Nekontrolovaný boom s biomasou nehrozí, uklidňuje šéf Českého sdružení pro biomasu CZ Biom Jan Habarta. Nejde zdaleka o tak atraktivní byznys, jako jsou sluneční elektrárny. Habarta v rozhovoru pro MF DNES řekl, že by měl stát naopak více dotovat cíleně pěstované plodiny na biomasu.

Biomasa má ze všech obnovitelných zdrojů energie podle šéfa Českého sdružení pro biomasu CZ Biom Jana Habarta největší potenciál na další rozvoj. "Ze všech obnovitelných zdrojů zajišťuje i nejvíce pracovních míst," míní Habart.

O biomase se dlouho příliš nemluvilo. Čím to, že najednou i premiér varuje před nebezpečím z nekontrolovatelného boomu?

Není to jen případ Česka, o biomase jako o možném riziku se začíná mluvit i v jiných evropských zemích. Myslím, že s tím přišli hlavně papírny a výrobci dřevěných desek, kteří mají obavy, že přijdou o hlavní surovinu nebo že jim zdraží. A svoji roli může také hrát snaha vlád odpoutat pozornost od problémů se solárními elektrárnami či mezisklady jaderného odpadu.

Podle premiéra hrozí, že biomasa může mít stejné negativní dopady jako sluneční elektrárny. Má pravdu?

Problémem solární energetiky byl neřízený růst, vysoká výkupní cena a hrozba pro stabilitu rozvodných sítí. Neřízený růst u biomasy nehrozí, protože postavit zdroj netrvá týdny jako u fotovoltaiky, ale roky, výkupní cena je více než třikrát nižší a biomasové zdroje distribuční síť spíše stabilizují, takže zde s panem premiérem nesouhlasím.

Sledujete větší zájem investorů o biomasu? Kontaktují vás?

Určitě se poptávka po projektech zvýšila. Začaly s tím před časem teplárny, které začaly mít velké obavy, že kvůli neprolomení těžebních limitů nebudou mít dostatek uhlí. Je vidět i velký zájem bank o takové projekty. Trošku mám pocit, že tím, jak se staly solární elektrárny méně atraktivní investicí, investoři si teď myslí, že stejně lákavá bude biomasa. Řada z nich však po zjištění, co vše je k přípravě a provozu zdroje na biomasu potřeba, zklamaně odchází.

Proč není atraktivní? Vždyť někteří investoři mluví o návratnosti mezi čtyřmi až sedmi lety?

Takové číslo se mi příliš nezdá, i s dotací je to nejméně deset let. Ale oproti solárním či větrným elektrárnám je tu jeden zásadní rozdíl: o biomasu se musíte starat, nestačí ji jen zapojit do sítě. To může řadu spekulantů odradit.

Udělal stát nějakou chybu, která výrazně zvyšuje možnost nekontrolovatelného růstu cen?

Problémem je asi kontrola toho, co vlastně firmy vykazují, že pálí. Je například rozdíl v ceně proudu, který je vyrobený z pelet z cíleně pěstované biomasy a z pelet z odpadové biomasy. Víme, že se někteří výrobci pelet ptají svých zákazníků, zda chtějí dodané pelety označit jako ty, ze kterých je spalování výhodnější. Stát má přitom dostatečné nástroje, jak to může kontrolovat. Upozorňovali jsme i ministerstvo životního prostředí, které původně vydalo stanovisko potvrzující nelegálnost tohoto postupu, ale nakonec ho z neznámého důvodu stáhli.

U fotovoltaických elektráren došlo k boomu snížením cen panelů. Nezlevňuje i technologie na biomasu?

Ne a ani příliš zlevňovat nebudou, dramatické snížení v řádu pěti a více procent nelze očekávat. Technologie na spalování biomasy je až na drobné rozdíly prakticky stejná jako technologie na spalování jiných tuhých paliv, a ty se dlouhodobě mění prakticky jen v závislosti na cenách oceli.

Má Česko dostatek biomasy k pálení?

Celkově v souhrnu je potenciál biomasy jako paliva mnohonásobně větší než současná spotřeba, ale pokud se spustí některé připravované velké projekty, může nastat problém s některými druhy biomasy, především štěpkou a peletami. Proto se dlouhodobě snažíme stát přesvědčit, aby podporoval pěstování energetických plodin.

Není pěstování takových rostlin ziskové? Proč by ho měl stát podporovat?

Zemědělci sami nemají dost kapitálu, třeba u japonských topolů trvá tři roky do první sklizně. Stát vyplácí ročně několikařádově vyšší dotace na údržbu pastvin a luk, tak proč nepodporovat něco smysluplného!

Znamená to, že místo řepky se mají teď zemědělci vrhnout na energetické plodiny?

Potenciál v tom určitě je. Ale může jít i o louky, dá se pálit například seno. Ploch obhospodařovaných jako trvalé travní porosty je u nás díky štědrým evropským dotacím více než 600 tisíc hektarů.

Některé firmy mluví o velkém potenciálu ve sběru klestí z lesa a jeho následném využití. Sdílíte jejich názor?

Ne, nemyslím si. Dřevní štěpka z lesů je již běžně využívána, takže o dalším zvyšování těžby štěpky nelze hovořit. Obrovský potenciál je ve slámě a energetických plodinách.

Nehrozí, že čím více projektů na pálení biomasy bude, tím bude i dražší?

Záleží, co se bude kde pálit. Třeba velké průmyslové kotle by měly být budovány hlavně na slámu a biomasu s vyšším obsahem vody, protože ji umějí pálit, pelety by měli využívat hlavně lidé doma. Zdražení pelet by pak pocítily domácnosti, protože spousta lidí si v rámci Zelená úsporám pořídila kotle na biomasu.