Zdroj: Radiožurnál
Datum: 24.05.2007
Moderátor: Václav Sochor
Relace: Radiofórum
Moderátor (Václav Sochor):
Dnešní den, pokud to náhodou nevíte je evropským dnem národních parků. Ne ve všech parcích se ale bude slavit.V tom šumavském mají jak zaměstnanci, tak lesníci, místní starostové a nakonec i občané plnou hlavu starostí s kůrovcovou kalamitou, která přišla po lednovém orkánu. Jak daleko je diskuse o tom, kterak se s kůrovcem na Šumavě co nejlépe a co nejrychleji vypořádat, to zjišťovala Věra Masopustová.
Redaktor (Věra Masopustová):
Většina těch, kteří mají do kůrovcové kalamity na Šumavě do mluvit se dnes sešla nikoliv v šumavských hvozdech, ale v Senátu. Cílem veřejného slyšení na téma kůrovcová kalamita nebylo najít řešení situace, ale představit co nejširší názorové spektrum. Jak z řad odborníků, tak komunálních politiků. Diskuse na téma kůrovec byla podle očekávání pestrá a také velmi emotivní. Způsob, jakým chce situaci řešit Ministerstvo životního prostředí, přiblíží šéf resortu Martin Bursík.
Host (Martin Bursík):
18 procent plochy Národního parku v těch nejcennějších území, to znamená horské smrčiny a smíšené lesy, které jsou na hranici lesa, že ponecháme těch 18 procent přirozenému vývoji, přirozeným procesům v tom lese. My jsme se totiž poučili z toho orkánu v tom, že to plošné zasahování, to vytváření holin dříve, kdy se asanoval kůrovec, že se tím jenom roztáčí takový kolotoč rozšiřování těch holin. Protože v tu chvíli, kdy uděláte holinu, tak otevíráte stěny a ten les, který sousedí s tou holinou není připraven pro další kalamity. Vlastně se tím rozšiřují ty holiny a to hospodaření vůbec neodpovídá tomu, jak by se mělo hospodařit v Národním parku.
Redaktor (Věra Masopustová):
Ekologický přístup k řešení kůrovcové kalamity se ale nelíbí senátorce za domažlicko a klatovsko Jiřině Rippelové.
Host (Jiřina Rippelová):
Zejména se mi nelíbí liknavost a nelíbí se mi to, že bylo rozhodnuto o tom, že 18 % zón prostor nebo plochy v Národním parku se prostě po té kalamitě větrné těžit nebude. Já se obávám, že toto rozhodnutí prostě může mít dalekosáhlé následky nejenom na lesy v Národním parku, ale i na ty okolní lesy, které jsou v majetku obcí.
Redaktor (Věra Masopustová):
Na řešení hrozby kůrovcové kalamity panují naprosto odlišné názory i mezi experty. Zjednodušeně řečeno i ti řeší problém, zda kácet či nekácet? Například soudní znalec v oblasti lesních škod Ivo Vicena je pro odstranění polomu.
Host (Ivo Vicena).
Aby nedošlo k nevratným škodám na přírodě po orkánu je nutno zajistit zpracování všech vzniklých polomů. Ponechání sto třiceti tisíc kubíků dřeva bez asanace v prvních zónách a v části druhých zón povede k obrovskému riziku dalšího rozšíření stávajícího, nepříznivého stavu.
Redaktor (Věra Masopustová):
Na druhé straně názorového spektra je profesor Josef Fanta z university v nizozemském Wageningenu.
Host (Josef Fanta):
Šumavě nehrozí, že jí bezezbytku sežere kůrovec. Staré porosty odejdou. Jiné mladé je nahradí. Přirozený vývoj potřebuje čas. Ekologicky motivovaná obnova lesa a to nejen v Národním parku je nutností, mají-li české lesy plnit funkce a poskytovat služby, které od nich bude žádat budoucí společnost.
Redaktor (Věra Masopustová):
Ale dejme slovo i těm, kterých se dopad kůrovcové kalamity týká asi nejvíce. Tedy obyvatelům postižených míst. Za ty mluvila předsedkyně výboru obcí Národního parku Šumava Stanislava Barantálová.
Host (Stanislava Barantálová):
V tu chvíli, kdy dojde ke zničení celé Šumavy, tak obce potom nemají vlastně své místo na Šumavě, protože lidé se budou houfně stěhovat ze Šumavy.
Redaktor (Věra Masopustová):
Šumavští se bojí především ztrát z úbytku turistů.
Host (Stanislava Barantálová):
Příkladem toho je vlastně v bavorském národním parku, kde se díky vlastně tomu suchému lesu snížila ta návštěvnost pouze na jednodenní nebo dvoudenní.
Redaktor (Věra Masopustová):
Aby toho nebylo málo, svůj názor mají i zástupci ekologických hnutí. Jaromír Bláha z hnutí Duha vidí problém úplně jinde.
Host (Jaromír Bláha):
To, že v okolních lesích řádí kůrovec, bude kůrovcová kalamita, budou holiny. Tak to zřejmě vůbec nikomu nevadí. Je to logické, protože tam i po tom vylétnutí kůrovce to dřevo se bude těžit. Podle mne je hlavním trnem v oku je to, že prostě na nějaké malé části Národního parku se nebude dřevo těžit a prostě dřevařské společnosti přijdou o dřevo, které rozhodnutím ministra Bursíka bude ponecháno v lesích.
Moderátor (Václav Sochor):
Jaromír Bláha z hnutí Duha na závěr reportáže Věry Masopustové.
