/ Ukázka /
Jaroslav SMOLKA, hudební skladatel
Tam to je ta smrt děsivá, ta druhá věta, čtvrtá věta je smrt, dokonalá, abych tak řekl. No, a...
osoba
Jak se jmenuje ta čtvrtá věta?
Jaroslav SMOLKA, hudební skladatel
Smrt lesa dvě.
/ Ukázka /
Antonín SCHUBERT, starosta obce Modrava
Na Šumavě se pohybuje úzká skupina takzvaných ekologických aktivistů, kteří se snaží upozornit společnost na problém, že se údajně v národním parku příliš kácí. Já si myslím, že ta jejich snaha se příliš nevyvedla. Když si představíme, že jednoduše to můžeme přirovnat k nějakému, k nějakému krásnému pestrému chodskému koláči, což býval kdysi národní park, což bývaly kdysi lesy Šumavy, a na tom koláči byly povidla a byl tam tvaroh a byl tam mák a byla tam jiná ovocná marmeláda a byly tam mandle a byly tam rozinky a já nevím co všechno, tak ten Schwarzenberg nám tady ale bohužel zanechal ne ten pestrý koláč, ale zanechal nám tady docela nechutný a málo jedlí tvarohový koláč a teďkom někdo se rozhodl, že na tom z toho koláče udělá prales.
Karel SCHWARZENBERG
Řekněme, většinově jsem na straně biologů. A když jsem se napřáhl od nich, tak se ihned hlasy ozvaly, on se o to pouze stará, poněvadž by to zase chtěl zpátky. A to potom je těžko diskutovat.
osoba
Modravská hora, to je velmi smutný příběh. Je to hora, která navazuje na ten komplex rašelinišť a mokřadů na Modravské slatě. Je to hora, kde se přirozeně vyskytují takzvané horské smrčiny a měla by být zařazená do toho, do toho jádrového území, do toho nejpřísněji chráněného území Národního parku Šumava.
Václav KLAUS
Já jsem velmi rád, že mezi nás přišel pan doktor Jan Stráský, ředitel Národního parku Šumava. Já ho znám už asi 40 let, takže, Honzo.
osoba
Já jsem říkal, Vašku, už ti to bude pomalinku končit, tak doufám, že se vrátíš na chatu, on má chatu, tu už jsme spolu kupovali chalupu tady jako u Sudoměřic. Budeme to mít k sobě blízko, on říkal, jakou chatu? Tu, co jsem kupoval, a tam já vůbec nejezdím. Jsem říkal, no, co budeš dělat, až toho necháš? No, koupím si nějakej patro v paláci v Praze a tam nasadím všechny ty instituce a budu se starat o ty nadace, takže on vůbec, to by s ním by byl jinej záběr o přírodě, no.
osoba
Vážený pane prezidente, dámy a pánové, milí přátelé. Já se pokusím o nemožné, já se pokusím přečíst svůj vlastní text.
osoba
Tohle je politická role. Nesmí být stranická. Mě by ani nebavilo tam bojovat za to, aby tam bylo víc puštíků nebo tak, to je mi dost jedno, no. Temelín jak září, co? Ještě až budou čtyři věže.
osoba
A budou?
osoba
Budou. Všichni chceme elektriku. Budou!
osoba
Šlo o záchranu stávajícího krajinného rázu, aby se nám příroda doslova neměnila pod rukama nejistým směrem.
Jaromír BLÁHA, zvěrolékař, člen Hnutí DUHA
Po nástupu vlády ODS a nástupu nového ředitele národního parku Jana Stráského tehdy začaly na Šumavě v mnohem větší míře pracovat PR agentury a začaly postupně zpracovávat veřejně mínění jak na té národní úrovni, tak na té místní.
Antonín SCHUBERT, starosta obce Modrava
Ekologičtí aktivisté říkají, že chtějí prales. A my říkáme, že chceme Šumavu, a tím pádem se ten jejich problém, který tady aktivizují, stal problémem, který vlastně vyústil i v to veřejné mínění zpracované agentura SC&C, to znamená, že třičtvrtě, zhruba třičtvrtě lidí tohoto národa si přeje, aby se na Šumavě proti kůrovcům zasahovalo, protože chtějí tu Šumavu jako celek.
Jaromír BLÁHA, zvěrolékař, člen Hnutí DUHA
Starosta Modravy Antonín Schubert, protože to je ta hora vlastně v těsné blízkosti obce Modrava, tak si vymohl, že do toho takzvaného bezzásahového režimu zařazená nebyla. S odůvodněním, že by že nemůže prostě dopustit, aby v okolí obce byly uschlé stromy, což je potřeba na rovinu říci, že by byly, ten kůrovec by ty lesy tam napadl a byly by tam. Ovšem výsledkem toho rozhodnutí tu horu vyjmout z toho území ponechaného přírodě je, že byla vlastně kompletně vykácená.
Antonín SCHUBERT, starosta obce Modrava
A to je problém těch ekologických aktivistů, kteří říkají, ale my chceme ten prales. Ale my říkáme, pozor, ale my chceme tu Šumavu, my nechceme jenom ten prales.
Jaroslav SMOLKA, hudební skladatel
Prostě, no, to není náhoda, že se Čechové ve své hymně dali taky vzpomínku na to, jak bory šumí po skalinách. Je to krásné a musel jsem to tady taky připomenout.
osoba
Ani v zásahové zóně nemůžeme zasahovat, kdy si vzpomeneme. Musíme ctít druhovou ochranu, takže například náš zásah nesnese tetřev hlušec do 31. července a některé druhy ohrožených rostlin nesnesou náš zásah prakticky nikdy.
Jaromír BLÁHA, zvěrolékař, člen Hnutí DUHA
Nejdřív začaly vycházet PR noviny nazvané Naše Šumava. To byly noviny, které vyobrazovaly ekologické aktivisty jako monstra, naopak místní politiky jako hrdiny a je tam třeba vyobrazený senátor Tomáš Jirsa s andělem v ruce, takové podprahové momenty. Tohle se ukázalo být jako velmi účinné, ačkoli nikdo nezpochybňoval právo místních lidí do té věci mluvit, ale jenom jsme říkali, že oni nejsou ti, kdo by o tom měli jenom rozhodovat sami, že ten park je národní, protože chrání národního hodnoty a nemůže o něm rozhodovat jenom člověk, který bydlí jenom proto, že tam bydlí. Protože ty přírodní hodnoty, které v národním parku jsou, tak jsou natolik cenné, že je sem jezdí obdivovat lidi z celého světa.
Toby AYKROYD, ředitel Wild Europe Initiative
Vím, že ledaskoho může tento pohled dost děsit. Obvykle se má za to, že les má být celý zelený a jednolitý a stromy živé. Mně ale připadá tato krajina fantastická, spektakulární, neobvyklá, tak odlišná od všeho ostatního, co je v Evropě k vidění!
Jaromír BLÁHA, zvěrolékař, člen Hnutí DUHA
Nemůže převážit ten názor prostě místního člověka nad názorem vědců, nad názorem turistů, nad názorem, řekněme, nějakých mezinárodních pravidel.
Václav KLAUS
Já bych moc prosil, abychom se neoháněli cizokrajnými názvy patafyzických institucí obsazených ekologickými aktivisty z Bolívie či Patagonie či Hongkongu a diktujícím nám, co my si tady máme dělat. Pane ministře, prosím vás, vykašlete si na tyhle ty instituce a uvažujme o tom podle svého. Takže dovolte mi, abych poděkoval.
Jaromír BLÁHA, zvěrolékař, člen Hnutí DUHA
Přitom je to paradoxní, protože místní lidé jsou vlastně, tam nemají kořeny, jsou to místní lidé po nějakou dobu od druhé světové války, kdy byli ti skuteční místní lidé vyhnáni a Šumava byla dosídlená lidmi z jiných částí republiky. Jak říkám, jsou to lidi, kteří nemají kořeny, a dodnes se tím Šumava potýká.
osoba
Odlišuju to od zájmů lidí, kteří mají blízko k vnímání přírody proto, že je po generace právě jejich domovem a tím či oním způsobem je živí.
Jaroslav SMOLKA, hudební skladatel
A ono je to dokonce tam je to velmi imitační, ono to jde v několika hlasech.
Jan STRÁSKÝ, bývalý ředitel NP Šumava
To /nesrozumitelné/ letadlem nad tu Šumavu.
osoba
Kam?
Jan STRÁSKÝ, bývalý ředitel NP Šumava
Nad Šumavu se podívat.
osoba
Zejtra?
Jan STRÁSKÝ, bývalý ředitel NP Šumava
Hm, v sobotu, zejtra.
osoba
To je v rámci nějakýho monitoringu?
Jan STRÁSKÝ, bývalý ředitel NP Šumava
To není vůbec, to je soukromá akce, to mi koupili k narozeninám kamarádi.
Antonín SCHUBERT, starosta obce Modrava
Tak já nemám problém s tím, a veřejně to sděluji, veřejnou, abych veřejně podpořil stávajícího ředitele Stráského.
Jaroslav SMOLKA, hudební skladatel
Pátá je postmoderní /nesrozumitelné/, kradení rezonančních kmenů z první zóny národního parku vrtulníkem.
Jiří MÁNEK, současný ředitel NP Šumava
Můj názor je prostě, jak se objeví kůrovec, těžit, vytěžit dřevo, přiblížit, odvést, prodat, zalesnit, tak jak to děláme my ve vnitrozemí.
Jaromír BLÁHA, zvěrolékař, člen Hnutí DUHA
Agentura Bison a Rose se chlubí také tím, že umisťovala do sdělovacích prostředků takzvané autorské články, to znamená články, které psal někdo z agentury, umisťovala pod nějakými jmény, jako, jakože to píší jiní lidé. Agentura Bison & Rose zveřejnila dokonce svoji práci na Šumavě přípravu studií, chlubí se tím, jak dokázala zmanipulovat veřejné mínění. Chlubí se tím, že vymyslela slogan - Kůrovcová kalamita tisíciletí, vyděsila všechnu veřejnost, že kůrovec sežere Šumavu. Pak popisuje, jak postavila proti ekologickým aktivistům místní lidi a jak ten konflikt rozdmýchala, aby nakonec v poslední fázi přivedla nějaké svoje vědce, kteří vyjádří názor proti všem ostatním vědcům, kteří dokumentují, že kůrovec vlastně ty lesy nečiní.
osoba
A mě to inspirovalo k tomu, abych svoji asi šestou knížku této problematiky nazval Lesnické principy pro ochranu přírody a tak dále.
osoba
Ke které mě napsal recenzi pan prezident, ještě můžu pár kusů dát a chci mu poděkovat za to.
osoba
A já bych prosil pana Miloše Zemana, aby pokřtil tu moji knížku vodou z Vltavy a není to poprvně, je to již druhá knížka, která ta první mně přinesla velké štěstí a vyšla v obrovským nákladě a myslím si, že jsem s ní prorazil díru do světa.
Jaromír BLÁHA, zvěrolékař, člen Hnutí DUHA
V těch jižních Čechách tam je ODS v podstatě propojená se sociální demokracií v těchto zájmech, budu jmenovat pana hejtmana Zimolu, v podstatě není v rozporu, tam není rozpor s členy komunistické strany a zasahuje až do nejvyšších pater v podobě bývalého prezidenta Václava Klause. Pak k téhle skupině patří Zemanovci.
Miloš ZEMAN
Dámy a pánové, knihy se křtějí dvojím způsobem, pokud si tuto knihu přečteme, a já už jsem přečetl několik knih kolegy Martana, a shledáme, že je dobrá, byť jí poléváme šampaňským nebo v tomto případě vodou z prameny Vltavy, křtíme ji naplocho. Pokud ji přečteme či prolistujeme a shledáme, že kniha je špatná, křtíme ji takto kolmo, aby se její listy slepily a už ji nikdo další nemohl číst. Přiznávám, že šampaňským se ty listy slepují poněkud snadněji než vodou, ale myslím si, že i ta voda by to dokázala. Kolego Martane, můžeš hádat dvakrát. Jak si asi myslíš, že pokřtím tvoji knížku? Dobře, nebudeš hádat, křtím tě, milá kniha, naplocho. A křtím tě hodně, protože si to zasloužíš a blahopřeji k dalším dílům.
Jaromír BLÁHA, zvěrolékař, člen Hnutí DUHA
Ředitel Národního parku si za státní peníze najal další agenturu PR Konektor, to je dvorní agentura ODS, která dělá, dělala pro ODS kampaně, v podstatě pro to, aby budovala image ředitele, respektive jeho náměstka Jiřího Mánka, který se stal později ředitelem. Dále pracovala na Šumavě agentura ex voto, ta pracovala na PR lobbistického spolku Zachraňme Šumavu, to je sdružení, které vytvořil uměle senátor Tomáš Jirsa.
Václav KLAUS
Já tady vidím pana, pana senátora Jirsu, který je takovým angažovaným bojovníkem s kůrovcem, že skoro jsem čekal, že něco řekne.
Tomáš JIRSA, senátor /ODS/
Prostě Šumava nemá těch původních stanovišť, těch opravdu původních těch 25 nebo 35 nebo kolik procent požadují aktivisté, oni říkají 70, prostě tak není, a prostě není možné říct, že uschlý, uschlá smrková monokultura je první zóna. A sebekriticky říkám, že jsme se nechali zavléct do debaty, že bych těch prvních zón mělo být 25 %. Myslíme si, že nemělo. Děkuji.
Václav KLAUS
No, já myslím, že je nás mnoho, kteří si myslíme, že nemají být takovéto národní parky. Tadyhle ta dáma v druhé řadě.
Jaromír BLÁHA, zvěrolékař, člen Hnutí DUHA
Je to sdružení, které prosazuje lanovku, sdružení, které prosazuje kácení a ke kterému se hlásí i další lidé, jako je Jan Stráský.
osoba
Když chci vidět prales, tak jedu do Bolívie, což jsem udělal, a nepotřebuju čekat, až bude na Šumavě, ale někomu o to jde a jde o to zvážit, jak silný je toto veřejný zájem.
Jaromír BLÁHA, zvěrolékař, člen Hnutí DUHA
Jeho dalším krokem bylo rozpuštění vědecké sekce Rady národního parku. Na protest proti tomu většina členů té vědecké sekce Rady národního parku rezignovala na své členství ve vědecké radě a vytvořila vlastní takzvanou Stínovou vědeckou radu Národního parku Šumava.
Jakub HRUŠKA, předseda stínové vědecké rady NP
Ta lesnická intervence ta hospodářská, nic proti ní, protože máme ve střední Evropě 98 % lesů hospodářských, tak jsme si to zařídili, tak to chceme, no, tak to asi bude. Ale proč jako nenechat ten malej kousek jako ten etalon toho, jak se ten les opravdu spontánně sám vyvíjí, jo. A je to mimo jiné proto, že se do toho lesa neintervenovalo, protože kdyby se to tady vykácelo, ty paseky vyčistily, to klestí odvezlo, tak se, tak se ta sukce se toho lesa neuvěřitelně zbrzdí, jo, a bude zase urychlovaná tím, že se tam ty semenáčky budou sázet a budou se ožínat a bude se tam prostě chodit vylepšovat po nějaký zimě, kdy to všechno vymrzne, jo, že ono to, že tam popadají ty stromy starý, že se nepoškodí půdní povrch, že ty zdroje těch semen, který tam jsou, můžou začít prostě okamžitě fungovat, to je prostě kvalita, která se v tom hospodářským lese jako nedá opakovat.
Pavel HUBENÝ, zaměstnanec NP Šumava
A jenom tak pro zajímavost. Támhle na vrcholu Velký Mokrůvky stojí na jednom místě v řadě za sebou tři smrky, taky už dneska suchý, ty smrky mají propojený kořeny, mají takový ty chůdovitý kořeny a je přesně vidět, že ty kořeny kopírujou tvar kmene, na kterým rostly, začaly růst před nějakejma 150, nejsou určitě mladší než 150 let, protože mají skoro půl metru. A když k tomu přijdete a sáhnete si do těch, do těch kořenů, tak tam na několika místech dosud najdete tu, tu trsť, tu hlínu nebo to dřevo, to rozetlelý dřevo toho stromu původního, který tam leží už 150 let. Je třeba teda si uvědomit to, že to dřevo, který tady takhle padne, tady bude ještě 50 - 100 let ještě prostě ležet a bude tu pořád pomalu se uvolňovat, pomalu uvolňovat ty živiny do toho prostředí, bude pořád bránit těm jelenům, aby všechno to zkousali a bude prostě tady hrát důležitou roli.
Jaroslav SMOLKA, hudební skladatel
Později přišly ta zařízení nebo přišla ta zařízení, která jsou v těch lesích, takový ty nádoby, které lapají prostě ty kůrovce a tak.
Jakub HRUŠKA, předseda stínové vědecké rady NP
Otrávený lapáky, který se tady rozmisťovaly letošní jaro ve velkým množství, to je metoda, která se prakticky už dneska nepoužívá ani v hospodářských lesích, jak jsem se teda dozvěděl, jo. Princip spočívá v tom, že to je trojnožka z čerstvýho smrkovýho dříví, která je natřená velmi silným pesticidem neselektivním, velmi jedovatým, kterej dlouho vydrží, a je toxickej pro cokoliv, nejenom pro toho kůrovce. Takže prostě když se to smeje deštěm, tak prostě a dostane se to do vody, tak chcípnou žáby, chcípnou pulci, chcípne prostě všechno, co žije ve vodě. Zrovna tak, když si na to sedne jakejkoliv jinej hmyz, tak se taky otráví, jo, čili je to taková metoda velmi, velmi drastická.
Jaromír BLÁHA, zvěrolékař, člen Hnutí DUHA
Ve stínově vědecké radě pracují špičky naší vědy a z těch oborů, které se věnují problematice výzkumu ekosystému v Národním parku Šumava. Lidé, jako je třeba docent Hruška, profesorka Šantrůčková, profesor Vrba, profesor Braniš a profesor Krahulec a dlouhá, dlouhá řada dalších jmen z českých univerzit a z Akademie věd. A aby toho nebylo málo, a aby toho nebylo málo, on najal si ředitel správy parku dalšího PR poradce pana Zdeňka Duspivu, který dělal pro správu národního parku některé politicko-mediální analýzy. Zdeněk Duspiva nyní pracuje jako ředitel Českého rozhlasu v Českých Budějovicích.
osoba
Lesníci na Šumavě učí děti lesní moudrosti a ta praví, že kůrovec je nebezpečný a broukem napadané stromy je potřeba vykácet. Proto si děti hrají na dřevorubce a s přilbičkou na hlavě podtínají své spolužáky, kteří hrají stromy. Odpůrci těžby v prvních zónách národního parku takovou hru asi nevidí rádi, ovšem lesníci mají na věc jiný názor a šíří ho dál. Výuku přitom organizuje státní firma Lesy České republiky.
Alexandr KRYSL, místopředseda krajského soudu v Plzni
Krajský soud v Plzni po obsáhlém dokazování dospěl k závěru, že se v případě blokády konané v létě 2011 v oblasti Ptačího potoka v Národním parku Šumava jednalo o shromáždění občanů. Samozřejmě není možné akceptovat závěr, že v případě, že je prováděna nezákonná těžba, tak dojde k rozpuštění shromáždění. I v té době, kdy blokáda probíhala, tak bylo zcela evidentní, že těžba je nezákonná, tudíž chtěla-li by policie rozpouštět shromáždění z toho důvodu, že se jedná na místě, kde hrozí ohrožení zdraví účastníků, tak by musela si vyhodnotit zákonnost těžba, dospěla by zcela logicky nebo měla by dospět k závěru, že těžba byla nezákonná, a stejně by shromáždění rozpustit nemohla.
Jaromír BLÁHA, zvěrolékař, člen Hnutí DUHA
A musím přiznat, že některé výstupy televizní, některé informace třeba o té blokádě kácení nebo například prezentace manipulativního výzkumu veřejného mínění potom v srpnu roku 2011 dávají, ve mně vzbuzují pochybnosti, do jaké míry tahle ta personální, ty personální známosti hrály roli i ve zpravodajství veřejnoprávní televize. Bezprostředně poté, co, co došlo v blízkosti Modravy k tomu protestu a blokádě kácení u Ptačího potoka, tak byla Modrava polepena velikými plakáty, zároveň se začaly objevovat různé jiné nápisy na traktorech, na místních budovách. Došlo to daleko až na projevy násilí. Někdy nám někteří lidé zničili auta, mně opakovaně probodala pneumatiky, rozbili sklo, vypěnovali výfuk a časté byly i výhrůžky vulgární a ústní nějakým fyzickým napadením. Pak je tady zájem na skupování pozemků a kšeftování s pozemky. Registrujeme spekulační nákupy pozemků, pozemky v Národním parku Šumava jsou vysoce ceněné, někteří podnikatelé si pravděpodobně myslí, že dosáhnou-li později jejich převedení na stavební parcely, budou moci nastavět rodinné domy, případně hotely a další stavby. Developerské projekty typu výstavby apartmánových domů na Borové Ladě, která proběhla už v předchozích letech, tak tam, tam ta obava naše je větší, protože ten zájem o bydlení na Šumavě je veliký.
Antonín SCHUBERT, starosta obce Modrava
Já tady nevidím developerský projekt ani jeden. A jestliže jeden developerský projekt byl v rámci kupříkladu obce Borová Lada schválen, tak byl bohužel schválen Správou národního parku Šumava. No, tak samozřejmě že znám pana Bakalu a jakou tady má lobby. Je to úplně normální člověk, je to běžný, on je občanem obce Modravy a když tady je, tak se chová jako úplně naprosto běžný občan. Já si myslím, že se jedná o velmi slušného člověka.
Jaroslav SMOLKA, hudební skladatel
Já jsem myslel původně na kvartet čtyřvětý, jaký je obvyklý, mít teda smrt lesa jako pomalou větu, mít rej kůrovců jako takovou větu /nesrozumitelné/ a finále, kde by se to všechno jaksi, jaksi připomnělo znovu.
Jaromír BLÁHA, zvěrolékař, člen Hnutí DUHA
Kůrovec v Národním parku Šumava je v podstatě jenom záminkou, jak vyvolávat konflikt s ochranou přírody, jak oslabit ochranu přírody v národním parku, když líčí lidem, že kůrovec sežere lesy a tak dále. Jde v podstatě o to, aby příroda v národním park ztratila hodnotu.
/ Písnička /
Miloš ZEMAN
Já z těch stromů nečerpám energii, jen občas pohladím po kůře takový, který mi připadá krásný.
Miloš ZEMAN
A protože jak už jsem před chvilečkou říkal, rád objímám stromy, přiznávám se, že objímám rád zdravé a krásné stromy, nikoliv stromy uschlé a nikoliv stromy mrtvé. Člověk i strom mají svoji hodnotu teprve tehdy, jestliže žijí. A já bych místo dlouhých řečí velice rád poděkoval kolegovi Martanovi za to, že zorganizoval tyto dva pomníky. Tak jsme nabrali vodu, není to slivovice, jak se možná domníváte, je to skutečně voda z pramene Vltavy, tak si myslím, že deska viníků této katastrofy, kteří sem zcela určitě přijdou, zcela určitě budou podávat žaloby pro urážku na cti, tak ty si opravdu nezaslouží nic jiného, než abychom je polili touto vodou. A prokazujeme jim nad to ještě nezaslouženou poctu tím, že je poléváme vodou z pramene Vltavy.
Jaroslav SMOLKA, hudební skladatel
No, a nakonec to končí jásavým G-Dur, protože věřím, jak jsem už řekl, že ta Šumava nezahyne a že bude ještě hodně dlouho krásná.
