Ředitel Školního lesního podniku Masarykův les Krtiny Mendelovy univerzity Tomáš Vrška při svém nástupu do funkce uvedl, že bude bojovat zejména s projevy klimatické změny a se suchem. Pokračovat chce ve výsadbě listnatých stromů na úkor smrku a borovice. Školní lesní podnik, který patří k největším lesnickým firmám na Moravě, vede Vrška od dubna.
- Jak tedy budete bojovat proti klimatické změně?
Lesy Mendelovy univerzity v Brně by měly být do budoucna vzorem. Školní lesní podnik je významný tím, že je spojený s univerzitou a akademiky. Je tu tedy od toho, abychom dovedli co nejrychleji aplikovat nové poznatky výzkumu a studentům a jiným subjektům to následně ukazovali. Co nejrychleji reagovat v lesnictví ale znamená, že výsledky uvidíme za mnoho let. Z roku na rok není možné nějak zásadně změnit dřevinnou skladbu, lesníci ale mohou upravit pěstební postupy. Klima v lesích okolo Brna se mění spíše na balkánské. Novinkou ve zdejších lesích proto budou experimenty se zavedením balkánských druhů dubů do pěstebních systémů, které měly dosud severní hranici rozšíření na jih od Brna. Na jižní Moravě jsme seje před třiceti lety učili jako super vzácné druhy. Dnes nevidím vůbec důvod, proč bychom s nimi nemohli pracovat naplno. Například pro lesnické úseky v okolí Soběšic a na Hádech a na dalších suchem nejvíce ovlivněných lokalitách se stromy jako dub uherský, dub pýřitý, dub žlutavý a další hodí. Tam s nimi musíme začít co nejdříve. Se změnou klimatu přichází totiž největší krize lesů a lesnictví od doby vzniku oboru, tedy od první poloviny 18. století. Měli bychom si proto otevřeně říkat, že rozsah změny je větší než cokoliv v minulosti a změna letos nekončí, situace bude ještě horší a všechny klimatické modely to jasně ukazují. Právě univerzitní lesy podle něj mají být příkladem toho, jak se na změny adaptovat. Na druhou stranu je možné, že se les bude měnit neřízené rychleji, než se lesníkům podaří měnit jeho prostorovou strukturu a dřevinnou skladbu.
Celý článek najdete v Zemědělci.
