Jen razantní zásahy proti kůrovci mohou zachránit „zelenou Šumavu”. Shodli se na tom přední experti ekonomické komise odboru lesního hospodářství České akademie zemědělských věd v Praze.

Vědci současně konstatovali, že kůrovcová kalamita na Šumavě ublížila i podnikatelům a místním lidem.

Jejich doporučením k řešení situace je urychlené zahájení aktivit zamezujících dalšímu šíření lýkožrouta smrkového a vypracování zákona o národním parku Šumava, který by měl být postavený na konsenzu co největšího množství zainteresovaných stran.

„Důležité slovo by při tvorbě zákona měly mít obce, protože těch se to týká nejvíce. Lidí, kteří na Šumavě žijí, kteří ji mají jako své životní prostředí. Určitě by se nemělo jednat o rozhodnutí o nich bez nich,” uvedl profesor Luděk Šišák z lesnické a dřevařské fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Jednání na Šumavě se v minulých dnech zúčastnilo 28 odborníků z obou lesnických fakult České republiky, ale také ze zahraničí.

„Když byl tvořen NPŠ, předpokládal jsem, že náhradou pro společnost za odnětí produkční funkce lesa v hodnotách řádu miliard korun budou za tuto společenskou újmu o to více zvýšeny společenské hodnoty plněním jiných funkcí lesa. Protože jsou však lesní porosty devastovány kůrovcem, dochází k redukci plnění mimoprodukčních funkcí lesa a k výraznému snížení i jejich společenských hodnot,” konstatoval Šišák, současný předseda zmíněné komise.

Podle jeho univerzitního kolegy Karla Pulkraba byly působením kůrovce narušeny zejména funkce vodohospodářské, půdoochranné i zdravotně-hygienické.

Jejich názory podpořil mimo jiné i přední kanadský expert na lesnickou genetiku Yousry ElKassaby. Ten řekl, že šumavské lesy by mohly dopadnout jako lesy na západě Kanady, kde kůrovec zlikvidoval porosty na ploše, která je srovnatelná s rozlohou Anglie.

„Lesu musíme pomoci, aby se uzdravil. Pokud se kůrovec nechá svému přirozenému vývoji, způsobí v monokulturních lesích, jaké jsou na Šumavě, vždy obrovské problémy,” zdůraznil ElKassaby, který je profesorem a děkanem na University of British Columbia (UBC).

„Díky množství genetických informací, které jsme nasbírali, se nám podařilo identifikovat původní šumavský smrk. Ten bohužel dnes díky kůrovci rychle mizí,” připomněl náměstek ředitele Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava Jiří Mánek.

Ředitel správy parku Jan Stráský dodal, že doporučená opatření jsou cenným příspěvkem pro hledání optimálních zásahů do druhové i genové skladby lesních dřevin v NP Šumava. „Jejich realizací se budeme neprodleně zabývat,” dodal Stráský.