taky všichni pečlivě pročtou.
Plati to o normách stejné právní síly = dva zákony
Takže konkrétně do r. 2009 platilo:
obecně platný zákon o lesích - zákon generální
úprava postupu v lesích NP - zákon speciální
což bylo v zákoně výslovně uvedeno
týkalo se to mj. i tisíckrát probíraného a o hodně víc než zalesnění konfliktnějšího § 22 odst. 1 o škůdcích (jak jsi sám říkal, tenhle brouček je v celém sporu klíčový).
Podle mě tam ta pořádná právní kolize a legislativní průšvih nastaly teprve 1.1.2010.
Když bych to celé shrnul, jak zákon o ochraně přírody, tak zákon o lesích upravují problematiku lesů v NP asi dostatečně, a není skutečně důvod se v nich hrabat. Co v nich přímo není, jde vyřešit pomocí § 36 LZ, protože od toho § 36 LZ tam máme.
Lepší by bylo vynaložit to úsilí k nějaké rozumné dohodě o podobě zákona o Šunap, aby už tenhle kolotoč jednou skončil. Škoda Mánka, za něj jsem měl pocit, že to konečně nesměřuje do ani jednoho z extrémů. Teď je to zase celé v háji a po střeše se prohání červený kohout. :(
Ve státní správě existuje v případě posuzování dopadů lesního hospodářství dvojkolejnost, která by snad mohla být i prospěšná, ale většinou v tom dělá pouze binec....
Stejně mě ale udivuje a zarmucuje nepochopení pro odlišnost postupů na území národního parku, obecné kampaně proti "nesmyslu bezzásahového režimu," požadavky na dodržování lhůt umělé obnovy v prvních zónách NP jako v hospodářských lesích a další věci.
Ty názory na přístup k lesům v parku jsou a vždycky budou rozličné, to je jasné a dané.
Tady ale kromě různých názorů panuje naprostá slepota k těm kategoriím lesů, statutu chráněného území se speciálním režimem, a nejvíc neuvěřitelná a všudypřítomná ignorance vnitřního členění parku. A když se k ní přihlíží, tak při licitaci o % rozlohy jako politickém handlu, ne jako o dílčích územích s nutností různého přístupu.
Na všeobjímající prohlášení o "Šumavě," dělení na "zasahovače a nezasahovače v lesích NP" nebo "jednoznačných pravidlech pro evropské parky" a další nesmysly, hlasitě a neochvějně hlásané každým, kdo má díru do p., ať už má na klopě hrdou placku "ekologista" nebo "anti-ekologista" už mám prostě vypěstovanou solidní "gastritýdu".
Copak opravdu nevíš o Bursíkovo barevných režimech, kterými v roce 2007 na popud několika pomazaných hlav (můžu je i jmenovat) zcela rozvrátil do té doby víceméně platné zvyklosti???
Jestli to fakt nevíš, tak se drž zpátky a dovzdělej se, než budeš něco o tom tvrdit.
V NP Šumava se běžně stávalo, že vyšlo nařízení "napravo od cesty nezasahovat, nalevo zasahovat" a příští rok to bylo OPAČNĚ, chápeš??
A jestli Tě můžu poprosit, tak se odtajni, ať vím, kdo ve skutečnosti jsi, jo??(a jestli se bojíš, tak mi to pošli na e-mail). Díky !!!!!!!
Spíš by mě zajímalo, jestli i Ty máš nějakou vizi nebo představu toho, co by se mělo v NP a speciálně v těch jádrových zónách teď do budoucna dít. Protože z toho o čem se tu se mnou hádáš bych taky mohl zjednodušeně usoudit, že je to ta varianta "celé do dvou let zalesnit" a park zrušit, a že máš na nočním stolku obrázek Tomáše Jirsy a Miloše Zemana pod polštářem. Jenže ono to tak počítám asi úplně taky nebude. Tak proč to podsouváš mě?
Začnu já, abys věděl, že můžu:
vyloučil bych z režimu bezzásahovosti všechny lokality, kde se vyskytuje atraktivní nika Ips typographus L. a které nemají dostatečnou pufrační zónu, zjm. ty lokality, které jsou v blízkosti správní hranice NP (některé jsou dokonce přímo na té hranici). Pro tyto lokality bych zavedl pečlivý monitoring gradační křivky a v případě kulminace bych použil 1) lapače 2) biologické preparáty (klidně Beauvearia b. 3) vnazené stromy (v uvedeném pořadí dle postupu gradace)
Teď ty !
Stane se něco strašného pro tuto zemi, když se park ponechá napospas přírodě ?
Já ten pocit nemám.
Opravdu mě zaráží, že takto lhostejně lidé, kterým leží na srdci šumavské ekosystémy, přistupují k lesům hospodářským. Divím se, že jim nevadí nešetrně prováděné harvestorové zásahy vzhledem ke klimatickým podmínkám a spousta dalších neduhů. Stovky takto postižených hektarů hospodářských lesů nikoho netrápí, ale pár stovek hektarů souší v NPŠ dokáže lesníky opravdu tak strašně namíchnout ???
Začnu na to ale nové vlákno, tady to začíná být trochu stísněné.