Spotřeba dřeva na Zemi od roku 1990 neustále stoupá. Přestože se na naší planetě polovina získané dřevní hmoty každoročně spálí na otop, dosahuje objem dřeva určeného pro další zpracování v celosvětovém měřítku téměř 1,5 miliardy metrů krychlových.

K tomu připočteme skutečnost, že se více než polovina světových lesů nachází pouze v pěti zemích, opravdových lesních světových velmocích, jmenovitě v Ruské federaci, Brazílii, Kanadě, USA a Číně. Naproti tomu v 64 zemích, tedy v každém čtvrtém státě světa, nepřevyšuje plocha lesů desetinu jejich celkové rozlohy.

Snaha zachovat lesy mj. jako nenahraditelný zdroj dřevní hmoty i dalších produktů vedla řadu států k regulaci těžby této suroviny. Navíc spotřebitelům zejména v západní Evropě a USA už nestačí, že dřevo bylo získáno v příslušném státě v souladu s platnými zákony. Stále častěji požadují, aby pocházelo z těžby prováděné udržitelným Při něm se z lesa odebírá méně, než je roční přírůstek dřevní hmoty, a porost se kácí tak, aby plnohodnotně žil i v budoucnosti. Jestliže hospodaření v lesích vyhoví náročným požadavkům z hlediska životního prostředí i dopadů na společnost, obdrží takto získané produkty, zejména dřevo, mezinárodně uznávané osvědčení.

I Evropská komise využila pašované dřevo

V roce 2005 měla Evropská komise (EK) z ostudy kabát. Nečekaný skandál se netýkal ani rozdělování štědrých dotací, ani korupce. Reprezentativní sídlo EK, moderní budova Berlaymont, která se dostala i do znaku „vlády” Evropské unie, tehdy procházelo nákladnou rekonstrukcí. Bruselští úředníci tvrdili, že si nechali od dodavatele předložit jak doklady o legálním původu dřeva, tak o tom, že bylo získáno šetrně k přírodě i místním obyvatelům. Známá nevládní organizace Greenpeace ale prokázala, že část dřeva získala EK z Indonésie bez jakýchkoli potvrzení. Shodou okolností byl materiál z ilegálního zdroje použit při rekonstrukci 13. patra, kde se nachází také kancelář předsedy EK.

Kolik Unie dováží?

Protože Evropská unie patří mezi největší dovozce dřeva na světě, vstoupilo v březnu 2013 v platnost nařízení č. 995/2010 o regulaci obchodu s dřevem, zakazující na území členských států EU veškerý obchod s dřevní hmotou, která nebyla v zemi původu získána v souladu s tamějšími zákony. Odhadnout velikost jakékoli činnosti prováděné v rozporu s platnou legislativou není jednoduché. Platí to i pro objem ilegálně získaného dřeva dovezeného do EU. Vyplnit mezeru v našich znalostech se nedávno pokusil kolektiv německých odborníků vedený Matthiasem Dieterem z hamburského Ústavu pro lesnickou ekonomii. O svá zjištění se podělili se čtenáři časopisu Applied Agriculture and Forestry Research.

Při své úvaze badatelé vycházeli ze dvou informačních zdrojů. Organizace Spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) poskytla údaje o zásobě dřeva v lesích v jednotlivých členských státech EU. OSN vede i databázi shromažďující data o mezinárodním obchodě s nejrůznějšími komoditami. Za nepovolené kácení autoři studie považovali nejen těžbu dřeva v národních parcích a dalších chráněných územích, pokud v nich není právně umožněna. V úvahu brali také jakékoli porážení stromů pro dřevo bez řádného povolení stejně jako situaci, kdy těžař získá více dřevní hmoty, než by oficiálně měl.

Zabývali se i případy, kdy se kácí ilegálně s cílem vyhnout se placení poplatků či daní. Badatelé navíc shromáždili údaje, kdy při mezinárodním obchodu s dřevní hmotou došlo k porušení předtím sjednaných dohod. Na rozdíl od předchozích analýz se němečtí odborníci pokusili vyhodnotit i tzv. obchod s třetí stranou. Tímto označením máme na mysli činnost, kdy je do určité země dovezeno ilegálně získané dřevo, v ní zpracováno a výrobek následně prodán do dalšího státu.

Pokud bychom uvažovali o EU jako o celku, potom Unie v roce 2009 dovezla 8–18 miliónů kubických metrů dřeva, které se sem podle práva nemělo nikdy dostat. Pro srovnání: v ČR činí roční přírůstek 17–18 miliónů metrů krychlových dřeva, zatímco 14–16 miliónů kubíků se každoročně vytěží. Poněkud jiný výsledek poskytne model, do něhož zahrnujeme i obchod mezi jednotlivými členskými státy EU. V takovém případě se ilegální import dřeva do EU zvyšuje na 15–34 miliónů metrů krychlových. Přibližně polovina zmiňovaného objemu připadá na přímý obchod mezi členskými státy EU. Druhá část objemu dřevní hmoty získané v rozporu s právními předpisy se týká obchodu s třetí stranou.

Importuje také Finsko

Zmiňovaná absolutní čísla jsou jistě astronomická, ale nezasvěcenému čtenáři neumožňují podrobnější srovnání. Situace vypadá jinak, uvědomíme-li si, že ilegální dovoz s dřevem představuje tři až šest procent celkového importu této suroviny do Evropské unie.

Protože se přímo v EU každoročně získá 5–10 miliónů kubíků dřeva, je zřejmé, že se značná část nepovoleného obchodu s dřevní hmotou v Evropské unii týká dřeva importovaného ze zemí mimo EU.

Největší nepovolenou těžbu dřeva vykazují na svém území Estonsko, Bulharsko a Lotyšsko. Relativně nejvíce ilegálně získaného dřeva se dováží do dřevařské velmoci Finska (14 procent celkového importu do země), následovaného Estonskem (11 procent). V obou případech pochází nezákonně vytěžené dřevo především z Ruské federace. Autoři dospěli k závěru, že dvacetina dřeva dováženého do České republiky neměla příslušná povolení.

Evropská unie si při dovozu dřeva vede lépe než zbytek světa, kde se ilegální import dřeva podílí na celkovém dovozu devíti procenty. Na druhou stranu nepovolený dovoz dřeva do EU představuje plných 40 procent ilegálního importu dřeva, k němuž ve světě dochází.